BERME, KDYŽ DÁVAJÍ

Z evropských peněz se hradí tu hotely, jinde golfová hřiště. Co v Česku ještě vznikne za dalších 27 miliard eur?
EVROPSKÁ UNIE
Budete renovovat hotel a nemáte dost peněz? Při troše štěstí vám na investici přispěje Evropská unie. Jako třeba známému herci Bolku Polívkovi. Jeho Farma v Olšanech na Vyškovsku nedávno získala na rozšíření wellness služeb z regionálního operačního programu dotaci bezmála dvanácti milionů korun.
Projekt oblíbeného komika není ojedinělým příkladem. V podobných podnikatelských záměrech, které jsou financovány z evropských fondů a jejichž obecná prospěšnost je přinejmenším sporná, končí podle odborníků deset až patnáct procent všech evropských peněz.
»Zásadní snahou je vyčerpat částky nabízené Evropskou unií. Pak se ovšem někdy stane, že o smyslu konkrétních projektů se dá pochybovat,« potvrzuje manažer EU Office – Evropské kanceláře České spořitelny Petr Zahradník.
V zámku a v podzámčí Je těžké vybrat pouze pár sporných příkladů. Stačí podívat se na webové stránky regionálních programů.
Když zvědavý »průzkumník« zjistí, jak si novodobí urození páni o sto šest přebudovávají svá sídla na zámecké hotely, jako například česko-americký pár Inéz a James Cusumanovi, majitelé zámku Mcely, tak si musí spílat, že taky nenatáhl ruku. Chateau Mcely je dnes pětihvězdičkovým hotelem, kde jedna noc stojí v nejlevnějším pokoji 5100 korun. Už dříve získal z předvstupního programu Sapard deset milionů korun na přestavbu a nedávno dalších více než čtyřicet milionů korun (viz Ekonom č. 36/2008).
Podobně je možné polemizovat o účelnosti dotací na golfová hřiště. Jistě, zvelebují krajinu a podporují cestovní ruch, ale přístup k nim mají jen ti majetnější. Tak třeba místo investic do továrny podnikatel v textilu Jiří Grund rozšiřuje za evropské peníze golfové hřiště Mladé Buky.
Až úsměvně působí příběh města Zlaté Hory v Jeseníkách, kde už dva roky stojí dotacemi podpořený nový lyžařský areál. Lyžovalo se v něm jen dva týdny. To se stává, když sjezdovka stojí tam, kde sněží jen minimálně!
Nejde o nijak originální příběh. Dánský deník Ekstra Bladet, který napsal o unikátní sjezdovce na Baltu, vyjmenoval několik dalších absurdit. Patří mezi ně soutěž o nejlepší kuchařský recept v regionu Severního moře nebo golfové hřiště přímo v klášteře.
I tak končí v praxi unijní miliony a miliardy. Chce se věřit, že jde o menší část peněz. Ta větší, soudě podle dostupných informací z Ministerstva pro místní rozvoj, koordinátora evropské pomoci, přesto přinesla řadu pozitivních výsledků (viz box Co zaplatil Brusel).
Klikni a hledej!
Potíž je v tom, že je prakticky nemožné propracovat se ke konkrétním informacím, kdo si o co zažádal, kolik na to dostal a k čemu to slouží. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní připravuje něco jako soupisku příjemců unijní pomoci. V současnosti je tento počin podle týdeníku Ekonom skoro hotový, objevit se má na stránkách www.strukturalni-fondy.cz.
Díru zaplňují pravidelné měsíční monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů MMR, ale bez detailního výčtu projektů.
Podobně je na tom ústředí v Bruselu. Nitky se sbíhají u komisařky pro regionální politiku Danuty Hübnerové. Za regiony (skupiny zemí) odpovídají určení pracovníci na Regionálním ředitelství komise. Ti si hlídají svoje, informace dávají pouze na přání nadřízených.
Před dvěma roky přitom komise slíbila, že se pokusí sestavit databázi, do níž by bylo možné kdykoli odkudkoli vstoupit a zjistit, kdo si o co žádá a proč.
Od začátku bylo jasné, že jde o technicky mimořádně náročný záměr. V současnosti jsou na centrální adrese pouze odkazy na členské země.
Hledání detailů je opět, jak jinak, práce pro Sisyfa.
V každém případě platí, že na Silvestra tohoto roku oficiálně – až na pár výjimek z Evropského sociálního fondu – skončí první období, během kterého mohla Česká republika pobírat evropské dotace. Ve hře bylo 2,63 miliardy eur na roky 2004 až 2006. Zároveň posledním prosincem 2008 doběhne druhý rok nové finanční perspektivy, v níž je možné pobírat dotace v úseku 2007 až 2013.
Účet za uplynulé roky bude podle informací týdeníku Ekonom znít »vyčerpáno«. Jestliže se tato předpověď naplní, zůstane Česko nadále zemí, která z EU více dostává, než do ní odvádí.
Zato v bilanci počínaje rokem 2007, pokud jde o proplacené částky z Bruselu, zeje stále nula.
Čerpání za každou cenu?
Účetní rovina je jenom jedním z pohledů na eurofondy, i když hraje při posuzování očividně prim.
Výrazně rozporuplnější úrovní je smysluplnost unijních subvencí a jejich přínos pro obdarovanou ekonomiku. Česká republika může využít v současném programovém období 26,7 miliardy eur (zhruba tři čtvrtě bilionu korun).
»Po roce 2013 k nám bude z rozpočtu EU proudit řádově méně peněz. Mohlo by se tedy zdát, že je nutné vyčerpat co nejvíce. Bez ohledu na co,« naznačuje Daniel Braun, ředitel Odboru řízení a koordinace Národního strategického referenčního rámce Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
To je krátkozraký přístup, který může ekonomice i uškodit. »Čerpání prostředků z fondů EU musí být součástí strategického plánování a rozvoje. V opačném případě se může stát, že současné bohaté období promrháme a podpoříme projekty, které neposílí ekonomiku našich regionů,« varuje Daniel Braun.
Hodnocení užitečnosti je obtížné. Má daná kritéria, ale dopad fondů se těžko posuzuje. Když se nedávno testovaly účinky evropských dotací na výkonnost ekonomik Irska, Řecka, Portugalska a Španělska, došlo se k diametrálně odlišným výsledkům.
»V Irsku byly efekty velmi kladné, ve Španělsku neutrální,« podotýká Zahradník.
Premianti z venkova Při porovnání stavu čerpání v jednotlivých operačních programech vychází najevo, že největším hříšníkem je operační program Rozvoj lidských zdrojů, který spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho momentální »manko« činí 107 milionů eur. »Pro zaslání závěrečných žádostí o platbu platí lhůta až do roku 2010, takže program uzavřeme až k tomuto datu,« zdůrazňuje Iva Šolcová, šéfka odboru řízení pomoci z EU Ministerstva práce a sociálních věcí.
Následují Průmysl a podnikání a Společný regionální operační program, placený z evropského fondu regionálního rozvoje. Naopak premiantem je ve srovnání regionálních rozdílů OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
Celkově z přidělené sumy zbývalo »dosáhnout« ke konci minulého měsíce na 330 milionů eur. K 31. říjnu dosahovaly žádosti o evropské platby 36,5 milionu eur.
»Když zohledníme, že dalších 133 milionů eur je připraveno k zaúčtování, zbývá dočerpat asi jedenáct procent,« upřesňuje Jan Gregor, ředitel Odboru národního fondu Ministerstva financí.
Tvrdé projekty v kurzu Strohá čísla prozrazují více, než by se na první pohled mohlo zdát. Vypovídají o tom, že si Česko dokáže poradit s takzvanými tvrdými projekty. Patří sem výstavba silnic, železnic, čističek odpadních vod či kanalizací stejně jako opatření na podporu podnikání.
Na ty je možné si »sáhnout«. Ne tak na lidské zdroje, kterým se říká měkké projekty. Tam byl vždy problém vymyslet, co k nim patří, co je povoleno a co je zakázáno.
»Evropský sociální fond je dobrým zdrojem. Problémem je identifikace projektu. Je těžké vymyslet ho, je těžké řídit ho. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo připravit databázi typizovaných projektů, aby mohly navést žadatele, a pak jim pomoci,« míní Jan Havránek, který donedávna působil v čele agentury Raven EU Advisory. Ta pomáhá žadatelům s přípravou evropských projektů.
Snad právě proto se pozornost uchazečů raději obrací k »tvrdým záměrům«. Stačí podívat se do aktuálních informací. O podporu z EU usiluje mimo jiné most u Stropešína na Vysočině, do rekonstrukce silnic se pouští Ústecký kraj.
Avšak ani tvrdé projekty nejsou bez vad na kráse. Kritizuje se jejich předraženost. Proslulé jsou záměry v operačním programu Doprava.
Co si třeba myslet o tříkilometrové cyklostezce Rokytka v pražských Vysočanech, na niž EU přispěje bezmála stem milionů korun? Předkladatelé záměru zdůvodňují vysokou finanční náročnost nutností dvou prokopů a přemostěním původní železniční vlečky.
Pochybnosti se nevyhýbají ani zmíněným měkkým projektům. Nezřídka se tak stane, že se platí zbytečné plány. »Jsou dotovány až 80 procenty, dalšími penězi přispějí veřejné zdroje. Pak se leckdy nastartují projekty, jejichž životnost skončí s koncem dotací,« připomíná analytik Zahradník.
Prověrka na prověrku Z kuloárů resortu místního rozvoje prosáklo, že ministr Jiří Čunek chce spolu s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny předložit Evropské komisi stížnost, aby se zjednodušila pravidla pro čerpání peněz z evropských fondů. »Chceme dát Evropě a jednotlivým komisařům materiál, ve kterém vyjádříme určitou nespokojenost s tím, že se kontrol musí provádět strašně moc. Celá administrativa tak spotřebuje velké prostředky, které by jinak mohly být vynaloženy na rozvoj území a další projekty,« říká Čunek.
Teoreticky existuje až deset stupňů prověrek (národní, místní, nezávislý kontrolní úřad, Evropská komise, Evropský účetní dvůr a tak dále). V praxi se nestane, že by jeden projekt prošel všemi těmito stupni, ale i tak je pravděpodobnost několika prověrek vysoká. Hrozí celková nejistota, zda »evropský« úmysl projde, či ne.
Kontrola je však na místě. »V několika případech se krátila dotace, když příjemci nedodrželi podmínky. Porušili třeba pravidla programu týkající se výběrového řízení na dodavatele. Jindy zase příjemce peněz nenaplnil počet vyškolených osob či vytvořených pracovních míst,« uvádí náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová, která má na starost pražské programy.
Příliš mnoho nezávislosti Za to, že se do získávání dotací z evropských fondů dostanou obskurnosti, může v Česku i způsob vyřizování a schvalování projektových žádostí. Podmínky pro zapojení do soutěže jsou leckdy tak složité, že laik si s nimi neporadí.
Jednotlivé operační programy spravují a posuzují řídící orgány. To jsou oborová ministerstva a regionální rady.
»Problémem je, že zcela selhalo MMR jakožto dirigent celého procesu. Ještě před rokem a půl se mluvilo o společných pravidlech pro všechny operační programy. To vyšumělo, ať už bylo důvodem, že se to nestihlo či se to nehodilo někomu do krámu,« kritizuje Zahradník.
Kritéria a prostředí obklopuje neprůhledná mlha a vyhodnocování projektů leckdy probíhá hodně diletantsky.
Nelze odsuzovat všechny programy. Například už zmíněná podpora pro zemědělství funguje velmi dobře. Administrace projektů je nastavena tak, že ji zvládne každý rolník. K dispozici jsou typizované projekty.
A jedničku by mohla získat i podpora životního prostředí (OP Infrastruktura). »Tam žadatelé zadají parametry svého projektu a hned vědí, jak se bude jejich žádost vyhodnocovat,« chválí Zahradník.
Specialista, kam oko pohlédne Jistou pojistkou ve vztahu republiky a Bruselu je Odbor národního fondu Ministerstva financí. »Naší povinností coby platebního a certifikačního orgánu je v případě problémů pozastavit certifikaci, potíž projednat s příslušným řídícím orgánem. Když se porušení evropské legislativy potvrdí, je nutné vyjmout projekt z financování EU,« vysvětluje Gregor. Složitost celého procesu je logicky živnou půdou pro poradce a »evropské odborníky« nejrůznějšího formátu a kalibru. Ti šikovnější to dokážou navléci tak, že projekt vypadá jako evropský. Až na ten užitek…
Jenže když se hraje o tak velké peníze a jde hlavně o to, aby se čerpalo, projdou i podivné úmysly.
»Nemělo by se stát, aby byl podpořen projekt, který není dostatečně přínosný. Mám někdy pochybnosti právě o celém tom masivním systému přerozdělování,« zdůrazňuje náměstkyně Reedová. »Je snad rozumné, aby dotace mohly získat velké poradenské firmy, které za ně chtějí školit své konzultanty? Jejich projekty přitom mají velkou šanci dostat vysoký počet bodů, protože jsou psány profesionály,« ptá se Reedová. Ukazatel schopnosti brát, co EU nabízí, má přesto stále přednost.
Reklama za všechny na prachy Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo, že podpoří větší zájem o peníze z Bruselu vlastní reklamní kampaní za pět milionů korun. Peníze na ni jdou ze speciálního operačního programu Technická pomoc, určeného na poskytování podpory při řízení operačních programů včetně publicity. Uloženo je v něm 260 milionů eur.
Do výsledné podoby billboardu, na němž na žlutém pozadí stojí ministr Čunek obklopen spolupracovníky, se obula Hospodářská komora. Ta argumentuje, že většina programů dávno běží. »Problém kapacity není na straně žadatelů, ale na straně státní správy, která nestíhá žádosti včas posoudit. Tuto kampaň mohou podnikatelé vnímat jako plýtvání penězi,« soudí prezident komory Petr Kužel.
Program Podnikání a inovace pro změnu snaživě propaguje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ani jeho mediální pokus nemá příznivou odezvu, v hodnocení televizních spotů skončil na posledním místě.
»MPO má povinnost vynakládat určitou část prostředků na operační program do jeho propagace a publicity. Jde o dvě desetiny procenta finančních prostředků. Reklamní kampaň je pouze jedním z kroků, jimiž se snažíme podnikatelům co nejvíce zjednodušit přístup k evropským penězům. Naplánována je na čtyři roky, stát má během čtyř let asi 60 milionů korun,« brání počin resortu mluvčí Tomáš Bartovský.
A do třetice vsadilo na reklamní šoty Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má nejcíc co dohánět. Nechalo natočit a odvysílat za patnáct milionů korun dva televizní klipy, jež mají seznámit občany s přínosem Evropského sociálního fondu, klíčové nástroje EU pro politiku zaměstnanosti.
Také tyto akce jsou financovány z technické pomoci. A rovněž jde o ukrojení co největšího krajíce z předloženého bochníku. Nyní je na konkrétních ministerských úřednících, aby se tímto trendem nenechali zviklat. A pustili dále opravdu jen ty projekty, které budou mít smysl.

