Evropské peníze proudí zatím jen do 75 programů z celkových 317

Tiskováí zpráva ministerstva pro místní rozvoj  (MMR), Praha, 25. červen 2009: Dvacet sedm zemí Evropské unie má k dispozici 434 operačních programů pro čerpání peněz z EU pro programové období 2007-2013. Jen 181 programů ale zatím získalo od Evropské komise potvrzení o souladu jejich systémů s nařízeními Evropské komise.

Většina operačních programů všech zemí Evropské unie tedy zatím stále čeká na začátek proplácení ze strany EK.

„Česká republika očekává v nejbližších týdnech schválení řídících a kontrolních mechanismů u 16 operačních programů,“ uvedl náměstek ministerstva pro místní rozvoj Martin Plachý.

Stejně jako Česká republika čeká na start čerpání evropských peněz také například Španělsko, Finsko, Řecko, Dánsko, Belgie nebo třeba  Slovensko a Kypr.

„Řídící a kontrolní orgány Evropské komise nyní prověřují jednotlivé programy České republiky. Zejména se zaměřují na tři oblasti – monitorovací systém, auditní strategii a administrativní kapacitu jednotlivých programů,“  řekl dále náměstek Plachý.

Už na konci července přitom očekává ministerstvo od EK kladné stanovisko k nastavení systému čerpání. Hned poté se mají začít jednotlivé programy naplno proplácet již z evropských peněz.

Zdroj: URL| http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/evropske-penize-zatim-jen-do-75-programu/1001573/53601/

Spolupráce bank a regionálních rad v čerpání evropských dot

Úvěrová politika, edukace žadatelů o dotace a kurzové riziko byly hlavními tématy prvního zasedání pracovní skupiny finančních institucí a regionálních rad 16. června 2009 v Jihlavě. Jednání se zúčastnili zástupci bank a zástupci všech sedmi regionálních rad regionů soudržnosti řídících evropské dotace z regionálních operačních programů (ROP).

Iniciování vzniku této pracovní skupiny bylo jedním ze závěrů dubnového kulatého stolu na téma "Ohrozí finanční a ekonomická krize čerpání evropských dotací v regionech?"Čtyři důvody odmítnutí úvěru

Bonitu žadatele o dotaci posuzují jak regionální rady, tak i banky, pokud žadatel požádá o úvěr na předfinancování svého projektu. Banky deklarovaly připravenost financovat dotační projekty a shrnuly čtyři důvody pro odmítnutí úvěru: nedostatečné finanční zdraví žadatele, nekvalitní projekt (nesmyslný záměr, problémy s udržitelností apod.), problémy ve výběrovém řízení na banku a krátký čas na posouzení žádosti o úvěr.

Při sledování podílu vlastních zdrojů klienta, dotací a požadovaného bankovního úvěru se obě strany shodují na požadavku vlastních zdrojů klienta ve výši zhruba jedné třetiny způsobilých výdajů projektu. Zatímco regionální rady posuzují především historii žadatele o dotace, banky se soustředí i na souhrn dalších investic svého klienta pro posouzení míry jeho zadluženosti. Bankovní domy při hodnocení berou v úvahu i schopnost managementu, zkušenosti a schopnost plánování investic.Partnerství bank a regionálních rad

Banky a regionální rady navázaly konkrétní spolupráci v několika směrech. Akutní je součinnost především u edukace žadatelů o dotaci. Regionální rady budou spolupracovat při šíření informací žadatelům a příjemcům dotací. V návrhu je i spolupráce s Českou bankovní asociací a ministerstvem pro místní rozvoj na vydání praktické publikace o investičním plánování, určené především obcím.

