BRUSEL Eurokomisař pro práci a sociální věci Vladimír Špidla převezme od 17. května do 7. června zodpovědnost i za oblast regionální politiky EU. Dočasně tak zastoupí Danutu Hübnerovou, která bude kandidovat v červnových volbách do Evropského parlamentu.
24.4.2009 Lidové noviny str. 8 Svět
Na schůzku ministrů Unie pro regionální rozvoj jich do Mariánských Lázní dorazilo jen sedm
Mariánské Lázně - Neformální setkání ministrů pro regionální rozvoj mělo být pro pečlivě uklizené a slavnostně vlajkami Evropské unie a české republiky vyzdobené Mariánské Lázně a vlastně celý Karlovarský kraj nejdůležitější událostí posledních let s největší koncentrací ministrů a zástupců evropské sedmaadvacítky. Po příjezdu delegací přišlo rozčarování, plná dvacítka ministrů ze zemí Evropské unie zodpovědných za regionální rozvoj si na summit nenašla čas. Poslali za sebe jen své náměstky nebo úředníky. Přijeli pouze vrcholní zástupci ze Slovenska, Slovinska, Portugalska, Polska, Lucemburska a Estonska. A také dosluhující ministr pro místní rozvoj v demisi České republiky Cyril Svoboda.
Ministr Svoboda včera nechtěl nízkou účast ministrů komentovat, připustil, že nízkou účast mohl poznamenat i pád české vlády. „Pan ministr opravdu nemohl přijet, patřím k jeho nejbližším spolupracovníkům. S politickou situací v České republice to nemá nic společného,“ zdůraznil vedoucí francouzské delegace Pierre Dartout. Podle eurokomisařky Danuty Hübnerové je na podobných setkáních naprosto běžné, že místo ministrů přijedou jejich tajemníci.
Příprava summitu přišla Evropskou unii na asi pět milionů korun. Kvůli setkání policie uzavřela okolí Společenského domu Casino, kde politici jednali i v Nových a Centrálních Lázních. Kromě limuzín účastníků a flotily stříbrných dodávek autobusů s logem českého předsednictví, které se stěhují z jednoho summitu na druhý, se žádné auto nedostalo do Reitenbegerovy ulice, odkud je až do pátku odkoloněná i trolejbusová doprava. Jen o několik ulic dál ale lázně včera žily v klidném tempu.
Na summitu se včera hovořilo o politice soudržnosti a také o tom, jak vyrovnat rozdíly mezi bohatými a chudými regiony. Výsledkem bylo komuniké, v němž se účastníci shodli, že by se měla zjednodušit legislativa spojená s čerpáním strukturálních fondů a že dotace by měly jít především do méně rozvinutých regionů.
Po jednání se delegace přesunuly do luxusního hotelu Esplanade na večeři, včerejší den vyvrcholil slavnostním ohňostrojem. Po pátečním jednání se pojede polská eurokomisařka Danuta Hübnerová podívat na rekonstrukci chebské pěší zóny, na niž město získalo více než stomilionovou dotaci z Evropské pokladny. Z Chebu Hübnerová, která je členkou Komise pro růst a rozvoj pod patronátem Světové banky, zamíří do Habartova, kde si prohlédne základní školu.
Zdroj: 24.4.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Kraj Karlovarský
Zlín 21. dubna (ČTK) - Zlínský kraj chce letos začít rozdávat krátkodobé půjčky na předfinancování projektů, které získaly dotaci z Evropské unie. Určeny mají být obcím, podnikatelům, ale i dalším zájemcům, kteří uspěli s žádostí o dotaci, ale peníze z EU k nim ještě nedorazily. Ročně chce kraj takto použít 350 milionů korun,na něž si sám vezme úvěr. Novinářům to dnes řekl náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš (ODS). Cílem je podle něj pomoci žadatelům v době hospodářské krize, kdy je pro některé obtížné dosáhnout na běžný úvěr.
Peníze mají být určeny na projekty, které už obdržely dotaci z regionálního operačního programu nebo z programu přeshraniční spolupráce. Rozdělovat je bude krajem vlastněná společnost Regionální podpůrný zdroj.
