Kdo vlastně brzdí tok peněz z Evropské unie

Zástupci ODS se postarali o to, že nebylo přijato žádné usnesení o
jednom ze dvou integrovaných plánů rozvoje města Brna
Část opozice v poslední době často kritizuje, že současné vedení Brna
nedovede na své projekty získat peníze z EU, ačkoli má stejné šance
jako předchozí garnitura.
Ve středu se jihomoravští zástupci ODS ve výboru regionální rady
regionu soudržnosti Jihovýchod (Vysočina a Jm kraj) postarali o to, že
nebylo přijato žádné usnesení o jednom ze dvou integrovaných plánů
rozvoje města Brna. Šanci na získání evropských prostředků k jeho
realizaci tak odsunuli ad acta.
Podle informací Práva se první náměstek hejtmana Milan Venclík (ODS)
hlasování nezúčastnil, dva radní za ODS (Kadrnka, Pospíšil) hlasovali
proti. Když k tomu připočteme absentujícího Václava Horáka z KDU-ČSL,
pak kladné hlasy zbývajících čtyř členů výboru za lidovce, sociální
demokraty a komunisty včetně hlasu hejtmana Juránka nebyly nic platné.
Ani část výboru za Vysočinu proto nezaujala žádné stanovisko. Podle
náměstka primátora Brna Martina Andera (SZ) je to ukázka čistě
stranického jednání s cílem znemožnit realizaci projektů. Ty se týkají
veřejně přístupných sportovišť, zavedení služby tísňové péče pro
seniory a zdravotně postižené, zřízení Muzea loutek a dalších aktivit
sloužících k naplňování volného času. (Seznam projektů na
www.iprm.brno.cz.)
„Je to jen odsunutí těchto projektů. Po volbách možná budou schváleny
už na nejbližším zasedání. Bohužel to znamená pozdržení těchto
projektů," řekl Ander.
Oficiálním důvodem k neschválení projektů města byl pro ODS nesouhlas
Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje, jejíž
námitky výbor dlouho diskutoval.
„Vyslovili jsme nesouhlas s tím, co souvisí s volným časem,
neformálním vzděláváním, sportem a dalšími aktivitami, které jsou
nestátním neziskovým organizacím vlastní," řekl Právu předseda
Asociace Jaromír Hron. Podle něj asociace nabídla už před řadou měsíců
vedení města účast na přípravě plánů. „Bohužel se nic nedělo. Nebyli
jsme přizváni k nejmenší konzultaci, když pominu dva formální posudky
ex post, které už měly schválit to, co bylo hotovo. Výsledky, které
jsme dostali k nahlédnutí, nás však přesvědčily o tom, že nás tam
nechtěli. Hlavně proto, že už měli připraven svůj interní plán.
Dvakrát jsme formulovali naše výhrady, ale vedení města neudělalo ani
jeden pokus o jednání, na kterém bychom si vyměnili své názory," tvrdí
Hron.
Ten si na spolupráci města naříká, přístup kraje naopak chválí. „To je
opravdu absurdní. My jsme pro to udělali naprosto všechno," komentoval
to Martin Ander.
Pozitivní zprávou je, že výbor schválil první integrovaný plán rozvoje města.
Tak se může Brno těšit alespoň na peníze k rekonstrukci Moravského
náměstí, pásu parků kolem historického centra i na 65 miliónů k
financování první etapy zpřístupnění brněnského podzemí. Na obzoru je
i příspěvek na nákup dalších devíti velkokapacitních tramvají pro
dopravní podnik.
Je to jen odsunutí těchto projektů. Po volbách možná budou schváleny
už na nejbližším zasedání Martin Ander, náměstek primátora Brna

Zdroj: 9.10.2008 Právo str. 12 Jižní Morava

Boleslavský integrovaný plán byl schválen, město získá 400 mil.

Mladá Boleslav -- Mladá Boleslav získá dotace téměř 400 milionů korun na podporu plánovaných projektů na základě Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Schválila ho regionální rada. V současné chvíli už nic získání peněz nebrání, pokud budou předloženy skutečně kvalitní projekty, řekl dnes novinářům náměstek primátora Adolf Beznoska.

Boleslavský plán rozvoje města obsahuje například záměry rekonstrukce parteru Staroměstského náměstí, obnovy vozového parku Dopravního podniku Mladá Boleslav, rekonstrukce Ptácké ulice, městského divadla, plaveckého bazénu i parků Výstaviště, na Komenského náměstí a lesoparku Štěpánka.