Více informací naleznete na stránkách www.jihovychod.cz

Zdroj: 17.6.2009    businessinfo.cz    str. 0   Regionální operační programy

Přítok eur může vyschnout

Protiprávní manévry ministerstva pro místní rozvoj stojí Česko zbytečně stamiliony korun

MONITOROVACÍ SYSTÉM

Vposledních měsících často skloňovaný monitorovací systém nepostradatelný pro čerpání evropských fondů je nutné vyřešit tak, aby ho konečně platil Brusel (EURO 13, 15 a 19/2009). Stále stejnou písničku zpívá v pořadí už třetí ministr pro místní rozvoj, nyní Rostislav Vondruška. Evergreen s nepopulárními dozvuky pro státní rozpočet (dosud kolem 300 milionů korun) se umístil i v programovém prohlášení úřednické vlády. Fakt, že minulé pondělí se protlačil jako mimořádný bod na program Fischerova kabinetu čerstvě pokřtěného Parlamentem, svědčí o vážnosti situace.

AKČNÍ TÁPÁNÍ

Lidovec Cyril Svoboda se při odchodu z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) kasal, jak monitorovací systém zachránil. Odkoupení licence a dohodu o narovnání s dosavadními poskytovateli, firmami Tesco SW a S&T CZ, bratru za 120 milionů korun, označil za první etapu nápravy právní vady z roku 2001, kdy firmy získaly zakázku v rozporu se zákonem. „Právní vady systému ministr Svoboda nevyřešil,“ upravuje slova svého předchůdce Vondruška. Nemyslí si tedy, že peníze, které Svoboda poslal oběma firmám, Brusel ještě někdy proplatí. Bývalé vedení MMR přitom ujišťovalo, že 107 milionů korun vydaných na odkoupení licence půjde z unijních peněz.

Vondruška s ministrem financí Eduardem Janotou jedou v pondělí 15. června žehlit potíže s monitorovacím systémem do Bruselu. Teď už nejde „jen“ o to, že stamiliony korun dosud utracené za celý systém uhradí Česká republika ze svého a unijní pokladníci jí je neproplatí. Vážně hrozí, že Evropská komise nepustí do Česka další eura, a stát navíc bude muset vracet již poskytnuté zálohy na evropské dotace. Při stavu veřejných financí by to pro národní rozpočet byla drtivá rána. Strážce české pokladny proto bude v Bruselu obhajovat neobhajitelné. Ač vyzbrojeni vládním Akčním plánem nebude se snadno vysvětlovat, proč MMR stále odkládá regulérní soutěž na monitorovací systém, která jediná může jednou provždy odstranit letité právní vady, a tím otevřít kohoutek k přítoku eur na financování systému.

NA BRUSELSKÝ KOBEREČEK

„Centrální část systému je funkční a nejsem si jistý, zda musíme vyhlašovat výběrové řízení,“ řekl minulý týden pro týdeník EURO Vondruška. „Jediné, co musíme zajistit, je fungování systému po 31. srpnu, dokdy je s provozovateli podepsána smlouva,“ dodal. Vše spěje k tomu, že MMR využije smlouvy z doby ministra Svobody, která umožňuje protahovat spolupráci s Tesco SW a S&T CZ až do roku 2013. „Že to budeme muset prodloužit, je téměř jisté,“ nepochybuje Vondruška argumentující tím, že nelze ohrozit čerpání fondů. „Napravit právní vadu z doby před osmi lety bude velmi těžké,“ pochopil ministr. Na zadání velké soutěže se prý ale pracuje. „Přizvali jsme právníky a experty na IT. Je to téma, které hýbe úřadem,“ tvrdí Vondruška. Potvrzuje, že ze hry stále nevypadla varianta připojit se k některému z resortů čerpajícímu evropské fondy, který si při zavádění systému vedl zdatněji a velmi pravděpodobně využívá služeb společnosti SAP. Může s tím souviset i to, že SAP stáhla stížnost u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na utajené přidělení zakázky výše uvedeným firmám. „Správní řízení bylo 5. června zastaveno. Stále však probíhají dvě řízení, kde je zadavatelem Centrum pro regionální rozvoj,“ sdělil Filip Vrána z ÚOHS.

