Nesmrtelný státní kšeft

Ministerstvo pro místní rozvoj chce nezákonnost zakázky obejít novou smlouvou

MONITOROVACÍ SYSTÉM

Demise vlády je pro ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobodu (KDU-ČSL) jistým vysvobozením. Ani on, stejně jako jeho předchůdci, by nejspíš definitivně právně nevyčistil letitou kauzu zvanou monitorovací systém čerpání evropských fondů, pokud by ji pojal tak jako dosud. Ministr minulý týden sice tvrdil, že našel řešení a právní problém brzy odstraní. Ve skutečnosti se ovšem jen snaží legalizovat v minulosti nezákonně přiklepnutou zakázku.

Do vyhlášení tendru, ze kterého by vzešel regulérní poskytovatel jednotného monitorovacího systému, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zrovna nehrne. Dávno před demisí Topolánkovy vlády, po níž ministr Svoboda přenechá soutěž svému nástupci, mluvil o veřejné soutěži jako o „případné“. A když už by měla být, tak pouze na část systému. Další část by si tedy nadále nesla právní vadu, kvůli níž Česko platí povinný systém pro sledování evropských dotací ze svého. Jinak by všechny náklady mohla hradit Evropská unie. Dosud přišlo ministerské obcházení zákona české daňové poplatníky na bezmála 200 milionů korun. A hrozí, že další peníze budou muset dodat, pokud Brusel neskočí ministerstvu na jeho nový úhybný manévr. Jeho šéf neuměl týdeníku EURO odpovědět na dotaz, kdy Česká republika může z EU získat peníze na systém a o kolik bude žádat. To také o něčem svědčí. Výdaje spojené s monitorovacím systémem mohou do roku 2020 dosáhnout až 800 milionů korun.

SOCIÁLNĚDEMOKRATICKÉ ŘEŠENÍ

Firmy S&T a Tesco SW, které dostaly státní kšeft v rozporu se zákonem, mají nadále vystaráno. Ministerstvo s nimi minulý týden uzavřelo smlouvu na rozvoj a servis monitorovacího systému do letošního 31. srpna. Svoboda potvrdil, že teoreticky ale může trvat až do roku 2013, nenajde-li se nový provozovatel ve veřejné soutěži. Bude-li nějaká. V následujících dnech hodlá MMR získat i licenci k užívání systému. Cenu, za niž státní úřad vykoupí současné vakuum v přístupu k systému, považuje ministr za přiměřenou. Co to znamená? Devatenáct milionů korun za dočasnou smlouvu, dalších patnáct milionů za dohodu o narovnání a 105 milionů korun za licenci. „Nic jiného nám nezbývalo, než se s firmami dohodnout,“ řekl Svoboda poté, co novinářům představil řešení, které má odstranit právní vady monitorovacího systému. V čem spočívá? „Nezákonné smlouvy nahrazujeme novými smlouvami,“ vysvětluje Svoboda. Trochu symbolicky si před novináře přivedl pardubického hejtmana Radko Martínka (ČSSD), který přitom za svého působení na MMR nezákonné provozování systému nijak nenapravil. Zakázku bez veřejné soutěže přihrálo MMR za vedení sociálního demokrata Petra Lachnita v roce 2001. Že to bylo protiprávně, potvrdil už v roce 2004 antimonopolní úřad, který porušení zákona označil za závažné. Předtím na to poukázal Nejvyšší kontrolní úřad. Přesto od té doby kontrakt běžel v klidu dál a s problémem nepohnul žádný z Lachnitových následovníků: Pavel Němec (Unie svobody), Jiří Paroubek (ČSSD), Radko Martínek (ČSSD), Petr Gandalovič (ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL). Na Čunkovu obranu je třeba dodat, že se alespoň pokusil něco řešit. Přesto monitorovací systém jmenoval premiér Mirek Topolánek jako jeden z důvodů pro jeho sesazení.

