Češi vytěžili z evropských fondů zatím 45,5 miliardy korun

Praha - V současném rozpočtovém období 2007 až 2013 je pro Českou
republiku přichystáno v evropských fondech 26,7 miliardy eur
(přibližně 652 miliard korun). Doposud Češi vyčerpali v 1 745
projektech 45,5 miliardy korun a na přiklepnutí dalších dotací čeká na
12 tisíc žádostí. Česká vláda chce čerpání dotací podpořit mediální
kampaní. Odborníci chválí, že jsme se konečně naučili dotace čerpat, i
tak si například kraje stěžují na nedostatečnou podporu "nucených"
vodohospodářských projektů. Jaké kuriózní projekty lze v unii
uplatnit, ukázali Evropě italští fotbalisté a region Kalábrie.

"Množství dosud získaných peněz za toto rozpočtové období vypovídá o
tom, že se čerpá podstatně víc než v minulém rozpočtovém období,"
uvedl odborník na strukturální fondy Petr Pažout z poradenské
společnosti Optimus Consult & Invest. "Je to pozitivní trend," dodal.
Česko patřilo v minulých letech v získávání evropských peněz mezi země
s nejmenší úspěšností.

Aby se dařilo ještě víc a evropské zdroje užily ty nejkvalitnější
projekty, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) plánuje podpořit
získávání peněz z evropských fondů prostřednictvím mediální kampaně.
Za mediální prezentaci zaplatí podle Petra Břinčila z MMR 5 milionů
korun. Peníze na ni hodlá získat z evropských fondů prostřednictvím
operačního programu Technická pomoc.

Na povinné obecní čističky fondy nestačí

Byť se obecně daří čerpat evropské peníze, jsou sektory, kde tak
úspěšní nejsou. Do roku 2010 musí mít dle EU všechny obce nad 2 tisíce
obyvatel čističku odpadních vod. Termín se ale zdá nesplnitelný
zástupcům krajů, požadují proto na vládě u Bruselu odklad nebo pomoc s
financováním. Se spolufinancováním z velké části pomáhá operační
program Životní prostředí v součinnosti s ministerstvem životního
prostředí. Obce ale chtějí víc, žádají zřízení nových
infrastrukturních fondů. "To se mi ale nezdá rozumné, i odklad termínu
2010 bude velmi složitý," myslí si ředitel evropských fondů při
ministerstvu životního prostředí Jan Kříž.

Eurofondy zaplatí i italské fotbalové reprezentaci

Kde všude lze utopit evropské peníze, ukázali Evropě Italové.
Regionální vláda v Kalábrii chce prostředky z fondů EU investovat do
sponzoringu italské fotbalové reprezentace. Tříletý projekt bude stát
1,8 milionu eur. Cílem je přilákat do regionu další turisty tím, že
Kalábrie bude prezentovat svou sepjatost s fotbalem. Kuriózní projekt
se dokonce dostal na půdu Evropského parlamentu, kde obhájce
kalábrijské iniciativy europoslanec Beniamino Donnici bránil svou
myšlenku.

zdroj: ČT24, ČTK, BBC

Rozvojová banka bojuje o podporu

Mezi podnikateli velmi oblíbené záruční programy Českomoravské záruční a rozvojové banky od letošního května stojí a marně čekají na schválení ministerstva průmyslu a obchodu. Jde o to, přesunout do nich další peníze.

Program Záruka, v jehož rámci Českomoravská záruční a rozvojová banka ručí malým a středním podnikům za úvěry od komerčních bank, stále marně čeká na znovuoživení. Peníze na letošní rok byly totiž  už dávno vyčerpány. Přitom s návrhem řešení přišla banka již v květnu, tedy bezprostředně poté, co program vyčerpal letošní přidělené peníze. Podle jejího generálního ředitele Ladislava Macky do něj lze přesunout peníze určené na příští rok. „Naše jednání s ministerstvem průmyslu a obchodu stále probíhá, přičemž jsem přesvědčen o tom, že náš návrh řešení je zcela v souladu s pravidly Evropské unie. Nezbývá než čekat, až ministerstvo tento názor potvrdí a připraví se nové výzvy," říká Macka.

„Rozhodnutí ministerstva jako řídícího orgánu padne během měsíce. S vysokou pravděpodobností dojde k přesunu prostředků z rozpočtu na rok 2009," říká mluvčí rezortu Tomáš Bartovský.

Program Záruka se skládá ze čtyř typů poskytování záruk za úvěry – M záruku, M záruku s příspěvkem, S záruku a S záruku s příspěvkem. V květnu byly pozastaveny programy M záruka, M záruka s příspěvkem a S záruka s příspěvkem, v červenci pak i S záruka bez příspěvku.

Bez záruky pro úvěr nechoď

Odezva na pozastavení programu od potenciálních žadatelů, ale i od různých asociací, ve kterých se malí a střední podnikatelé sdružují,  je podle generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky veliká. Zaskočeni jsou prý hlavně ti, kteří již připravovali konkrétní projekty, ve kterých chtěli některý z programů banky využít. Volání po obnovení podpory se ozývá i od komerčních bank. Bez záruk totiž mnozí podnikatelé na úvěry nedosáhnou.

Macka dokonce preferuje záruční programy před těmi dotačními. Peníze ze strukturálních fondů, které Česko může využívat, jsou omezené, a to rokem 2013. Po tomto datu zřejmě již Česko od Unie finance na dotace a záruky mít nebude. Pokud alespoň část z nich bude použita jako úvěry nebo záruky za úvěry, tak se v podobě splátek podle Macky opět vrátí do banky a bude je možné používat opakovaně. „Malí podnikatelé budou potřebovat nějakou možnost přístupu ke kapitálu i po roce 2013 a je třeba, aby zde byly finanční prostředky, které by jim v tom pomohly," upřesňuje.Českomoravská záruční a rozvojová banka rovněž administruje programy podpory Start a Progres, které jsou určeny na rozjezd a podporu rozvoje podnikání a které nebyly ještě od začátku roku vůbec spuštěny. „Všechny tři programy, tedy Záruka, Start a Progres, byly velmi úspěšné a jmenovitě o záruky byl ze strany komerčních bank velký zájem. Hodně potenciálních žadatelů se ptá, proč tato situace vznikla a kdy budou programy dostupné," potvrzuje Macka.