Akční plán se i po jeho odsouhlasení vládou snažilo MMR udržet pod pokličkou, než ho představí v Bruselu. Materiál, který má týdeník EURO k dispozici, dává na vybranou: další provoz centrálního systému zajistit utajeným přidělením zakázky v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění, zato s jistotou, že EU náklady na systém nikdy neproplatí. Nebo v řádné soutěži pořídit nový systém, popřípadě doplnit současný, ale i tady Akční plán upozorňuje na řadu rizik. A teď, Brusele, raď.

Zdroj: 15.6.2009    Euro    str. 52   Report

Ministr Vondruška zahájil pravidelná jednání s předsedy regionálních rad

Dokument informuje o jednání ministra pro místní rozvoj Rostislava Vondrušky s předsedy regionálních rad, které řídí regionální operační programy. Hlavním tématem jednání bylo zefektivnění čerpání prostředků z jednotlivých programů na pravidelných měsíčních setkáních. MMR předneslo představitelům regionálních rad sérii kroků a doporučení.

Ministerstvo pro místní rozvoj předneslo představitelům regionálních rad sérii kroků a doporučení, která mají vést ke zrychlení čerpání a větší míře vzájemné koordinace. Opatření, která umožní žadatelům lepší přístup k dotacím, zahrnují například urychlení plateb, využití úvěrových mechanizmů a nástrojů finančního inženýrství, spolu se sjednocením podmínek uváděných v rozhodnutích a smlouvách.

„Urychlení a zjednodušení administrativních procesů spojených s čerpáním strukturálních fondů bude mít zásadní vliv na rozvoj podnikání v České republice. Revize tohoto systému a nová opatření pomohou žadatelům o evropské dotace," uvedl ministr Vondruška.

Důležité je i zdokonalení strategie řízení tzv. „výzev", kvalitní monitorování projektů a dodržování administrativních lhůt. Ministr Vondruška na jednání hovořil o řešení velkých administrativních nároků spojených se zpracováním žádostí o dotace.

„Jde především o navázání ještě intenzivnějšího pracovního vztahu mezi ministerstvem a regionálními radami na pravidelných měsíčních schůzkách. Právě zvýšená míra koordinace povede k ještě rychlejšímu a efektivnějšímu čerpání," řekl dále Vondruška.

Už zítra dojde k dalšímu zahájení pravidelných měsíčních setkání ohledně možnosti zefektivnění čerpání financí z fondů EU. Tentokrát budou zástupci ministerstva pro místní rozvoj jednat s jednotlivými náměstky z ministerských resortů, které jsou řídícími orgány operačních programů.

Zdroj: 11.6.2009    businessinfo.cz    str. 0   Rozvoj regionů

Vláda se bude zabývat monitorovacím systémem pro evropské dotace

Praha 5. června (ČTK) - Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška v pondělí seznámí své vládní kolegy se stavem a fungováním monitorovacího systému, který zajišťuje čerpání peněz z evropských fondů. Ministři projednají také akční plán, který obsahuje seznam kroků k tomu, aby byl systém plně v souladu s požadavky EU. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Vláda tento bod původně na programu neměla, zařadila ho však mimořádně do agendy na pokyn premiéra Jana Fischera. K dokumentům se po vládě vyjádří Evropská komise. "Jsem přesvědčen, že Evropská komise vyjádří své kladné stanovisko do konce měsíce června," řekl ve čtvrtek Vondruška. Pokud komise dokumenty skutečně schválí, začnou se evropské projekty plně proplácet z unijních peněz. Dosud byly hrazeny výhradně z národních zdrojů a záloh z EU.

Ministr financí Eduard Janota ale ve středu varoval, že pokud EK nápravná opatření, na kterých začalo ministerstvo pracovat pod vedením exministra Cyrila Svobody, neschválí, bude muset stát vybudovat nový monitorovací systém. Ten by přišel na stovky milionů korun a komise na něj již nepřispěje, podotkl Janota.

Hlavním nedostatkem monitorovacího systému z roku 2001 byly právní vady, které uzavřely cestu k jeho financování z evropských fondů. MMR opakovaně ujišťovalo, že problémy se netýkají samotného fungování systému. Licenční smlouvu o narovnání se společnostmi S&T CZ a Tesco SW, které systém vyvinuly a zabezpečují jeho provoz, uzavřelo MMR koncem dubna.

