Zobrazují se příspěvky se štítkemSROP. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSROP. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 4. srpna 2008

SROP není ROP: Tušení souvislostí

Nedávný press-trip, který pro média za několika uskutečněnými projekty podpořenými ze Společného regionálního operačního programu (SROP) uspořádala Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy ve spolupráci se Středočeským krajem, napověděl, že už odeznělý program v mnohém předznamenal i současný Regionální operační program (ROP) Střední Čechy.

Například v Mělníku SROP významně pomohl uhradit proměnu tamního autobusového nádraží. Ve městě nad soutokem Vltavy s Labem sice zahájili jeho provoz teprve před třiceti lety, ale moderně pojaté veřejné autobusové dopravě a požadavkům na propojení místní a regionální dopravní obslužnosti už přestalo vyhovovat. Od roku 2001 proto město po etapách pro účely moderního autobusového terminálu vystavělo na nádraží novou budovu s veřejnými toaletami, odbavovací halu s čekárnou, bufetem, trafikou a informační kanceláří a zahájilo demolici starých objektů.

MODERNÍ TERMINÁL V MĚLNÍKU Od května 2005 do července 2006 následovala čtvrtá etapa, v níž zmizela původní rozlehlá asfaltová plocha nádraží včetně 44 stání a místo ní na polovičním prostoru vzniklo zastřešené nástupiště, zatímco zbylé prostranství opanovala veřejná zeleň. Tam, kde dříve z asfaltu vyčnívaly nevyužívané ostrůvky nástupišť, se teď táhnou zelené pásy s keřovými patry, čímž se snižuje prašnost a zvyšuje retenční schopnost celé plochy. Terminál je už přístupný imobilním uživatelům a dostal moderní informační systém. Čtvrtá etapa si vyžádala celkové uznatelné náklady přes 30 mil. Kč, přičemž prostřednictvím SROP na ni přišlo 22,5 milionu, zbytek uhradilo město.

Nyní terminál prochází už pátou etapou své modernizace. Město si ji hradí ze svého a v jejím rámci mj. vzniklo záchytné parkoviště pro cestující, kteří ke »svému« autobusovému spoji dojíždějí automobily. Ing. Pavla Veverková, která na mělnické radnici vykonává funkci euromanažerky, říká: »Jedním z monitorovacích ukazatelů projektu, které je třeba pět let od ukončení jeho realizace naplňovat, je i zvýšení množství osob přepravených veřejnou dopravou o 10 %. K 10. 11. 2004 jejich průměrný denní počet činil 6337. Letos je to denně však už 7136 cestujících, tedy o 12,6 % více. Věřím, že moderní terminál bude i nadále podněcovat zájem obyvatel Mělníka a celého regionu o využívání veřejné dopravy.«

Starosta Mgr. Miroslav Neuman zdůrazňuje, že Mělníku pro získání dotace ze SROP pomohl rok předtím zastupitelstvem přijatý strategický plán rozvoje města, mezi jehož globální cíle patří i funkční a bezpečný dopravní systém s odlišenou tranzitní dopravou od místní s důrazem na dopravní uzel a vyřešené parkování.

I ROP dnes mezi podporované aktivity mj. zahrnuje rekonstrukce, modernizace a budování nových bezbariérových přestupních terminálů veřejné dopravy stejně jako zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému Park and Ride u autobusových terminálů.

MARINA VLTAVA V NELAHOZEVSI Sportovně rekreační areál Marina Vltava na levém břehu Vltavy pod nelahozevským zámkem v sousedství cyklostezky Praha–Drážďany je projektem ze zcela jiného soudku. S využitím peněz ze SROP soukromník Petr Kožený vybudoval ojedinělý areál zaměřený na vodní turistiku s přístavem, restaurací a ubytovacím komplexem a pojatý jako »vodní vstupní brána« nejen do mikroregionu Přemyslovské střední Čechy. Na projektu, na němž kromě několika soukromých subjektů participovala i obec Nelahozeves, je zřetelný princip partnerství, charakteristický i pro současný středočeský ROP.

Celkové uznatelné náklady projektu, jehož investiční část probíhala od července 2006 do června 2007, představovaly12,1 mil. Kč, z toho SROP poskytl 3,5 mil. Kč, přičemž částkou 1,5 mil. Kč přispěl i kraj. Výstupem projektu je mj. půjčovna lodí (motorových i kanoí a pramic), přístaviště s možností kotvení lodí a jejich opravami a servisem, stejně jako třeba příležitost najmout si k vyhlídkové plavbě či firemnímu večírku motorovou loď Carina pro 56 osob.