»Pro efektivitu evropských dotací je zcela nezbytný kritický pohled. Jedině tak se vyhneme projektům, které jsou sice pěkně napsané a formálně se jeví jako správné, nicméně ve skutečnosti nejsou užitečné,« shrnuje Markéta Reedová. 

Zdroj: 27.11.2008 Ekonom

MMR bude během předsednictví EU hledat podobu budoucí kohezní politiky

1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj seznámil delegaci Evropského parlamentu s plány ministerstva v oblasti kohezní politiky EU.
Jiří Čunek se dnes setkal s delegací Evropského parlamentu – politické frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – vedenou Grahamem Watsonem z Velké Británie. Předmětem jednání byla kohezní politika EU – finančně nejvýznamnější politika EU – jejímž hlavním nástrojem je finanční podpora z evropských fondů zacílená na harmonický rozvoj evropských regionů. Jiří Čunek seznámil delegaci s charakterem osídlení České republiky, které je typické velkým počtem menších sídel. „Na rozdíl od většiny velkých států, kde póly růstu stimulující hospodářský rozvoj jsou statisícová až milionová města, v České republice jsou takovými ekonomickými centry i desetitisícová města poskytující práci a služby i mnoha okolním sídlům venkovského charakteru," zdůraznil ministr. To je také důvodem, proč má ministerstvo jako jednu z priorit část programu z tzv. Územní agendy EU právě oblast vztahů „město – venkov".
Poslanec Jean Marie Beaupy z Francie, předseda Pracovní skupiny pro bydlení a rozvoj měst, se zajímal o plány Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti evropských debat o budoucí podobě kohezní politiky pro období po roce 2013, která by podle něj měla více zdůrazňovat odpovědnost místní veřejné samosprávy. Tuto myšlenku podpořil i vedoucí delegace Graham Watson, který zdůraznil, že předávání zkušeností a úspěšných projektů mezi jednotlivými samosprávami napříč Evropou je jednou z přidaných hodnot evropské úrovně kohezní politiky, která musí zahrnovat i aktivity nevládní a soukromé sféry. Ministr Čunek s těmito zásadami vyslovil souhlas a uvedl řadu konkrétních příkladů, jak jsou v České republice realizovány kroky spočívající v zapojení občanské veřejnosti do integrovaných plánů rozvoje měst i jak jím řízený resort pro místní rozvoj finančně podporuje řadu nestátních neziskových organizací působících v oblasti rozvoje města bydlení. Informoval také o šíři budoucího jednání vedeného ministerstvem v období předsednictví ČR v Radě EU, které nebude zužováno jen na geografické aspekty jednotlivých typů území, ale které bude klást důraz především na integrované chápání rozvoje území jako celku.
Na závěr setkání s poslanci Evropského parlamentu je ministr Čunek informoval o jednání neformální Rady EU v dubnu příštího roku v Mariánských Lázních, kde budou ministři zemí EU projednávat řadu koncepčních otázek budoucích cílů podpory z evropských fondů a přijmou některé společné zásady jako východiska pro další vývoj jednání.