Zdroj: 5.6.2009    Zpravodajství ČTK   

 

Janota a Vondruška budou v Bruselu jednat o systému pro fondy EU

Praha 3. června (ČTK) - Ministr financí Eduard Janota se spolu s ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou příští týden vydají do Bruselu, aby tam jednali o podpoře tuzemského monitorovacího systému pro čerpání evropských peněz. Janota o tom dnes informoval poslance ze sněmovního rozpočtového výboru. Informaci potvrdil ČTK i šéf ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

"Já věřím, že se podaří přesvědčit příslušného komisaře o funkčnosti toho systému," řekl Janota poslancům. Ujistil, že systém je funkční, problém je pouze to, zda byl pořízen v souladu se zákonem. MMR systém pořídilo v roce 2001 v rozporu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek. Úřadu to uzavřelo cestu k financování systému z evropských dotací.

Právě nadcházející jednání je podle Vondrušky tím, co by mělo Česku dále otevřít cestu k financování systému z EU. "Předmětem je definice takových kroků, které umožní proplácet vynaložené náklady z bruselských prostředků," řekl ČTK Vondruška.

Ministr financí vidí kořeny problému v minulém vedení MMR. "Jeho (monitorovacího systému) funkčnost byla ze strany samotné České republiky nepochopitelně zpochybněna bývalým vedením ministerstva pro místní rozvoj," připomněl. Loni v prosinci navíc zástupce MMR v Bruselu informoval evropské úředníky o údajných chybách a nedostatcích v systému, které pak na straně komise vyvolaly pochyby. "Evropská komise toto pojala tak důkladně, že nám pohrozila zastavením financování průběžnými platbami," podotkl Janota.

Janota varoval, že pokud Evropská komise neschválí nápravná opatření, na kterých začalo ministerstvo pracovat pod vedením exministra Cyrila Svobody, bude muset stát vybudovat nový monitorovací systém. Ten by přišel na stovky milionů korun a komise na něj již nepřispěje, varoval Janota.

MMR v současnosti připravuje novou soutěž na hlavní část systému. Samotný tendr však podle Vondrušky předmětem nadcházejících jednání být nemá.

Hlavním nedostatkem monitorovacího systému z roku 2001 byly právní vady, které uzavřely cestu k jeho financování z evropských fondů. MMR opakovaně ujišťovalo, že problémy se netýkají samotného fungování systému. Licenční smlouvu o narovnání se společnostmi S&T CZ a Tesco SW, které systém vyvinuly a zabezpečují jeho provoz, uzavřelo MMR koncem dubna.

Zdroj: 3.6.2009    Zpravodajství ČTK   

EU - klub benefitů

Přínosy pětiletého členství České republiky v unii převážily

EVROPSKÁ UNIE

Prvního května uplynulo pět let od vstupu České republiky do Evropské unie. Evropa tak tímto aktem symbolicky ukončila dělení kontinentu na Západ a Východ. Zároveň před pěti lety došlo k historicky nejmasivnějšímu rozšíření unie o deset států – postkomunistické země ze střední a východní Evropy, Maltu a Kypr.

Mnozí z těch, kteří v referendu v roce 2003 hlasovali pro politický „návrat do Evropy“, toužili dohnat a předehnat životní standard „Zápaďáků“. Vstup měl potvrdit plně funkční tržní ekonomiku přistupujících států a přijmutí povinností vyplývajících z právního rámce sjednocené Evropy.

Jak si Češi v unii vlastně vedou? Převážila pozitiva vstupu na jednotný vnitřní trh EU nad negativy? Týdeník EURO se rozhodl oslovit respektované ekonomy, aby získal odpovědi na výše položené otázky. K našemu podivu dospěli respondenti k překvapivé shodě: „Ze vstupu do evropského společenství česká ekonomika jednoznačně profitovala.“ Tento názor se opírá o několik klíčových údajů a srovnání se zbytkem unijních nováčků. Podívejme se tedy blíže na statistiky, jež mohou běžnému smrtelníkovi nabídnout srovnání vývoje za posledních pět let.