"Ti, kteří budou úspěšní z řad obcí, mikroregionů, svazků obcí, ale i podnikatelů, budou moci využít finančních toků prostřednictvím naší dceřiné organizace," řekl Lukáš a dodal, že půjčku tak budou moci využívat například města a obce, kterým už jejich současná zadluženost neumožňuje krátkodobé úvěry získat. "Signály jsou spíše takové, že tyto subjekty mají problém s finančním tokem zvlášť nyní, kdy banky nemají nějaký enormní zájem půjčovat peníze," vysvětlil Lukáš.
Úvěry z krajského programu nazvaného Podpora EU budou moci úspěšní žadatelé o evropské dotace využívat od letošního září do roku 2015. Pro každý rok v něm bude vyčleněno zhruba 350 milionů korun, které by se podle předpokladů hejtmanství měly rozdělit mezi zhruba čtyři desítky žadatelů. Podle Lukáše ale není vyloučeno, že se výsledná částka ještě změní. "Pokud to bude nutné a potřebné, tak banka, která bude součástí tohoto mechanizmu, bude pružně reagovat," doplnil.
Zdroj: 21.4.2009 Zpravodajství ČTK
O nutnosti zavádět PPP projekty do praxe se v České republice mluví už řadu let, výsledky jsou ale tristní. Většina vládních PPP projektů je pozastavena a ty, které jsou ještě v běhu a čekají na schválení, nabírají zpoždění kvůli personálním obměnám na ministerstvech. Týká se to především projektu AirCon - rychlodráhy z Prahy na letiště Ruzyně a do Kladna.
Jediným skutečně zrealizovaným PPP projektem u nás je loni dokončené fotbalové hřiště v Tachově. Na stavbu za 20 milionů přispěl místní podnikatel čtvrtinou a po dobu 20 let bude zajišťovat a hradit provoz hřiště. Tam, kde by měly být PPP projekty především prosazovány, tedy ve vládě a na ministerstvech, bohužel panuje situace zcela odlišná.
„V současné době nezbývá než se soustředit na prosazování PPP projektů na municipální úrovni, protože na té vyšší přetrvává setrvačnost a nedůvěra k PPP projektům. Než vyjednávat PPP projekty, je pro ministerské úředníky stále jednodušší vypisovat klasická výběrová řízení,“ řekl pro ASB výkonný ředitel Asociace PPP Vladimír Sloup. Proč? Zaprvé: Úředníci nechtějí opustit vyzkoušenou praxi klasických výběrových řízení a převzít osobní zodpovědnost za rozhodnutí o volbě PPP projektu. „Roli hraje i fakt, že PPP projekty už svou podstatou, která klade důraz na připravenost projektu a jeho transparentnost, omezují prostor pro korupční jednání,“ říká Vladimír Sloup.
O situaci vypovídá i to, že jeden z hlavních současných PPP projektů - stavba a financování úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3 - byl pozastaven. Problémy má i jeden z nejstarších českých PPP projektů AirCon - rychlodráha, která má spojit centrum Prahy s letištěm Ruzyně a pak dál pokračovat do Kladna. Oba PPP projekty spadají pod ministerstvo dopravy, které by mělo mít vzhledem k obrovské finanční náročnosti svých zakázek k PPP projektům vůbec nejblíže.
Chaos na ministerstvu
Když se časopis ASB obrátil na tiskový odbor ministerstva dopravy, aby si domluvil schůzku s náměstkem zodpovědným za PPP projekty, zástupci odboru nebyli ani po týdnu urgencí schopni schůzku zprostředkovat. Podle všeho nevěděli, kdo vlastně by měl o PPP projektech mluvit. Na vině jsou personální změny nového ministra dopravy Petra Bendla, který se v lednu, kdy nahradil Aleše Řebíčka, rozloučil s klíčovými náměstky ministerstva. Zbavil se Jiřího Hodače zodpovědného za dopravní agendu, Vojtěcha Kocourka, který řídil sekci drážní a veřejné dopravy, i Emanuela Šípa, který měl na starosti právě projekt AirCon. Hodačův post převzal úřadující šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka. Pracovní povinnosti náměstka Kocourka přešly na Zdenka Žáka a přidaly se k nim i koncepční záležitosti dopravní politiky po Emanuelu Šípovi, který rezort po Bendlově příchodu opustil.
