pátek 5. prosince 2008

Most připravil projekty revitalizace vyloučených lokalit

Most 3. prosince (ČTK) - Město Most připravilo projekty revitalizace dvou problémových lokalit. Plán rozvoje deprivovaných území města zahrnuje sídliště Chanov a čtvrť v okolí bloku 100, kde žijí Romové a nepřizpůsobiví obyvatelé. Cílem je zlepšení prostředí a kvality života v problémových okrajových sídlištích i zlepšení vztahů a soužití občanů města, uvedl při dnešním veřejném projednávání integrovaného plánu projektový manažer magistrátu Karel Bořecký.
Integrovaný plán je souhrnem projektů zaměřených na vzdělávání, zaměstnanost, sociální služby, ale i rekonstrukci obytných domů, revitalizaci veřejných prostranství či bezpečnost a prevenci kriminality. Realizace projektů je rozložena do sedmi let, termín dokončení všech akcí je stanoven na 30. červen 2015.
"Náklady na realizaci všech projektů činí 510 milionů korun. Při odečtení záměrů, u nichž zatím není jasné, z jakého zdroje by byly financovány, je výsledná částka 354 milionů korun. Většina projektů by byla uhrazena z integračního operačního programu EU, podíl města dosahuje 134 milionů korun," uvedl Bořecký.
Integrovaný plán zahrnuje kromě rekonstrukce obytných domů a revitalizace obou sídlišť včetně parkových úprav například i opravu základní školy v Chanově, vybudování polyfunkčního centra či pěší a dopravní propojení obou lokalit.
"Součástí plánu jsou ale i takzvané měkké, sociálně zaměřené projekty. Řeší například volný čas obyvatel vyloučených lokalit, jejich zdraví či poskytování registrovaných sociálních služeb," doplnil Bořecký.
Integrovaný plán po veřejném projednání posoudí 18. prosince zastupitelé. "V případě jeho schválení materiál předložíme ještě do Vánoc ministerstvu pro místní rozvoj, které je řídicím orgánem integračního operačního programu," dodal Bořecký.

Zdroj: 3.12.2008 Zpravodajství ČTK

Příprava Integrovaných plánů rozvoje měst Chomutova, Mostu a Litvínova

První náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček navštívil severní Čechy a zajímal se o připravované Integrované plány rozvoje měst (IPRM), s jejichž realizací se počítá v příštím roce.
Během své návštěvy jednal s primátory a starosty Chomutova, Jirkova, Mostu a Litvínova. Navštívil rozsáhlé chomutovské panelové sídliště, které téměř souvisle propojuje Chomutov s Jirkovem, dále mostecký Chanov a litvínovské sídliště Janov. Zavítal také na několik sídlišť s převážně romskou komunitou. Současná ssituace na sídlištích, kde existuje vyloučená romská komunita, vyžaduje nutnost plošného řešení problému. Částečnou nadějí na řešení problematiky nepřizpůsobivých občanů mohou být právě Integrované plány rozvoje měst v Integrovaném operačním programu, které umožní získat dotace EU na zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Žadatelé budou moci z evropských peněz čerpat na renovaci bytových domů, popř. přestavbu nebytových objektů na sociální bydlení a na úpravy veřejných prostranství. V případě romských lokalit budou v rámci pilotních projektů čerpány finance na aktivity z oblasti sociální a komunitní péče, lidských zdrojů a zaměstnanosti, protože pouhou opravou domů se problémy nevyřeší.
Formulář žádosti a příručka pro předkladatele jsou k dispozici na internetové adrese MMR ČR, viz odkaz.

Zdroj: 2.12.2008 subvence.cz

IOP: Dotace na problémová sídliště

Města nad 20 tisíc obyvatel s výjimkou Prahy mohou v příštím roce čerpat dotace z Integrovaného operačního programu (IOP) na regeneraci problémových obytných zón. Výzva k předkládání projektů bude vyhlášena zhruba v polovině roku 2009.
Minimální počet 20 tisíc obyvatel není jediným omezením programu. Dalším požadavkem je, aby problémová obytná zóna představovala nejméně 500 bytů, což představuje zhruba 1500 obyvatel.

