Regiony se soustředěnou podporou státu zhodnocení vývoje po roce 1990

Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2007 zadalo cestou veřejné soutěže společnosti ÚRS PRAHA v rámci Programu WD – Výzkum pro řešení regionálních disparit realizaci tříletého projektu „Formy efektivního snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony České republiky“. Cílem je stanovit disparity v rozvoji regionů včetně možných příčin jejich vzniku a navrhnout příslušná opatření vedoucí k jejich odstranění nebo k podstatnému omezení.

 

Jednou z celkem sedmi aktivit tohoto výzkumného projektu bylo zhodnocení dosavadního vývoje regionální politiky v celém poválečném období (1945-2008)na území dnešní České republiky včetně analýzy orgánů regionálního rozvoje. Zvláštní pozornost byla věnována regionům se soustředěnou podporu státu, jejichž vymezování je jedním z významných realizačních nástrojů regionální politiky, neboť podporuje snižování rozdílů mezi regiony.

Změny v územním vymezení

 

Prvým dokumentem zabývajícím se po roce 1989 obecně problematikou regionálního rozvoje bylo usnesení vlády ČR č. 481, ze dne 20. listopadu 1991, k základním problémům hospodářského a sociálního rozvoje jednotlivých územních celků a vymezení priorit regionální politiky v ČR. V přílohách tohoto usnesení byly základní přístupy ke zpracování zákona ČNR o regionální politice, vymezení problémových oblastí ČR a opatření na podporu problémových oblastí pro období 1992-1993. Problémovými oblastmi stanovenými tímto usnesením byly pro rok 1992 okresy Most, Chomutov, Teplice, Louny, Třebíč, Ústí nad Orlicí, Kladno, Příbram, Tachov a Šumperk.

 

Usnesení vlády č. 759, z 30. prosince 1992, k zásadám regionální hospodářské politiky vlády uložilo ministru hospodářství vyhlásit k 31. lednu 1993 regionální program podpory malého a středního podnikání (MSP) pro hospodářsky problémové oblasti ČR na rok 1993 a pověřit Českomoravskou záruční a úvěrovou banku, a.s.realizací tohoto programu. Seznam hospodářsky problémových oblastí zahrnoval okresy: Bruntál, Břeclav, Hodonín, Svitavy, Šumperk, Třebíč, Vsetín, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Kromě toho obsahoval i „potencionálně strukturálně postižená území“ tvořená okresy Frýdek-Místek, Chomutov, Karviná, Kladno, Most a Ostrava-město. Celkem bylo těchto problémových území stanoveno šestnáct.

 

Pro rok 1994 vyhlásilo ministerstvo hospodářství jako hospodářsky problémové oblasti celkem 18 okresů a kromě toho správní obvod pověřeného obecního úřadu (POÚ) Vítkov v okrese Opava. Oproti seznamu z roku 1993 nebyly zařazeny okresy Hodonín a Vyškov, naopak nově byly zařazeny Přerov, Louny, Nový Jičín a Tachov.

 

Seznam pro rok 1995 uváděl jako „problémové oblasti“ 13 okresů (Frýdek-Místek, Chomutov, Karviná, Ostrava-město, Teplice, Bruntál, Louny, Nový Jičín, Přerov, Svitavy, Šumperk, Vsetín, Znojmo), také však části (pravděpodobně POÚ) 9 okresů (Kladno, Břeclav, Děčín, Hodonín, Opava, Tachov, Liberec, Chrudim, Třebíč). Ze seznamu roku 1994 nebyly uvedeny okresy Most a Děčín, nově však byl zařazen okres Teplice a části okresu Děčín, Hodonín, Liberec a Chrudim.

 

V roce 1996 byla posílena tendence poskytovat podpory menším územním celkům. Seznam obsahoval 10 okresů v celém rozsahu území (Děčín, Chomutov, Jeseník, Karviná, Louny, Most, Nový Jičín, Ostrava-město, Přerov, Teplice), také však 18 POÚ v devíti jiných okresech (Bruntál, Liberec, Šumperk, Znojmo, Třebíč, Kladno, Břeclav, Svitavy, Opava). V roce 1997 byla struktura problémových oblastí stejná jako předešlých dvou letech, skládala se ze 13 okresů a z 9 POÚ. Všech 10 okresů uváděných v roce 1996 patřilo mezi problémové okresy i v roce 1997.

Ministerstvo pro místní rozvoj

 

V roce 1998 se na územní struktuře regionů se soustředěnou podporou státu projevila změna v uspořádání centrálních orgánů státu (vznik Ministerstva pro místní rozvoj, které bylo zřízeno zákonem z 11. října 1996 č. 272 Sb.). Ministr pro místní rozvoj vyhlásil regiony se soustředěnou podporou státu, které zahrnovaly pouze celé okresy, ale členěné na strukturálně postižené regiony (okresy Děčín, Chomutov, Karviná, Kladno, Most, Ostrava, Teplice) a na hospodářsky slabé regiony (Bruntál, Břeclav, Český Krumlov, Jeseník, Klatovy, Louny, Prachatice, Svitavy, Tachov, Třebíč, Znojmo). Toto členění lépe vystihovalo charakteristiku problémů.

 

Usnesení vlády ze dne 8. dubna 1998 č. 235 o Zásadách regionální politiky vlády zrušilo předchozí usnesení vlády k této problematice a potvrdilo v něm členění regionů se soustředěnou podporou státu právě na strukturálně postižené regiony a hospodářsky slabé regiony. Tyto zásady také stanovily jako programové dokumenty regionální politiky Strategii regionálního rozvoje ČR a Regionální programy rozvoje. Z těchto dokumentů byly odvozovány i seznamy regionů se soustředěnou podporou státu pro následující roky.

 

Pro rok 1999 bylo vyhlášeno 8 strukturálně postižených regionů a 10 hospodářsky slabých regionů. Ve srovnání s rokem 1998 byl do kategorie strukturálně postižených regionů zařazen i okres Přerov, naopak z kategorie hospodářsky slabých regionů byl vyřazen okres Svitavy.

 

Pro rok 2000 byly použity stejné seznamy strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresů jako v roce 1999. Zároveň však byla zpracována a schválena usnesením vlády ze dne 12. července č. 682 Strategie regionálního rozvoje České republiky. Obsahovala strategickou vizi regionálního rozvoje České republiky do roku 2010, s podrobnějším členěním úkolů do roku 2003. Příloha – „Typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu“ vytvořila nový nástroj pro jejich stanovování a maximálně snížila vliv subjektivních faktorů a vlivů. Metodika vymezování problémových regionů byla založena na soustavě vybraných vstupních ukazatelů, odlišných pro strukturálně postižené regiony a pro hospodářsky slabé regiony.