Ministerstvo dopravy neumí jednoznačně říci, kdo má nyní jeho PPP projekty na starosti. Přitom hotový koncesní projekt AirCon měl původně jít již v březnu do meziresortního připomínkového řízení. „To, že se od nástupu ministra Bendla velmi dynamicky pokračující práce na projektu PPP AirCon zcela zastavily, je neoddiskutovatelný fakt. Příčiny mi nejsou známy. Zastavením prací se ale vyčerpaly téměř všechny časové rezervy, které umožňují dodržet termín uvedení AirConu do provozu - prosinec 2013 daný politickou deklarací z minulého roku,“ řekl ASB bývalý šéf Českých drah a Řebíčkův náměstek Emanuel Šíp, nyní soukromý konzultant a partner asociace Allied Progress Consultants.
Emanuel Šíp neskrývá zklamání z nečinnosti ministerstva, ale doufá, že ještě je naděje. „Ještě je možné projekt rychle uvést do pohybu cestou striktního, víceméně krizového řízení ke zdárnému konci. Pokud se tak ale nestane v nejbližších týdnech, termín nebude možné dodržet, a v tom případě lze vzhledem k nastávající fázi politického cyklu počítat s dokončením nejdříve v roce 2015 nebo 2016,“ vysvětluje Šíp.
Podle Vladimíra Sloupa z PPP asociace jsou důvody, proč by se mělo pokračovat v PPP projektu AirCon, více než zřejmé.
„Jde o projekt velmi rozsáhlé železniční dopravy uskutečňovaný pod politickým tlakem na málo kapacitní infrastruktuře Buštěhradské dráhy, takže tradiční způsob výstavby a posléze dopravního provozu cestou Správy železniční dopravní cesty zde přináší velká rizika,“ říká Sloup. Projekt je podle něj navíc nákladný - celkové náklady včetně větve do Kladna výrazně přesahují 40 miliard korun - je tedy vhodné náklady rozvrhnout do delšího časového intervalu. „I proto je vhodné ho realizovat jako PPP projekt,“ zdůrazňuje Sloup.
Klasické řízení nic neurychlí
Také podle Emanuela Šípa není v případě projektu AirCon jiné cesty než formou projektu PPP. „Úhrada z veřejných zdrojů pro projekt AirCon by znamenala stáhnout z jiných staveb 25 % veškerých prostředků současného Operačního programu Doprava, včetně národního spolufinancování. Navíc je to projekt, který je ve své větvi letištního expresu koncipován jako ziskový, což umožní příznivější splacení soukromé investice. Prostředky EU a našeho státu by měly být rezervovány pro projekty, které se nikdy nesplatí, a přitom je nutně potřebujeme, jako je například železniční tunel Praha-Beroun,“ dodává Emanuel Šíp.
Otázkou zůstává, jak to s PPP projektem AirCon nakonec dopadne. Ačkoli měl být už ministerstvem dopravy i vládou schválen a pracovat se mělo na detailní dokumentaci výběrového řízení, leží na ministerstvu, které má prozatím plné ruce se změnami nového ministra. V případě AirConu Šíp varuje před tím, aby projekt nadále zůstával netknut na ministerstvu anebo snad přešel pod Správu železniční dopravní cesty, která by ho realizovala cestou klasické veřejné zakázky, a ne formou PPP. „Představa, že by veřejná zakázka mohla být uskutečněna v podmínkách tradičního úřednického managementu rychleji než projekt PPP, je pouhou iluzí, naopak takto by se výstavba proti plánu spíše zpozdila a prodražila. Nemluvě o tom, že by bylo velmi obtížné zajistit v podmínkách ekonomické recese veřejné zdroje v požadovaném rozsahu. I případný úvěr EIB či soukromého konsorcia bank se navíc na státní úrovni dojednává poměrně dlouho,“ varuje Šíp. Stejný názor má i Vladimír Sloup z PPP Asociace.
„Koncesní projekt měl být hotov do konce března. Pokud ale zůstane na ministerstvu dopravy, aniž by se dostal do vlády, bude to další prohra,“ říká Vladimír Sloup.