INTEGROVANÉ PLÁNY Měst,

která splňují uvedené požadavky a mohl by se jich tudíž program týkat, je v České republice 62. Na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) zatím nevědí, kolik z nich tento program využije, i když určitá představa už nyní vyplývá z přehledu těch, která zpracovávají integrované plány rozvoje měst. Bez nich nelze uvedený program využít. Výzvy k podávání žádostí o jejich schválení dalo ministerstvo letos v srpnu, uzávěrka je 31. 12. letošního roku. Zatím na těchto plánech pracuje 44 měst; kolik z nich ale zároveň předloží příští rok po vyhlášení výzvy projekty na regeneraci problémových obytných zón, je zatím otázkou.

»Jasno budeme mít po vyhodnocení integrovaných plánů, i když hrubé odhady včetně určité představy, kolik peněz bychom byli schopni dát na větší a kolik na menší města, máme. Tyto plány nám sdělí, co město zamýšlí v příslušné zóně dělat a jak zde případně hodlají využít další programy Evropské unie,« řekla ředitelka odboru řízení operačních programů MMR Ing. Lumíra Kafková.

VYMEZENÍ PROBLÉMOVÝCH ZÓN

Nařízení č. 1828/2006 Evropské komise stanovuje deset kritérií pro definování problémových zón: vysoká míra chudoby a vyloučení, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, neuspokojivý demografický vývoj, nízká úroveň vzdělání, vysoká úroveň kriminality a delikvence, obzvlášť znečištěné životní prostředí, nízká míra hospodářské aktivity, velký počet přistěhovalců, poměrně nízká hodnota nemovitostí a vysoká energetická náročnost budov. Pro čerpání dotací je nutné, aby pro vybranou zónu platila alespoň tři z uvedených kritérií. Záleží na samotných městech, která použijí; samozřejmě musí příslušné údaje statisticky doložit.

Projekty kromě investic do bydlení a do veřejných prostranství, které jsou zahrnuty do integrovaných plánů rozvoje města, získají při hodnocení desetiprocentní bonifikaci, jestliže budou předloženy na příslušný řídící orgán jiných operačních programů, pod které spadají.

O JAKÉ PROJEKTY JDE

Podpora se váže na tři typy projektů: Mohou být zaměřeny na zlepšování prostředí či na regeneraci bytových domů. Třetí případ představují projekty, které se vážou k romskému etniku; ty jsou označeny jako pilotní. Města, která pilotní projekty využijí, jsou už známá. Je jich osm a jejich výčet není překvapením: Brno, Břeclav, Orlová, Ostrava, Most, Kladno, Kutná Hora a Přerov.

Na pilotní projekty musí navazovat další programy, zejména Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, nebo Integrovaný operační program, v jehož rámci se podporují komunitní centra. Je totiž naprosto nutné, aby se nejen opravily domy, ale také aby se nadále pracovalo s jejich romskými uživateli, protože pokud by byly opravené byty opět znehodnoceny, musela by se dotace vrátit. Stejně jako u všech ostatních je nutné zajistit udržitelnost projektu po dobu nejméně pěti let od ukončení projektu.
V případě zlepšování prostředí půjde o už dobře známou obdobu projektů regenerace panelových sídlišť, jen s tím rozdílem, že program se týká bytových okrsků se všemi typy domů. S pomocí dotace bude možno obnovovat místní komunikace, chodníky, zřizovat dětská hřiště apod. V případě regenerace bytových domů se nepochybně objeví projekty na zateplení budov, opravy výtahů, balkonů, stoupaček. Opravovat je pochopitelně možné jen samotné domy, nikoli byty.