BOBTNAJÍCÍ HDP

Obvyklým ukazatelem ekonomické aktivity je hrubý domácí produkt (HDP). Srovnáme-li data z roku 2004 a 2008, ve většině nových členských zemí (NČZ) HDP rostl. Jedinou výjimkou je Maďarsko. Jeho ekonomika byla v minulém roce silně postižena dopady globální finanční krize. V přehledu desítky NČZ zaostávají Češi v přibližování se průměrnému HDP celé unie pouze za Kyprem a Slovinskem. Dle zprávy, kterou zpracovala Evropská komise na žádost českého předsednictví EU, rostlo hospodářství NČZ v průměru o 1,75 procenta HDP rychleji, než by tomu bylo vně vnitřního trhu. S tím souhlasí i ekonom České spořitelny a člen vládní skupiny NERV Petr Zahradník. „Kdybychom do unie nevstoupili, nešli bychom cestou volného trhu. Podléhali bychom různým omezením, měli bychom větší transakční náklady a domácím výrobcům by chyběla technická standardizace výrobků,“ vypočítává Zahradník. Podobně uvažuje i předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromír Drábek. České firmy prý těžily z výhod vyplývajících z asociační dohody již před datem rozšíření. „Teprve okamžikem vstupu však mohly začít plně využívat všech výhod jednotného trhu. Především bezcelního oběhu zboží aprincipu země původu, který umožňuje prodávat výrobky určené pro trh v ČR po celém území EU,“ upozorňuje Drábek. „Noví členové dosáhli historicky nejlepších výsledků v růstu reálného HDP. V období let 2004 až 2007 se urychlila konvergence k ekonomické úrovni průměru EU, ať už tuto úroveň měříme poměrem HDP na obyvatele nebo jako produktivitu práce,“ soudí Jiří Malý z Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky z VŠE. Pro staré členské země se otevřely nové trhy a investiční možnosti. Unie se díky rozšíření stala nejsilnější ekonomikou světa s třicetiprocentním podílem na světovém HDP. Sjednocená Evropa navíc ukusuje 17procentní podíl pomyslného koláče světového obchodu. „Vstup do EU byl pro českou ekonomiku jednoznačně přínosný. Objem zahraničních investic reflektoval naše přistoupení k jednotnému trhu EU. Akcelerace růstu HDP je příliš jednoznačná na to, abychom ji mohli vysvětlit nějak jinak než vstupem do EU,“ připomíná Ondřej Schneider, který žije od roku 2008 ve Washingtonu a přednáší zde na Georgetown University.

PROSTĚ UKRAJINA

Spekulace bývají obvykle doménou médií. Týdeník EURO však požádal ekonomy, aby se vyjádřili k hypotetické situaci, co by nastalo, kdyby ČR vystoupila z páté vlny rozšíření. Většina dotázaných expertů se domnívá, že by se nedostavilo vyšší tempo růstu HDP, neklesla by také nezaměstnanost z devíti na 4,4 procenta. „Zřejmě bychom nezaznamenali narůstající přebytek zahraničního obchodu, ale spíše jeho deficit jako před vstupem,“ tvrdí Malý. Podobně argumentuje Jaromír Drábek a dodává, že „pokud bychom do EU v roce 2004 nevstoupili, česká ekonomika by vlivem rozšíření EU o okolní země začala velmi rychle ztrácet konkurenceschopnost“. Byli bychom vystaveni větším ekonomickým výkyvům, horšímu právnímu prostředí, menšímu zájmu investorů a menšímu exportnímu výkonu. „Prostě Ukrajina,“ míní Jiří Havel, ekonom a lídr kandidátky ČSSD do eurovoleb.