Zdroj: 18.11.2008 businessinfo.cz

Strategie obcí a regionů v souvislostech

REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Strategické plány, koncepce, strategie - pojmy, s nimiž mají zástupci samospráv bohaté zkušenosti. Po letech, kdy bylo toto téma v České republice postaveno mimo pozornost odborníků i samosprávy jako přežitek, dochází v posledních letech v této oblasti k rozvoji.
Přispěly k tomu jistě i požadavky, které na samosprávy obcí klade EU, a také kritéria evropských i národních dotačních programů. Předchozí období tak naopak vystřídala, někdy až živelná, příprava strategií, plánů a koncepcí různého druhu.
V praxi se ovšem často setkáváme s tím, že jsou to dokumenty „šuplíkové"; bylo tedy rehabilitováno strategické plánování, nikoli však řízení. Mezi slabiny přípravy a práce s těmito typy dokumentů patří setrvávající slabé zapojení veřejnosti do jejich tvorby a realizace, podceňování úlohy nezaujaté a komplexní analýzy či obecná formulace projektů a neexistence širšího hodnocení jejich dopadů. Výrazně „kulhající" oblastí dále často bývá nedostatečná provázanost koncepčních dokumentů s rozpočty, územními planý a projektovými záměry, neprovázanost s dokumenty kraje, státu a EU a zejména nedostatečná průběžná práce s přijatými dokumenty.
Řada měst a regionů si uvedené problémy uvědomuje a snaží se nalézat ty nejvhodnější způsoby práce s těmito dokumenty. Nasnadě je využívání vhodných informačních a komunikačních nástrojů, které umožňují přehledné propojení jednotlivých plánů s projektovými zásobníky a rozpočty, či jejich průběžné hodnocení a plnění reálnými daty. Dobrým příkladem a inspirací mohou být například Zdravá města a regiony, která za tímto účelem využívají DataPlán - informační systém pro strategické řízení, vyvíjený asociací Národní síť Zdravých měst (NSZM). DataPlán je nástrojem využitelným ke sledování strategických cílů, projektů a finančních prostředků ve městech, obcích a regionech, dokumenty zároveň umožňuje sledovat v širší souvislosti místních aktivit a projektů. Na rozdíl od jiných softwarových produktů vzniká DataPlán z požadavků a potřeb samotných jeho uživatelů - tedy měst a obcí - a je pro ně zdarma. Díky tomu, že se jedná o jednoduchý software, fungující v běžném prostředí internetových prohlížečů, může DataPlán využívat každá municipalita, a hlavně - informace jsou přístupné široké veřejnosti. Systém umožňuje efektivní prezentaci realizovaných příkladů dobré praxe a mimo jiné také zřízení osobních terminálů například pro starosty měst a obcí. Pro vedení města a vedoucí pracovníky úřadu je DataPlán vnitřním nástrojem strategické řízení organizace, pro nejširší veřejnost a média pak vytváří transparentní prostředí s informacemi o nakládání s veřejnými financemi a naplňování definovaných priorit rozvoje města, obce nebo regionu. Uživatelů tohoto informačního nástroje pomalu přibývá, je tedy možné sledovat konkrétní zkušenosti jednotlivých měst a nabídnout inspiraci dalším zájemcům.
Zkušenosti z praxe
Na Městském úřadě Zdravého města Hodonín využili DataPlán pro přípravu akčního plánu strategie. Strategii, která byla ve městě zpracována již v roce 2006, v loňském roce rozvinul inovativně zpracovaný Akční plán rozvoje města Hodonína, na jehož vzniku a realizaci se aktivně podílejí partneři města z řad neziskových organizací, podnikatelů a organizací města. Zavedení interaktivního on-line zásobníku projektových záměrů umožnilo Hodonínu zmapovat aktivity, které směřují k naplnění strategických cílů rozvoje města a zároveň tak zjistit, u kterých priorit je třeba začít projekty zpracovávat. Důraz byl kladen na možnost on-line editovat daný projektový záměr v čase (např. stadium přípravy projektu, rozpočet projektu, zařazení projektu do rozpočtu města apod.), a to přímo samotným nositelem/garantem projektu. Vše probíhá v editačním prostředí DataPlánu, tzv. Terminálu, který je přístupný po zadání příslušného jména a hesla. Přístupová jména a hesla do systému mají nejen pracovníci městského úřadu a jeho příspěvkových organizací, ale také zástupci partnerských organizací z řad neziskového sektoru a podnikatelských subjektů. Odpadá tedy relativně neefektivní správa pomocí jediného souboru, například v excelu, a provedená změna se díky databázové formě systému projeví ihned i ve všech provazbách na strategické cíle a rozvojové záměry města. „Využitím DataPlánového zásobníku projektů můžeme najedno,kliknutím získat naprosto nadstandardní informace o každém z projektových záměrů - například, jak je provázón s cíli dalších dokumentů (města, kraje i resorty), jak souvisíš rozpočtem města nebo z jakého operačního programu jej lze financovat. Máme zde kontakty na odpovědné organizace a odbory úřadu, dostáváme přehled o stavu projektových záměrů v reálném čase", říká koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 (PZM a MA21) v Hodoníně Martina Pilková.
Akční plán je od letošního roku propojen se schváleným rozpočtem města a vytváří tak tzv.
strategický rozpočet města. Otevřeným sdílením svých rozvojových záměrů včetně poptávky veřejnosti, reprezentované tzv. komunitním Plánem zdraví a kvality života a komunitním plánem sociálních služeb, pomáhá město Hodonín jednoznačně naplňovat vizi transparentní veřejné správy jako služby občanům (klientům).
Pilotní propojení položek schváleného rozpočtu města s prioritami Strategického plánu rozvoje města do tzv. strategického rozpočtu proběhlo ve Zdravém městě Kopřivnice. Díky jednoduchým výstupům z DataPlánu získají zastupitelé a široká veřejnost přehledné informace jak o finančním, tak o věcném plnění vytýčených priorit a cílů strategického plánu.
Koordinátorka PZM a MA21 Ivana Rašková, DiS. oceňuje zejména možnost přehledně sledovat, na jakých položkách rozpočtu jednotlivé odbory města pracují, a to až do úrovně jednotlivých pracovníků. Oproti jiným systémům pro práci s rozpočty poskytuje DataPlán přehledné zobrazení i pro laiky. Veřejnost tak bez rozsáhlých tabulek může na internetu přehledně porovnat, jak jsou tyto rozpočty vynakládány a jak souvisí se schválenými prioritami. „Začínáme pracovat takés indikátory, které pomocí tzv. .semaforů?přehledně ukazují, jak se daří naplňovat vytyčené strategické cíle,"doplňuje koordinátorka PZM a MA21 z Kopřivnice.
Ve Zdravém městě Vsetín je využívána především vazba komunitních plánů na Akční plán, do kterého se dostávají všechny městské komunitní aktivity daného roku, doplněné dle zvoleného systému o aktivity partnerské. „Správu jednotlivých úkolů převzali vedoucí odborů, takže došlo ke srovnání odpovědnosti dle struktury MěÚ," doplňuje koordinátor PZM a MA21 ve Vsetíně Ing. Petr Kozel, který také oceňuje možnost stanovení a monitorování indikátorů, jejichž plnění lze prostřednictvím DataPlánu jednoduše vyhodnocovat.
Pro pořádek v informacích
Samotné kvalitní strategické řízení na místní úrovni však nestačí. Města a obce se často potýkají s roztříštěností informací a zdrojů dat potřebných pro svůj postup, resorty naopak narážejí na neprovázanost cílů přijatých vládních či mezinárodních dokumentů na konkrétní aktivity a data z místní a regionální úrovně. Národní síť Zdravých měst se dlouhodobě snaží požadované informace a data propojovat a v této své snaze se spojila s Ministerstvem pro místní rozvoj.
Společně vyvíjejí kroky k systematickému soustřeďování a cílené operativní distribuci informací potřebných pro řízení rozvoje až ke konkrétním zodpovědným osobám. Důraz je přitom kladen na vertikální sledování a vzájemné ladění návazností strategií a indikátorů od úrovně EU, přes úroveň národní až po regionální a místní; současně je nutné dbát na horizontální sdílení informací a provazování dokumentů a aktivit mezi sebou, například jednotlivých vládních dokumentů a aktivit resortů. Tento manažerský přístup s názvem „Pyramida kvality" by měl otevřít prostor v řešení klíčových témat a ke sledování efektivity veřejných prostředků vynaložených do rozvoje, má usnadnit efektivní komunikaci mezi institucemi, a to i mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy.
„Pro Zdravá města má velký význam, aby byly jejich strategie a aktivity propojeny s krajskými plány a aby zde byla zřejmá i jejich návaznost na resortní politiky a dokumenty Evropské unie. Přehledné zobrazení návazností je potřebné a logické, ale i pragmatické, a to zejména v momentě, kdy jsou strategie podmínkou pro financování důležitých záměrů rozvoje měst. Musíme však využívat moderní způsoby sdílení a zobrazování informací, tak abychom se v papírech .neutopili', a věřím, že DataPlán může v této věci pomoci." doplňuje Ing. Petr Švec, ředitel Národní sítě Zdravých měst ČR.
***

DataPlán je nástrojem využitelným ke sledování strategických cílů, projektů a finančních prostředků ve městech, obcích a regionech, dokumenty zároveň umožňuje sledovat v širší souvislosti místních aktivit a projektů. Systém umožňuje efektivní prezentaci realizovaných příkladů dobré praxe a mimo jiné také zřízení osobních terminálů například pro starosty měst a obcí.