Vliv Evropské unie

 

Podle této metodiky bylo stanoveno 10 strukturálně postižených regionů (Most, Karviná, Teplice, Chomutov, Děčín, Kladno, Ostrava-město, Přerov, Louny a Frýdek-Místek) s účinností od roku 2001. Jako hospodářsky slabé regiony byly stanoveny Louny, Tachov, Znojmo, Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, Třebíč, Prachatice, Břeclav a Svitavy. Na první pohled je zřejmé, že okres Louny se při použití zvolených výpočtů nacházel v obou sestavách. Nebylo nutné tento nedostatek okamžitě odstraňovat, protože v roce 2001 i v dalších letech byly všechny okresy Moravskoslezského, Ústeckého i Karlovarského kraje pokryty jak Programem podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu (příjemci obec), tak i Programem podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS II Severozápad a Moravskoslezsko. V důsledku toho předkládaly obce žádosti o dotace na rok 2001 pro strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony pouze z okresů Břeclav, Český Krumlov, Jeseník, Kladno, Prachatice, Přerov, Svitavy, Tachov, Třebíč a Znojmo.

 

V roce 2002 došlo k organizační změně. Podle zákona č. 47/2002 Sb. byla regionální podpora podnikání převedena z MMR na MPO. To se týkalo zejména regionálních programů na podporu MSP. V gesci MMR však zůstaly všechny regionální programy, jejichž příjemci byly obce.

 

Podle svého programového prohlášení přijala vláda dne 16. července 2003 usnesení č. 722 o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006. V důvodové zprávě se uvádí, že následující aktualizace bude již shodná s novým programovacím obdobím Evropské unie od roku 2007. Příloha usnesení aktualizovala soustavu ukazatelů pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony, navíc zavedla novou kategorii regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Usnesení č. 722/2003 (aktualizované č. 1005/2004) uvádí tyto regiony se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006: strukturálně postižené (Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín, hospodářsky slabé (Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov, území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá) a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Sokolov). Usnesení vlády ze dne 7. ledna č. 24 k návrhu na přechodnou podporu strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů v roce 2004 zařadilo jen pro rok 2004 do těchto regionů též okresy Břeclav, Cheb, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Prachatice a také okres Sokolov, ten však byl dalším usnesením zařazen do této kategorie na celé období 2004 – 2006.

Nové programovací období

 

Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky 2007-2013 bylo stanoveno usnesením vlády ze dne 17. května 2006 č. 560 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. V seznamu tohoto usnesení zůstává členění na strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony a regiony s vysoce nadprůměrnou zaměstnaností. Počet okresů jako celek se proti letům 2004-2006 snížil o tři, a došlo též k určitému přesunu mezi jednotlivými kategoriemi. Navíc bylo do seznamu zahrnuto 11 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP).

 

Mezi strukturálně postižené regiony byly zařazeny okresy Most, Karviná. Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Sokolov. Hospodářsky slabé regiony jsou tvořeny okresy Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny, územími bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá, a okresy Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice spadají pod regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. S vyřazenými okresy byl zaveden obdobný postup jako s okresy vyřazenými v předchozím období. Vládní usnesení ze dne 3. července 2006 č. 829 o přechodné podpoře hospodářsky slabých regionů stanovilo, aby vyřazené 4 okresy (Rakovník, Český Krumlov, Vyškov, Tachov) měly přechodnou podporu hospodářsky slabých regionů do roku 2008 (tj. 2 roky v rámci programovacího období 2007-2013). Správních obvodů ORP zařazených mezi regiony se soustředěnou podporou státu je celkem 11. Jedná se o Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřici nad Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Klobouky.

Přehled regionů

 

Kartogram znázorňuje přehled regionů, jimž byla, nebo bude poskytována soustředěná podpora státu v období let 1992 -2013. Uvažováno bylo nejen území celých okresů, ale i jejich částí. Z celkového přehledu je patrné, že největší podpoře se těšily okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje, kde celkem 6 okresů přesáhne v roce 2013 hranici 20 let podpory (Bruntál, Chomutov, Karviná, Louny, Most, Ostrava-město a Teplice). Podobně jsou na tom okresy Třebíč a Znojmo. V rámci jednotlivých krajů se intenzivní soustředěná podpora státu dále týká Jihomoravského, Karlovarského, Olomouckého, Pardubického, Zlínského kraje a pohraničních okresů Jihočeského a Plzeňského kraje. Naopak jediným krajem, ve kterém nebyl v rámci sledovaného období podporován ani jeden okres je Královéhradecký kraj.

Metodika vymezování regionů

 

Stanovení „problémových regionů“ vyžadovalo zavést metodický postupy, které by v maximální míře eliminovaly subjektivní přístup. Prvotní nástin dávaly zmiňované „Zásady regionální politiky vlády České republiky“.

 

V tomto dokumentu byl jako ukazatel pro strukturálně postižené regiony stanovena míra nezaměstnanosti včetně relace počtu uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo, míra rozsahu a váhy útlumu průmyslových odvětví na zaměstnanost a na rozvoj podnikání. U hospodářsky slabých regionů byly za rozhodující ukazatele považovány míra nezaměstnanosti včetně relace počtu uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo, výše mzdových příjmů a příjmů ze zemědělství, úroveň daňových příjmů místních rozpočtů, podíl a rozsah útlumu primérních odvětví na struktuře zaměstnanosti a hustota zalidnění.

 

Podstatné zpřesnění metodiky přinesla příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje České republiky „Typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu“, kde je uveden podrobný výčet ukazatelů pro hospodářsky postižené regiony a pro hospodářsky slabé regiony, postup jejich konstrukce a také váhy pro výpočet konečného koeficientu hodnocení. K dalším změnám došlo usnesením vlády č. 722 o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006. Ukazatele pro vymezování problémových regionů a algoritmy jejich výpočtu zůstaly s nepatrnými úpravami shodné, zároveň však byl stanoven ukazatel pro nově definované regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Do změny metodiky se významně zapsalo také usnesení vlády č. 560 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. V rámci výběru relevantních ukazatelů byly opět brány v potaz jak situace na trhu práce, tak i ekonomická síla regionů. Avšak vzhledem k tomu, že již nebyly k dispozici statistické údaje o zaměstnanosti a mzdách v územním průřezu, byly pro vymezení použity jiné indikátory (zejména se to týkalo kupní síly obyvatel).

 

O vybraných ukazatelích, postupu jejich konstrukce a stanovování jejich vah pro výpočet konečného koeficientu hodnocení lze diskutovat. Tak např. vysoká váha poklesu nezaměstnanosti je dána tím, že problémy strukturálně postižených regionů vznikly poklesem zaměstnanosti v odvětvích těžkého průmyslu. U hospodářsky slabých regionů naopak vystupuje do popředí pokles zaměstnanosti v zemědělství, nízká intenzita osídlení a nízké příjmy.