Programy Start, Progres a Záruka jsou součástí Operačního programu Podnikání a inovace a jsou v gesci ministerstva průmyslu a obchodu. Na tyto tři  programy bylo pro období do roku 2013 vyčleněno přes osm miliard korun.

Celkově bylo od 1. července 2007 v programech Záruka a Start poskytnuto 1328 záruk za bankovní úvěr v celkové výši 4, 5 miliardy korun, což umožnilo čerpat úvěry ve výši 6,5 miliardy korun. Průměrná výše poskytnuté záruky v programu Záruka je 3,3 milionu korun. Nejlepší přístup k úvěrům za pomoci záruky za bankovní úvěr mají podle Macky klienti České spořitelny a Komerční banky. Rychlý vzestup ve využívání záruk letos zaznamenala Citibank. Mezi další spolupracující banky patří ČSOB, GE Money Bank a Raiffeisenbank.

Zdroj: Profit.cz 

Most nezískal peníze na plán rozvoje, proti rozhodnutí se odvolal

Doplněno vyjádření regionální rady rady soudržnosti Severozápad ve 3. a 4. odstavci a jejího předsedy v 9. odstavci.

--------------------

Most 19. září (ČTK) - Sedmdesátitisícový Most neuspěl se žádostmi o dotaci z regionálního operačního programu NUTS II Severozápad. Pro statutární města v Ústeckém a Karlovarském kraji EU vyčlenila pro období 2008 až 2013 celkem 2,9 miliardy korun. Na Most podle výboru regionální rady regionu soudržnosti Severozápad, jehož členové žádosti posuzovali, peníze nezbyly. Novináře o tom dnes informoval primátor Vlastimil Vozka.

"Je to skandál, rozhodnutí je hloupé a nemorální. Po konzultaci s ministerstvem pro místní rozvoj jsme požádali výbor regionální rady o přehodnocení stanoviska," uvedl Vozka.

Hodnocení všech integrovaných plánů rozvoje měst se podle mluvčího úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Vojtěcha Krumpa řídilo kriterii schválenými monitorovacím výborem regionálního operačního programu Severozápad. "Integrovaný plán města Most sice překročil při hodnocení minimální bodovou hranici pro získání podpory, avšak finanční objem dotace rozdělované v této výzvě stačil pouze na podporu prvních čtyř plánů v pořadí," uvedl.

Most podle něj má ještě šanci dotaci získat, protože zbývá ještě rozdělit asi 20 milionů eur (přibližně 480 milionů korun). "V případě příznivého vývoje kurzu koruny nelze vyloučit další výzvu pro předkládání integrovaného plánu rozvoje statutárními městy," doplnil.

Ze šesti statutárních měst v obou krajích uspěly s plánem integrovaného rozvoje Ústí nad Labem, Chomutov, Děčín a Karlovy Vary, kromě Mostu komise nedoporučila ani projekty Teplic. "Podle výboru jsme sice na rozdíl od Teplic podmínky splnily, ale peníze na nás nezbyly. Přihlásili jsme projekty za 998 milionů korun. Po upozornění, že je nutné požadavky upravit, jsme objem finančních prostředků ponížili na zhruba 700 milionů korun. Ani tak ale zřejmě neuvidíme ani korunu," uvedl Vozka.

Upozornil na to, že Most i celý okres je nejpostiženější oblastí z hlediska útlumu těžkého průmyslu, míry nezaměstnanosti, sociálně vyloučených lokalit a dopravní infrastruktury. "Nechápeme proto, že naší žádosti nebylo vyhověno. Dotace jsme chtěli využít na rekonstrukci kulturního domu Repre, sportovní haly, magistrátu či regeneraci centrální parku. Tedy na akce ve veřejném zájmu," doplnil Vozka.

Naznačil, že rozhodnutí výboru může mít politický podtext. V Mostě totiž v komunálních volbách na podzim 2006 zvítězilo Sdružení Mostečané Mostu, jež vytvořilo vládnoucí koalici s KSČM. Ve vedení města tak vystřídalo ODS. Právě občanští demokraté obsadili post ústeckého hejtmana i všech jeho náměstků a mají většinu v krajském zastupitelstvu.

"Vše začalo už počátkem loňského roku, kdy hejtman svolal kvůli integrovanému plánu rozvoje měst schůzku primátorů z Ústeckého a Karlovarského kraje. Já o tom ale nevěděl. Pozvánku údajně dostal ještě na konci svého funkčního období můj předchůdce (Vladimír Bártl z ODS)," dodal Vozka.

Politický podtext neúspěchu Mostu v žádosti o dotace odmítl předseda regionální rady a ústecký hejtman Jiří Šulc (ODS). "Most měl prostě hůře připravené projekty než ostatní města. Nic jiného v tom nebylo. Rozdělovali jsme navíc tři miliardy korun, kdežto města podala žádosti o asi pět miliard. Na každého se prostě nedostane," řekl.

Zdroj: 19.9.2008    Zpravodajství ČTK 

Boleslavský integrovaný plán byl schválen, město získá 400 mil.

Mladá Boleslav -- Mladá Boleslav získá dotace téměř 400 milionů korun na podporu plánovaných projektů na základě Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Schválila ho regionální rada. V současné chvíli už nic získání peněz nebrání, pokud budou předloženy skutečně kvalitní projekty, řekl dnes novinářům náměstek primátora Adolf Beznoska.

Boleslavský plán rozvoje města obsahuje například záměry rekonstrukce parteru Staroměstského náměstí, obnovy vozového parku Dopravního podniku Mladá Boleslav, rekonstrukce Ptácké ulice, městského divadla, plaveckého bazénu i parků Výstaviště, na Komenského náměstí a lesoparku Štěpánka.