Transformace většiny východoevropských zemí usilujících o vstup do hospodářského a politického společenství znamenala také tlak Bruselu na reformní úsilí kandidátů. Směřování mimo svazek zemí Evropské unie by snížilo váhu a význam modernizace pravidel i institucí. Nedošlo by také ke zlepšení rámce pro podnikání. „Zároveň bychom byli daleko méně čitelní pro zahraniční investory, a ti by preferovali nám podobné země uvnitř EU. Vážně se obávám, že se toto začne dít kvůli našemu lavírování okolo přijetí eura,“ míní Jiří Plecitý, jenž stál u našich příprav na členství a následně tři roky pracoval v kabinetu místopředsedy Evropské komise Güntera Verheugena. Nyní kandiduje do Evropského parlamentu za SNK-ED.

Zatímco pro Ondřeje Schneidera je to příliš spekulativní otázka, poradkyně prezidenta Stanislava Janáčková z VŠE odmítá v ekonomii úvahu typu „co by bylo, kdyby“. „Rozdíl by pravděpodobně nebyl tak velký, jak se někdy soudí,“ je přesvědčena Janáčková.

MEZERY NA VNITŘNÍM TRHU

Experti se rovněž shodují, že k dobudování jednotného trhu chybí odstranění překážek na evropském trhu se službami. Dále to předpokládá uvolnění bariér pro volný pohyb pracovních sil. V tomto ohledu bude důležitý rok 2011, kdy má Německo a Rakousko zrušit restrikce vůči pracovníkům z NČZ. Ti byli přitom mantrou všech odpůrců nejen rozšíření, ale i další integrace. Na Západě dominovala představa levné pracovní síly z východní Evropy, která zahltí pracovní trhy od Dublinu po Berlín. Především hrozba záplavy polských instalatérů nabyla téměř apokalyptické podoby. Podle studie EK se však nic takového po vstupu desítky nováčků nepotvrdilo. V součtu využilo možnosti usadit se v některé ze starých členských zemí EU pouze 3,6 milionu lidí z NČZ.

Jiné mýty opanovaly takzvané strukturální fondy EU. Zemědělci zvyklí na štědré dotace se báli efektu „vysavač“. Totiž toho, že noví členové s vysokým podílem zemědělského sektoru vysají peníze z Bruselu. Opět to byl mylný předpoklad. Díky přechodným obdobím by se zemědělské dotace unijních nováčků měly dorovnat vůči jejich západoevropským protějškům až v roce 2013.

Debaty o budoucnosti vnitřního trhu se vedou i v oblasti harmonizací daňových systémů členských států EU. V současnosti představuje rozptyl základních sazeb DPH v evropských zemích patnáct až 25 procent. Tyto rozdíly přitom ovlivňují ceny služeb a výrobků, a tudíž i cenovou konkurenceschopnost těchto států. Malý se domnívá, že určité sladění daňových systémů by bylo žádoucí. A Plecitý připomíná, že Brusel pracuje na dokončení jednotného trhu ve specifických odvětvích, jako jsou telekomunikace, poštovní služby nebo energetika. Posledně zmíněný sektor a jeho bezpečnost je navíc podle Havla nejvýznamnější hrozbou dneška. Další překážku znamenají omezení týkající se bezpečnostních a jiných požadavků na zboží, uzavírá výčet rezerv Drábek.

