Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí logicky ucelený souhrn dílčích projektů, které jsou realizovány buď ve vybrané, problémové zóně města nebo integrovaně, na celém jeho území a v rámci konkrétního tématu (veřejná doprava, zeleň apod.). IPRM naplňuje základní principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, jimiž jsou koncentrace na nejslabší nebo nosný článek, partnerství státní správy, samosprávy, neziskových nevládních organizací a soukromého sektoru a zvláště programování (soulad s vyššími programovými dokumenty).
V podmínkách ČR mají města nad padesát tisíc obyvatel, známé také jako "póly růstu" povinnost zpracovat IPRM a jeho prostřednictvím představit postup řešení problémů svých rozvojových oblastí. IPRM je tak podmínkou úspěšnosti projektových žádostí ve vybrané oblasti podpory Regionálního operačního programu. IPRM zároveň musí navazovat na strategii rozvoje města.
Strategie a konkrétní projekty
Pokud je příprava IPRM "povinností" pouze měst nad 50 tisíc obyvatel -- výjimkou je opatření 5.2 Integrovaného operačního programu, kde je IPRM vyžadován i od měst nad 20 tisíc obyvatel -- nabízí se otázka, jak koordinovat rozvojové aktivity malých a středně velkých měst. IPRM nelze chápat jako povinnou přílohu žádosti o dotaci z operačního programu, ale jako metodu stanovení postupu města na střednědobé období v určité rozvojové oblasti, případně ve vymezené lokalitě. IPRM by se měl prioritně stát spojovacím článkem mezi strategií rozvoje města a konkrétními projekty, tj. dokumentem, který zohledňuje dostupnost finančních zdrojů a řeší řízení procesu.
Ve většině případů je strategie navržena tak, aby obecně zahrnovala veškeré oblasti rozvoje města a vždy tak existovala možnost odkazu na některou její část při předkládání žádosti o dotaci pro individuální projekt, přinášející možné bodové zvýhodnění při hodnocení projektu. Individuální projekty jsou zase často navrhovány bez návaznosti na stanovené strategické cíle a pouze podle toho, ve kterém operačním programu je zrovna možné získat dotaci. V takovém případě lze těžko mluvit o integrovanosti projektů a synergickém efektu investovaných prostředků.
Menší města mají v tomto smyslu dvě výhody. Na jednu stranu mohou využít doporučených metodických postupů, tzv. Vademecum, na druhou stranu se nemusí při tvorbě IPRM obsahově vymezovat, na rozdíl od "pólů růstu", které mohou získat dotace pro dílčí projekty v rámci IPRM pouze z oblasti podpory "rozvoj regionálních center" Regionálního operačního programu. Menší města tak mohou lépe naplňovat zásady Lipské charty, které jinak musí být v "povinných" IPRM výrazně modifikovány. Už i samotná praxe ukazuje, že metodické postupy pro IPRM lze v menších městech využít také. Například šestnáctitisícový Klášterec nad Ohří se právě touto cestou již vydal.
Příklad Klášterce nad Ohří Klášterec nad Ohří
Na rozdíl od většiny velkých měst nevnímá Klášterec nad Ohří IPRM jen jako podmínku pro možnost čerpání dotací z ROP (IOP). Vedení města chápe IPRM jako nástroj pro efektivní řízení svých rozvojových aktivit a projektů a rozhodlo se tedy při zpracování plánu využít stejných postupů, jakými se řídí velká města. Souběžná mobilizace veřejných a soukromých zdrojů, jakožto jeden z nezpochybnitelných přínosů IPRM, patří mezi obecné cíle. Přidanou hodnotou je pozitivní zviditelnění města v očích hodnotitelů projektů, kteří v projektových žádostech vždy hledají návaznost na existující koncepce a strategie, což IPRM díky své ucelenosti bezpochyby umožňuje.
Prvním rozhodnutím, které město musí učinit, je výběr strategického tématu nebo lokality, jenž chce skrze IPRM rozvíjet. "Městských zájmů" bývá hned několik, takže výběr nemusí být snadný. V této souvislosti by však mělo být splněno několik základních podmínek. Zvolená lokalita nebo nosné téma musejí mít v první řadě zásadní vliv na rozvoj města, dále by měly řešit dlouhodobý problém (demografický, ekologický, hospodářský).
V Klášterci nad Ohří jsou klíčovými nositeli rozvoje zejména lázeňství a cestovní ruch. Díky koncepčnímu přístupu tamní radnice se již podařilo rozvoj lázeňství podpořit nemalým přísunem finančních prostředků z evropských fondů. V poslední době to byla zejména investice do lázeňské infrastruktury v historickém centru města, která i díky dotacím z předvstupního programu Phare, strukturálním fondům a dotacím MMR dosáhla v posledních pěti letech zhruba 200 milionů Kč. Nyní má Klášterec nad Ohří ambice pokračovat v zatraktivnění lázeňského areálu. Připravuje další rozšíření lázeňské zóny, regeneraci zámeckého areálu či rekonstrukci barokního špitálu a jeho přestavbu na multifunkční, turisticky využívanou budovu. Integrovaný plán rozvoje města zaměřený právě na oblast lázeňství a cestovního ruchu bude s velkou pravděpodobností hlavním mostem mezi odvážnými plány a složitou realizací.
Závěrem
Bez ohledu na časovou a tedy i finanční nákladnost zpracování IPRM lze očekávat, že se jejich uplatnění bude rozšiřovat napříč českými samosprávami. Jejich využitelnost se tak stává hlavně otázkou zralé úvahy čelních představitelů měst, která vychází z ochoty investovat do tvorby strategií a plánů. Bez nich se město sice bude rozvíjet, ale tempo rozvoje a tedy zlepšování kvality života místních občanů může být limitováno nesystémovým rozhodováním a neefektivním řízením projektů. Dlouhodobým cílem tedy je, aby se integrované plány rozvoje staly standardním nástrojem pro rozvoj města a nezůstaly jen povinnou, formální přílohou projektové žádosti.
Zdroj:
24.6.2008 denik.obce.cz str. 0 Regiony
David Koppitz, Ing. Zdeněk Výborný, MEPCO, Mezinárodní porad Ministerstvo pro místní rozvoj
Příspěvky