Město získá na tyto projekty dotace zhruba 392 milionů Kč z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy. Definitivní symbolickou tečkou za procesem vzniku a schvalování IPRM bude podpis příslušných dokumentů 3. října mezi vedením města a středočeským hejtmanem Petrem Bendlem.

"O peníze můžeme začít žádat v podstatě ihned po podpisu. V první etapě plánujeme realizovat rekonstrukci Staroměstského náměstí, koupi autobusů pro městskou hromadnou dopravu a také vybavení pro výuku ve 2. ZŠ," řekl Beznoska.

IPRM letos vypracovala obě statutární města v kraji, Mladá Boleslav a Kladno. Pro tato největší středočeská města představují strategické plány na čerpání prostředků z evropských strukturálních fondů až do roku 2013. 

Boleslav ale už nyní připravuje další IPRM, nyní pro Integrovaný operační program (IOP), který bude zaměřen na Severní sídliště. Město získalo po výzvě občanům a institucím zhruba 80 projektových záměrů pro tuto lokalitu. "Vedení města z nich bude muset na základě určených priorit vybrat ty záměry, které nakonec budou do IPRM zařazeny," podotkl Beznoska.

Navíc vznikla pracovní skupina, která má zpracovat projektové záměry pro oblast Nového parku, části ulice J. Palacha, parku Modrá hvězda, vnitrobloku mezi ulicemi Havlíčkova a 17. listopadu a parku vnitrobloku mezi ulicemi Havlíčkova a J. Palacha. "To je pět takových významných celků, které patří do Severního sídliště," dodal Beznoska.

Podle hrubých odhadů by chystané úpravy zeleně, komunikací, chodníků a další akce bez investic do parkování měly v těchto pěti lokalitách stát kolem 62 milionů korun. Náměstek také řekl, že podle dosud neoficiálních informací by města velikosti Mladé Boleslavi měla mít šanci získat v průměru přes 100 milionů korun. IPRM by měl být odevzdán asi do pěti měsíců.

Zdroj: Deník.obce.cz

Datum: 19. 9. 2008, 11.43, zdroj: ČTK, rubrika: Události

Komunitární programy EU

Nejen ze strukturálních fondů Evropské unie, ale také v rámci komunitárních programů mohou zájemci čerpat „evropské“ peníze. Komunitární programy podporují vzdělávání, vědu a výzkum, malé a střední podnikání a mnohé další oblasti. Komunitární programy slouží k podpoře spolupráce mezi různými typy subjektů v jednotlivých členských státech Unie. V případě těchto programů nejsou zdroje předem přidělovány konkrétní zemí, jako je tomu u strukturálních fondů, nýbrž jsou vypisovány výzvy k podávání návrhů projektů. Kvalita jednotlivých projektů je posléze hodnocena v Bruselu, finanční prostředky totiž přiděluje přímo Evropská komise. U projektů financovaných v rámci komunitárních programů se předpokládá mezinárodní spolupráce, např. s takzvanými třetími zeměmi a mimoevropskými státy. Žadatelé o dotaci v rámci těchto programů však musejí mít – ve většině případů – projekt spolufinancovaný také z jiných zdrojů. Každý by si měl při přípravě uvědomit svoji roli v projektu, svůj podíl na celkovém rozpočtu a možnosti ovlivnit uskutečnění záměru. Vzhledem k obvyklé mezinárodní spolupráci je taková analýza základním předpokladem úspěšného zrealizování projektu. Skladba i obsah komunitárních programů se průběžně upravuje podle aktuálních priorit Evropských společenství. Výzvy k předkládání projektů (calls for proposals) jsou přizpůsobeny konkrétnímu typu programu a jsou průběžně zveřejňovány na příslušných webových stránkách komunitárních programů. Projekty posléze posuzuje nezávislá odborná komise.

Novou brožuru si můžete stáhnout zde.

Služba Dotační audit usnadní hledání využitelných dotací

Nová poradenská služba Dotační audit umožní podnikatelům získat aktuální informace o dotačních příležitostech pro jejich podnikatelský záměr. Službu nabízí Hospodářská komora České republiky.

Aby podnikatelé neztráceli čas hledáním informací o možnosti případné podpory pro jejich podnikání, mohou využít novou službu Hospodářské komory. Ta zájemnci vyhledává dotační příležitosti podle konkrétního podnikatelského záměru, včetně odkazů na podstatné dokumenty a instituce. Součástí služby je i zhodnocení pomocí ekonomických a dalších indikátorů, zda má projekt s žádostí o podporu EU šanci peníze opravdu získat. Po podrobném popisu projektu, na ktery by chtěli zájemci finance čerpat, si žadatel zvolí regionální místo, kde jeho požadavek bude zpracován. Řešení si lze vyzvednout osobně či pomocí elektronické pošty.

Cílem této služby je přivést k získání finanční podpory co nejvíce podnikatelů a maximálně tak využít prostředky z fondů EU. O podporu je možno žádat od března, kdy byly vyhlášeny první výzvy k předkládání žádostí u Operačního fondu Podnikání a inovace. "Tento operační program je stěžejním programem, prostřednictvím nějž mohou žádat o finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie podnikatelské subjekty. Proces předkládání žádostí se v letošním roce výrazně zjednodušil, a to díky elektronickému předkládání žádostí prostřednictvím aplikace e-Account. Tato aplikace umožňuje nejen podání žádosti o podporu, ale také průběžné sledování procesu řízení a aktuálního stavu hodnocení žádosti," řekla zástupkyně ředitele Úřadu Jihočeské hospodářské komory DANA FEFERLOVÁ.