Slovensko tendr už má
Nelze ani odpovědět na otázku, zda existuje vůbec nějaká politika jednotlivých ministerstev k PPP projektům. „Vždy záleží na politice konkrétní vládní koalice či ministra,“ říká. A týká se to podle něj i ministerstva dopravy, které má k PPP projektům ze všech ministerstev nejblíže. Stejně to vidí i Emanuel Šíp. „Za předchozí vlády se v projektech PPP v dopravě příliš nepokračovalo, přestože existovala vládní rozhodnutí v tomto ohledu, ministr Řebíček se naopak projektů PPP nebál a jak projekt D3, tak i projekt AirCon postupovaly razantně vpřed. Na koncepci ministra Bendla v oblasti PPP si musíme teprve počkat,“ konstatuje Šíp.
Co se týká projektů AirCon či D 3, je podle jeho názoru výhodnost metody PPP oproti tradiční výstavbě veřejnou zakázkou prokázána cestou takzvaného komparátoru veřejného sektoru několikrát, a to velmi přesvědčivě. „U ostatních projektů to tak paušálně ale říci nelze. Obecně mají větší šanci na úspěch jako PPP ty infrastrukturní projekty, které mají poměrně stabilní výnosovou složku, například platby od uživatelů, jejichž rizika jsou v převážné míře lépe zvládnutelná soukromým managementem a které navíc mohou působit jako krystalizační ohniska návazných podnikatelských činností, jako jsou třeba restaurace, průmyslové závody či střediska služeb podél dálnic,“ dodává Šíp.
Nebýt fotbalového hřiště v Tachově za 20 milionů korun, neměla by tedy Česká republika ani jediný zrealizovaný PPP projekt. Stále platí, že na jedné straně přetrvávají iluze o PPP jako výhodném zdroji financování dopravních projektů, na druhé straně se tyto projekty povrchním způsobem předem odmítají jako rizikové a nákladné. Argumentuje se mimo jiné zrušeným projektem D47, kde ale byla porušena snad všechna známá pravidla uplatňovaná při projektech PPP.
„Chytrá firma ví, že je to segment trhu, který se může rozvíjet, proto se zajímá,“ dodává k tomu Vladimír Sloup. Svá slova podtrhuje tím, co se právě teď i v souvislosti s hospodářskou recesí a PPP projekty děje v sousedním Slovensku. Předběžným vítězem tendru PPP projektu na navržení, výstavbu, financování, provozování a údržbu (takzvaný DBFOM projekt) dálnice D1 v délce zhruba 75 km v úseku Martin-Prešov se stalo šestičlenné mezinárodní konsorcium vedené francouzskou společností Bouygues Travaux Publics.
V konsorciu jsou zastoupeny i slovenské firmy Doprastav Bratislava a Váhostav SK Žilina. Na Slovensku plánují prostřednictvím modelu PPP vybudovat zhruba 150 km dálnic za zhruba 4,2 mld. euro (asi 114 mld. Kč) ve třech etapách.
The Fast Highway to Ruzyně. Another PPP Failure in the Czech Republic?
The need of introducing PPP projects into practice has been discussed in the Czech Republic for many years; however, the results are pathetic.
One of the chief present-day PPP projects - the construction and funding of sections of the D3 highway and R3 speedway - has been suspended. Those projects that are still under way and await approval are being delayed. This is true especially of the project AirCon - a fast highway from Prague to the Ruzyně Airport and the town of Kladno.
Personnel changes by the new Transport Minister Bendl are to blame as he dismissed the key deputies of the ministry when he replaced Aleš Řebíček this January. “It is a fact that the work on the PPP project AirCon has halted completely since Minister Bendl took office. I am not acquainted with the causes. By stopping the work, all the time provisions have been spent that were to enable the deadline to be met for the opening by December 2013, which was set by last year‘s political declaration,“ ASB was told by Emanuel Šíp, the former head of the Czech Railways and Řebíček‘s deputy, who is currently a private consultant and partner of the Allied Progress Consultants association.
“To the ministerial officials it is still easier to announce classic public procurements,“ says the chief executive of the PPP Association Vladimír Sloup. Why is that? The officials do not want to abandon the tried and tested practice and adopt personal responsibility for the decision on a choice of a particular PPP project. “The fact is that PPP projects by their nature, which place emphasis on the project‘s readiness and transparency, limit the scope for corrupt activity,“ says Vladimír Sloup.
Zdroj: 14.4.2009 ASB str. 58 Analýza: doprava, infrastruktura
Další pokus, jak přesvědčit Brusel o nezávadnosti monitorovacího systému, bude ještě v dubnu
Praha zašle v nejbližších dnech do Bruselu akční plán, jak si vede při odstraňování nedostatků v monitorovacím systému. Jde o další z řady opatření, která dláždí cestu k získání až 26,7 miliardy eur (přes 730 miliard korun) z evropských fondů.