ČESKÝ OPTIMISMUS

V oblasti takzvaných měkkých dat hrají prim průzkumy veřejného mínění, jež s jistou mírou pravděpodobnosti odrážejí, co si například Švédové, Češi nebo Poláci myslí o EU. Ze statistik vyplývá, že Čechů, kteří podporují naši účast na evropském projektu, za poslední čtyři roky mírně přibylo. V Maďarsku nebo Litvě se naopak eurooptimisté smrskli na necelou třetinu. V ČR převládá názor, že členství země v EU je „dobrá věc“. Podle údajů za rok 2008 je o tom přesvědčeno 46 procent veřejnosti, což je o sedm procent nižší podpora, než vykazuje průměr v unii. Negativní názor zastává zhruba dvanáct procent obyvatel. Dvě třetiny Čechů jsou také přesvědčeny, že členství je pro nás výhodné. V tomto srovnání o šest procentních bodů převyšujeme standard evropské sedmadvacítky. Poměrně unikátní místo zaujímá Praha i v žebříčku zemí, jež hodnotí kladně pád železné opony. Zde jsme s 83 procenty získali prvenství. Výčet statistik uzavírá očekávání Čechů, kdy dosáhneme životní úrovně západoevropských zemí. Podle březnového šetření společnosti STEM se 37 procent spoluobčanů domnívá, že se tak stane za méně než deset let. Ve srovnání s předchozími roky se letos velmi významně zvýšil podíl lidí, kteří vyrovnání naší životní úrovně a životní úrovně Západu odhadují v horizontu do jedné dekády.

EVROPSKÁ ÚNAVA

Evropou přesto koluje slogan o „únavě z rozšíření“. Na podzim roku 2008 se pro další případné rozšíření vyslovilo necelých 44 procent Evropanů. Staré členské země rozděluje názor, zda rozšíření unii posílilo (44 procent), nebo oslabilo (40 procent). Podle bruselského týdeníku European Voice na tom nese svou vinu poslední, šesté rozšíření o Bulharsko a Rumunsko v roce 2007. Unie tyto země přijala za členy, aniž by si zabezpečila dostatečné pojistky. Stále častěji se tak do diskusí promítá takzvaná „absorpční kapacita“ EU, jež se podle mnohých citelně snížila. Země jako Francie nebo Německo dávají jasně najevo, že před dalším rozšířením musejí být přijata nová pravidla, která zjednoduší a zefektivní fungování evropského klubu. Napříč starou patnáctkou je navíc rozšířeno přesvědčení, že „noví“ Evropané se více orientují na transatlantickou vazbu a ve větší míře vyznávají samoregulační mechanismy volného trhu, což je pro mnohé Západoevropany nepříjemné zjištění.

***

Kdyby nám šlo jenom o peníze, to bychom se mohli ucházet o členství ve Spojených arabských emirátech.

MILOŠ ZEMAN, 19. 12. 1998

Vstup do EU pro mě skutečně není snem. Nemáme ale žádnou alternativu. Byli jsme a vždy zůstaneme v Evropě. Dnes se nedá bez členství v EU existovat. Je to ale sňatek z rozumu, nikoli z lásky. Pro středoevropský stát, který neleží na ostrově nebo na okraji Evropy, je zkrátka nemožné nepřistoupit k EU.

VÁCLAV KLAUS, 16. 4. 2003

Deset zemí včetně ČR vstupuje za podmínek, kdy to tu EU nestojí tolik peněz, jako stál třeba Marshallův plán. To znamená, že to Evropská unie pořídila velmi levně.

MIREK TOPOLÁNEK, 27. 5. 2003

Ať už do EU vstoupíme, nebo nevstoupíme, to, že doporučujeme občanům, aby nehlasovali pro, to je samozřejmě náš názor, který má své odůvodnění.

VÁCLAV EXNER, 27. 5. 2003

Graf

VÝVOJ ČISTÉ POZICE ČR VŮČI

ROZPOČTU EU 2004–2008

(v mld. Kč)

7,3

2004

2,0

2005

6,7

2006

15,2

2007

22,8

2008

Pramen: ministerstvo financí

Tabulka

JAK VEŘEJNOST PODPORUJE

ČLENSTVÍ V EU (V %)