Závěrem

 

Lze konstatovat, že rozsah, metodika a kritéria poskytování podpor potřebným regionům procházela v dlouhodobém vývoji poměrně výraznými změnami. Základem pro vymezování regionů se soustředěnou podporou státu se staly okresy, v některých letech však byla doplňována i menšími územními celky. Stanovené regiony byly podle svého charakteru obvykle tříděny do 2-3skupin. Současné vymezení regionů se soustředěnou podporou státu je podle usnesení vlády České republiky č. 560 ze dne 17. května 2006 o Strategii regionálního rozvoje České republiky na období 2007-2013. Ve srovnání s minulostí to je nejdelší období. Přitom i v minulých obdobích byly podle vývoje ekonomiky prováděny během příslušného cyklu potřebné úpravy v seznamu podporovaných regionů.

 

Existující hospodářská recese, která se bude projevovat v jednotlivých regionech různou formou i sílou, bude nutně vyžadovat v projektovaném období jak korekce v seznamu podporovaných regionů, tak i ve formách poskytované podpory. Bude nutno přitom vycházet z toho, že zatímco v dřívějších cyklech byla podpora regionů se soustředěnou podporou státu poskytována především ze státem stanovených programů, podpora pro období 2007-2013 je poskytována především s účastí strukturálních fondů Evropské unie. Bude proto nutno provádět vhodnou aplikaci Operačních programů, jež jsou v tomto období vypracovány jednotlivě pro každý region soudržnosti NUTS 2, zatím co v dřívějším období existoval jeden Společný regionální operační program (SROP) a souběžně s ním i státem financované Regionální programy podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů.

„Problémový“ region

Strukturálně postižený region – oblast s vysokým

zastoupením průmyslu a vysokým stupněm

urbanizace, jejíž průmyslová základna prochází

výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným

s nadprůměrnou nezaměstnaností

Hospodářsky slabý region – oblast charakteristická

nízkou životní úrovní, nadprůměrným

podílem zaměstnanosti v primérním sektoru,

nízkou hustotou osídlení a vesměs také s nadprůměrnou

nezaměstnaností; obecně jde o

venkovskou oblast s nižším stupněm urbanizace

a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním

prostředím

Jako podle předchozích usnesení + region

s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností –

území okresu, ve kterém souhrnné hodnocení

nezaměstnanosti překračuje o 30 a více

procentních bodů průměrnou hodnotu za území

celé České republiky, a které není zařazeno mezi

strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé

regiony

Strukturálně postižený region, hospodářsky

slabý region a region s vysoce nadprůměrnou

nezaměstnaností

Ukazatel (váha)

Podle usnesení vlády č. 682/2000

- podíl zaměstnanosti v průmyslu v daném roce na celkové zaměstnanosti (0,3);

- vývoj zaměstnanosti v průmyslu v daném roce vzhledem k základnímu roku

1990 (0,2);

- souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku (uchazeči o

zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní a tlak na pracovní místa) (0,4);

- počet soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel v daném roce (0,1).

- souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku (0,3);

- daňové příjmy na 1 obyvatele v okrese v daném roce (0,1);

- výše průměrné mzdy v daném roce (0,15);

- podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti

v daném roce (0,2);

- vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v daném roce oproti

základnímu roku 1990 (0,15);

- hustota zalidnění v daném roce (váha 0,1).

Podle usnesení vlády č. 722/2003:

- souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. 1999, 2000, 2001, 2002 (uchazeči

o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní a tlak na pracovní místa) (0,4).

Podle usnesení vlády č. 560/2006:

- souhrnné hodnocení situace na trhu práce (nezaměstnanosti) zahrnující míru

nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno

volné pracovní místo (váha 0,4);

- daňové příjmy na 1 obyvatele (váha 0,15);

- počet podnikatelů na 1 000 obyvatel (váha 0,15);

- kupní síla obyvatel (váha 0,3).

Zdroj: 15.4.2009    Obec & finance    str. 31   Regionální rozvoj

EK schválila český přechodný režim pro poskytování slučitelné státní podpory do výše 500 tis. EUR

TZ Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR), Praha, 12. května 2009:Evropská komise schválila opatření české vlády na pomoc podnikům při vyrovnávání se s důsledky stávající hospodářské krize. Podnikům, které vlivem aktuálního nedostatku úvěrů čelí problémům s financováním, lze do konce roku 2010 poskytnout podporu do výše 500 tisíc EUR na podnik.

Režim platí po omezenou dobu, stanoví maximální výši podpory v období let  2009 – 2010 na 500 tisíc EUR na podnik a vztahuje se pouze na podniky, jež se k 1. červenci 2008 nenacházely v obtížích. „Tento režim pomůže zmírnit obtíže, s nimiž se potýkají podniky zasažené stávající hospodářskou krizí, aniž by došlo k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže,“ uvedl nový ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

Podporu bude možno získat mimo jiné ve formě přímých dotací, vratných dotací, subvencí úrokových sazeb, subvencovaných veřejných půjček a veřejných záruk. V rámci režimu lze od jeho schválení EK až do 31. prosince 2010 poskytovat nižší částky podpory slučitelné se společným trhem.

Tento režim je již druhým opatřením ČR, jež bylo schváleno podle dočasného rámce. Jedná se o součást širšího souboru opatření na podporu českého hospodářství. Prvním opatřením byl režim pro poskytování půjček se sníženou úrokovou sazbou.

Seznam nových rozhodnutí ve věci státní podpory zveřejněných na internetu a v Úředním věstníku je k dispozici na internetové stránce State Aid Weekly e-News.

Rozhovor s Rostislavem Vondruškou - ministrem pro místní rozvoj v úřednické vládě

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý podvečer. Vlády se ujali ministři nového premiéra Jana Fischera a my jsme dnes jednoho z nich pozvali do studia. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška je hostem Interview. Vítejte.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Dobré odpoledne.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane ministře, vy jste byl od roku 2004 ředitelem české centrály cestovního ruchu Czech Tourismu, ale před tím jste celá léta vedl hotely. V čem je vaše kvalifikace pro vedení ministerstva pro místní rozvoj podle vás?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak já si myslím, že cestovní ruch je důležitou agendou ministerstva a ta kvalifikace moje v cestovním ruchu je, myslím si, prokazatelná a také to ministerstvo znám během těch čtyř let, samozřejmě zvenku, ale znám principy jeho fungování, znám konkrétní lidi na konkrétních pozicích.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale ministerstvo pro místní rozvoj není zdaleka jen cestovní ruch.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

To máte pravdu, jsou tam další agendy, jako je územní plánování, stavební řád a hlavně tolik zmiňované, diskutované evropské fondy a jejich čerpání.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Orientace v tom pro vás je, dá se říci, blízká. Nezaskočí vás nic v tom natolik, aby třeba se ta agenda vlastně s tím, s tou vaší kvalifikací nějak minula?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak já nezastírám, že ty věci jsou nové pro mě. Já jsem na ministerstvu a ve funkci necelé 2 dny a vidím prostě šířku těch problémů a jejich, jejich rozprostření do různých, mezi různé subjekty. Ta agenda určitě není jednoduchá a já se ji budu učit za pochodu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