Zdroj: 13.11.2008 Veřejná správa str. 16 Konzultace
  Ing. Vladimír Mikeš

Klíčový prvek územního uspořádání

Ministerstvo vnitra uspořádalo v Brně a v Benešově pravidelné setkání s tajemníky obcí s rozšířenou působností. Vystoupení náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka doprovázely informace vrchních ředitelů Jindřicha Koláře, Roberta Ledvinky a dalších pracovníků ministerstev vnitra, dopravy, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí.
SETKÁNÍ S TAJEMNÍKY
Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček zdůraznil, že na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nastane od 1. července 2009 velký zlom v celé veřejné správě. Začne fungovat systém datových schránek, které budou zřizovány povinně pro všechny úřady a právnické osoby. Během přípravné legisvakanční lhůty proběhnou nejen nezbytná školení, ale bude také nutná spolupráce na všech úrovních veřejné správy.
Role obcí III
Kvůli velkému počtu malých obcí nebude možné z centra proškolit všechny územní samosprávy. Ministerstvo vnitra proto vsadilo na obce s rozšířenou působností, které budou mít za úkol připravit na chod nového systému a elektronickou spisovou službu i ty nejmenší obce ve svém správním obvodu.
Každý místní úřad bude mít jedno úložiště dat a nezbytnou podmínkou pro fungování celého systému je zavedení elektronické spisové služby (nebo Document Management System) na všech obcích. Obce s rozšířenou působností se stanou centrem rozvoje eGovernmentu, protože mohou být datovým úložištěm i pro další obce ve svém správním obvodu, které budou prostřednictvím internetu připojeny k serveru obce III. kategorie. Tento důsledný přechod na elektronické technologie bude finančně náročný a ministerstvo vnitra počítá, že bude z 85 procent financován z evropských peněz, které nabízí Integrovaný operační program (IOP). Zavést jednotnou spisovou službu v celé republice by bylo neúnosně drahé, když navíc již v mnoha městech tento systém plně funguje. Výhodnější je vycházet z fungujících spisových služeb v obcích a krajích, některé je možné upgradovat a chybějící zavést v obcích s rozšířenou působností, kde může jeden server působit pro celé správní území.
Aby mohla být každá obec připojena k internetu, připravují se projekty v rámci Integrovaného operačního programu pro nejmenší obce. Ministerstvo vnitra nechce jít cestou jednoho velkého výběrového řízení, peníze přijdou dolů do obcí, které se ovšem musí vypořádat s poměrně složitou byrokracií spojenou s čerpáním peněz z Evropské unie. Ministerstvo vnitra vytvoří univerzální tři druhy typových projektů a společně s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), které je řídícím orgánem IOP, se snaží nalézt co největší zjednodušení administrativy, aby bylo přijatelné i pro starosty z malých obcí.
Startovní datum
Výhodou startovního data 1. července 2009, kdy nabude účinnosti zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, je skutečnost, že systém se začne provozovat v červenci, kdy bude chodit relativně menší množství zpráv. Přechodnou lhůtu pro zřízení datových schránek mají rovněž advokáti, notáři nebo daňoví poradci, kteří rovněž začnou plnit úřední datové schránky od 1. července příštího roku.
Datové schránky budou pochopitelně propojeny s terminály Czech POINT. Občané mohou odesílat své zprávy úřadům zdarma. Místní úřady budou sice za provoz datových schránek platit, ale celkově jistě ušetří za poštovné.
Podle náměstka Zdeňka Zajíčka budou úspory činit oproti zasílání klasických papírových obálek jednu třetinu.
S provozem datových schránek je spjato zavedení čtyř základních registrů veřejné správy, které budou uváděny do života etapovité po přijetí zákona o základních registrech veřejné správy, jenž je projednáván ve Sněmovně ve druhém čtení a měl by být přijat do konce roku s účinností od 1. července 2009. Zákon hovoří o bezpečné komunikaci na základě bezvýznamových identifikátorů. Jde o stručnou normu, která nerozebírá technické podrobnosti, ale vyjadřuje právní vazby mezi jednotlivými registry. Z hlediska čistoty údajů v jednotlivých registrech bude nutná spolupráce ministerstva i s těmi nejmenšími obcemi. K autorizované konverzi, digitalizaci údajů, je velmi důležité proškolit personál. Obce s rozšířenou působností bude nutné z hlediska těchto úkolů technologicky vybavit, bude sem protažena vysokokapacitní optická síť z ministerstva vnitra.
Pokud jde o financování, předpokládá se, jak již bylo zmíněno, že by náklady na vybudování základních registrů a informačního systému měly z 85 procent pokrýt prostředky ze strukturálních fondů, 15 procent by obce vložily zvláštních prostředků. Financování zahrnuje prostředky spojené s přizpůsobením agendových informačních systémů. Klíčové je nyní vytvořit technologická centra na úrovni krajů a trojkových obcí, získat a patřičně platově stabilizovat nezbytné odborníky na informační technologie. „Trojkové obce jsou do budoucna klíčovým prvkem územního uspořádání," připomněl Zdeněk Zajíček. Tamní počítačové učebny by mohly posloužit ke školení starostů obcí správního obvodu, trojkové obce by mohly metodicky podpořit schopnost obcí zpracovat projekty, ve hře je přibližně třítisícový příspěvek na jednu obec, použitelný na Czech POINT, internet a spisovou službu.
„Máme za sebou tři roky mohutného nástupu eGovernmentu, čeká nás doba jeho dalšího nezbytného rozvoje, byť zdaleka nebude jednoduchá," dodal Zdeněk Zajíček.
Czech POINT
Z hlediska dalšího rozvoje Czech POINTu bude důležité využití digitálních map v katastru nemovitostí. Digitalizace území postupuje velmi pomalu, týká se zatím 35 procent území a potřeby veřejnosti vyvolaly nutnost urychleného řešení. Ministerstvo vnitra se proto dohodlo s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Svazem měst a obcí a Asociací krajů na vzniku jednotné mapy veřejné správy, která obsahuje více vrstev pro různé agendy. Její součástí je ortofotomapa, katastrální mapa i krizové plány, proto se stane důležitou pomůckou pro stavební úřady. Vrchní ředitel Jindřich Kolář upozornil, že se v listopadu očekává jubilejní miliontý výpis. 28. únor 2009 se stane posledním dnem, kdy se bude možné přihlásit do Czech POINTu bez certifikátu, tedy pouze přes jméno a heslo pracovníka.
Od ledna se předpokládá na Czech POINTu vydávání výpisů z karty řidiče. Připravuje se také, ve spolupráci s MMR, výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů a ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí registrace majitelů autovrakovišť. Předpokládá se také odstavení okresních serverů a přechod na centrální systém. U elektronických občanských průkazů dojde k technologickému sloučení s cestovními doklady s biometrickými prvky na základě synergie nynějších 425 příjmových pracovišť v kabinkách.
Zákon o úřednících a vzdělávání
„Institut pro místní správu Praha povede od listopadu certifikované školení pro úředníky obcí, kteří obsluhují Czech POINT", navázal na předřečníky vrchní ředitel sekce veřejné správy Robert Ledvinka. Ve vzdělávacím středisku Institutu v Benešově byla téhož dne slavnostně otevřena počítačová učebna. Institut připravil tři vzorové programy vzdělávání -vstupní vzdělávání v eGovernmentu, vzdělávání pro nové funkcionality a školení školitelů.
Další podporou je e-learningové vzdělávání k Czech POINTu.
Robert Ledvinka pak hovořil o připraveném projektu procesních auditů, spočívajícím ve 300 vybraných procesních postupech pro 300 vybraných služeb. Procesní modely se mohou stát součástí registru práv a povinností.
V operačních programech eviduje ministerstvo 319 projektů zpracovaných a předložených územními samosprávami. Je nutné dokončit jejich pasportizaci, zařadit je do hierarchické pyramidy podle Smart Administration a urychleně připravit výzvy.
Ve třetí části svého vystoupení se Robert Ledvinka podrobněji věnoval aspektům zákona o úřednících. Byl pověřen řízením pracovní skupiny ke zpracování jeho věcného záměru. Vláda schválila 22. září teze, ale zároveň zadala úkol, zpracovat věcný záměr zákona do konce října. Důvody byly zřejmé - neplnění ústavy, kritika ze strany Evropské unie, nedostatky stávající právní úpravy. Tým složený ze zástupců krajů a resortů, vzal za základ své práce zákon č. 312/2002 Sb. ověřený šestiletou praxí. Zaměřil se na sjednocení práv a povinností všech úředníků veřejné správy.
Vycházelo se také ze zahraničních zkušeností. Návrh zákona nabízí sjednocení práv a povinností úřadů bez odlišení (mimo ministerstva zahraničních věcí). K tomu je též zapotřebí mít vlastní katalog prací. Předmětem zákona je vrchnostenská státní správa, veřejná správa v územních samosprávných celcích a v dalších právnických osobách, zřízených zákonem, které vykonávají státní správu (například pošta nebo ČNB). Mělo by dojít k oddělení politických funkcí od úřednických, garantována bude kvalita vzdělávání. Nově se stanovují kategorie úředníků.
Kategorie A se skládá se dvou subkategorií. A 1 zahrnuje vedoucí úředníky - vedoucí oddělení, odborů a ředitele odborů. Kategorie A 2 zahrnuje manažery veřejné správy. Tvoří ji tajemníci obcí s rozšířenou působností, ředitelé krajských úřadů, vrchní ředitelé sekcí ministerstev a ředitelé úřadů ministerstev, a kancléř úřadu vlády. Dále se zvažuje ředitel úřadu ministerstva jako nejvyšší úřednická funkce.
Do zákona jsou implementovány prvky klasického managementu.
Výběrová řízení se v návrhu zákona zjednodušují. Jsou jednak vnitřní, aby bylo možné využívat vlastních zdrojů, a jednak vnější v rámci veřejné správy, s využitím burzy práce na Portálu lidských zdrojů.
Vzdělání bude doprovázet standardizace a kvalita. Právě ta až dosud doplácela na přílišnou liberalizaci trhu bez možnosti garantovat kvalitu.
Další vystoupení
Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí hovořili o připravované novele zákona o sociálních službách - změně v systému příspěvků na péči. Pokud jde o budoucnost lékařské posudkové služby, vznikne buď samostatný úřad nebo bude fungovat mimo veřejnou správu podle veřejné zakázky. Neosvědčilo se rozdělení posudkových lékařů na úřady práce, mělo by dojít k jejich sjednocení pod ČSSZ.
Změny se týkají také příspěvku na péči o osoby se sníženou soběstačností. Byly zastaveny práce na národním úřadu pro zaměstnanost, došlo k novele zákona o hmotné nouzi, podle kterého se minimálně 35 procent příspěvku vyplácí v poukázkách.
JUDr. Kameník z ministerstva průmyslu a obchodu hovořil o změně pracovních postupů živnostenských úřadů. Novela přinesla řadu významných novinek, zejména elektronické podání na úřadu, jehož využívá už 53 úřadů. Jednoduše lze vyřídit živnost volnou pro fyzické osoby, jejíž zřízení je spojeno s minimem dokladů. Czech POINT se tak ještě více přibližuje občanům.