Týdeník EURO již v článku nazvaném Pochybné řešení (EURO 11/2009) upozornil na to, že MMR hodlá předložit řešení problému monitorovacího systému bez odstranění závažných pochybení z minulosti. Svobodův náměstek Jiří Koliba to v reakci na článek označil za scestné a lživé. Jako nepravdivou a neúplnou odmítl rovněž informaci, že ministerstvo hodlá vyhlásit výběrové řízení na nového provozovatele systému tak, že vysoutěžený poskytovatel služby bude muset odkoupit, nebo využívat software firmy Tesco SW. Týdeník EURO má ovšem k dispozici materiál předkládaný Kolibou, kde se uvádí: „Vývoj nového systému by musel probíhat ve velmi úzké součinnosti se současným provozovatelem. Je tedy otázka, do jaké míry by soutěž na nový jednotný systém byla skutečně otevřená.“ Náměstek přitom ve zmíněné reakci sdělil, že na vypsání nové soutěže na vrcholovou část systému se teprve pracuje a navrhované varianty s nutností použít současný software nepočítají.

ZNEPOKOJENÍ VE SNĚMOVNĚ I BRUSELU

Stav monitorovacího systému už delší dobu zneklidňuje sněmovní kontrolní výbor. Ten začátkem loňského listopadu dokonce konstatoval, že MMR svou nečinností ohrožuje čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Marně žádal po tehdejším ministrovi Čunkovi detailní informace o zajištění celého systému. Až Cyril Svoboda na začátku března výbor seznámil s tím, jak chce monitorovací průšvih řešit. „Kontrolní výbor s postupem MMR souhlasí,“ přikrášlil si ministr usnesení poslanců. Ti totiž jeho zprávu vzali pouze na vědomí. „Pro nás to určitě není uzavřená otázka. Nedozvěděli jsme se podrobnosti, jak chce MMR věc řešit. Jsem dost zvědavý, co nám sdělí ve zprávě, kterou má ministr předložit kontrolnímu výboru do konce března,“ uvedl jeho předseda Vladimír Koníček (KSČM).

O český systém se zajímá také Evropská komise, která na sklonku loňského roku požádala Českou republiku o vysvětlení právních a technických problémů. Její znepokojení ovšem ministr Svoboda bagatelizuje s tím, že „celý problém je uměle živen z Čech“. Fakt je, že dodnes nebylo splněno opakované zadání vlády (první je z února 2006) vytvořit jednotný centrální monitorovací systém pro čerpání strukturálních fondů na roky 2007 až 2013. A před tím neuteče Svobodův úřad odpovědí, že „původní záměr z roku 2006 pořídit kvalitativně a kapacitně lepší jednotný systém byl v zásadě realizován postupnými úpravami a vylepšováním systému používaného v období 2004 až 2006, s výjimkou odstranění právní vady“. Jenže právě o tu tady už dlouhé roky jde a ještě dlouho asi půjde.

KDO JE KDO

* S&T – nástupce firmy ICL ČR, s níž MMR v roce 2001 uzavřelo smlouvu na monitorovací systém v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

* Tesco SW – subdodavatel S&T pro tuto zakázku. Firma bez soutěže uzavírala smlouvy s MMR přes jeho příspěvkovou organizaci Centrum pro regionální rozvoj. U monitorovacího systému zajišťuje dvě aplikace – Monit a Benefit. V této praxi chce MMR pokračovat. Tesco SW je rodinná firma Josefa Tesaříka, bratra poslance a olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD). Hejtman se nedávno účastnil jednání, při kterém zástupci MMR konzultovali se čtyřmi členy sněmovního kontrolního výboru představu, jak pokračovat v situaci týkající se monitorovacího systému.

MILIONY BEZ SOUTĚŽE

Náklady na monitorovací systém

PROGRAM            2007  2008  2009

Centrální

systém (firma S&T) 23,8  20,2 13,2*

Monit a Benefit

(firma Tesco SW)   50,5  79,6 107,5

Pramen: zdroj týdeníku EURO

* odhad na první pololetí

Foto popis| PROTIPRÁVNOST TRVÁ. Nezákonné smlouvy se dvěma firmami mají nahradit nové smlouvy se stejnými firmami. Takové řešení zvolil ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda. Jenže z nezákonnosti může vybruslit jen regulérním tendrem.