ZEMĚ            ROK 2004 ROK 2008

EU průměr          56       53

Česká republika    42       46

Estonsko           52       61

Kypr               52       40

Litva              40       27

Lotyšsko           69       55

Maďarsko           49       31

Malta              45       46

Polsko             50       65

Slovensko          57       62

Slovinsko          52       59

Pramen: Eurostat

HDP NA OBYVATELE

V PARITĚ KUPNÍ SÍLY

ZEMĚ                      ROK 2004    ROK 2008

EU-27                      100,0        100,0

EU-15 (staré členské země) 113,2        110,3

Česká republika              75,1        81,3

Estonsko                     57,2        65,0

Kypr                         90,3        92,5

Litva                        50,5        60,6

Lotyšsko                     45,7        55,1

Maďarsko                     63,1        62,6

Malta                        77,1        78,9

Polsko                       50,6        56,1

Slovensko                    57,1        70,7

Slovinsko                    86,4        90,8

Pramen: Eurostat

INFLACE JAKO HARMONIZOVANÝ

INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN

ZEMĚ              ROK 2004 ROK 2008

EU průměr             2,0      3,7

Česká republika       2,6      6,3

Estonsko              3,6     10,6

Kypr                  1,9      4,4

Litva                 1,2     11,1

Lotyšsko              6,2     15,3

Maďarsko              6,8      6,0

Malta                 2,7      4,7

Polsko                3,6      4,2

Slovensko             7,5      3,9

Slovinsko             3,7      5,5

Pramen: Eurostat, v procentech

DEFICIT VEŘEJNÝCH FINANCÍ

(V % HDP)

ZEMĚ               ROK 2004 ROK 2008

EU průměr            -2,9     -2,3

Česká republika      -3,0     -1,5

Estonsko              1,7     -3,0

Kypr                 -4,1      0,9

Litva                -1,5     -3,2

Lotyšsko             -1,0     -4,0

Maďarsko             -6,4     -3,4

Malta                -4,7     -4,7

Polsko               -5,7     -3,9

Slovensko            -2,3     -2,2

Slovinsko            -2,2     -0,9

Pramen: Eurostat

STATISTIKA EXPORTU

(v mld. eur)

ZEMĚ               ROK 2004 ROK 2008

EU celek         3024,719 4010,313

Česká republika   55,4599  99,4765

Estonsko           4,7687   8,4659

Kypr               0,7617   1,0872

Litva              7,4777  16,0672

Lotyšsko           3,2228   6,8612

Maďarsko          44,6713  73,2316

Malta              2,0235   1,9014

Polsko            60,3317 114,2518

Slovensko         22,3047  48,2473

Slovinsko         13,1533  23,1884

Pramen: Eurostat

MÍRA

NEZAMĚSTNANOSTI (V %)

ZEMĚ              ROK 2004 ROK 2008

EU průměr            9,0      7,0

Česká republika      8,3      4,4

Estonsko             9,7      5,5

Kypr                 4,7      3,8

Litva               11,4      5,8

Lotyšsko            10,4      7,5

Maďarsko             6,1      7,8

Malta                7,4      5,9

Polsko              19,0      7,1

Slovensko            18,2      9,5

Slovinsko             6,3      4,4

Pramen: Eurostat

PRODUKTIVITA PRÁCE

NA ZAMĚSTNANCE

ZEMĚ              ROK 2004 ROK 2008

EU-27              100,0    100,0

Česká republika     68,0     73,1

Estonsko            57,2     61,6

Kypr                82,8     84,2

Litva               53,3     60,8

Lotyšsko            45,9     50,6

Maďarsko            72,0     74,0

Malta               90,1     90,5

Polsko              61,5     61,5

Slovensko           65,5     77,5

Slovinsko           81,9     84,9

Pramen: Eurostat

Zdroj: 1.6.2009    Euro    str. 60   EU2009.CZ

Příprava nových úvěrů pro obce

Připravované programy úvěrů pro municipality budou navazovat na program OBEC, který byl již ukončen a na program úvěrů z Regionálního rozvojového fondu, kde je poskytování úvěrů, vzhledem k dočasnému vyčerpání disponibilních zdrojů, Ministerstvem pro místní rozvoj pozastaveno.

Záměrem ČMZRB je zahájit programy postupně v průběhu 2. pololetí 2009, umožnit využití úvěrů i na rozsáhlejší projekty v oblasti vodohospodářské ale i další infrastruktury měst a obcí. Úvěry budou poskytovány s využitím prostředků získaných od partnerů z tuzemska i zahraničí.

Zdroj: ČMZRB