Více najdete zde

Zdroj: podnikatel.cz

Čerpání dotací na konci roku prudce vzroste

Za prvních osm měsíců roku vyčerpali příjemci dotací přes UniCredit Bank více než 7,8 miliardy korun. Z celkové částky 30 miliard korun vyčleněné pro letošek Evropské kompetenční centrum UniCredit Bank zatím vyplatilo čtvrtinu. 
„Z regionálního pohledu si nejlépe vedou příjemci z Libereckého a Karlovarského kraje, kde bylo čerpáno mírně přes 40 procent. Naopak na projekty v Plzeňském kraji byla prozatím vyčerpána přibližně desetina z plánovaných tří miliard korun,“ řekl ředitel centra UniCredit Bank Zdeněk Jana. 
„Jako tradičně každý rok i letos očekáváme do konce letošního roku prudký nárůst žádostí o čerpání dotací. Předpokládaný objem letos vyplácených dotací je ve srovnání s loňským rokem poněkud nižší. Odráží to pozvolný náběh evropských fondů pro léta 2007 až 2013,“ uvedl. 
Příjemci mohou finance čerpat přes pobočky UniCredit Bank a České pojišťovny až do 12. prosince. „Po tomto datu se teprve definitivně ukáže, jak budou dotace distribuovány mezi jednotlivé regiony a jaký bude celkový objem letos vyplacených prostředků. V loňském roce nakonec celková suma zaostala o několik miliard za předpokladem,“ dodává ředitel Jana. 
Konsorcium UniCredit Bank a České pojišťovny zajišťuje výplaty prostředků státního rozpočtu a evropských strukturálních fondů úspěšným žadatelům o dotace od začátku letošního roku na základě výběrového řízení ministerstva financí z června 2006. 

Zdroj: EURO Online

Co je finanční monitorování

Finanční monitorování je především sledováním celého průběhu čerpání a efektivního využívání přidělených ročních finančních prostředků – a to jak v případě průběhu realizace projektů jednotlivých operačních programů, tak i celého Národního strategického referenčního rámce.

Při finančním monitorování probíhá sběr, zpracování a vyhodnocování příslušných dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků a jejich využití. Toto monitorování umožňuje sledování shody skutečnosti s předloženým plánem čerpání a efektivního využívání přidělených finančních prostředků.

Znamená to tedy komplexní systém monitorování finančních toků v rámci projektového cyklu. Tento systém využívá data i informace o projektech ve schvalovací, realizační i po realizační fázi v podobě sledování udržitelnosti deklarovaných výsledků projektů - a to jak indikativní údaje (např. kalendář předpokládaných žádostí o platbu, pravidelné monitorovací hlášení apod.) získávané od příjemců dotací, tak i přesná data a informace o proplácení žádostí o platbu těmto příjemcům a i o následných refundacích či navrácení těchto plateb.

Tyto informace umožňují získávat přesné údaje o skutečném čerpání finančních prostředků v rámci všech operačních programů a poté i celého Národního strategického referenčního rámce.

Pro finanční řízení je významná také skutečnost, že umožňuje vytvářet předpoklady finančního čerpání a tím i reálně řídit plnění ročního přídělu finančních prostředků v rámci pravidla N+3(2).

Úkolem finančního monitorování na centrální úrovni je rovněž pro Evropskou komisi, vládu a pro veřejnost vykazovat plnění realizace Národního strategického referenčního rámce i po finanční stránce.

Jeho úkolem na této úrovni je zároveň sledovat, zjišťovat a identifikovat případný negativní vývoj při čerpání přidělených finančních prostředků a na základě těchto zjištění vytvářet podklady pro přijímání příslušných účinných opatření za účelem odstranění všech zjištěných problémů a nedostatků.

Peníze pro český výzkum a vývoj definitivně schváleny Evropskou komisí

Praha, 17. září 2008 - Schvalovací proces Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), který do České republiky v nejbližších letech přivede 2,4 miliardy eur, byl úspěšně ukončen. Slavnostní podpis OP VaVpI proběhne 1. října v Bruselu za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ondřeje Lišky a evropské komisařky pro regionální politiku Danuty Hübner. 

Připomeňme, že eurokomisařka Hübner již dříve označila české zpracování operačního programu za vzor při využívání prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu s Lisabonskou strategií. "Beru to jako ocenění práce, kterou jsme za posledních několik měsíců udělali," řekl ministr Liška a dodal, že česká odborná veřejnost je ve své velké většině s programem spokojena.

Zdroj: MŠMT

Liška: EK by mohla schválit peníze pro české vědce do dvou týdnů

Brusel - Evropská komise by mohla schválit peníze pro české vědce do dvou týdnů, řekl v Bruselu ministr školství Ondřej Liška. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (VAVPI), ze kterého prostředky půjdou, je posledním českým neschváleným programem pro čerpání z evropských strukturálních fondů. Čeští vědci a školy by z něj mohli získat zhruba 50 miliard korun.

"Všechny formální věci jsou vyřešeny, všechno bylo splněno a vyjednáno, nyní se čeká jen na podpis," řekl Liška, který dnes v Bruselu představoval vzdělávací priority českého předsednictví EU. Dodal, že program přijede do České republiky podepsat komisařka pro regionální politiku Danuta Hübnerová.

VAVPI si získal pověst nejproblematičtějšího českého operačního programu. Navzdory ujišťování, že práce na programu se ke konci loňského roku zrychlily, nabralo celé schvalování další zpoždění. Koncem roku 2007 Evropská komise odhadovala, že by mohl být schválen ještě v březnu, bývalý náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Toušek později odhadoval červnový termín. Pomalá příprava programu loni na podzim přispěla k odstoupení ministryně školství Dany Kuchtové. Ostatní programy podepsala Česká republika s EK na přelomu loňského a letošního roku.

Z bruselské pokladny je ve VAVPI pro Česko vyčleněno 2,07 miliardy eur, tedy zhruba 50 miliard korun. To je téměř osm procent všech prostředků, které může ČR v rozpočtovém období 2007 až 2013 z Bruselu získat.

Zdroj: českénoviny.cz

Co je vyhodnocování (evaluace)

Vyhodnocování (evaluace) je proces důkladného sběru, zpracování, systematického a přehledného uspořádání a následného vyhodnocení dat a informací s cílem učinit na základě zjištěných skutečností potřebná rozhodnutí. 