Foto autor| FOTO: Martin Pinkas

O autorovi| TÁŇA KRÁLOVÁ (tana.kralova@euro.cz)

Zdroj: 30.3.2009    Euro    str. 50   EU2009.CZ

Monitoring mikroregionů v Ústavu územního rozvoje

16.2.2009    Obec & finance    str. 31  

Zdola vznikající mikroregiony (většinou DSO) jsou prostředkem pro společné prosazování zájmů a záměrů venkovských obcí. Iniciují činnost v oblasti řešení místních problémů a jejich cílem je dosažení pozitivních změn ve všech zúčastněných obcích.

Mikroreegiony jsou tedy pozitivním jevem ve venkovském prostoru a jejich vznik napomáhá obcím rovněž k získání finančních prostředků z různých fondů formou společných programů, aktivit a konkrétních projektů. Mnohé z těchto finančních prostředků by samotné obce nebyly schopné získat.

Vznik mikroregionů se postupem doby vyznačuje stále rostoucí tendencí zaměřovat se na komplexní rozvoj svého území a široce pojatou spolupráci zúčastněných obcí. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter.

Základním prostředkem rozvoje mikroregionů je strategické plánování. Rozvojová strategie je koncepčním dokumentem, který slouží zejména k identifikaci potřeb daného území, stanovení cílů, opatření a konkrétních aktivit, jejichž realizace by měla vést k rozvoji daného území v oblasti ekonomické, sociální a kulturní, k ochraně životního prostředí při maximálním využití vlastních zdrojů a potenciálu mikroregionu.

Strategický dokument vychází ze znalosti daného území a jeho možností, popisuje klíčové jevy v mikroregionu a napomáhá systematicky řídit a organizovat změny v území. Tento dokument musí být v souladu s rozvojovými dokumenty vyšších územních celků, zejména s dokumenty krajskými.

Sledování mikroregionů

Brněnský Ústav územního rozvoje (ÚÚR) v souladu se statutem organizace a na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj monitoruje od roku 2000 na území ČR zdola vznikající mikroregiony a jejich rozvojové dokumenty. Agenda průběžného sledování mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů je součástí celostátního úkolu.

Terminologická poznámka: Pokud je užíván výraz „mikroregion“ bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí (DSO) dle §49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích se širším než jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdružení právnických osob dle §20f až §20j občanského zákoníku.

Monitoring mikroregionů v ÚÚR byl zpočátku prováděn prostřednictvím dotazníkového šetření na referáty regionálního rozvoje okresních úřadů a později prostřednictvím referátů regionálního rozvoje krajů. Cílem šetření bylo získání údajů o jejich geografickém vymezení, základních identifikačních údajích, rozvojových dokumentec, zahraničních kontaktech aj. Prověřován byl rovněž vztah územního vymezení mikroregionu, správního obvodu příslušné pověřené obce a správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Údaje získané v dotazníkovém šetření byly do roku 2005 zpracovány za celou ČR formou tematicky zaměřených kartogramů, které je možné si prohlédnout na stránkách Ústavu územního rozvoje v Brně na adrese: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1665.

On-line systém

V roce 2005 Ústav územního rozvoje poprvé neprováděl dotazníkové šetření prostřednictvím krajů, ale oslovil dotazníky přímo jednotlivé mikroregiony s cílem aktivně je zapojit do spolupráce při vytváření databáze. Bylo osloveno více než 500 subjektů a zatímco v některých krajích byla návratnost téměř stoprocentní, jinde se pohybovala kolem 70%. Šetřením se podařilo získat dostatečné množství údajů pro vytvoření databáze a zpracování online evidence mikroregionů ČR.