„Na přelomu března a dubna nás navštívili pracovníci z Evropské komise. S tím, co se dosud udělalo, byli spokojeni. Materiál, který předložíme, by měl přesvědčit jejich auditory, aby vyslovili souhlas s fungováním monitorovacího systému. Když to udělají, můžeme začít naplno čerpat,“ sdělil pro E15 ředitel odboru Auditní orgán – Centrální harmonizační jednotka na ministerstvu financí Václav Štraser.
Monitorovací systém je klíčový pro výměnu informací o stavu čerpání jak na úrovni republiky, tak pro komunikaci Prahy s Evropskou komisí. Trpí údajně 30 technickými problémy a nejasnostmi, z nichž tři považuje unie za kritické a 18 za velmi vážné. Podklady k této kritice poskytla Bruselu loni v prosinci sama česká strana. Exekutiva EU tehdy vyzvala Prahu k nápravě a stopla proplácení projektů. „Žádáme vás, abyste s ohledem na podání a vyřizování první průběžné platby, co nejdříve předložili přepracovanou verzi těchto dokumentů. Dvouměsíční lhůta, v níž můžeme vznést připomínky, začne od data jejich předložení,“ stojí v interním textu, který má E15 k dispozici.
Případ začal urychleně řešit ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda, jehož rezort (MMR) je národním koordinátorem politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pro monitorovací systém podepsal Svoboda nový kontrakt na rozvoj, údržbu a servis jeho centrální části. Rozhodl také o právním narovnání s dodavateli systému, o přechodu licence na ministerstvo pro místní rozvoj a o vypsání veřejné zakázky na novou hlavní část soustavy. Ve Svobodově práci by měl zřejmě pokračovat dosavadní šéf agentury CzechTourism Rostislav Vondruška.
Už předložené žádosti o evropské dotace hradí Česko pouze ze státního rozpočtu a zálohových plateb, které posílá komise na každý operační program. Vyplaceno bylo zatím 46,5 milionu eur (1,2 miliardy korun). Na zálohách dostala republika 2,2 miliardy eur (57,3 miliardy korun). Schváleny byly dosud projekty více než za 200 miliard korun. Celkem sahají po evropském příspěvku plány za 434 miliard. To je hodně za polovinou veškeré nabídky na současné finanční období. Jenže průtahy mohou způsobit, že ne všichni, kdo své plány dříve předložili, se k eurům z Bruselu doopravdy dostanou. „Vzhledem ke krácení rezortních rezerv a očekávanému propadu krajských příjmů kvůli krizi existuje nebezpečí, že na mnohé evropské projekty nezbudou peníze,“ varuje lídr sociálnědemokratické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Jiří Havel.
***
Miliardy z Evropské unie Česko může získat do roku 2015 z EU až 26,7 miliardy eur (více než 730 miliard korun). Na zálohách dosud dostalo z Bruselu 2,2 miliardy eur (57,2 miliardy korun), z nich a národních zdrojů bylo zatím proplaceno konečným příjemcům něco přes dvě miliardy eur (asi 55 miliard korun). Operativní tok peněz mezi Bruselem a Prahou, tedy průběžné platby, činí nula.
Zdroj: 14.4.2009 E15 str. 4 Události
14.4.2009 Euro str. 42 Report
Peníze z Bruselu na chod systému zřejmě hned tak nepřitečou
MONITOROVACÍ SYSTÉM
Zájem detektivů z protikorupční policie o monitorovací systém evropských dotací je to poslední, co si na ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) mohli přát. Jako by nestačilo, že žehlení dlouholetých právních háčků kolem systému neprobíhá tak hladce, jak ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda (KDU-ČSL) sliboval. Za průtahy prý mohou také články jako Nesmrtelný státní kšeft (EURO 13/2009), rozčiluje se Josef Tesařík, majitel olomoucké firmy Tesco SW. Na ní přitom stojí a s ní i padá chod celého systému, nepostradatelného pro přítok eur ze strukturálních fondů.