Vyhodnocením je rovněž i systematické stanovení hodnoty nebo vlastnosti nějakého objektu. Vyhodnocením je dále i systematické získávání a posuzování dat a informací za tím účelem, aby poskytly užitečnou a využitelnou zpětnou vazbu o nějakém objektu tak, aby je bylo možno právě prostřednictvím této zpětné vazby použít k ovlivnění tohoto objektu.

Vyhodnocování (evaluace) je tudíž jedna z nejpodstatnějších a vůbec nejdůležitějších součástí řízení a koordinace.

Cílem vyhodnocování (evaluace) při realizaci NSRR je zlepšit kvalitu, účinnost a provázanost pomoci ze strukturálních fondů, zdokonalit strategii a optimalizovat realizaci OP. Toto je nutné učinit s ohledem na konkrétní strukturální problémy týkající se členského státu a regionů a s přihlédnutím k cíli udržitelného rozvoje a k souvisejícím právním předpisům Společenství, jež se týkají vlivu na životní prostředí a strategického posuzování vlivů na toto prostředí.

Červenec: stavební výroba vzrostla

Stavební výroba se v červenci ve stálých cenách meziročně zvýšila o 6,9 % po červnovém tříprocentním poklesu. Proti předchozímu měsíci byla produkce vyšší o 1,1 %. Oznámil to Český statistický úřad. Největší růst zaznamenalo inženýrské stavitelství, a to jak v nové výstavbě, rekonstrukcích a modernizacích, tak i v opravách a údržbě. 

Podle ČSÚ jde o část stavebnictví, do níž nejčastěji plynou peněžní prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie.

Na stavební výrobě se také začíná odrážet větší opatrnost bank při poskytování hypoték, horší dostupnost úvěrů pro investory administrativních budov však zatím ještě stavební trh výrazněji neovlivnila, míní mluvčí společnosti Skanska CS Ondřej Šuch.

Průměrná nominální měsíční mzda se zvýšila o 15,5 % na 25 646 Kč. Produktivita práce na jednoho pracovníka se zvýšila o devět procent a na jednu odpracovanou hodinu byla nižší o 1,5 %. "Výrazný předstih tempa růstu reálných mezd před produktivitou práce signalizuje rostoucí napětí na pracovním trhu a relativní nedostatek pracovních sil a může ohrozit budoucí vývoj českého stavebnictví," podotkla Fialová z Komerční banky.

Zdroj: ČTK , datum: 11.09.2008

Co je monitorování finanční pomoci ze strukturálních fondů

Monitorování je nedílnou součástí jak programového, tak i projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci operačních programů, resp. projektů, a porovnávání získaných informací s výchozím předpokládaným plánem. Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání operačního programu.

Monitorování finanční pomoci ze strukturálních fondů EU na centrální úrovni je základním zdrojem informací potřebných pro řízení, koordinaci a tvorbu pravidelných monitorovacích zpráv či příležitostných analýz o pokroku v realizaci NSRR pro vedení ministerstva, orgány EK, vládu České republiky, pro Parlament i širokou veřejnost.

V souladu s usnesením vlády č. 198/2006 MMR zabezpečuje jednotný centrální informační systém pro řízení, monitorování a vyhodnocování operačních programů a projektů ve všech úrovních administrace těchto programů financovaných ze SF, FS a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. MMR řídí nastavení informačního systému v oblasti řízení, sběru dat, monitorování a komunikace s EK.

Česká republika zvolila variantu předávání dat EK prostřednictvím internetu. Elektronický přenos dat mezi ČR a EK je zajišťován prostřednictvím přenosu dat v rozsahu stanoveném obecným a prováděcím nařízením z IS MSC2007 do databáze IS SFC2007.

V centrálním informačním systému byl vytvořen modul s názvem „Data pro SFC2007“, který slouží k přípravě dat subjekty odpovědnými za řízení a koordinaci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU. Modul dále zajišťuje tvorbu, ověřování, autorizaci a přenos dat ŘO, PCO a NOK prostřednictvím internetu do databáze IS SFC2007.

Včasné poskytování srovnatelných, věcně správných, platných a aktuálních dat pro řízení, monitorování a vyhodnocování je zajištěno závaznou Metodikou monitorování programů SF a FS pro programové období let 2007-2013, která definuje data pro centrální monitorování, závazné postupy, stavy při realizaci projektů a lhůty pro výkon jednotlivých činností ve všech úrovních realizace projektů. Společně se stanovením jednotných a závazných postupů pro předávání dat je tímto zajišťován jednotný monitorovací systém.

Monitorovací systém je zapotřebí průběžně optimalizovat a aktualizovat v souvislosti se změnami, které ovlivňují systém realizace operačních programů. Pro vykonávání této činnosti byla rozhodnutím ministra č. 141/2008 ze dne 11. 8. 2008 ustavena Pracovní skupina pro jednotný monitorovací systém, která má za úkol rozvoj jednotného monitorovacího systému na národní úrovni. Centrální monitorování finanční pomoci ze strukturálních fondů EU je základní podmínkou pro provádění nezávislého vyhodnocování (evaluace) v oblastech vykazujících nepříznivý vývoj v průběhu realizace operačních programů.

Monitorování věcného pokroku

Věcné monitorování souvisí s věcným zaměřením projektu a umožňuje sledování shody skutečnosti s plánovanými cíli pomocí měřitelných indikátorů. Jedná se o průběžné sledování a vyhodnocování věcného i finančního využívání prostředků ze zdrojů EU, a to ve všech fázích procesu realizace operačních programů a projektů. Požadavky na datový rozsah pro finanční a věcné monitorování společných projektů a operačních programů na centrální úrovni vychází z dostupnosti monitorovacích údajů v příslušných modulech IS ŘO v rámci MSC2007.

ŘO OP dodávají a aktualizují informace o věcném plnění indikátorů do MSC2007 v pravidelných intervalech. Periodicita  sledování  jednotlivých monitorovacích indikátorů  je dána požadavky na obsah, strukturu a předkládací termíny výročních zpráv o provádění operačního programu a dále potřebami průběžného vyhodnocování (evaluace) dosahovaných výsledků a následně potřebami  řízení  realizace cílů operačních programů.