V hotelu Internacional Praha jste začínal jako číšník a následně v hotelu Palas Praha jste končil jako generální ředitel. Když jsem se na to dívala, tak jsem si říkala, že by to mohla možná takové kariérní skoky, že by to možná mohlo být nebezpečné pro vaše nadřízené, pro vaše nadřízené ve vládě.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

To si nemyslím. Já, já jsem rád, že jste tu otázku položila, protože já jsem několikrát se setkal s tímto akcentem na tu dobu před 23 lety.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ne, mě na tom zajímá ten skok, začínal jste jako číšník a končil jste generální ředitel, ten kariérní skok je tam zajímavý.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak ten skok, to není skok, mezi tím je, mezi tím je, řekněme, tam jsou 2 desetiletý, řekněme, nebo téměř 2 a já toho vůbec nelituju. Jednak si myslím, že na tom není nic špatného, na ten obor jsem hrdý, mám ho rád.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ne, já jsem mířila na to, abyste neskončil jako premiér.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Ne, ne, tak to, to ne, já nemám tyto ambice. A naopak, po skončení té mise na ministerstvu, tak bych se velmi rád vrátil jako ředitel Czech Tourismu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže začal jako ministr a skončil jako premiér nehrozí. Tak byla míněná ta moje, ta moje otázka směrem k tomu kariérnímu skoku.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Vůbec ne. Jestli ještě teda můžu se k tomu vrátit, i když na to se neptáte, tak já bych to rád řekl. Někdy je to, dávám s takovým podtextem, jako že, jako že číšník před 23 lety je dnes, je dneska ministrem. Já bych ještě řekl, že já jsem samozřejmě, já jsem měl samozřejmě volbu jako mnoho lidí v té době. A pokud byl třeba člen strany, tak jsem mohl být náměstkem v tehdejším Interhotelu Praha a tohle byla jakoby druhá cesta. To neříkám, že bych se nějak jako vychloubal touto, touto volbou, ale taková je realita.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Každopádně tento podtext jsem té otázce nedávala.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Vy ne.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Do funkce šéfa Czech Tourismu vás jmenoval tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Teď jste byl taky na ministra nominován ČSSD. Proč si vás Jiří Paroubek tak oblíbil?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak to si myslím, že je otázka spíše na něj, ale pokud ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Co vy si o tom myslíte?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Pokud si, pokud si, pokud chcete slyšet můj názor, tak my jsme se potkali poprvé v roce, myslím, že 95, kdy jsme pracovali společně v komerční firmě, Kongresové centrum Praha. Byli jsme oba členové představenstva, já jsem byl zároveň generálním ředitelem a tam jsme řešili během, během třech let velmi, řekl bych, složité obchodní záležitosti. A myslím si, že jsme si v té době velmi porozuměli.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Jste přátelé?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já považuju pana, pana předsedu ČSSD za svého přítele.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A šel byste třeba přímo i do jeho vlády, teď je to vláda odborníků nominovaná stranami, ale do jeho vlády třeba po případném vítězství voleb, jestli byste šel do vlády jako stranické?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

To je věc, kterou bych musel zvážit. Není to aktuální, nepřemýšlel jsem o tom.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy nejste členem žádné politické strany, ani byste nevstoupil?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Ne, myslím, já nejsem členem politické strany, mám k tomu takovou, takovou osobní asi možná, možná maličko nelogickou averzi z minulého režimu, a to se netýká žádné ze současných stran. Ale není to moje preference.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže byste nevstoupil do strany, třeba ani kdyby to podmínka vašeho možného angažmá ve vládě?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

To bych velmi zvažoval, pravděpodobně ne.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale úplně byste to nevyloučil, musel byste nad tím přemýšlet.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Musel nad tím přemýšlet, ale nekloním se k tomu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Letos v lednu řekl tehdejší premiér Mirek Topolánek Lidovým novinám, že ministerstvo pro místní rozvoj je v rozvratu a že neplní plán prací. To bylo za tehdejšího ministra Jiřího Čunka. Pak přišel Cyril Svoboda. V jakém stavu přebral jste teď ministerstvo pro místní rozvoj?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já se obávám, že nemohu soudit ten stav po, po necelých dvou dnech práce s těmi lidmi, ale myslím si, že v rozvratu není. Určitě tam jsou věci, které je potřeba zrychlit například nebo udělat v nich jasno.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Které?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak ty evropské fondy, si myslím, že jejich čerpání určitě se dá zjednodušit, zrychlit. To je věc, která je naprosto mojí prioritou. S tím souvisí velmi monitorovací systém, který je v nějakém, v nějaké fázi nápravy, ale není v té cílové stanici podle mého názoru.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Stihnete se v té krátké době nebo v té poměrně krátké době, která je překlenovací vládě vyčleněná, zorientovat se v té agendě, abyste byl tomu resortu prospěšný?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Kdybych si nemyslel, že to, že to nestihnu, tak bych nepřijal vůbec tu nabídku. Je pravda, že 6 nebo 7 měsíců je, je doba, je doba krátká. Nicméně na orientaci a základní kroky směrem, řekněme, k nápravě v rámci těch evropských fondů to podle mého názoru stačí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Česko bylo jednou z nejpomalejších zemí v čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie pro roky 2004 až 2006. Nedokázalo přidělené prostředky utratit do konce roku 2008 a hrozilo, že o nevyčerpané peníze přijde. Letos v únoru Evropská komise prodloužila možnost čerpání o půl roku. Pokud tedy dobře počítám, tak ono prodloužení o půl roku skončí v srpnu. Vyčerpá Česko ty peníze, nepřijde o ně?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já si myslím, že velkou většinu z těch, co se samozřejmě týká toho minulého období, nyní je v plném běhu už období další a to období, které jste zmiňovala, pravděpodobně 100 procent, to je teoretické čerpání, ale myslím si, že velkou, velkou, velkou část těch prostředků na 90 procent bude vyčerpáno.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Co můžete jako ministr udělat pro to, aby se čerpalo efektivněji, máte nějakou už teď představu, konkrétní koncepci směrem právě k té efektivitě čerpání?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak já mám v úmyslu udělat takový neformální audit příležitostí čerpání, využít zkušenosti například i, například i ze sousedních zemí a definovat ty kroky, které by vedly ke zjednodušení třeba administrativy kolem čerpání těch fondů.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