»Spolupracujeme se Sdružením obcí údolí Vltavy, které projevilo zájem, aby u nich byla možná zastávka jak osobních, tak turistických lodí,« svěřuje se Petr Kožený. »V Kralupech nad Vltavou už přístaviště i přístavní mola existují. A právě Kralupy spolu s Libčicemi, Řeží či pražskou Trojou o tyto aktivity projevují největší zájem. Jako soukromý subjekt se snažíme o rozvoj vodní cesty, ale koncepce osobní lodní dopravy musí být ucelená v celé ČR.«

Jakmile obce a města podél řeky vybudují alespoň jednoduchá přístavní mola pro současné přistávání nejméně jedné osobní lodi a dvou až tří turistických, výrazně to rozšíří jejich atraktivitu pro rekreační a turistické vyžití. Petr Kožený vypočítává: »Po vodní cestě by – jako je tomu masově třeba v Německu, připlouvali zájemci o historii, přírodní krásy, kulturu, zábavu, sport a relaxaci či o místní kulinářské speciality. Další turisté by se zase mohli přepravovat pravidelnou veřejnou osobní lodní dopravou a pak přesedlat na jízdní kola a vydat se po cyklostezkách v okolí řeky. « Ostatně Marina Vltava pamatuje i na tuto kategorii milovníků vodní turistiky a zároveň cykloturistiky a půjčuje i horská kola.

Projekt Petra Koženého byl podpořen v rámci Priority 4 SROP – Rozvoj cestovního ruchu. Nynější ROP na rozvoj cestovního ruchu sází ve své prioritní ose 2 ještě výrazněji. Programový dokument k ROP pak mj. poukazuje na fakt, že je třeba rozvíjet i proaktivní formy cestovního ruchu a vybavit k tomu region dosud chybějící infrastrukturou. I v tomto smyslu projekt v Nelahozevsi ukazuje směr a navíc dokládá, jak je při rozvoji turistiky a rekreace soukromý sektor závislý na veřejném – a naopak. 

Zdroj:  4.8.2008    Moderní obec    str. 20   Evropská unie     IVAN RYŠAVÝ    

pondělí 9. června 2008

Ministerstvo měnilo pravidla SROP v průběhu řízení

TISKOVÁ ZPRÁVA NKÚ– 9. června 2008 

Podrobná zpráva ke stažení zde

Cílem kontrolorů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) bylo prověřit poskytování, čerpání a užití finančních prostředků určených v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) na rozvoj cestovního ruchu a na regeneraci a revitalizaci vybraných měst. V řízení částí SROP zaměřených na podporu regenerace a revitalizace vybraných měst a cestovního ruchu byly zjištěny systémové nedostatky. U příjemců podpory byly nedostatky méně významného charakteru. 

„U Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) docházelo v průběhu řízení ke změnám pravidel pro žadatele a příjemce podpor. Od příjemců podpor nebylo vyžadováno plnění některých podmínek stanovených v Rozhodnutích, Podmínkách a Smlouvách. Také stanovení indikátorů a ukazatelů pro hodnocení přínosu opatření a projektů bylo nejednoznačné. To pak způsobilo nevěrohodné průběžné hodnocení přínosů,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal.

Do doby ukončení kontroly vydalo MMR postupně devět verzí programového dodatku, deset verzí operačního manuálu SROP a deset verzí operačního manuálu pro grantová schémata. Pro každé z osmi kol výzev pro předkládání žádostí o podporu měnilo i příručku pro žadatele a příručku pro příjemce. Změny se týkaly např. zařazení nového subjektu mezi přijatelné příjemce podpory a její konečné uživatele, pojištění majetku pořízeného z dotace, kritérií výběru žádostí a minimální přípustné výše uznatelných nákladů projektů. Pro příjemce podpory i následnou kontrolu byla orientace v pravidlech programu složitá.

Jak dále uvedl Dohnal, ze SROP nebyl podpořen jeden z cílů koncepce cestovního ruchu - vybudování národního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu včetně provázanosti turistických informačních center, přestože s takovou podporou programová dokumentace uvažovala. Ve vazbě na výši podpory nebylo dostatečně ověřováno, zda investiční projekty po ukončení realizace přinášejí výnos.

„Ministerstvo pro místní rozvoj by se mělo u dalších programů v novém programovém období 2007 až 2013 zaměřit na jednoznačné nastavení pravidel. Vytvořit účinný systém hodnocení pomocí agregovatelných a kvantifikovatelných ukazatelů, s průkazným stanovením očekávaných a skutečných hodnot. Samozřejmě by mělo i ověřovat výnosy z projektů ve vztahu k výši podpory,“ uvedl prezident Dohnal.

Kontrolovaným obdobím byly roky 2004 až 2007, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující. Kontrola byla provedena v době od září 2007 do března 2008. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo pro místní rozvoj, Centrum pro regionální rozvoj ČR a vybraní příjemci podpory (seznam viz informace z kontrolní akce).

Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2007 pod číslem 07/23. Kontrolní akci řídila a kontrolní závěr vypracovala členka NKÚ Mgr. Marie Hošková.

Radka Burketová
tisková mluvčí
Nejvyšší kontrolní úřad
 
Výměna odkazů