Město získá na tyto projekty dotace zhruba 392 milionů Kč z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy. Definitivní symbolickou tečkou za procesem vzniku a schvalování IPRM bude podpis příslušných dokumentů 3. října mezi vedením města a středočeským hejtmanem Petrem Bendlem.

"O peníze můžeme začít žádat v podstatě ihned po podpisu. V první etapě plánujeme realizovat rekonstrukci Staroměstského náměstí, koupi autobusů pro městskou hromadnou dopravu a také vybavení pro výuku ve 2. ZŠ," řekl Beznoska.

IPRM letos vypracovala obě statutární města v kraji, Mladá Boleslav a Kladno. Pro tato největší středočeská města představují strategické plány na čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů až do roku 2013. 

Boleslav ale už nyní připravuje další IPRM, nyní pro Integrovaný operační program (IOP), který bude zaměřen na Severní sídliště. Město získalo po výzvě občanům a institucím zhruba 80 projektových záměrů pro tuto lokalitu. "Vedení města z nich bude muset na základě určených priorit vybrat ty záměry, které nakonec budou do IPRM zařazeny," podotkl Beznoska.

Navíc vznikla pracovní skupina, která má zpracovat projektové záměry pro oblast Nového parku, části ulice J. Palacha, parku Modrá hvězda, vnitrobloku mezi ulicemi Havlíčkova a 17. listopadu a parku vnitrobloku mezi ulicemi Havlíčkova a J. Palacha. "To je pět takových významných celků, které patří do Severního sídliště," dodal Beznoska.

Podle hrubých odhadů by chystané úpravy zeleně, komunikací, chodníků a další akce bez investic do parkování měly v těchto pěti lokalitách stát kolem 62 milionů korun. Náměstek také řekl, že podle dosud neoficiálních informací by města velikosti Mladé Boleslavi měla mít šanci získat v průměru přes 100 milionů korun. IPRM by měl být odevzdán asi do pěti měsíců.