KOLIK PENĚZ JE K DISPOZICI

Podpora regenerace bytových domů spadá pod oblast intervence 5.2 Zlepšování prostředí v problémových sídlištích v Integrovaném operačním programu. Na celý program je v letech 2007– 2013 k dispozici 1,6 mld. eur, na problémové obytné zóny je z této částky vyčleněno zhruba 193 mil. eur.

Na revitalizaci veřejných prostranství mohou obce čerpat až 85procentní dotace, na bytové domy, které ovšem nemusí patřit jen obcím, je podpora čtyřicetiprocentní.
Integrované plány rozvoje měst u sídel nad 50 tisíc obyvatel musí mít minimální objem nad tři miliony eur, u měst od 20 do 50 tisíc obyvatel je limit dva miliony eur. *

Zdroj: 3.12.2008 Moderní obec str. 25 Evropská unie

středa 3. prosince 2008

Jednání ministra s britským Výborem pro EU

Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek jednal s Výborem pro Evropskou unii Dolní sněmovny britského parlamentu o nadcházejícím českém předsednictví. Hlavními tématy setkání byly priority MMR pro nadcházející předsednictví v Radě EU, souhrn čerpání ze strukturálních fondů a dopad světové krize na českou ekonomiku.
Členy britské delegace zajímal postoj ČR k nadcházejícímu předsednictví, zejména pak očekávaný výsledek šestiměsíčního působení Čechů jako leaderů Evropské unie. „Naším tématem je kohezní politika a územní soudržnost, které považujeme za neoddělitelné. Cílem je udržet rozvoj venkova spolu s celou krajinou při zachování jejich identity," uvedl ministr.
Na dotaz předsedy výboru Michaela Connartyho směřující na čerpání strukturálních fondů Jiří Čunek řekl: „Máme za sebou téměř ukončené období 2004 - 2006, na které jsme měli k dispozici 1,67 mld. eur. Nejúspěšnějším programem byl Společný regionální operační program určený pro města i venkovská sídla. Byl využit nejvíce na zlepšení životního prostředí formou výstavby čistíren odpadních vod, kanalizací a dalších projektů. Předpoklad pro toto období je, že do jeho ukončení vyčerpáme 90 % prostředků." Ministr dále shrnul údaje pro období 2007 - 2013, ve kterém je pro ČR alokováno 26 mld. eur. Čerpání těchto financí zajišťují 24 operační programy, ze kterých ministr vyzdvihl Operační program přeshraniční spolupráce. „Peníze pro příhraniční oblasti pomohou vrátit život do krajů, které byly nejvíce postiženy minulým režimem," dodal k tomuto programu ministr.
Vzhledem k probíhající světové hospodářské krizi členy výboru zajímalo, jak se tento stav odrazí ve vývoji české ekonomiky v příštím roce. „Nezastírám, že nás krize zastihla paradoxně v příznivé době. Díky finančním prostředkům z EU můžeme hodně investovat, a to je přímá obrana proti krizi," doplnil Jiří Čunek