Ing. Kostruhová a Mgr. Rothanzl z ministerstva vnitra přiblížili novelu zákona o obcích, která zpřesnila období od voleb do prvního zasedání zastupitelstva. Zákonem o střetu zájmů se zabývá pracovní skupina na ministerstvu spravedlnosti, bližší informace jsou na www.justice.cz i na www.mvcr.cz.

Zdroj: 13.11.2008 Veřejná správa str. 6 Města - obce
  Vladimír Heger, Jiří Chum Ministerstvo pro místní rozvoj  

V evropských dotacích si vedeme dobře – navzdory novinářské skepsi

Každý den musím bojovat se sklonem novinářů hledat jenom špatné novinky. Zpráva o údajném skluzu v čerpání peněz z evropských fondů se v českém mediálním světě tak vžila, že se nikdo nezamýšlí nad její pravdivostí. Přitom je už dávno všechno jinak a proudění peněz z EU do ČR už žádný skluz neohrožuje. Našemu ministerstvu i ostatním resortům se podařilo v posledních 22 měsících pořádně zapracovat a dohnat zpoždění, které jsem zdědili a viselo nad námi ve chvíli nástupu současné vlády.
Je to trochu únavné uvádět tyto věci stále znovu na pravou míru, když víte, že Váš tým odvádí dobrou práci. Ale to patří k profesi politika. Pekař musí vstát ve tři ráno, aby napekl křupavé rohlíky, hostinský se dostane domů až po půlnoci, abychom mohli posedět s přáteli, na mě je zase pořád dokola vysvětlovat médiím zjevná fakta.
Už jednou jsem zde polemizoval s novinářem Petrem Holubem, který mě označil za toho, kdo způsobil zpoždění v získávání peněz z EU. Snažil jsem se mu říct holou statistiku - třeba to, že se v naší zemi už realizuje 2 856 projektů v celkové hodnotě 85,5 miliardy Kč. Ale pak se ukázalo, že pan Holub moje argumenty nepřijal, a tak se chtíc nechtíc musím k tomu tématu ještě vrátit.
Vinit totiž ze zpoždění v získávání evropských prostředků právě mě není nejmenší důvod. Ministerstvo, které vedu, nemá v kompetenci veškeré čerpání z fondů, ale zodpovídalo pouze za vyjednání obecných zásad podpory - Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a dvou operačních programů. Pracovat na NSRR jsme začali v lednu 2007. Museli jsme dohánět zděděné zpoždění, nicméně jsme díky tvrdé práci dovedli NSRR ke schválení už v červenci téhož roku. Dva operační programy, které řídíme, už jsou také dávno v běhu, schvalují projekty a vyhlašují další výzvy. Za ostatních 22 operačních programů si zodpovídají příslušné regiony a resorty samy.
Když pan Holub píše, že byly české operační programy v Bruselu schváleny mezi posledními, má na mysli zřejmě hlavně poslední z nich - Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) přijatý Evropskou komisí letos 1. října. Tento program je ale v kompetenci ministerstva školství, a ne toho, v jehož čele stojím.
Petr Holub ve své argumentaci o zpoždění v získávání dotací mimo jiné vychází ze zjednodušené představy, že alokace na určitý rok musí být v jeho průběhu také vyčerpána. Projekty žádající o evropskou podporu se ale proplácejí zpětně, až po jejich úspěšném dokončení. Proto není ani technicky možné celou alokaci v daném roce vyplatit - vždyť projekty často trvají i několik let. Navíc pro naši zemi nyní platí pravidlo n+3, které umožňuje čerpat z alokace na určitý rok ještě po tři následující léta.
Podle článků pana Holuba, s nimiž jsem se seznámil, soudím, že problematice evropských fondů skutečně rozumí. Tím více mě překvapuje, proč označil za překážku v čerpání peněz z EU právě mě, a nemůžu se ubránit otázce, co ho k takovému výpadu proti mé osobě vedlo.
Svou práci se snažím stejně jako většina lidí v této zemi dělat co nejlíp a těší mě, že evropské peníze už začínají být vidět kolem nás skoro na každém kroku. A co se týče médií, které to ještě nevidí, nebo nechtějí vidět - těm to budu pořád dál vysvětlovat. A rád.