ÚŘAD V ŠACHU
Není divu, že doktora Tesaříka, bratra sociálnědemokratického poslance a hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka, zveřejňované informace nadzvedávají. Nehrají mu do not, ze kterých má vyznít finanční vyrovnání v desítkách milionů korun. A také prodloužení státní zakázky přidělené v rozporu se zákonem. Ministerstvu, které dlouhá léta nechávala nezákonnost kontraktu v klidu, dnes nezbývá než se dohodnout na přechodnou dobu se současnými nevysoutěženými provozovateli systému. To ale neznamená do roku 2013, což jako možný konečný termín pro nový smluvní vztah připustil ministr Svoboda. „Jasně jsme řekli, že může jít o řešení na nezbytně nutnou dobu. Co nejdříve musí proběhnout nová soutěž,“ upozorňuje šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. K tomu se zatím neschyluje. MMR minulý týden potvrdilo, že ještě ani neví, na které části monitorovacího systému tendr vypíše. Má-li být však systém právně čistý, musí projít soutěží celý. „Dokud tady bude vládnout byznys, bude tu nezákonnost,“ prohlašuje Svobodův předchůdce a šéf lidovců Jiří Čunek. Nové dodavatele systému chtěl hledat ve veřejné soutěži a zmíněným firmám vypověděl smlouvu. Tím však Česko vystavil riziku, že nepřiteče ani euro.
Kvůli neschopnosti či záměru úředníků MMR celé čerpání eurodotací ze strukturálních fondů drží v šachu poskytovatelé monitorovacího systému. Nemusí toho nutně zneužít. Josef Tesařík tvrdí, že mu jde o Česko a vlastně zachraňuje čerpání evropských peněz. „Náš systém je v Evropě jedinečný už jen tím, že nikde nemají 24 operačních programů jako u nás,“ přesvědčuje o své nenahraditelnosti. Proto, že je bratrem vlivného sociálního demokrata, má prý jen kontroly, žádné protežování ze strany ČSSD. Ale kdyby přece jen, přechodná vláda slepená z úředníků by nemusela vadit, zamíří-li na MMR Rostislav Vondruška, ředitel CzechTourism.
PROTIKORUPČNÍ ARBITR
Zda dlouhodobá státní zakázka na monitorovací systém nezavání hospodářským nebo majetkovým trestným činem, prověřuje protikorupční policie. Zabývá se podezřením, že u veřejné zakázky na monitorovací systém mohlo dojít k neoprávněnému odčerpání peněz z rozpočtu MMR. „Nebylo zahájeno žádné trestní řízení. Situaci sledujeme a vyhodnocujeme na základě informací z veřejných zdrojů,“ řekl mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Roman Skřepek.
Policie svým neobratným dotazováním na MMR úřadu jen nahrála a o to se náměstkovi ministra Jiřímu Kolibovi odpovídalo snadněji. Přesto poněkud předběhl dění, když policii tvrdil, že „bylo vytvořeno autorské dílo v podobě softwaru, které MMR převzalo a zaplatilo“. Nic takového se dosud nestalo. Licenci, díky níž ministerstvo získá oprávnění centrální systém užívat, dosud neodkoupilo. Mělo by za ni dát asi 105 milionů korun, upřesnil ministr Svoboda. S firmami Tesco SW a S&T dosud jeho úřad neuzavřel ani dohodu o narovnání, za niž má stát zaplatit patnáct milionů korun. Šéf Tesco SW ji chápe jako vyrovnání s minulostí, tedy za práci v uplynulých měsících. Prozatím MMR podepsalo smlouvu na nezbytný rozvoj, servis a údržbu centrálního systému do letošního 31. srpna, bratru za 19 milionů korun. Pozornost protikorupční policie věnovaná zakázce nemá na MMR ovlivnit uzavírání smluv se zmíněnými firmami. „Zájem policie se dá spíš vnímat jako dohled nestranného arbitra, protože není co skrývat,“ odpověděl mluvčí MMR Hynek Jordán. Zdůraznil, že ministerstvo musí v každém případě jednat tak, aby se neohrozilo čerpání evropských peněz.