zdroj: 28.11.2008 Krajské noviny str. 2 Česká republika

Ministerstvo pro místní rozvoj bilancovalo v Brně

Proběhla zde totiž konference k desátému výročí regionální politiky. Zúčastnili se jí zástupci krajů, neziskových organizací a dalších partnerů ministerstva. Na úvod vystoupil ministr pro místní rozvoj a první místopředseda vlády Jiří Čunek, aby shrnul a zhodnotil regionální politiku za deset let její existence a také trochu nahlédl do její budoucnosti.
Hned na začátku si ministr posteskl, že byla konference naplánována trochu nešťastně. Organizátoři se domnívali, že ve druhé půlce listopadu už bude po volbách „zameteno" a akce se zúčastní i nové vedení Jihomoravského kraje. S novým hejtmanem se však konference minula o pár dní.
Příklad francouzské Guayany, který ministr použil na úvod svého projevu, nebyl zvolen náhodně. Země na východním pobřeží jižní Ameriky, kterou od sousední Brazílie odděluje pouze řeka, je totiž vzdáleným regionem Francie. Rozlohou je větší než Česká republika, má však pouze necelých dvě stě tisíc obyvatel. Během českého předsednictví se bude vytvářet podoba podpory regionů po roce 2013. Hlavním nástrojem budou dotace, a proto se povede debata o podmínkách, za kterých se budou rozdělovat. ČR se bude snažit prosazovat podporu podle kritérií, jako je nezaměstnanost nebo HDP v regionu. Jde o to, aby podporu dostávaly zaostávající regiony. Vzdálené regiony je potřeba také podporovat, ovšem podle jejich specifik. EU je podle ministra společenství solidární ke druhým, a to především ke svým voličům. Proto se staré členské země dotací nechtějí vzdávat, postupně se ale daří je snižovat.
Dále se Jiří Čunek věnoval hodnocení české regionální politiky. Tento rok dobíhá čerpání peněz pro žádosti z roku 2006. Pro další období je připraveno necelých 27 miliard eur. „Tyto peníze se zrovna hodí. Je štěstí, že při příchodu krize sem jdou peníze z EU," řekl ministr. Jedna pětina z těchto peněz půjde na stavbu silnic a dálnic a další pětina na životní prostředí, což znamená nové čistírny odpadních vod nebo kanalizace v obcích. „Proti krizi se dá bojovat dvěma způsoby - šetřením a menší spotřebou nebo podporou růstu." Evropské peníze tak firmám přinesou zakázky a povzbuzení ekonomice. Od roku 1990 se jednotlivé regiony v ČR vyvíjely jiným tempem. Ekonomika se měnila na tržní a tam, kde byla neefektivní výroba, nastával útlum a snižování zaměstnanosti spolu se životní úrovní. Šlo hlavně o hutnictví, těžbu nebo textilní průmysl. Nejvíce postižené byly severozápadní Čechy, severní Morava a Kladensko. Hodně lidí odešlo také ze zemědělství. Všichni uvolnění zaměstnanci z průmyslu a zemědělství pak našli práci v odvětví služeb, které se po pádu komunismu začalo hodně rozvíjet.
Všechny tyto změny způsobily, že se regiony v ČR rozvíjely rozdílným tempem. K řešení tohoto problému byly v roce 1998 přijaty zásady regionální politiky a vytvořen například Program obnovy venkova, jehož součástí je i soutěž Vesnice roku. Se vstupem do EU v roce 2004 přišla možnost čerpat evropské peníze. Ty jsou k dispozici přes celkem 26 programů. Ve srovnání s jinými zeměmi je to hodně a znamená to zbytečně více byrokracie. Každý program musí mít rozhodčí orgán, kontrolu a podobně. „Situace je výsledkem, kdy chtěl být každý kohout pánem na svém hnojišti," komentoval ministr, čímž chtěl říci, že resorty spolu nechtěly programy sdílet a raději měly dotační peníze samy pod kontrolou.
Kromě hodnocení regionální politiky došlo také na dotazy. Jeden z nich se týkal romské politiky. Téma je velmi aktuální, policie musela nedávno v Litvínově rozehnat několik stovek pravicových radikálů, kteří chtěli pochodovat na místní romské sídliště. Jak známo, Jiří Čunek má s romskou problematikou zkušenosti z funkce vsetínského starosty. Podle jeho slov má ČR jedinou možnost a tou je komplexní program řešení problémů lokalit se sociálně nepřizpůsobivými obyvateli. „Tyto lidi nemůžeme nikam poslat, ani je nechat kočovat. Mají asociální postoj k zodpovědnosti za svůj život." Program už je hotov a je napsán tak, aby ho jednotlivá ministerstva schválila a prošel vládou. V současnosti existují různé navzájem neprovázané programy. Ty řeší například vzdělávání nebo zvyšování kvalifikace. Záměrem je, aby města byla motivována k získávání peněz z programů romské politiky a také mohla zaujmout jasný postoj. K tomu bude potřeba změnit některé zákony. Na příští rok se chystá spuštění dotací zaměřených na spolupráci s romskou komunitou v hodnotě kolem dvaceti milionů korun. Řešení celého problému podle ministra není jednoduché ani rychlé, ale je možné.