Zdroj: Deník.obce.cz

Datum: 19. 9. 2008, 11.43, zdroj: ČTK, rubrika: Události

Integrované plány rozvoje měst

Komplexní přístup, obsahová a časová provázanost, vyvážená kombinace tvrdých a měkkých projektů a aktivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru -- to jsou stěžejní parametry Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Jeho zásady vycházejí z Lipské charty o udržitelných evropských městech, ve které se ministři členských států EU dohodli na společných principech a strategiích politiky urbánního rozvoje.
Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí logicky ucelený souhrn dílčích projektů, které jsou realizovány buď ve vybrané, problémové zóně města nebo integrovaně, na celém jeho území a v rámci konkrétního tématu (veřejná doprava, zeleň apod.). IPRM naplňuje základní principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, jimiž jsou koncentrace na nejslabší nebo nosný článek, partnerství státní správy, samosprávy, neziskových nevládních organizací a soukromého sektoru a zvláště programování (soulad s vyššími programovými dokumenty).
V podmínkách ČR mají města nad padesát tisíc obyvatel, známé také jako "póly růstu" povinnost zpracovat IPRM a jeho prostřednictvím představit postup řešení problémů svých rozvojových oblastí. IPRM je tak podmínkou úspěšnosti projektových žádostí ve vybrané oblasti podpory Regionálního operačního programu. IPRM zároveň musí navazovat na strategii rozvoje města.
Strategie a konkrétní projekty
Pokud je příprava IPRM "povinností" pouze měst nad 50 tisíc obyvatel -- výjimkou je opatření 5.2 Integrovaného operačního programu, kde je IPRM vyžadován i od měst nad 20 tisíc obyvatel -- nabízí se otázka, jak koordinovat rozvojové aktivity malých a středně velkých měst. IPRM nelze chápat jako povinnou přílohu žádosti o dotaci z operačního programu, ale jako metodu stanovení postupu města na střednědobé období v určité rozvojové oblasti, případně ve vymezené lokalitě. IPRM by se měl prioritně stát spojovacím článkem mezi strategií rozvoje města a konkrétními projekty, tj. dokumentem, který zohledňuje dostupnost finančních zdrojů a řeší řízení procesu.
Ve většině případů je strategie navržena tak, aby obecně zahrnovala veškeré oblasti rozvoje města a vždy tak existovala možnost odkazu na některou její část při předkládání žádosti o dotaci pro individuální projekt, přinášející možné bodové zvýhodnění při hodnocení projektu. Individuální projekty jsou zase často navrhovány bez návaznosti na stanovené strategické cíle a pouze podle toho, ve kterém operačním programu je zrovna možné získat dotaci. V takovém případě lze těžko mluvit o integrovanosti projektů a synergickém efektu investovaných prostředků.
Menší města mají v tomto smyslu dvě výhody. Na jednu stranu mohou využít doporučených metodických postupů, tzv. Vademecum, na druhou stranu se nemusí při tvorbě IPRM obsahově vymezovat, na rozdíl od "pólů růstu", které mohou získat dotace pro dílčí projekty v rámci IPRM pouze z oblasti podpory "rozvoj regionálních center" Regionálního operačního programu. Menší města tak mohou lépe naplňovat zásady Lipské charty, které jinak musí být v "povinných" IPRM výrazně modifikovány. Už i samotná praxe ukazuje, že metodické postupy pro IPRM lze v menších městech využít také. Například šestnáctitisícový Klášterec nad Ohří se právě touto cestou již vydal.
Příklad Klášterce nad Ohří Klášterec nad Ohří
Na rozdíl od většiny velkých měst nevnímá Klášterec nad Ohří IPRM jen jako podmínku pro možnost čerpání dotací z ROP (IOP). Vedení města chápe IPRM jako nástroj pro efektivní řízení svých rozvojových aktivit a projektů a rozhodlo se tedy při zpracování plánu využít stejných postupů, jakými se řídí velká města. Souběžná mobilizace veřejných a soukromých zdrojů, jakožto jeden z nezpochybnitelných přínosů IPRM, patří mezi obecné cíle. Přidanou hodnotou je pozitivní zviditelnění města v očích hodnotitelů projektů, kteří v projektových žádostech vždy hledají návaznost na existující koncepce a strategie, což IPRM díky své ucelenosti bezpochyby umožňuje.
Prvním rozhodnutím, které město musí učinit, je výběr strategického tématu nebo lokality, jenž chce skrze IPRM rozvíjet. "Městských zájmů" bývá hned několik, takže výběr nemusí být snadný. V této souvislosti by však mělo být splněno několik základních podmínek. Zvolená lokalita nebo nosné téma musejí mít v první řadě zásadní vliv na rozvoj města, dále by měly řešit dlouhodobý problém (demografický, ekologický, hospodářský).
V Klášterci nad Ohří jsou klíčovými nositeli rozvoje zejména lázeňství a cestovní ruch. Díky koncepčnímu přístupu tamní radnice se již podařilo rozvoj lázeňství podpořit nemalým přísunem finančních prostředků z evropských fondů. V poslední době to byla zejména investice do lázeňské infrastruktury v historickém centru města, která i díky dotacím z předvstupního programu Phare, strukturálním fondům a dotacím MMR dosáhla v posledních pěti letech zhruba 200 milionů Kč. Nyní má Klášterec nad Ohří ambice pokračovat v zatraktivnění lázeňského areálu. Připravuje další rozšíření lázeňské zóny, regeneraci zámeckého areálu či rekonstrukci barokního špitálu a jeho přestavbu na multifunkční, turisticky využívanou budovu. Integrovaný plán rozvoje města zaměřený právě na oblast lázeňství a cestovního ruchu bude s velkou pravděpodobností hlavním mostem mezi odvážnými plány a složitou realizací.
Závěrem
Bez ohledu na časovou a tedy i finanční nákladnost zpracování IPRM lze očekávat, že se jejich uplatnění bude rozšiřovat napříč českými samosprávami. Jejich využitelnost se tak stává hlavně otázkou zralé úvahy čelních představitelů měst, která vychází z ochoty investovat do tvorby strategií a plánů. Bez nich se město sice bude rozvíjet, ale tempo rozvoje a tedy zlepšování kvality života místních občanů může být limitováno nesystémovým rozhodováním a neefektivním řízením projektů. Dlouhodobým cílem tedy je, aby se integrované plány rozvoje staly standardním nástrojem pro rozvoj města a nezůstaly jen povinnou, formální přílohou projektové žádosti.

Zdroj: 
24.6.2008 denik.obce.cz str. 0 Regiony
  David Koppitz, Ing. Zdeněk Výborný, MEPCO, Mezinárodní porad Ministerstvo pro místní rozvoj