Informační toky musejí být proto řídícími složkami organizovány tak, aby příslušné informace byly k dispozici v potřebném rozsahu a k určitému datu. Zadání dosažených hodnot indikátorů do IS ŘO je u indikátorů, které se agregují z projektové úrovně (tj. hodnoty jsou vykazované příjemcem), zajištěno ŘO v daných termínech po odevzdání příslušné zprávy (pravidelné, etapové či závěrečné) příjemcem. Do měsíce po konci každého čtvrtletí odpovědní pracovníci ŘO deklarují správnost dat přenesených do MSC za příslušné čtvrtletí.

Ukazatele vstupu, výstupu, výsledku a dopadů jsou stanoveny na všech úrovních, tj. na úrovni operačního programu, pro jednotlivé priority a pro jednotlivé oblasti podpory. Jako společné jádro ukazatelů (core indicators) byl stanoven určitý minimální počet ukazatelů charakteru výstupů, u kterých je zajištěna jednotná metodika a definice měření a sčitatelnost až na úroveň tohoto programu. Tyto ukazatele byly stanoveny tak, aby umožnily podrobněji charakterizovat osoby podpořené operačním programem, organizace, které získaly podporu a počet projektů v rámci jednotlivých oblastí podpory. Součástí společného jádra ukazatelů jsou také ukazatele, které umožňují pohled na plnění horizontálních témat.

Připravovaná databáze společného jádra ukazatelů umožní agregaci ukazatelů z úrovně oblasti podpory do úrovně jednotlivých priorit a dále na úroveň operačního programu. Bude zajištěn přístup osob odpovědných za hodnocení do této databáze. Řídící orgán zajistí, aby z databáze byly získávány informace v libovolných časových průřezech a ve flexibilních sestavách podle zvolených analytických hledisek tak, aby byly využitelné pro vyhodnocování (evaluaci).

Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních linií (os) a operačních programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu.

Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci své žádosti o finanční podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu jsou následně uvedeny ve smlouvě o financování projektu a mají klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Plnění monitorovacích indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést až k částečnému nebo dokonce i k úplnému odebrání poskytnuté dotace.

Monitorování vazeb a jejich efektivnosti

Současný systém využívání strukturálních fondů v období let 2007-2013 se vyznačuje provázaností vazeb mezi jednotlivými OP. Jedním z cílů monitorování je rovněž sledovat i účinnost a užitečnost těchto vazeb a posílit funkci koordinačních mechanismů tak, aby v průběhu realizace konkrétních podpořených projektů bylo dosaženo dostatečné efektivnosti těchto vazeb. Je nezbytně nutné, aby ŘO při realizaci svých operačních programů v jednotlivých navazujících oblastech finanční podpory postupovaly koordinovaně a aby tak byla zajištěna zvýšená efektivita a využitelnost této podpory. Takovýmto přístupem a postupem lze snadněji a lépe dosáhnout naplnění stanovených strategických cílů NSRR a konečného efektivního využití finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti.

Monitorování efektivnosti systému realizace operačních programů

Nedílnou součástí věcného monitorování je také hodnocení efektivity, reálné funkčnosti a nastavení systému realizace operačních programů při využívání strukturálních fondů. Jednotlivé OP mají své administrativní postupy popsány v operačních manuálech. Operační manuál je při realizaci operačních programů základní prováděcí dokumentací obsahující závazná pravidla, administrativní postupy, činnosti a lhůty stanovené pro jejich vykonání, které vedou ke konečné realizaci projektů včetně zajištění udržitelnosti projektem deklarovaných cílů. Tyto postupy jsou navázány na informační systém jednotlivých ŘO a na centrální informační systém MSC2007.

Efektivnost těchto postupů se zjišťuje prostřednictvím monitorovacího systému, tj. sledováním dodržování stanovených lhůt a logické návaznosti jednotlivých postupů. Na základě zjištěné efektivnosti těchto postupů dochází k optimalizace celého průběhu realizace daných projektů a tím i příslušných operačních programů.

Monitorování horizontálních témat

Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají všemi tématickými (odvětvovými neboli sektorovými) a regionálními operačními programy. Aby bylo možno dosáhnout udržitelného a vyváženého rozvoje regionů podpořených ze strukturálních fondů, jsou do realizace politiky HSS zahrnuty dva hlavní horizontální cíle:

-       udržitelný rozvoj (dosahování rovnováhy mezi oblastí ekonomickou, sociální a životního prostředí) a

-       rovné příležitosti (rovnost mužů a žen, odstraňování diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace).

Každý operační program a potažmo i z něho vycházející projekt by měl přispívat k naplňování uvedených horizontálních priorit. Horizontálnost priorit spočívá také v povinnosti všech žadatelů vysvětlit, jaký dopad bude mít projekt na rovné příležitosti a životní prostředí a klasifikovat ho jako zaměřený, pozitivní nebo neutrální k dané horizontální prioritě. Povinností řídících orgánů je hodnotit aktivity podniknuté v rámci operačních programů z hlediska horizontálních priorit a analyzovaná data začlenit v rámci zvláštní kapitoly do výroční a hodnotící zprávy operačního programu.

SF jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich využití přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Je tedy nezbytné sledovat dopady tohoto využití na životní prostředí tak, aby jejich přispění ke zlepšení stavu životního prostředí bylo maximální. Průřezovost této problematiky znamená zohlednění udržitelného rozvoje (respektive životního prostředí) i u těch oblastí podpory, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí.

Rovné příležitosti v širším pojetí musejí být respektovány a podporovány při přípravě programového období, při vytváření struktury jeho realizace, při tvorbě podkladů pro žadatele, při výběru projektů, monitorování operačních programů a při jejich následném vyhodnocování (evaluaci).

Finanční monitorování

Finanční monitorování je především sledováním celého průběhu čerpání a efektivního využívání přidělených ročních finančních prostředků – a to jak v případě průběhu realizace projektů jednotlivých OP, tak i celého NSRR. Při finančním monitorování probíhá sběr, zpracování a vyhodnocování příslušných dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků a jejich využití. Toto monitorování umožňuje sledování shody skutečnosti s předloženým plánem čerpání přidělených finančních prostředků.