V tom vidíte největší problém právě v té složitosti?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Je to jeden ze dvou velkých problémů. Ten, ten druhý velký problém se jmenuje kofinancování, kdy zejména třeba na straně obcí municipalit třeba chybí kolikrát ty prostředky toho kofinancování.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, že nemají to, aby mohly ony samy doplnit svoje vlastní peníze k těm evropským.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Přesně tak. Myslím, že by tomu mohlo pomoci věc, která byla schválená nedávno Bruselem. V podstatě to bylo včera, pokud se nemýlím. A je to taková podpora de minimis, která byla doposud pro podniky. V tom samozřejmě jsou zahrnuty i obce, omezena částkou 200 tisíc euro. A byla zvýšená na přechodné období roku 2009, 2010 na půl milionu euro. Takže ten, ten rámec finančních prostředků, v kterém mohou se obce pohybovat, byl zvýšen na půl milionu euro. To znamená, že nemusí tak pečlivě vybírat, kam ty peníze vloží v rámci svého hospodaření.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste působil v oblasti cestovního ruchu, tu praxi velmi dobře znáte. Evropská politika soudružnosti, která je druhou největší položkou rozpočtu Evropské unie, tak ta usiluje o vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Na pomoc má z těchto strukturálních fondů nárok region, který nedosahuje na 75 procent průměru HDP na obyvatele Evropské unie. V praxi to mnohdy, ne vždy, ale mnohdy v Česku vypadá tak, že za peníze z těch fondů se třeba někde na venkově postaví hotelový komplex, s koňskou farmou, kam třeba nikdo nejezdí. Nedeptá vás toto, takovéto plýtvání a to, že opravdu projíždíte tím venkovem, vidíte tyto málo obsazené nebo neobsazené objekty, které vlastně byly zaplaceny z těch evropských peněz?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Tak podle mého názoru těch objektů není zas tolik v cestovních ruchu, které by byly nevyužívané, protože pravdou je, že regiony České republiky kromě možná několika velkých měst trpí obecně nižší kvalitou infrastrukturu cestovního ruchu. Samozřejmě do toho jsou zahrnuty i hotely, někde úplně chybí. Například jim to, například jim to brání v rozvoji určitých typů turismu, například kongresového. Čili já si myslím, že to je spíše, že to je spíše výjimka. Spíše si myslím, že třeba vznikly lyžařské vleky pod hranicí jakoby nadmořské výšky, kde sněží.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže vleky, kde nesněží.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Takže nebo jsou na té hranici, to znamená, je tam, je tam okamžitě vyvolaná investice do sněžných, sněhových děl a tak dále.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Znáte ještě nějaké jiné takové příklady, které třeba právě v tom čerpání peněz jsou absurdní, řekněme?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já nemohu takový příklad uvést. Je to i tím, že jsem se doposud zabýval tedy projekty, které souvisely s činností jednak Czech Tourismu a jednak, jednak cestovního ruchu obecně. A tam si myslím, že to procento těch takzvaných těch úplně špatně vybraných a provedených projektů je naprosto minimální.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Třeba jsou velmi moderní taháky na českou kuchyni. V poslední době ty velkolepé nebo velké projekty vznikaly, byly koncipovány na určitou dobu, teď přišla krize, mnozí krachují. Pokud tito podnikatelé, kteří stavěli za evropské peníze, nebudou moci dokázat v určitém časovém období, což vlastně musejí podle pravidel evropských udělat, prokázat účelné čerpání toho fondu. Tak oni by zřejmě měli tu dotaci vracet. Máte představu o tom, zda to opravdu hrozí? Budou je muset vracet ty peníze mnozí?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já nemám představu o procentu, kterých projektů, kterých by se to týkalo, ale je naprosto jasné, že některých projektů se to týkat bude. A budou mít velké starosti s tím, aby, aby splnili ta kritéria, by nemuseli vracet. Ale i to je oblast, kdybychom jako ministerstvo jim chtěli, jim chtěli pomoci.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Vy jste zmínila tu gastronomii. My, tedy teďka mluvím samozřejmě ještě z pozice Czech Tourismu, což je agentura pod ministerstvem pro místní rozvoj, my máme projekt, nikoliv za evropské peníze, ale z našeho rozpočtu, který se jmenuje Czech Specials, což je propagace národní gastronomie, ale té moderní české gastronomii, nikoliv, nikoliv jenom té tradiční pro domácí i zahraniční turismus. Takže to je jedno, jeden ze způsobů, jak pomoci těm nově vzniklým infrastrukturním prvkům, jak, jak se, jak teda realizovat ten obrat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A jak tedy konkrétně můžete těm podnikatelům pomoci, co vlastně konkrétně může ministerstvo s tím vaším přispěním s vaší zkušeností ve vztahu k tomu cestovnímu ruchu a čerpání udělat, aby se tyto věci neděly?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Myslím si, že máme velkou možnost spolupráce s Asociací krajů, zejména s radou, s radou, s komisí cestovního ruchu a že na této platformě lze definovat, což jsme již udělali, máme 23 projektů společně s kraji, které, které jsou zaměřeny na akce cestovního ruchu, které mají nadregionální význam v krajích tak, abychom tam přivedli nejenom, nejenom hosty z jiných krajů, ale i z toho blízkého, blízkého zahraničí. A to já vidím jako největší možnost tedy pomoci regionům přivést do těch jejich regionů hosty, který tam něco utratí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

V rámci fondů a obnovy regionů se taky "stahují" obrovské peníze na konference, na různá témata, která mnohdy mají, řekněme, pochybný efekt nebo ten výsledek není úplně perfektní. Jsou třeba nejen o cestovním ruchu, ale i na mnohá jiná témata. Jsou to taky za stovky peněz, za obrovské peníze z fondů Evropské unie, různé poradenské firmy, který, jejichž výsledek je vlastně podobně třeba špatný jako v případě těch konferencí. Vy jistě znáte ze svého okolí tuto praxi, může tomu ministerstvo nějak zamezit nebo uvažujete nad tím, že vás to třeba irituje právě toto, jak se plýtvá?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Víte, já bych ty konference rozdělil na dva druhy a na dva přístupy, protože jednak jsou to konference, které míří do těch regionů a samozřejmě do hlavního města ze zahraničí. Anebo z trhu domácích jaksi podniků a asociací a to je věc, kterou ministerstvo musí podporovat, protože tam se právě realizuje ten, ta infrastruktura cestovního ruchu regionální a ty podnikatelé dostávají příležitost k tomu, k té základní službě ke konferenci nabídnout další incentivní programy. A potom jsou to konference ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Incentivní, to jsou ty doplňující?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Ano, to jsou doplňující programy. To znamená, jsem-li, jsem-li v Hradci Králové na konferenci lékařské, a tak je tam incentivní den, výlet, ať už teda do Orlických, anebo do Orlických hor nebo do Krkonoš, kde se realizují další, další teda doplňující příjmy z té konference. A pak bych velmi odlišil konference, které se konají pro odborníky, například z různých, z různých oborů. Já mohu mluvit o cestovním ruchu, kterých je velký počet a v některých případech se snaží udržet na tom trhu konferenčním jakoby za každou cenu a hledají si ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Protože je to příjem peněz.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Ale oni je, oni je těžce hledají ty peníze. A potom dostávají samozřejmě, dostávají samozřejmě rozpočty jak státní, tak, tak krajské a municipální podtlak, neboť tu konferenci chtějí udržet v tom městě. A někdy prostě se mi zdá, že jich příliš mnoho těch konferencí. Těch, kteří potřebují tu státní podporu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Nedávno se objevily informace, že monitorovací systém pro získávání dotací z Evropské unie, bez kterého se neobejde čerpání peněz z evropských fondů, pořídilo ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2001 v rozporu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek. To ministerstvu uzavřelo cestu k financování systému z evropských dotací a chyby mohly ohrozit i samotné čerpání peněz. Ministerstvo proto letos za Cyrila Svobody uzavřelo smlouvu na zajištění a servis monitorovacího systému, a tak akutní problém zažehnalo. Jako definitivní řešení problému teď ministerstvo pro místní rozvoj připravuje veřejnou zakázku na hlavní část tohoto systému. Takže teď problémy s monitorovacím systémem akutní nejsou?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Je pravda, pan ministr Cyril Svoboda uzavřel, udělal právní kroky, které napravily vztah mezi, mezi ministerstvem pro místní rozvoj a dodavatelem toho, toho monitorovacího systému. Takže tam skutečně žádný problém asi už nehrozí a akutní, akutní jaksi zastavení přítoku peněz z Evropské unie Bruselu opravdu nehrozí. Myslím si, že to, co není tímto narovnáním zhojeno, je vztah českého státu a Evropské unie tak, aby, aby Brusel řekl, že, že systém byl vybrán transparentním způsobem. To je, to bude velmi obtížné a myslím si, že ani eventuelní úspěšné proběhnutí výběrového řízení na hlavní část systému, jak jste řekla, nezhojí to, co se stalo v roce 2001. To znamená, že ten původní první systém nebyl, nebyl vybrán transparentním způsobem. Myslím, že Brusel na toto nepřistoupí a my budeme zkoušet jiné cesty, jak, jak tedy dosáhnout zprávoplatnění toho prvního kroku, který se stal, který se stal před těmi 8 lety.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A to se budete pokoušet udělat tím novým výběrovým řízením na tu hlavní část?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Myslím si, že, myslím si, že to nebude ta cesta. Já, teďka běží ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Jakou jinou cestu tedy vidíte?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Myslím, myslím si, že cesta by mohla vést například dohodou s nějakým jiným resortem, který, který postupoval stejným způsobem, ale s větším úspěchem. To znamená, že jakoby transparentnost jeho výběru byla uznána. A pokud by se nám podařilo jakoby ten systém z jiného resortu rozšířit na působnost našeho ministerstva, tak by, si myslím, že by to v Bruselu mohlo být uznáno.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A který resort připadá v úvahu?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