Zdroj: 22.11.2008 ceska-media.cz str. 0 Média-Hydepark (autor Jiří Čunek)

Peníze na start: kasa znovu otevřena

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) znovu otevírá programy na podporu malých a středních podniků. Jako první je otevřen program Záruka, v jehož rámci je možné žádat o záruky za investiční úvěry ve vybraných oborech. Žádosti je potřeba podat už do 28. listopadu, aby je bylo možné vyřídit do konce roku.
Začátkem roku 2009 bude tento program znovu spuštěn spolu s přímým poskytováním zvýhodněných úvěrů. Žádat mohou podnikatelé z celé České republiky s výjimkou Prahy, a to z toho důvodu, že jde o finance ze strukturálních fondů EU. Celkově ČMZRB poskytne pro zbytek letošního roku a rok 2009 na podporu malého a středního podnikání dvě miliardy devět set padesát miliónů Kč.
Na program ZÁRUKA bylo pro období do konce roku 2009 vyčleněno o jednu miliardu více oproti původnímu předpokladu. Částka na přímé úvěry byla navýšena asi o 250 miliónů. To bylo umožněno stažením části finančních prostředků původně rozpočítaných na období do roku 2013 na rok 2009.
Jednou z příčin přesunutí a posílení finančních prostředků programů na podporu malého a středního podnikání je i současná hospodářská krize. Podle generálního ředitele ČMZRB Ladislava Macky jsou komerční banky zdrženlivější v poskytování úvěrů malým a středním firmám, protože ty jsou pro ně ještě rizikovějším segmentem než za normálních okolností.
Malé a střední podniky jsou totiž daleko citlivější na takové situace, jaká je dnes. Proto je posílení podpory malého a středního podnikání správné. ČMZRB prostřednictvím záruk za úvěry umožní komerčním bankám poskytnout podnikatelům úvěry nebo může poskytnout zvýhodněný úvěr přímo.
Část záručních programů, M záruka, M záruka s příspěvkem a S záruka s příspěvkem byla pozastavena v květnu letošního roku a poslední, S záruka bez příspěvku v červenci. Zájem podnikatelů byl totiž tak velký, že došlo k rychlému vyčerpání finančních prostředků. Několik měsíců pak probíhala jednání o přesunu peněz určených na další období do letošního a příštího roku. Na zbytek letošního roku a příští rok je na záruky k dispozici asi jedna miliarda osm set padesát miliónu Kč.
Start
Začátkem roku 2009 budou obnoveny programy PROGRES a START, v jejichž rámci jsou poskytovány zvýhodněné úvěry. Tyto programy byly pozastaveny již od začátku roku. Na program PROGRES je vyčleněno 850 mil Kč a na program START, který je určen pro začínající podnikatele, 250 miliónů Kč.
Všechny uvedené programy na podporu malého a středního podnikání jsou poskytovány v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, které spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkově je na tyto programy ze strukturálních fondů EU do roku 2013 určeno více než osm miliard korun.
Žádosti si mohou podnikatelé stáhnout na nebo vyzvednout na pobočkách banky v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni a regionálním pracovišti České Budějovice, kde je nutné je osobně podat.

Zdroj: 24.11.2008 Právo str. 14 Firma

K dílčím aspektům hodnotících kritérií nabídek v procesu zadávání veřejných zakázek

Potenciální dodavatelé musejí mít rovné šance ucházet se o veřejnou zakázku a předloží-li nejvhodnější nabídku nebo nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, musejí mít za předpokladu, že splní i jiné zákonné požadavky a požadavky zadavatele, jistotu, že jim bude veřejná zakázka přidělena.
Prvořadým účelem zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon" nebo „zákon o veřejných zakázkách"), je komplexně upravit oblast veřejného zadávání v České republice, a to zejména v návaznosti na nové předpisy práva Evropského společenství. V souladu s novými evropskými zadávacími směrnicemi se snaží o vytvoření modernějšího, flexibilnějšího a jednoduššího právního rámce pro veřejné zakázky v duchu zajištění efektivní hospodářské soutěže na straně dodavatelů.1)
Prostřednictvím zákona o veřejných zakázkách zákonodárce vytvořil mechanismus, jenž zajišťuje, usměrňuje, reguluje a kontroluje proces vynakládání veřejných prostředků. Směřuje rovněž k maximální transparentnosti zadávání veřejných zakázek. Zákon se tak nepřímo snaží zabraňovat zbytečnému plýtvání veřejnými financemi, tedy peněžními prostředky nás všech.
DVĚ ZÁKLADNÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIA
Zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídek, až na výjimky, neurčitý počet, případně zákonem stanovený počet potenciálních dodavatelů a mezi nimi pak najít dodavatele, jehož nabídka bude z ekonomického hlediska nejvýhodnější nebo nejlevnější. Aby bylo objektivně zajištěno, že zadavatel vybere právě takového dodavatele, je nutné, aby předem stanovil mechanismus, na základě něhož bude nabídky různých potenciálních dodavatelů mezi sebou vyhodnocovat. Mluvíme zde o tzv. hodnotících kritériích, jejichž základní úprava je zakotvena v § 78 zákona o veřejných zakázkách.
Zadavatel může volit mezi dvěma základními hodnotícími kritérii. Jde o nejnižší nabídkovou cenu a ekonomickou výhodnost nabídky. Zadavatel při určení základního hodnotícího kritéria vychází především z druhu, charakteru a složitosti veřejné zakázky, svoji volbu je pak povinen uvést v oznámení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení (§ 78 odst. 3 zákona). Všichni potenciální dodavatelé jsou tak předem seznámeni se způsobem, jakým budou předkládané nabídky vyhodnocovány, čímž je zaručena především transparentnost soutěže a rovnost mezi uchazeči.
Pro posouzení a vyhodnocení samotných nabídek zadavatel jmenuje hodnotící komisi, která se na základě § 74 zákona nemůže odchýlit od způsobu vyhodnocení, který byl uveden v oznámení, ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, potažmo v zadávací dokumentaci, což přímo vyplývá z § 79, který komisi nařizuje, aby hodnotila podle kritérií zveřejněných v uvedených dokumentech. Vlastní způsob praktického vyhodnocení nabídek na základě zvoleného kritéria ponechává zákon o veřejných zakázkách na zadavateli. Ten musí dbát na to, aby vyhodnocení odpovídalo předem stanovenému způsobu s ohledem na zvolený druh hodnotícího kritéria a aby byl způsob objektivní, přezkoumatelný a prostý jakýchkoliv nejasností.
V rámci procesu hodnocení nabídek v případě základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny nedochází v praxi k výraznějším problémům. Na druhou stranu v případě hodnocení na podkladě zvažování ekonomické výhodnosti jsou mezi sebou porovnávány nabídky podle dílčích hodnotících kritérií, pro něž jsou stanoveny různé, a to procentně vyjádřené váhy, což může vést k problémům spojeným s vlastním praktickým způsobem jejich vyhodnocování. Vzájemný způsob vyhodnocení nabídek by měl být totiž dostatečně srozumitelný, transparentní, průkazný a měl by být prost jakýchkoliv nejasností.
VYHODNOCOVACÍ ZPŮSOB DLE NEPLATNÉ VYHLÁŠKY
Domnívám se, že nejvhodnějším praktickým způsobem vlastního hodnocení nabídek na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti se jeví ten, jenž je popsán a definován v již neplatné vyhlášce č. 240/2004 Sb. Tento vzor se může stát vhodným vodítkem a zadavateli tak může v praxi nemalým způsobem ulehčit
práci.2)
Pro hodnocení nabídek dle tohoto návodu může komise použít bodovací stupnici v rozsahu nula až sto a každé jednotlivé nabídce přidělit dle dílčího kritéria bodovou hodnotu, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Nabídky může komise hodnotit tak, že jednotlivá bodová ohodnocení dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek potom stanoví pořadí úspěšnosti – nejúspěšnější bude samozřejmě nabídka, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty.3)
Právě uvedený způsob je v praxi považován za objektivní, transparentní a samotné vyhodnocení lze na základě něho i srozumitelně zapsat do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Při použití tohoto vzoru by zadavateli neměl vzniknout žádný výraznější problém v případě přezkumu, a to i za situace, kdy bude do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlížet samotný uchazeč.
KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLAD NEMŮŽE BÝT HODNOTÍCÍM KRITÉRIEM V § 78 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách je zadavateli uložena povinnost, aby v případě, kdy zvolí za základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, stanovil současně jednotlivým dílčím kritériím váhu, kterou vyjádří v procentech.
V souvislosti s výběrem dílčích hodnotících kritérií základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky bych rád poukázal na často se vyskytující problém, přežitek praxe, která se aplikovala v době před účinností „nového" zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Konkrétně se jedná o to, že zadavatelé často nesprávně volí jako jedno z dílčích hodnotících kritérií „předložené reference", případně „výši obratu dodavatele" apod., které pak hodlají porovnávat a vyhodnocovat.
Jak je patrné z § 55 a § 56 zákona o veřejných zakázkách, „výše obratu", případně „předložené reference" (nebo přesněji seznam dodávek, služeb, stavebních prací realizovaných dodavatelem) jsou součástí a předmětem prokazovaní ekonomických, finančních a technických kvalifikačních předpokladů. S odkazem na § 50 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách pak ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a technické kvalifikační předpoklady nemohou být předmětem hodnotících kritérií. Jelikož je toto pravidlo systematicky zařazeno v hlavě V. zákona pod problematiku požadavků zadavatele na prokazování kvalifikace a nikoliv u problematiky hodnotících kritérií, je tak často ze strany zadavatelů přehlíženo a opomíjeno. V rámci zákona o veřejných zakázkách je nicméně kogentní, a proto je zadavatel nemůže vlastním prohlášením vyloučit.
Použije-li zadavatel jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky s dílčím hodnotícím kritériem, jež se formálně právně vztahuje k předmětu výše uvedené části kvalifikace, pak takto stanovené dílčí hodnotící kritérium je v rozporu se zákonem a je dle mého názoru v každém případě důvodem pro zrušení celého zadávacího řízení, neboť tuto skutečnost nelze jinak zhojit. Samotné zrušení zadávacího řízení je jediným možným opatřením k nápravě ve smyslu § 111 odst. 6 zákona, neboť navzdory tomu, že to zákon přímo neuvádí, není zadavatel dle všeobecně přijímaného názoru oprávněn ex post (po poskytnutí zadávací dokumentace, odeslání výzvy k podávání nabídek, uveřejnění oznámení o zakázce) upravovat podmínky zadání,4) mezi které se stanovení dílčích hodnotících kritérií neoddiskutovatelně řadí.
SUBJEKTIVNÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIUM JDE PROTI DUCHU ZÁSADY TRANSPARENTNOSTI Jako problematická se jeví dílčí hodnotící kritéria posuzovaná na základě subjektivního náhledu zadavatele, potažmo hodnotící komise. Objevují se často v podobě jako „kvalita předložené nabídky", „kvalita poskytovaného plnění", „kvalita technického řešení". Takto stanovené hodnotící kritérium, u něhož není dále uveden způsob a předmět hodnocení, neboli to, co bude zadavatele zajímat především a co bude v rámci tohoto kritéria hodnotící komise zohledňovat, je dle mého názoru v rozporu se zákonem, jelikož nerespektuje základní zásadu transparentnosti.
K této problematice se vyjádřil a vhodnou argumentaci pro obranu dodavatele podal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí ze dne 2. 2. 2001, S 207/2000. Při posuzování obsahu kritérií hodnocení nabídek orgán dohledu zjistil, že v případě kritéria „kvalita předložené nabídky" zadavatel při zadávání veřejné zakázky neuvedl žádné další informace o tom, které skutečnosti budou v rámci zvoleného kritéria hodnoceny, ani jaké doklady mají uchazeči v nabídkách doložit, aby právě jejich nabídka mohla být považována za kvalitní. Obsah předmětného kritéria byl nejasný, neboť z něj nebylo patrné, jak má vypadat nabídka, aby podmínkám zadavatele vyhověla, případně vyhověla nejlépe. Podobně stavěná subjektivní kritéria tak nelze doporučit. I když se v tomto případě jedná o rozhodnutí orgánu dohledu, jež se formálně vztahuje k právním úpravám předchozím, tj. k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, přesto jej můžeme, dle mého názoru, odůvodněně vztáhnout i k problematice, jež je řešena novou právní úpravou.
OMEZENÍ HODNOTY VÝŠE DÍLČÍHO KRITÉRIA Pokud zadavatel zvolí jako jedno z dílčích hodnotících kritérií v rámci základního kritéria ekonomické výhodnosti nabídky například výši smluvní pokuty nebo délku trvání záruční lhůty, případně jiné, pak v praxi doporučuji vždy omezit výši nabízených hodnot, a to jednak spodní hranicí a jednak vrchním limitem, který bude zadavatelem v rámci hodnocení zohledněn.
Spodní hranice zaručí zadavateli určitý základní standard, který je uchazeč povinen zahrnout jako obchodní podmínku do návrhu smlouvy.
Omezení horní hranice pak zamezí problémům, které by se mohly vyskytnout, kdyby uchazeč nabídl nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty nebo neúměrně dlouhou záruční lhůtu, případně jiné zadavatelem požadované hodnoty. Tyto přemrštěné hodnoty by mohly uchazeče v rámci hodnocení výrazně zvýhodnit, přičemž pro zadavatele by samotná nabídka nikterak na výhodnosti nenabyla.
Aby zadavatel zamezil neúměrnému zvýhodnění uchazeče kvůli nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě, zadá například do zadávací dokumentace následující podmínku: „Uchazeč může nabídnout v rámci dílčího kritéria 'smluvní pokuta' výši smluvní pokuty od 5000 do 25 000 korun. Pokud nabídne smluvní pokutu převyšující 25 000 korun, nebude k takto navržené výši při hodnocení přihlíženo a nabídce uchazeče bude za toto dílčí kritérium přidělena bodová hodnota, jako by navrhl právě 25 000 korun." Na základě této podmínky nebude ze strany uchazečů docházet k tomu, že budou předkládat nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty, které by je mohly v samotném hodnocení výrazně posouvat vpřed.
* * * Zadavatel by měl věnovat problematice hodnotících kritérií zvýšenou pozornost a při jejich stanovování by měl přihlížet i k aspektům, jež nejsou výslovně upraveny zákonem. Důležitou roli v tomto případě hrají nejen samotná rozhodnutí orgánu dohledu, jeho obecná výkladová stanoviska, ale i vlastní subjektivní přístup zadavatele k této problematice. Špatné nastavení hodnotících kritérií může totiž zadávací řízení zhatit již na samém počátku.