V roce 2006 byl na ÚÚR založen informační systém - registr GIS mikroregionů ČR včetně grafiky a jeho webová aplikace Monitoring mikroregionů včetně mapové prezentace byla zveřejněna na stránkách ÚÚR.

V této databázi lze získat informace o umístění mikroregionu, příslušnosti do kraje, okresu a ORP. V pasportu každého mikroregionu je možné získat jeho geografické vymezení, základní identifikaci, informace o rozvojových dokumentech, odkaz na www stránky a další. V roce 2006 se zásadně změnil systém aktualizace údajů, které jsou on-line aktualizovány prostřednictvím webových aplikací pověřenými pracovníky mikroregionů. Databáze totiž nemá být jen informacemi o identifikačních znacích, ale bude postupně rozšiřována o další údaje, které mohou poskytnout jen mikroregiony samy. Na základě přístupového hesla mohou pasport aktualizovat přímo. V případě neaktivního přístupu doplňuje databázi podle možností přímo zástupce ÚÚR.

Ústav územního rozvoje zajišťuje tedy od roku 2006 provoz on-line aplikace Evidence mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů (iMR) na internetu, archivuje centrální databázi, zajišťující veškeré funkce, které jsou potřebné pro sběr, třídění, import a export dat.

Aplikace iMR pracuje ve dvou základních režimech: Prohlížecím, který je určen zejména pro odbornou veřejnost veřejnost a editačním, který umožňuje oprávněným pracovníkům vkládat nová data, provádět jejich opravy, aktualizaci a další potřebné operace.

Režim prohlížení je přístupný všem uživatelům Internetu, zatímco režim editace je určen vymezenému okruhu uživatelů, kteří disponují přístupovými oprávněními.

Kliknutí na odkaz iMR umožňuje vstup do geoaplikace, kde mapa mikroregionů zobrazuje hranice a popis mikroregionů. Sytostí barvy je znázorněn počet mikroregionů, do kterých každá obec náleží.

Naznačené seznámení s on-line monitoringem a jeho geoaplikací neobsahuje zdaleka všechny funkce tohoto systému evidence a možnosti jeho použití.

Provádění monitoringu mikroregionů ČR výše popsaným způsobem a v takovém rozsahu by nebylo možné bez aktivní spolupráce jednotlivých krajských úřadů, ale jeho úspěšnost je závislá zejména na spolupráci a aktivním přístupu jednotlivých mikroregionů, kterých je v současné době monitorováno cca 570 (viz tabulka).

Databáze mikroregionů slouží zájemcům o informace o mikroregionech z řad jednotlivých krajů, mikroregionů, MAS a odborné i široké laické veřejnosti. Z databáze mohou být on-line zpracovávány kartografické výstupy ve formě kartogramů.

Jako příklad uvádíme kartogramy z 2008, který podává informaci o zpracovatelích strategických dokumentů (kartogram 1) a o právní formě mikroregionů v ČR (kartogram 2).

Získané poznatky

Z databáze mikroregionů a vyhodnocení jejich vybraných rozvojových dokumentů vyplývá několik základních poznatků: • Převážná většina evidovaných mikroregionů

má právní formu svazku obcí, • předmět činnosti mikroregionu je většinou v souladu se zákonem č.128/2000 Sb., o obcích, • vysoké procento mikroregionů v současné době disponuje zpracovaným aktuálním rozvojovým dokumentem, který je v souladu s dokumenty vyššího stupně, • stabilizuje se v průběhu posledních let

územní vymezení mikroregionů, • mnohé mikroregiony jsou zároveň součástí místních akčních skupin (MAS), nebo jejich území MAS tvoří, • na většinu rozvojových dokumentů mikroregionů navazují konkrétní projekty, • dochází k překryvům jednotlivých mikroregionů, mnohdy vícečetný, • do mikroregionů je zapojen stále vyšší počet obcí a pokrytí mikroregiony v rámci ČR zaujímá stále větší plochu.