To bych nechtěl teďka v této chvíli specifikovat. Je to předmětem právnických analýz. Bude to některý samozřejmě z těch, který, který, které čerpají evropské fondy.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A kdyby to mohlo být už známo, zda to půjde?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já si myslím, že by to mohlo být známo v průběhu jednoho měsíce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A zároveň se tedy chystá i to výběrové řízení na hlavní část? Pan ministr předchozí říkal, že do několika týdnů by vlastně to výběrové řízení mohlo proběhnout.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Příprava, příprava tam probíhá na ministerstvu. Já jsem tu přípravu nebo její výsledky jsem doposud na vlastní oči neviděl. Ale mohu potvrdit, že ta příprava probíhá.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A bude to do několika týdnů?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Myslím si, že ano.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Nová zakázka, právě tato by mohla přijít na 500 až 800 milionů korun, to je poměrně velká částka za tu původní netransparentnost a podle odborníků, kteří se právě tím monitorovacím systémem zabývají, tak je vlastně soutěž jakoby zbytečná, protože teď je systém funkční, po uzavření oné smlouvy na zajištění a servis. A navíc vy říkáte, že hledáte jiný způsob, jak vlastně "přilepit" ten váš systém na transparentní systém jiného resortu. Není to, není to přece jenom poměrně velká část půl miliardy za takovou, za takovéto ztransparentnění, řekněme, nezvážíte to ještě, jestli to?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Já nemohu tu částku potvrdit, neviděl jsem ji v těch podkladech, ale, ale samozřejmě ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Jistě to nebude pár korun.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Nebude to určitě pár korun, bude to, bude to mnoho milionů, ale já si myslím, že ten hlavní náš nebo ten hlavní můj cíl je, my nechceme šetřit na tom systému, protože ten systém musí opravdu být stoprocentní, aby, aby potom důsledkem špatného systému nebylo vracení prostředků do Evropské unie. Ale to, co, to, co je opravdu základní, základní premis a budoucího systému je to, aby, aby v něm utracené prostředky byly Bruselem uznány a proplaceny, protože takto to platíme jaksi z národních peněz, což mimochodem má, resultuje i v to, že to čerpání těch fondů není, není takové, jaké by mělo být. A tím, že se nám zůstává ty vynaložené prostředky do monitorovacího systému, že je platíme jakoby z národní kapsy a nejsme schopni je nechat proplatit Bruselem, tak samozřejmě tím se i zhoršuje to čerpání těch evropských peněz. Já jestli mohu ukázat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

No, ano.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Na kameru takové, takové schéma, tady na tom schématu je vidět, je vidět objem podaných žádostí, který je, řekněme, řekněme, dvojnásobkem toho, co vlastně je k dispozici. Tady ten modrý sloupeček znamená, znamená podané, pardon, znamená schválené projekty. Tady ta úzká čárka je to, co je k dispozici. To znamená, ty schválené projekty ještě nedosáhly objemu prostředků, které jsou k dispozici. A tady, tady to, to kolečko dole fialové jsou, to jsou proplacené, proplacené prostředky z projektů. Čili ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Těch je málo, na čem to vázne?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Těch je, já si myslím, že to vázne na tom, o čem jsme mluvili, že tam, že to vázne na složité administrativě pro žadatele a na nedostatku těch prostředků na kofinancování. Samozřejmě jakmile by se podařilo překlopit prostředky, které doposud šly z národní kapsy například v monitorovacím systému do té evropské dotace, tak to vyroste nahoru.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

O to se budete snažit?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

O to se určitě budu snažit.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

A ještě přesto se vrátím k tomu hlavnímu výběrovému řízení na tu centrální část monitorovacího systému. Je ještě ve hře, že byste přece jen to výběrové řízení zastavil, kdyby se třeba podařilo přesně jakoby překlopit ten systém tomu jinému resortu, nebo to, že to výběrové řízení bude už definitivní?

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

To, já to nevylučuji, protože nejsem do detailů s tím doposud obeznámen. Ale není mojí prioritou zastavovat výběrové řízení. Mojí prioritou bude, aby, aby ty peníze, které budou následně po výběrovém řízení utraceny, tak aby byly Bruselem proplaceny, aby nešly ze státního rozpočtu České republiky.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Interview je u konce. Děkuji ministrovi pro místní rozvoj Rostislavu Vondruškovi. Přeji hezké dny.

Rostislav VONDRUŠKA, ministr pro místní rozvoj

--------------------

Děkuji za pozvání, na shledanou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

I vám u obrazovek přeji vše dobré. Zítra tady bude František Lutonský, ale i teď ČT 24 vysílá dál, počasí tu bude hned. Na viděnou ve čtvrtek.