Poznámky: 1) Viz důvodová zpráva k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ASPI. Zhlédnuto ke dni 16. 2. 2007. 2) Tento způsob je rovněž doporučován v oficiální metodice zadávání veřejných zakázek, zpracované ministerstvem pro místní rozvoj a advokátní kanceláří ROWEN LEGAL, www.portal-vz.cz, zhlédnuto ke dni 20. 6. 2008. 3 ) K metodám hodnocení viz např. Ochrana, F., Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů, Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2001, druhé vydání. 4) V souvislosti s chystanou novelizací zákona o veřejných zakázkách bych doporučoval (de lege ferenda) výslovně zahrnout tento přijímaný názor do vlastního textu zákona.

Zdroj: 21.11.2008 Právní rádce str. 17 Obchodní právo

Kontinuita v přístupu k evropským tématům

VIZE 2015, druhý ročník konference o realizaci Regionálního operačního programu Jihovýchod, se konal v Brně 12. listopadu 2008. Jak již název naznačuje, tématem byly výzvy a specifika rozvoje regionu Jihovýchod pro nadcházející roky.
"I v budoucnu budou evropská témata a evropské projekty naprostou prioritou budoucí politické reprezentace Jihomoravského kraje," sdělil Michal Hašek, lídr ČSSD v krajských volbách 2008, v úvodu konference VIZE 2015. "Z hlediska kontinuity chceme, aby se i nadále region Jihovýchod řadil mezi nejúspěšnější v čerpání evropských fondů na velmi kvalitní projekty. Bez ohledu na to, že se změnila z hlediska krajských zastupitelstev politická mapa České republiky, jednoznačně trvám na kontinuitě programu, který byl nastolen a také na navázání na vynikající výsledky práce Regionální rady," prohlásil Michal Hašek a poděkoval dosavadním představitelům Regionální rady Jihovýchod.
Cílem konference bylo poskytnout názorovou platformu odborníkům a odpovědět na základní otázku: Kam směřuje rozvoj regionu Jihovýchod? Ve třech panelových diskusích, sestavených podle prioritních os Regionálního operačního programu (ROP) Jihovýchod, odborníci diskutovali na téma dopravy, cestovního ruchu a rozvoje měst a venkova.
Význam konference jako výborného příkladu komunikace vyzdvihl zástupce Evropské komise Jack Engwegen. Zdůraznil, že Česká republika je největším příjemcem dotací Evropské unie v příjmu na hlavu. Základem poskytování dotací stále zůstává efektivita. S větší pravomocí regionálních orgánů pro stanovení cílů dotační politiky stoupá i jejich zodpovědnost. Pro úspěšnou realizaci cílů je zapotřebí vytvořit kvalitní implementační strukturu s transparentními a přísnými pravidly, kvalitní a dostatečný administrativní aparát a funkční monitorovací systém, zdůraznil Jack Engwegen.
Daniel Braun, ředitel odboru řízení a koordinace Národního strategického referenčního rámce Ministerstva pro místní rozvoj hovořil o systému implementace programů v České republice. Jako primární zdůraznil přesné stanovení cíle a jasnou strategii. Při hledání zdrojů jsou strukturální fondy jedním z několika veřejných zdrojů a nesmí nahrazovat soukromé investice. Zdůraznil, že projekty nemají vznikat izolovaně, ale v souladu se strategiemi. Proto je nutné již od počátku projekt konzultovat.
Dosáhnout více, utratit méně
V panelu doprava poprvé zazněl slogan sdílený postupně i ostatními panely: dosáhnout více, utratit méně. Jak na to? Klíčovými slovy jsou efektivita a kvalitní lidské zdroje.
Výsledky panelové diskuse na téma Doprava
Efektivita dle odborníků panelu Doprava spočívá v této oblasti ve společném strategickém plánování, kvalitě a technologické kázni spojené s obnovením prestiže stavebního dozoru. Silnice jsou nejbolavějším místem regionu Jihovýchod v oblasti dopravy. Polovina silnic II. a III. třídy je v havarijním stavu, další v nevyhovujícím, navíc se stav silnic zhoršuje rychlým tempem. Je potřeba vyvíjet tlak na dokončení strategických dopravních tepen vedených regionem Jihovýchod. "Musíme zlepšit stav silnic druhých a třetích tříd," znělo unisono celým panelem. Silnice stavíme draze.
Cestovní ruch
"Zachránit a budovat to, co jiný nemá: historii a přírodu. Ostatní, například akvapark, je nadstandard." V oblasti cestovního ruchu se odborníci shodli na potřebě stavět na jedinečnosti obou krajů: víno, folklór, památky, zimní sporty… Regionálním rodinným stříbrem jsou nejen existující tradice, jako například Johan Gregor Mendel, František Dietrichstein, Gustav Mahler, Věstonická Venuše, ale i příběhy, legendy a je výhodné více o ně opřít propagaci regionu. Marketing nesmí předcházet skutečným službám -- cílem je především spokojený návštěvník vracející se do regionu, nikoliv počet návštěvníků.
Rozvoj měst a venkovských sídel
Odborníci diskusního panelu na téma rozvoje měst a obcí se shodli na nezbytnosti podpory polycentrického rozvoje -- rovnovážného, ale diferencovaného rozvoje menších i větších měst a na nutnosti podpory udržitelné dostupnosti založené na posílení pólů růstu. Každý kraj má jiné zájmy a je těžké hledat jednotný směr. Je proto nezbytné posilovat již existující spolupráci při vytváření rozvojových strategií krajů, aglomerací kolem pólů růstu a vlastních pólů růstu. Zazněla i konkrétní výzva na posílení spolupráce mezi Jihomoravským krajem a městem Brnem.