Snahou do budoucna je obohacení databáze mikroregionů o další statistické a jiné údaje a jejich pravidelné vyhodnocování formou kartogramů případně kartodiagramů.

Proto Ústav územního rozvoje organizuje pravidelné semináře.

Ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady a jejich prostřednictvím rovněž s jednotlivými mikroregiony. Pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj byla, vedle výměny zkušeností při práci s mikroregiony a tvorbě jejich rozvojových dokumentů, rovněž prezentace výsledků práce ÚÚR a Jihomoravského kraje na této problematice.

Od roku 2001 bylo zpracováno množství modelových prací v oblasti hodnocení mikroregionů a metodických návodů, která jsou využitelná v celé republice.

Nosným tématem posledního semináře v roce 2008 bylo zpracování Strategických rozvojových dokumentů a představení pracovní verze metodické příručky o jejich tvorbě. Ukazuje se, že by bylo vhodné sjednotit úroveň a obsah těchto dokumentů, neboť kvalita, rozsah i způsob zpracování je u jednotlivých dokumentů velmi rozdílný podle jednotlivých zpracovatelů, vzhledem k tomu, že pro zpracování rozvojových dokumentů na mikroregionální úrovni neexistuje doporučená jednotná metodika. Vzorem by mohla být příručka, kterou připravuje Ústav územního rozvoje pro potřeby Jihomoravského krajského úřadu.

Podpora tvorby a aktualizace územních plánů malých obcí

16.2.2009    Obec & finance    str. 30  

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlásilo 30.ledna 2009 pátou kontinuální výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory v Integrovaném operačním programu. Jedná se o projekty v prioritní ose 5 – Národní podpora územního rozvoje, oblast intervence 5.3 – Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik. Konkrétní zaměření výzvy 5.3b – Podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí s ohledem na udržitelný rozvoj území.

Projekty na zpracování územních plánů podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů zahrnují: • územního plánu projektantem, zpracování konceptu pokud je uloženo; • vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) včetně zpracování hodnocení důsledků na soustavu NATURA 2000; • zpracování návrhu územního plánu.

Součástí projektů není zpracování doplňujících průzkumů a rozborů, zpracování zadání územního plánu a úpravy návrhu po projednání. 2. Projekty na úpravu (aktualizaci) územního plánu podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů zahrnují: • zpracování úpravy územního plánu podle přechodných ustanovení stavebního zákona projektantem; • vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) včetně zpracování hodnocení důsledků na soustavu NATURA 2000.

Uvedené posouzení je součástí projektu jen v případě, že na základě doložení nově zjištěných skutečností, které nemohly být uplatněny dříve to vyžaduje ve svém stanovisku krajský úřad a příslušný orgán ochrany přírody a krajiny nevyloučí ve svém stanovisku významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

Oprávnění žadatelé Oprávněným žadatelem o podporu jsou všechny obce nad 500 obyvatel (včetně), přičemž pro určení velikosti obce je závazný dokument ČSÚ Počet obyvatel v obcích České republiky (kód 1301) k 1. lednu 2007.

Obce musí splňovat alespoň jednu z následujících podmínek: • obec leží v rozvojových oblastech a osách nebo ve specifických oblastech vymezených v Politice územního rozvoje ČR 2006, případně zpřesněných v zásadách územního rozvoje kraje, nebo • minimálně 10 staveb pro bydlení na území obce se nachází ve stanoveném záplavovém území nebo jejich obytné místnosti určené pro bydlení byly po 1. lednu 1997 zaplaveny a tyto stavby nemají dosud zajištěnou protipovodňovou ochranu, nebo • obec musí do nového územního plánu zapracovat rozvojový záměr nadmístního významu obsažený v Politice územního rozvoje 2006 nebo v územně plánovací dokumentaci kraje.

Financování výzvy Celkový finanční objem výzvy je 223 280 000 Kč, což je objem prostředků z fondů EU a příspěvku ze státního rozpočtu. Forma podpory je dotace. Podíl spolufinancování z ERDF: 85 % celkových způsobilých výdajů, podíl spolufinancování ze státního rozpočtu: 15 % celkových způsobilých výdajů.