Zdroj: CT27.cz

E15: Do tendru na monitoring dotací z EU chtějí S&T CZ a TESCO SW

Praha 7. května (ČTK) - Do veřejné soutěže na hlavní část monitoringu pro čerpání evropských peněz se chtějí přihlásit oba současní provozovatelé a dodavatelé systému - společnosti S&T CZ a TESCO SW. Zájem nevyloučila ani firma SAP, zajišťující informační toky pro Státní fond životního prostředí a stejnojmenný operační program. Informuje o tom deník E15.

"Samozřejmě že se přihlásíme. Není to jen věc zájmu či prestiže, ale přímo naše povinnost. Už jsme se na tom systému napracovali dost a máme s čím přijít a co rozvíjet," uvedl generální ředitel Tesco SW se sídlem v Olomouci Josef Tesařík.

Tesco má v trojstupňové soustavě na starost přijímání žádostí o proplacení "evropských" projektů a jejich vyřizování. S&T CZ, jeden z deseti největších tvůrců systémů v tuzemsku, to vidí podobně. "Tato zakázka je zajímavá. Až bude soutěž vyhlášena, naši účast budeme určitě zvažovat," uvedl tiskový mluvčí Jan Hlaváč. S&T systém v roce 2001 vyrobila a zodpovídá za chod jeho centrální části.

SAP, další velká technologická firma, vidí v tendru také vhodnou příležitost. Nejprve se však chce seznámit s podrobnostmi zadání. "V zásadě můžeme říci, že není důvod, abychom do toho nešli," sdělil E15 jeden z pracovníků marketingu s dovětkem, že zatím nejde o oficiální stanovisko.

Monitorovací systém je nezbytný pro budoucí čerpání peněz z evropských fondů. První etapu příprav provázely nesrovnalosti, které musela napravit až licenční smlouva a dohoda ministerstva pro místní rozvoj o narovnání se společnostmi S&T CZ a Tesco SW, které systém vyvinuly a zabezpečují jeho provoz.

Zdroj: 7.5.2009    Zpravodajství ČTK   

Potrestat lze pouze zadavatele

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se dohledem nad dodržováním právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek zabývá od roku 1995. Od této doby platí již třetí norma - zákon č. 137/22006 Sb., o veřejných zakázkách. Úřad přezkoumává postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a sleduje, zda se dodržují zásady transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení.

Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele může ÚOHS zahájit buď z vlastního podnětu, většinou však na písemný návrh stěžovatele. Aby se zabránilo podávání nedůvodných návrhů, je stěžovatel povinen složit s podáním návrhu kauci, která obvykle činí jedno procento z nabídkové ceny stěžovatele. Jestliže se zjistí, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, uloží nápravné opatření a zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele. Kauci vrátí zpět stěžovateli. Pokud neshledá porušení zákona, správní řízení se zastaví a kauce je příjmem státního rozpočtu. V roce 2008 činila výše složených kaucí více než 22 milionů korun, z toho 16 milionů šlo do státního rozpočtu.

CO SE SLEDUJE Úřad zjišťuje v postupu zadavatelů porušení zákona, která ovlivnila nebo mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pokud již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem, je uložena pokuta. Ta plní vedle funkce represivní také funkci preventivní. Obecně platí, že ÚOHS dbá zejména na prevenci, jejíž součástí je i ukládání pokut.

»Většina správních řízení se zahajuje na návrh uchazečů o zakázku, ostatní z podnětu našeho úřadu. Výsledkem správního řízení je rozhodnutí. Jestliže zadavatel nepochybil, řízení zastavíme, Najdeme-li chyby, dáváme opatření k nápravě. Když je již zakázka realizována, teprve tehdy sankcionujeme. Samostatnou kontrolní činnost uskutečňujeme jen několikrát do roka,« vysvětluje Filip Vrána z tiskového odboru ÚOHS.

ROZMEZÍ UDĚLENÝCH POKUT Výše pokut se pohybuje od tisíce po několik milionů korun. Nejvyšší finanční sankce udělená městu činila 3 miliony korun. V letech 1996-2006 bylo městům dáno 187 pokut, obcím 86 a městysům čtyři. Městské části hl. města Prahy obdržely 14 pokut, obvody města Ostravy tři. Z celkového počtu zhruba 630 udělených pokut jich bylo asi 173 ve výši 10 tisíc Kč, okolo 90 ve výši 20-25 tisíc Kč a zhruba 65 ve výši 30-35 tisíc Kč, asi 45 ve výši 50 tisíc Kč a 27 ve výši 100 tisíc Kč. »Pokuty v oblasti veřejných zakázek rozdělujeme na dvě kategorie. Na ty, kde se pochybení dopustil úředník, tj. došlo k formálnímu pochybení. V tomto případě dáváme takovou pokutu, aby obec po něm její výši mohla vymáhat. Pokud se například obec rozhodla nevypisovat výběrové řízení nebo došlo třeba k pochybné manipulaci v průběhu losování, potom pokutu udělujeme nikoliv symbolickou ve výši několika desítek tisíc korun, ale ve vyšší sazbě,« uvedl Martin Pecina, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Ze statistiky ÚOHS vyplývá, že počet pokut udělených městům a obcím je více méně podobný s mírně klesající tendencí. Udělování finančních sankcí i jejich výše se vždy pečlivě zvažují. A jak je to s vymáháním pokuty po viníkovi? »Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je správní orgán, který vede správní řízení s právnickou osobou, pokutu může dát pouze zadavateli. Nemůže rozlišovat, zda se pochybení dopustil úředník nebo starosta. Právnická osoba ale může vymáhat náhradu škody na základě pracovněprávního vztahu se svým zaměstnancem, a to do výše čtyřnásobku jeho měsíční mzdy. K tomu však obecně příliš často nedochází, což je určitě škoda,« konstatoval Martin Pecina.

PŘÍPRAVA NOVELY Uplynulý rok nepřinesl u veřejných zakázek žádné podstatné legislativní změny. Současný právní rámec odráží platné evropské směrnice, avšak tak jako u většiny poměrně nových právních úprav, i stávající zákon vyžaduje změny, které vyplývají z jeho praktické aplikace, píše se ve výroční zprávě ÚOHS za rok 2008. V současné době jsou již některé nejasnosti zákona vyřešeny výkladovými stanovisky ÚOHS v jeho pravomocných rozhodnutích. Nicméně stále existuje neprovázanost jednotlivých ustanovení zákona nebo jejich logické nesrovnalosti. Úřad při své kontrolní činnosti sbírá zkušenosti, které jsou podkladem pro věcnou novelizaci zákona, na níž spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Návrh novely sleduje zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, zjednodušení postupu v některých druzích řízení; zpřesnění ustanovení upravujících prokazování kvalifikace, zmenšení formalistického přístupu zákona o veřejných zakázkách (například odstranění povinnosti podepisovat nabídku na dvou místech nebo větší důraz na skutečnou ekonomickou výhodnost použitých hodnotících kritérií) atd. Podstatné jsou rovněž změny týkající se zvýšení účinnosti přezkumného řízení, které vyplývají z transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/666/EE z prosince 2007, na základě které bude do zákona zavedena možnost, aby ÚOHS v závažných případech ukládal zákaz plnění ze smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

Zdroj: 7.5.2009    Moderní obec    str. 11   Ekonomika

Martyrium kolem monitorovacího systému pokračuje, čerpání dotací to ale neohrozí

Ministerstvo pro místní rozvoj včera podepsalo se současnými provozovateli a tvůrci monitorovacího systému, který sleduje čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, smlouvy, díky nimž se stává jeho vlastníkem. Může tak začít hledat nového provozovatele systému. Ten stávající byl v roce 2001 vybrán v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

Monitorovací systém sleduje čerpání evropských dotací a Evropské komisi slouží k dohledu nad způsobem využívání těchto prostředků. V období 2007-2013 má do České republiky přitéci více než 700 miliard korun.