Český monitorovací systém zajímá i Evropskou komisi. Její názor by měl zase zajímat naše daňové poplatníky. Kvůli právním přehmatům v zadávání zakázky jsou to oni, kdo na chod systému zatím přispěli téměř 200 miliony korun, které by jinak uhradila EU. Co její experti zjistili předminulý týden v Praze, na MMR nevědí. „Mise ještě nedospěla k závěru a není zřejmé, kdy k němu dojde. Jen vzala naše informace na vědomí,“ uvedl Jordán. O dalších výhradách Bruselu prý na MMR nevědí a předpokládají, že systém projde úspěšně auditem, nezbytným pro otevření eurokohoutku na financování monitoringu. Zdroj přímo z Evropské komise optimismem nehýří: „Pokud systém funguje, komise ho nebude rozporovat. Ale nebude ho platit.“
***
SOUVISLOSTI
* Prapůvod současných právních problémů monitorovacího systému je ve smlouvě z června 2001 uzavřené mezi ministerstvem pro místní rozvoj pod vedením Petra Lachnita (ČSSD) a firmou ICL ČR (později S&T, jejímž subdodavatelem je Tesco SW).
* Nejvyšší kontrolní úřad v červnu 2003 prohlásil, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
* O rok později nezákonnost potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. * Šéf lidovců a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek začal po letech přehlížení protiprávnosti zakázky řešit problém tím, že vypsal tendr na poskytovatele systému a vypověděl smlouvu s dosavadním dodavatelem. * Jeho nástupce Cyril Svoboda, který si po příchodu na ministerstvo zadal monitorovací systém jako nejvyšší prioritu, soutěž zrušil a chod systému se snaží zajistit dohodami s Tesco SW a S&T. Úřad také připravuje jako definitivní řešení právních problémů veřejnou soutěž na pořízení systému, stále ale neví, kdy a na co ji vlastně vyhlásí.
* Na nezákonnost zakázky doplácejí čeští daňoví poplatníci, prozatím je obejití zákona vyšlo na téměř 200 milionů korun. Náklady spojené s monitorovacím systémem by jinak hradil Brusel.
Foto popis| PROČ NECHCE BÝT VIDĚT? Firma Tesco SW zajišťuje pro stát důležitou zakázku za stovky milionů korun. Její majitel Josef Tesařík se při schůzce s týdeníkem EURO kategoricky odmítl nechat vyfotit (snímek je z veřejně dostupných zdrojů). U šéfa firmy pracující na zakázce pro stát je takové chování velmi nestandardní.
14.4.2009 denik.obce.cz str. 0 Regiony
Podle údajů, které v minulých dnech zveřejnilo ministerstvo financí, se Regionální operační program Jihozápad, který zprostředkovává evropské dotace pro subjekty v Jihočeském a Plzeňském kraji, vyhoupl již na druhé místo mezi všemi operačními programy v České republice v objemu peněz vyplacených z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Do jižních a západních Čech tak díky tomu reálně přiteklo již přes 7 milionů euro z evropských prostředků. Lepší je v tomto kritériu s 23 miliony euro pouze celostátní operační program Doprava, který má ovšem k dispozici 7,5 krát více prostředků.
"Druhé místo svědčí o tom, že jsme byli na proces čerpání dotací v letech 2007--2013 velmi dobře připraveni. Dokázali jsme proti jiným operačním programům rychleji vypsat výzvy, v krátkém čase je vyhodnotit a rozběhnout proces realizace projektů a samotného čerpání peněz," říká ředitel Úřadu Regionální rady Jiří Trnka.
ROP Jihozápad žádá o proplacení dalších 21 milionů Kč
Vedle 7 milionů euro již získaných prostředků podal 6. 4. 2009 Úřad Regionální rady další, v pořadí již čtvrtou souhrnnou žádost o platbu, tedy o další proplacení podílu dotací hrazených z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Do souhrnné žádosti je tentokrát zařazeno celkem 8 projektů, mezi které patří rekonstrukce a modernizace místních komunikací v Kaplici a Nové Bystřici, projekt vybudování multifunkčního hřiště v Žinkovech, modernizace škol v Domažlicích a v Touškově, projekt modernizace hřišť mateřské školy v Táboře a výstavba Domova poklidného stáří ve Vejprnicích.
Proces souhrnných žádostí ovšem provázejí problémy
Podávání souhrnných žádostí ovšem provází celá řada problémů, které proces reálného čerpání financí zbytečně zdržují. Nefunguje například napojení monitorovacího systému na účetní systém, takže třeba klasifikaci plateb je nutné zadávat do systému ručně.