Zdroj: 28.11.2008 Krajské noviny str. 2 Česká republika

Jednodušší prokázání kvalifikace uchazečů o veřejné zakázky

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR připravuje napojení Seznamu kvalifikovaných dodavatelů na projekt Czech POINT. Prostřednictvím kontaktních míst Czech POINTu bude možné získat výpis z tohoto seznamu za účelem prokázání základní a profesní kvalifikace pro veřejnou zakázku. Uchazečům o veřejnou zakázku, kteří jsou v tomto seznamu zapsáni, bude výrazně ulehčena možnost získání výpisů k prokázání kvalifikace, což zjednoduší a zrychlí zpracování nabídek. Všechny dosavadní způsoby komunikace a služby Seznamu kvalifikovaných dodavatelů zůstanou zachovány. Ministerstvo pro místní rozvoj jako první z resortů, které poskytují výpisy ze spravovaných veřejných registrů, požádalo Ministerstvo vnitra ČR o napojení Seznamu kvalifikovaných dodavatelů do projektu Czech POINT. Obě ministerstva předpokládají, že nový systém získání výpisu bude fungovat od konce roku 2008.
Projekt Vše na jednom místě, tedy projekt Czech POINT, je nejviditelnějším projevem elektronizace veřejné správy. Veřejná správa je nyní díky Czech POINTu přívětivější k občanům a stále méně je obtěžuje zbytečnými dotazy a úkony. Od 1. září 2008, kdy nabyla účinnosti vyhláška, která stanoví seznam obecních a zastupitelských úřadů, jenž jsou kontaktními místy veřejné správy, se postupně do projektu Czech POINT zapojuje dalších téměř tisíc pracovišť. Aktuální informace o projektu naleznete na webových stránkách projektu CzechPOINT www.czechpoint.cz .

Zdraj: 27.11.2008 Veřejná správa str. 26 Projekty

Česká republika představila nové priority předsednictví v Radě EU v oblasti evropských fondů

V rámci posledního dne jednání konference ministrů evropských zemí zodpovědných za regionální rozvoj představil 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek nové priority ČR v oblasti finanční podpory z evropských fondů.
Na základě včerejší dohody s Evropskou komisí se ČR jako budoucí předsednická země stala členem týmu několika zemí, který se bude zabývat odstraněním administrativních bariér, jež jsou překážkou pro snadné získání finanční pomoci z evropských fondů.
Ministr Jiří Čunek dále vyzval všechny zástupce evropských zemí, aby v průběhu českého předsednictví jednali tak, aby bylo možné politickým deklaracím také reálně dostát. Tedy pečlivě vybrat skutečně dosažitelné cíle v krátkém čase, na nich se co nejrychleji shodnout, a ty pak zdárně projednat.
„Zjednodušení systému přidělování finanční pomoci z fondů Evropské unie je novou prioritou, kterou bude Česko prosazovat při každém budoucím jednání o administraci strukturálních fondů. Zejména v současné době, kdy celá Evropa čelí následkům finanční krize, budeme usilovat o přehodnocení alokací finančních prostředků do projektů investičního charakteru, uvedl ministr.
Na závěr Jiří Čunek osobně pozval evropskou komisařku Danutu Hübner na konferenci ministrů EU zodpovědných za regionální rozvoj do Mariánských Lázní (23.-24.dubna 2009) a požádal ji o prezentaci předběžných výsledků veřejné diskuse k Zelené knize o územní soudržnosti.

Zdroj: 1.12.2008 subvence.cz str. 0 Aktuality
 
Výměna odkazů