Znamená to tedy komplexní systém monitorování finančních toků v rámci projektového cyklu. Tento systém využívá data i informace o projektech ve schvalovací i realizační fázi, a to jak indikativní údaje (např. kalendář předpokládaných žádostí o platbu, pravidelné monitorovací hlášení apod.) získávané od příjemců dotací, tak i přesná data o proplácení žádostí o platbu těmto příjemcům a i o následných refundacích těchto plateb.

Tyto informace umožňují získávat přesné údaje o skutečném čerpání finančních prostředků v rámci všech OP a poté i celého NSRR. Pro finanční řízení je významná také skutečnost, že umožňuje vytvářet předpoklady finančního čerpání a tím i reálně řídit plnění ročního přídělu finančních prostředků v rámci pravidla N+3(2).

Úkolem finančního monitorování na centrální úrovni je rovněž pro EK, vládu a pro veřejnost vykazovat plnění realizace NSRR i po finanční stránce. Jeho úkolem na této úrovni je zároveň sledovat, zjišťovat a identifikovat případný negativní vývoj při čerpání přidělených finančních prostředků a na základě těchto zjištění vytvářet podklady pro přijímání příslušných účinných opatření za účelem odstranění všech zjištěných problémů a nedostatků.

Administrace Operačních programů: NKÚ nenašel chyby, ale dobře nastavená pravidla

   Tisková zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na prověření finančních prostředků poskytovaných v rámci programů podpory ??národní programy a programy Evropské unie. Kontrolou administrace jednotlivých programů podpor nebyl zjištěn případ, kdy by byla evidentně chybně nastavena pravidla.

„Prověřovali jsme systém administrace jednotlivých programů podpor u tří ministerstev - zemědělství, životního prostředí a místního rozvoje. Zaměřili jsme se na vymezení případných rizikových programů z hlediska možných duplicit a také na evidenci poskytnutých dotací a návratných finančních výpomocí v Centrální evidenci dotací. U všech tří ministerstev jsme zjistili, že probíhají meziresortní jednání s cílem zamezit překrývání programů. Zajímalo nás také nastavení vnitřních kontrolních systémů a redukce výdajů národních programů ve prospěch programů spolufinancovaných z prostředků EU,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal.

Kontroloři současně vyčíslili skutečně vynaložené finanční prostředky čerpané v rámci národních programů podpor a programů EU, u kterých kontrolovaná ministerstva plní funkci řídicího orgánu. V letech 2005–2007 bylo ze státního rozpočtu vynaloženo kontrolovanými ministerstvy téměř 30 miliard korun na podpory v rámci národních programů. Na spolufinancování programů EU bylo ze státního rozpočtu uvolněno necelých 55 miliard a z prostředků EU přes 38,5 miliard korun.

Kontrola byla provedena v době od ledna do června 2008. Kontrolovaným obdobím byly roky 2005 až 2007, v případě věcných souvislostí i období předcházející a období do ukončení kontroly. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.

Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2008 pod číslem 08/02. Kontrolní akci řídila a kontrolní závěr vypracovala členka NKÚ Mgr. Zdeňka Profeldová.

Zdroj: 8.9.2008    businessinfo.cz    str. 0   září

Komise usiluje o zvýšení transparentnosti při využívání prostředků z fondů EU (list of beneficiaries)

Nový portál ( nahlédněte zde) propojuje stránky Komise s internetovými stránkami jednotlivých NUTS II regionů v členských zemích Evropské unie, na kterých jsou zveřejňováni příjemci evropských dotací. 

Tímto krokem se Evropská komise snaží zajistit větší transparentnost přidělování evropských i národních peněz. Komise tak naplňuje i regulační rámec o strukturálních fondech a kohezním fondu, která byl přijat v roce 2006. Na jeho základě každý členský stát Unie musí vytvořit databázi, která bude prostřednictvím speciálních internetových stránek veřejně přístupná a která bude obsahovat jména příjemců, názvy projektů a celkovou částku přidělenou na realizaci daného projektu. Tato částka navíc musí být rozdělena na evropské a národní příspěvky. 

Regulační rámec kromě databáze po členských státech vyžaduje, aby využívání finančních prostředků z evropských fondů více propagovaly. Za tímto účelem definovalo dvě základní aktivity:
komunikační plány – členské státy musí ke každému operačnímu programu vypracovat komunikační plán a ten pak předložit Evropské komisi. V současném programovacím období 2007–2013 Komise obdržela 455 takovýchto plánů.
zahajovací akce – členské státy musí na podporu každého operačního programu zorganizovat zahajovací akci a každoroční komunikační akci

Zatím na novém portálu Komise jsou zveřejněny informace o příjemcích a projektech pouze v několika členských zemí a regionech NUTS II. Jedná se o sedm členských zemí – Bulharsko, Českou republiku, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko. Dále jsou zveřejněny informace vždy v jednom regionu NUTS II v Portugalsku a Belgii a ve třech v Rakousku. 

Komisařka pro regionální politiku Danuta Hübner k nové iniciativě Komise uvedla: „Regionální politika má dopad na všechny, kdo v Evropské unii žijí a představuje více než třetinu rozpočtu EU. Proto je tak důležité zvýšit povědomí o této velmi konkrétní politice mezi evropskými občany. Transparentnost by měla také zlepšit řízení fondů.“
 Zdroj: euractiv

Hledáte dobrý džob? Staňte se manažerem placeným z peněz pro české školy

Manažeři projektů ministerstva školství budou pobírat vysoké odměny z grantů pro české školy. 