Doba trvání projektu je od 1. ledna 2007 do 30. června 2012. Hranice celkových způsobilých výdajů projektu stanoví maximální přípustnou výši celkových způsobilých výdajů v hodnotě 3 mil. Kč. Územní zaměření podpory směřuje do všech regionů cíle Konvergence, tzn. celé území České republiky vyjma území hlavního města Prahy. Podpora je určena na individuální projekty.

Způsobilé výdaje: • výdaje na nákup služeb, spojených s projektovou činností pro zpracování územních plánů projektantem s příslušnou autorizací, včetně nezbytných posudků (vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí SEA, vlivu na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast soustavy NATURA 2000, zpracovaných příslušnými autorizovanými osobami); • daň z přidané hodnoty u neplátců DPH; • DPH u plátců, pokud nemají nárok na odpočet DPH na vstupu.

Způsobilé výdaje musí být vynaloženy po datu schválení zadání územního plánu nebo po datu usnesení zastupitelstva, které rozhodlo o pořízení úpravy územního plánu, nejdříve však 1. ledna 2007. Zadání územního plánu musí být schváleno nejdříve 1. ledna 2007. Realizace projektů nesmí být ukončena před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Forma žádosti o dotaci: Žadatel vyplňuje projektovou žádost prostřednictvím aplikace Benefit7. Formulář projektové žádosti je k dispozici v elektronické formě na webové adrese: www.eu-zadost.cz. Žadatel předkládá tištěnou verzi žádosti se všemi relevantními povinnými přílohami. Seznam povinných příloh je uveden v aplikaci Benefit7 a v Příručce pro žadatele a příjemce pro oblast intervence 5. 3b.

Tištěné žádosti od 30. ledna 2009 přijímají pobočky Centra pro regionální rozvoj ČR podle územní příslušnosti určené místem realizace projektu. Žadatelé budou o ukončení výzvy informováni 20 dnů předem. Žadatel je povinen postupovat podle Příručky pro žadatele a příjemce pro oblast intervence 5. 3), která je zveřejněna na stránkách: http://www.strukturalni-fondy.cz/iop/

Foto popis|

Regionální projekty financované z evropských fondů

27.2.2009    ČRo 6    str. 4   22:10 Studio STOP

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A jsme u dalšího úryvku. O regionálních projektech se na prvních stránkách deníků píše jen málokdy a tak by se mohlo zdát, že nejsou tak podstatné. Ale je tomu opravdu tak? Jaký význam pro rozvoj Evropy mají právě regionální projekty financované z evropských peněz? Je snadné se k těmto penězům dostat? Jak mohou být užitečné v době ekonomického úpadku, o tom se hovořilo ve středečním vydání Studia STOP. V současné době existují Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, to jsou takzvané strukturální fondy a dále Fond soudržnosti neboli fond kohezní. Jedním z úskalí, jak se k penězům dostat, je složitá administrativa. Co by se mělo anebo mohlo na ministerstvu pro místní rozvoj v oblasti čerpání peněz z fondů zlepšit? O tom hovoří ekonom Petr Zahradník, který je vedoucím kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. Na jeho slova dále uslyšíte reakci Daniela Brauna, který je odborníkem na evropské fondy ministerstva pro místní rozvoj a Emila Horčičku, který tamtéž koordinuje evropské záležitosti.