Autor a provozovatel českého monitorovacího systému byl v roce 2001 vybrán v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Nezákonný výběr potvrdil v roce 2003 Nejvyšší kontrolní úřad a rok po něm i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Porušení zákona kritizovala i Evropská komise. Ta se navíc obávala i údajné nestability systému související s přechodem od mnohem jednoduššího zkráceného programovacího období z let 2004-2006 na stávající období 2007-2013, v němž si monitorovací systém musí poradit s 24 operačními programy.

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Hynek Jordán EurActivu ovšem sdělil, že výhrady Komise ke stabilitě systému by měly pominout. Technické potíže byly podle něj již odstraněny a systém je nyní certifikován. Toto ujištění by podle mluvčího mělo Evropské komise stačit a čerpání evropských dotací tak ohroženo nebude.

Navzdory tomu, že se o nezákonném výběru ví už řadu let, Ministerstvo pro místní rozvoj začalo pod tehdejším vedením KDU-ČSL Jiřího Čunka problém řešit až po prosincové výtce Evropské komise. Narychlo vypsané výběrové řízení na nový systém ale vzápětí sklidilo kritiku ze strany renomované nevládní organizace Transparency International kvůli způsobu jeho vyhlášení i podmínkám soutěže. Nový ministr Cyril Svoboda, který v čele rezortu Čunka nahradil koncem ledna, krátce po svém nástupu výběrové řízení zrušil.

Mluvčí ministerstva potvrdil, že úřad nové řízení připravuje, přiznal ale, že prozatím není jasné, kdy bude vyhlášeno. Nejprve podle něj bylo třeba odstranit „právní vadu“. Vzhledem k tomu, že ministerstvo hodlá stávající systém využívat i v budoucnu, muselo jej před vypsáním výběrového řízení na nového provozovatele, který již má být vybrán v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, od firem S&T a Tesco SW (které systém vytvořily a provozují) odkoupit a stát se tak jejich vlastníkem. Firma S&T má podle smlouvy s ministerstvem systém provozovat až do 31. srpna 2009.

K podpisu příslušných smluv, díky nimž se ministerstvo stalo vlastníkem monitorovacího systému, došlo včera. Ministr v demisi Cyril Svoboda je s dohodou spokojen: „Uzavřením těchto smluv se naplňuje první etapa nápravy právní vady z roku 2001, kdy tehdejší vedení ministerstva pro místní rozvoj nepostupovalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. MMR tak má zajištěn nerušený provoz monitorovacího systému a přístup k potřebným datům a jejich komunikaci s Evropskou unií“.

Zdroj: 30.4.2009    euractiv.cz    str. 0   Euractiv.cz / Sekce / Regionální rozvoj

Vláda hejtmana Ratha útočí na evropské dotace

Praha - Hejtman David Rath porušuje podle ministerstva pro místní rozvoj pravidla, podle nichž se přidělují evropské dotace. Důkazem je skutečnost, že už několik měsíců oddaluje podepsání několika projektů, které přitom splnily všechny náležitosti a v soutěži o příspěvek uspěly. Peníze ale právě kvůli podpisu hejtmana kraj pořád nemá. Jedná se o smlouvy na sociální projekty, které dostaly souhlas od unie i regionální rady. Vše se uskutečnilo podle pravidel regionálního operačního programu. Hejtman Rath však vše znovu prověřuje.

"My jsme dodrželi všechny předpisy EU, zákony, metodiku a smlouva stále není podepsána, my jsme z toho velmi rozčarovaní a samozřejmě, že to má velký vliv na vývoj služeb, které už tady děláme," popisuje své pocity ředitelka Farní charity Beroun Jana Civínová.

Projekt azylového domu Farní charity v Berouně a další tři neziskové organizace dostaly zelenou na dotaci už loni v říjnu. A dle závazné metodiky měl hejtman podepsat smlouvy celkem za 85 milionů letos v lednu. To ale David Rath neudělal, ačkoli některé jiné smlouvy již podepsal. Ministerstvo pro místní rozvoj, které se o eurofondy stará, ho kritizuje. "V případě regionálních operačních programů střední Čechy jsou ta pravidla nastavena tak, že neumožňují nepodepsání smluv v dané lhůtě," komentuje situaci pro ČT mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Charity již s dotacemi počítaly

Mezi ohrožené projekty patří i projekt Farní charity v Kralupech nad Vltavou. Ta musela předem koupit objekt za pět milionů korun, což byla jedna z hlavních podmínek pro podpis smlouvy o přidělené dotaci. V domě, kde měla být protidrogová poradna, azyl pro matky s dětmi a středisko pro dovzdělávání především romských dětí, však kvůli nepodepsanému projektu zůstává opuštěn. Vše, co v něm mělo být, se nyní odehrává v provizorních podmínkách ve sklepení místní fary. "Smyslem bylo koupit objekt, který by se zrenovoval, a ty služby by byly přesunuty do nového objektu," vysvětluje postup charity Soňa Hradecká, koordinátorka projektu Farní charita Kralupy nad Vltavou.

Hejtman David Rath svoje zábrany vysvětluje tím, že si chce projekty ověřit. Důvod, proč některé smlouvy podepsal bez kontroly a jiné ne, ale není jasný. "Některý materiál přečtete a ty pochybnosti ve vás nevzbudí, jiný materiál přečtete a z toho, jak je deklarován, psán, na co jsou ty peníze směrovány, ve vás pochybnosti vzbudí," vysvětluje Rath své postupy. Na prověrku si najal soukromou firmu, ačkoli podle ministerstva ji může svěřit jen nezávislému internímu auditu. Podle bývalého hejtmana Petra Bendla jde o naprosto nekoncepční práci a je škoda, že finanční prostředky, které je v kraji možné využít, se nevyužívají.

Resort místního rozvoje chce postup hejtmana prošetřit, donutit ho ale k podpisu smluv nemůže a radí žadatelům, kteří se kvůli projektům zadlužili, aby se obrátili na evropskou komisi. Její zástupci v Česku sice s neziskovými organizacemi jednali, oficiálně se ale nechtěli k dění v Rathově regionu vyjádřit.

Zdroj: 2.5.2009    ct24.cz