Výrazně nad poměry si bude žít každý, kdo se stane manažerem projektu financovaného z Evropských strukturálních fondů, konkrétně z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Podle doporučení MŠMT by si měl každý manažer projektu realizovaného přímo ministerstvem či jeho organizacemi přijít na bezmála 60 000 Kč měsíčně.
5. 9. 2008 07:34 - PRAHA 

V rámci OP VK mají přitéct do České republiky nemalé peníze. V období let 2008 až 2013 to bude celkově více než 50 miliard korun, které mají posloužit k tomu, aby české školy, stejně jako školy v dalších zemích EU, pomáhaly zvyšovat konkurenceschopnost Evropanů na globálním trhu práce. 

Rozdělování této obrovské finanční vlny se zhostilo z velké části ministerstvo školství, které vypisuje projektové záměry s určitým zadáním. Projekty, které budou tomuto zadání odpovídat a budou ministerstvem školství schváleny, si ukrojí z celkové částky od desítek do stovek milionů korun. Realizátorem největších, tzv. národních projektů, bude ovšem právě ten, kdo hlídá celý ohromný měšec určený pro české školy, žáky a tedy pro celou společnost: ministerstvo školství.

Národní projekty budou realizovat vesměs ministerstvu podřízené organizace, jako je Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), velmi podobně znějící ovšem zcela samostatný Ústav pro informace ve vzdělávání (UIV), nebo třeba Výzkumný ústav pedagogický. A právě manažeři projektů realizovaných ministerstvem a jeho organizacemi budou v rámci projektů těmi, komu připadnou největší odměny. Ministerstvo školství jim stanovilo platový interval mezi 50 a 60 tisíci korun za měsíc.

Doporučení zahrnuje i další platové výměry. Manažeři projektů, které nebudou realizovány na úrovni ministerstva, nýbrž na úrovni krajů, by měli pobírat mezi 28 a 48 tisíci korun měsíčně (u jednotlivých krajů se výměry více či méně liší). Další činnosti spojené s realizací projektu už tak lukrativní nejsou. Učitel, který bude v projektu zapojen na plný úvazek, bude moci pobírat nanejvýš dvacet čtyři a půl tisíce korun, psycholog si přijde na trochu víc, ovšem maximálně na 28 tisíc korun. Celkově platí, že práce na projektech řízených ministerstvem je honorována výrazně lépe.

Peníze pro školy, nebo pro stát?

Přitom projektové záměry a návrhy některých projektů samotné jsou předmětem kritiky. V pondělí 8. 9. 2008 se na ministerstvu školství bude konat odborná diskuse nad třemi projekty realizovanými ministerskou organizací CERMAT, za které ministerstvo navrhuje utratit 600 miliónů korun. 

Zveřejněné anotace projektů přitom poukazují na chabé odůvodnění těchto obrovských finančních položek. Projekty jsou představovány úřednickým jazykem v němž se vyskytují takové argumentační fráze, jako třeba u projektu Beta (Standardizované evaluační nástroje pro ZŠ a SŠ, 174 miliónů korun Kč), jenž má "podporovat implementaci evaluačních metodik s ohledem na vnitřní konzistenci evaluačních standardů a obsahu vzdělávání na SŠ v podmínkách kurikulární reformy."

Zajímavým způsobem je veřejnost seznamována také s tím, co bude výsledkem projektu Alfa (Příprava pedagogů na využití evaluačních nástrojů, 209 miliónů Kč). Podle anotace projektu bude "výsledný produkt svojí podstatou a prostředím natolik universálním, že bude využitelný v libovolném procesu vzdělávání s využitím e-learningových nástrojů."

Průměrný plat učitele je nesrovnatelný

Bez zajímavosti není ani srovnání s platy učitelů. Podle zprávy Ústavu pro informace ve vzdělávání činila mzda učitelů v regionálním školství (mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy) za první čtvrtletí roku 2008 v průměru 22 745 korun za měsíc. Manažeři ministerských projektů tak budou hodnoceni zhruba třikrát lépe než průměrný český učitel, manažeři dílčích částí projektů, tzv. aktivit, budou mít oproti učitelům zhruba o 50 % vyšší mzdu.

Ministerské doporučení stran platů v projektech operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost najdete zde.

Informace o diskuzi na téma uvedených projektů (probíhá v pondělí 8. 9. 2008 od 10:00 do 15:00) a přihlášku najdete zde.

Zdroj: novinky.cz

SFŽP nechá prověřit kanály, kterými tečou evropské peníze

Praha - Riziková místa přerozdělování financí z evropského operačního fondu Životní prostředí a národních zdrojů prověří audit, který nechal Státní fond životního prostředí (SFŽP) vypracovat organizacemi Transparency International a Oživení. Výsledky bude mít fond podle dohodnutého harmonogramu k dispozici v dubnu 2009, informovala ČTK mluvčí fondu Lenka Brandtová.

"V dotačním prostředí postrádáme jednoznačné etické mantinely pro poradce, dodavatele i žadatele. Tyto role se často navzájem prolínají. Do procesu často zasahují pochybní zprostředkovatelé, využívající neznalost žadatelů a slibující, že přidělení dotace dokážou zajistit. Pochybnosti máme i o střetu zájmů na straně konzultantů a dodavatelů, musíme hlídat výběrová řízení," uvedl k důvodům auditu ředitel fondu Petr Štěpánek.

Protikorupční audit bude mít podle Štěpánka dvě etapy. V první auditoři popíšou rizika pomocí analýzy procesu přijímání a zpracování žádostí a kontroly projektu po jeho dokončení. Analyzovat budou také pravidla pro komunikaci mezi SFŽP a žadateli před podáním žádosti a stížnosti a podněty doručené fondu od roku 2004. Chybět nebude kontrola konkrétních projektů a přijatých žádostí, včetně těch, kde proběhla interní kontrola, s důrazem na kvalitu výběrových řízení, které organizuje příjemce podpory.

V druhé etapě mají auditoři navrhnout postup pro odstranění rizikových a slabých míst procesu přerozdělování peněz.

Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí, a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu, využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. Má sedm prioritních os.

Operační program Životní prostředí má přerozdělit pětinu peněz určených ze strukturálních fondů EU pro Českou republiku. Celkem nabídne přes 5,2 miliardy eur (120 miliard korun). 

Autor: ČTK

Zdroj: ceskenoviny.cz