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny

--------------------

Já si myslím, že hlavně toto mělo být učiněno již před začátkem toho programovacího období. Existovala celá řada odborných fór, konferencí,kde se toto  zdůrazňovalo. Například ten princip v uvozovkách /nesrozumitelné/, aby v podstatě jak na centrální tak na regionální úrovni zejména s ohledem na ty žadatele nebo předkladatele projektů v podstatě existovalo jedno  jedné místo, například v krajském městě nebo na úrovni bývalých okresních měst nebo na úrovni třeba těch obcí s rozšířenou působností, kterých  je několik tisíc v České republice, tak ta síť by byla poměrně široká a aby tam existovalo zkrátka jakési profesní místo pro zpracování vlastně i pro získání informací pro jakéhokoliv žadatele ze strukturálních fondů. Tohle to chybí. Mám pocit, že i takováto styčná místa by mohla být využita právě třeba i jako přirozená diskusní platforma na toto téma. Mohla by tam být nějaká studovna, nějaký monitor s informacemi, kvalifikovaní lidé a řekněme i díky fungování takovýchto míst by si možná Evropská unie nebo evropská problematika získala větší reputaci na veřejnosti než v současné době má, i když není nízká. To je jedna věc profesní, řekněme vstřícnější přístup k těm potenciálním žadatelům. Další věc je právě zjednodušení vůbec té agendy, která celou tu věc doprovází. Mnohdy můžeme být svědky toho, že řada projektů, respektive projektových návrhů je diskvalifikována z důvodů pouhých, řekněme, formálních chyb, a tam skutečně může docházet k tomu, že jinak smysluplný projekt věcně správný, tak jeho řešitel může být odrazen od toho, že nedodá-li jeden konkrétní doklad třeba i z důvodů přehlédnutí se nebo opomenutí, tak je z té soutěže diskvalifikován. Obecně platí, že nejsou srovnatelná pravidla mezi jednotlivými operačními programy. Některé operační programy skutečně už jsou, řekněme, klientsky relativně vstřícné, v jiných případech to neplatí, navíc třeba i způsob hodnocení, což je kapitola sama pro sebe, vyhodnocování toho, kdo z toho kvanta žadatelů bude úspěšný, protože je dobré si připomenout, že v průměru pořád existuje zhruba tří a půl násobný převis poptávky převis zájmu s ohledem na to, kolik finančních prostředků pro tento účel je k dispozici. Jinými slovy řádově dvě třetiny uchazečů stále nebo více než dvě třetiny uchazečů stále nebudou uspokojeny a je velmi důležité těm  neuspokojeným uchazečům vysvětlit, z jakého důvodu právě ten jejich projekt neprošel, zkrátka, aby ten proces toho vyhodnocování byl transparentní a v nejlepším případě i veřejnosti, nebo zainteresované veřejnosti přístup. Kdybych to měl shrnout, řekl bych, že stále chybí z mého pohledu klientská vstřícnost, férovost, transparentnost a jednoduchost.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Řekl ekonom Petr Zahradník pro středeční vydání Studia STOP, které posloucháte a ve studiu jsou se mnou pan Emil Horčička, který je na ministerstvu pro místní rozvoj koordinátorem evropských záležitostí a po telefonní lince je s námi ve spojení Daniel Braun, který je odborníkem na operační programy. Otázka pro pana Daniela Brauna, doufám, že nás stále ještě slyšíte a dobře jste slyšel Petra Zahradníka. Tak šlo by, aby byl zařazen z vaší strany vstřícnější přístup k žadatelům, případně aby nebyly vyřazovány projekty, které projeví nějakou malou administrativní nedokonalost a jestli by se dalo něco zlepšit v tom vyhodnocování, kdo s projektem uspěje či neuspěje?

Daniel BRAUN, ředitel odboru řízení a koordinace národního strategického rozvojového rámce, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tak já musím v prvé řadě říct, že my jako koordinátoři se žadateli přímo nepracujeme. My koordinujeme ty řídící orgány, které potom přidělují dotace jednotlivým žadatelům. Nicméně my na národní úrovni realizujeme aktivitu publicisty. Jsou to v podstatě informační aktivity, kde se snažíme veřejnosti seznámit s obecním povědomím o strukturálních fondech a co je potřeba k tomu znát a dělat. Takže to určitě souhlasím. Souhlasím i s tím, aby bylo dobré, aby žadatelé v místě v jednotlivých regionech měli nějaké kontaktní místo, kontaktní bod, styčný bod, kde by mohla být přidělena nějaká asistence. Já nejsem v té funkci tak dlouho, abych se mohli vyjadřovat, kdy to mělo být uděláno nebo ne. Nicméně tuto aktivitu my připravujeme a dokonce tohoto roku si myslím, že budou vidět konkrétní výsledky, že v každém regionu bude moct malý a střední podnikatel přijít na jedno místo, kde dostane komplexní poradenství, ač se bude týkat vyplnění žádosti, o kterém jste mluvila nebo i zajištění spolufinancování  na podpořený projekt.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Otázka pro Emila Horčičku, chcete nějak doplnit? Bude docházet k nějakým zásadnějším změnám právě ještě do konce období toho našeho předsednického?