"Čerpání prostředků by mohlo být ještě efektivnější, pokud by správně fungoval monitorovací systém ministerstva pro místní rozvoj. Současné technické problémy proces čerpání zdržují v řádu měsíců. Na problémy poukazujeme, ale nezbývá nám než věřit, že se situace v dohledné době zlepší," lituje Jiří Trnka.
ROP Jihozápad
Regionální operační program regionu soudržnosti Jihozápad, který je určen pro Jihočeský a Plzeňský kraj, schválila Evropská komise vloni v prosinci spolu s dalšími šesti regionálními operačními programy pro Českou republiku. Cílem programu, pro nějž je na období let 2007--2013 vyčleněno téměř 17 miliard korun z Evropského fondu regionálního rozvoje, je podpořit rozvoj oblasti dopravy, sociálních věcí, zdravotnictví, školství a cestovního ruchu, a také rozvoj měst a obcí Jihočeského a Plzeňského kraje.
Praha 6. dubna (ČTK) - Protikorupční policie začala v březnu prověřovat monitorovací systém evropských dotací, který patří pod ministerstvo pro místní rozvoj. Informovalo o tom Rádio Česko. Provoz systému měla už od roku 2007 platit Evropská unie, ale kvůli pochybení v zadání zakázky jej stále hradí stát. Dosud uhradil 175 milionů korun, celková suma by měla činit až 300 milionů korun. Systém provozuje firma Josefa Tesaříka - bratra olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD).
Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2001 rozhodlo, že v ČR dokáže dodat software, který by zpracovával žádosti o eurodotace a zároveň by kontroloval, jak byly peníze skutečně využity, jen Tesaříkova firma. Později rozhodnutí ministerstva zpochybnily Nejvyšší kontrolní i antimonopolní úřad. Podle nich jde o závažné porušení zákona, protože ministerstvo se obrátilo pouze na jednoho zájemce o zakázku.
Detektivové se zajímají o okolnosti uzavření smlouvy nebo o peníze vynaložené na jeho provoz a chtějí zjistit, jestli nebyl v rámci této veřejné zakázky spáchán některý z hospodářských trestných činů.
Mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek informace Rádia Česko nevyvrátil, ale nechtěl o aktivitách detektivů sdělit bližší podrobnosti s tím, že teprve shromažďují informace. "V žádném případě nebylo zahájeno trestní řízení a teprve v nějaké době, v horizontu týdnů, tuto věc vyhodnotíme a rozhodneme o dalším postupu," uvedl.
Podle výpočtů úředníků by měl chod systému stát v letech 2007 až 2013 přibližně 300 milionů korun. Ministerstvo se pod vedením Cyrila Svobody (KDU-ČSL) pokusilo koncem března částečně legalizovat v minulosti údajně nezákonně uzavřený kontrakt, na základě kterého systém dosud běží. Uzavřelo proto s provozovateli systému - společnostmi S&T CZ a TESCO SW - smlouvu, která by měla zajistit chod, servis a rozvoj systému do 31. srpna. Schyluje se i k dohodě o narovnání.
Za obě smlouvy by ministerstvo mělo zaplatit dohromady přibližně 34 milionů korun, s ohledem na plánované nové regulérní výběrové řízení by mělo odkoupit i licenci na současný systém, jejíž cena se zatím odhaduje na 100 milionů korun, ale spekuluje se i o ceně vyšší. Ministr Svoboda ale připustil, že celý monitorovací systém dotací mohou teoreticky spravovat až do roku 2013 stávající firmy, pokud se nepodaří najít provozovatele, který by vzešel ze skutečně "čistého" tendru.
Předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina pro Rádio Česko označil lhůtu do roku 2013 za příliš dlouhou. "Do té doby zcela jistě je možné vypsat řádné výběrové řízení a ten systém svěřit někomu jinému," řekl Pecina.
Podle ministra Svobody stav současného monitorovacího systému neohrožuje využití finančních prostředků, které má Česko od EU k dispozici na rozpočtové období 2007 až 2013. Pro roky 2007 až 2013 je pro Českou republiku v EU vyčleněno 26,7 miliardy eur, tedy podle současného kurzu kolem 727 miliard korun.
Zdroj: 6.4.2009 Zpravodajství ČTK
Příspěvky
Komentáře