Emil HORČIČKA, vrchní velitel sekce národního orgánu pro koordinaci evropských záležitostí, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tak je pravda, že my se snažíme v současné době realizovat některé aktivity. Možná, že o nich pan Zahradník není zas tak informován. Rád bych možná uvedl to, že se snažíme cílit ty naše opatření na ty skupiny tak jak už umiňoval pan ředitel, malé a střední podnikatele, tak například i na skupinu příjemců, kterými jsou i nevládní neziskové organizace. Tam bych možná zmínil to, že v současné době probíhá právě cyklus seminářů, o který podle naší dosavadní zkušenosti je veliký zájem a který realizujeme s asociací nevládních neziskových organizací v jednotlivých krajích, takže v každém kraji proběhne seminář, některé už máme za sebou, kde právě budou konzultovány otázky podávání žádostí, administrace tak, abychom právě v téhle té cílové skupině posilovali tu, jak se odborně říká, adsorpční kapacitu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Můžete říci konkrétní termín toho semináře?

Emil HORČIČKA, vrchní velitel sekce národního orgánu pro koordinaci evropských záležitostí, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Co se týče toho semináře, tak asi bude lepší, pokud odkážu na naše webové stránky strukutralnifondy.cz.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Abychom v té poslední části byli takoví více konkrétní, můžete říci nějaké konkrétní příklady projektů, jakými částkami byly podpořeny a případně jak dlouho trvalo těm zadavatelům než ty peníze z evropských fondů získali. To je myslím otázka pro Daniela Brauna.

Daniel BRAUN, ředitel odboru řízení a koordinace národního strategického rozvojového rámce, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tak příklady, co se mohu teď zmínit od těch největších, modernizace části vlakového nádraží z operačního programu doprava, byl tento projekt podpořen částkou 1,4 miliardy korun. Ale ty projekty jsou opravdu všemožné.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Promiňte, kde se třeba realizoval tento projekt a do jaké míry může být třeba přínosný pro ten regionální rozvoj, na který dnes zaměřujeme v tom vydání Studia STOP?

Daniel BRAUN, ředitel odboru řízení a koordinace národního strategického rozvojového rámce, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tento projekt byl realizován v Praze na Hlavním nádraží. Byla to modernizace západní části Hlavního nádraží a ten význam může být velice výrazný, protože všichni aktéři se shodují na tom, že základem k rozvoj regionu je dopravní dostupnost a dostupnost základní infrastruktury, takže tímto projektem je toto velmi výrazně podpořeno. Ale ty projekty jsou podporovány samozřejmě i menšího regionálního významu v uvozovkách. Mohu zmínit například vědecko-výzkumné centrum kulturního dědictví, které bylo podpořeno částkou dvaceti devíti milionů korun. A realizovalo se také v Praze. Mohu zmínit mimo Prahu budování krajského střediska ekologické výchovy, s tím, že byla kolem devíti milionů korun a toto se odehrálo  Pardubicích. V Ostrově bylo vybudováno za evropské peníze Centrum technického vzdělávání Ostrov. Z těch neinfrastrukturních projektů to jsou desítky a stovky seminářů, které zajišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí přes své příjemce.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekl Daniel Braun, který je odborníkem na Evropské fondy ministerstva pro místní rozvoj.