Odborníci vidí příležitosti dalšího rozvoje měst a venkova v koncentraci části prostředků pro strategické projekty na národní úrovni, snížení počtu operačních programů a možnosti podpory skutečně integrovaných projektů. Dalším potenciálem je podpora oblasti občanské vybavenosti přes národní zdroje (rozpočtové určení daní).

Zdroj: 14.11.2008 denik.obce.cz str. 0 Ostatní

Čunek vysvětloval poslancům zakázku na systém za zavřenými dveřmi

Za zavřenými dveřmi dnes vysvětloval ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek poslancům okolnosti zakázky na koupi nového informačního systému pro správu žádostí o peníze z EU, kterou vypsalo ministerstvo pro místní rozvoj. Ministra si předvolal sněmovní kontrolní výbor, aby tyto informace slyšel přímo od něj. Ministr svou žádost o uzavřené jednání zdůvodnil tím, že pokud by na veřejnost unikly některé informace, ohrozilo by to vyjednávání o ceně a stát by nový systém mohl vyjít dráž.
"My víme naprosto přesně, kolik máme zaplatit, víme, že tu částku ale můžeme výrazně snížit tím, že provedeme dobře soutěž a provedeme dobře další jednání," řekl Čunek ČTK. To je také podle něj důvod, proč dosud nepředložil požadované materiály.
Kontrolní výbor se minulý týden zabýval aktuální situací kolem Monitorovacího systému fondů EU, který funguje na MMR a který má spravovat žádosti o dotace z evropských fondů. Poslancům se nelíbí, že ministerstvo chce pořídit nový systém, ale jeho zástupci prý nebyli schopni předložit žádný materiál, na jehož základě se pro koupi rozhodli. Podle Čunka je sice současný systém funkční, "ale mohl by být lépe funkční a mohl by být především levnější," řekl ČTK.
Poslanci minulý týden konstatovali, že ministerstvo svou nečinností ohrožuje čerpání peněz z evropských fondů. Tvrdí také, že se MMR vlastní nečinností dostalo do takové situace, kdy už se jeví pořízení nového systému v předpokládaném rozsahu jako nereálné a pro čerpání peněz jako rizikové.
Ani s dnešním vysvětlením ministra Čunka nebyli spokojeni a celou záležitost chtějí projednat na nejbližší schůzi sněmovny. "Nic nebylo dodáno a ten úkol pro pana ministra dodat materiály trvá," řekl ČTK předseda výboru Vladimír Koníček.

Zdroj: 13.11.2008 ceska-media.cz

Dotace EU na cestovní ruch získají už spíš jen velké projekty

Brno 7. listopadu (ČTK) - Šanci získat evropské dotace na rozvoj cestovního ruchu na jihu Moravy a Vysočině mají spíše už jen velké projekty. Města, obce a řada institucí už dostaly skoro 1,5 miliardy korun, nyní pro ně úředníci mají další stovky milionů a předpokládají, že peníze rozdělí spíše mezi projekty, které budou mít větší dopad na region. ČTK to dnes řekla mluvčí Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Milena Marešová.
Na dotaci z programu Rozvoj cestovního ruchu zatím přišlo kolem 300 žádostí v hodnotě 3,2 miliardy korun. Rada rozdala mezi víc než stovku projektů jen zhruba 1,5 miliardy. Příjemci peněz pak museli ze svého přidat další 2,6 miliardy Kč. Peníze šly třeba do Telče a Třebíče, kde jsou památky UNESCO, nebo na značení cyklostezek, ale i na řadu místních projektů do hotelů či penzionů.
"Zkušenosti z prvních výzev ukázaly, že je třeba podporovat projekty, které mají dopad na velké území, generují příjem pro region, jsou integrované s dalšími aktivitami a mají potenciál pro další rozvoj udržitelného cestovního ruchu," poznamenal Artur Zatloukal z Úřadu Regionální rady. Úředníci si teď chtějí zmapovat, kdo a na jaký projekt bude mít ještě o evropskou dotaci zájem. Podle toho připraví podmínky pro další kolo žádostí. Dá se ale očekávat, že přidělí větší sumy menšímu počtu projektů.
Města a obce z Jihomoravského kraje a Vysočiny už letos z EU dostaly na dotacích přes 2,5 miliardy Kč. Celkem by měly do roku 2013 získat kolem 17 miliard korun. Záleží ale na kurzu koruny, částka v každém programu se počítá podle aktuálního kurzu. Dotace mohou sloužit například na výstavbu silnic, vybavení nemocnic či škol nebo výstavbu sportovišť

Zdroj: 7.11.2008 Zpravodajství ČTK

Předsednictví je příležitost

* České předsednictví Evropské unii klepe na dveře. Z jedné strany (vládní) slyšíme, že vše je dobře připraveno. Opozice o tom hlasitě pochybuje. Uvidíme. Ale české předsednictví se netýká, jak mnozí občané předpokládají, jenom Prahy. Řada důležitých jednání se bude odehrávat i v krajských městech. Jaká a jak jsou na to města připravena? Otázka jak stvořená pro Alexandra Vondru, místopředsedu vlády pro evropské záležitosti.
Vláda při výběru lokalit vycházela z toho, že z předsednictví jako mimořádně prestižní události by neměla těžit jen Praha, ale i další regiony, protože celá naše země má co nabídnout. Rozhodli jsme se proto umístit zhruba polovinu ze třinácti nejdůležitějších zasedání mimo Prahu. Každé z vybraných měst je nějakým způsobem tematicky spjaté se zasedáním, které se v něm koná. Např. v lázeňském městě Luhačovice se koncem ledna sejdou ministři sociálních věcí z celé unie, do jejichž agendy lázeňství spadá. V oblíbené turistické destinaci Mariánské Lázně zasednou k jednání ministři pro místní rozvoj, do jejichž kompetence patří cestovní ruch. V březnu zamíří ministři obrany do Olomouce – města se silnou vojenskou tradicí. Další ministerské summity se budou konat na Hluboké (ministři zahraničí), v Litoměřicích (ministři dopravy) a v Brně (ministři zemědělství). Při výběru míst vláda myslela také na určitou geografickou vyváženost – chtěli jsme jít cestou zviditelnění regionů jak v Čechách, tak na Moravě. Dalším kritériem byla dopravní dostupnost vybraných lokalit a existence dostatečných ubytovacích a konferenčních kapacit. Kromě zasedání ministrů proběhne během předsednického roku řada důležitých akcí i v dalších krajích a městech. Například v Hradci Králové se uskuteční jedna z největších akcí, sejde se tam asi 2000 lidí na tradiční konferenci o internetu ve státní správě a informační společnosti. V Ostravě bude mimo jiné důležitá schůzka pro nový informační schengenský systém. A tak bychom mohli pokračovat dlouho. Žádný z krajů tak nepřijde zkrátka.
* Je obvyklé, že předsednická země „delimituje" jednání z hlavního města?
Předsednictví je pro každou zemi příležitostí, jak zvýšit svou prestiž a zviditelnit se. Je proto běžné, že předsedající stát rozprostře klíčové akce tak, aby přilákal pozornost zahraničí k různým koutům země. Cílem je, aby lidé, kteří by se jinak buď z časových, či jiných důvodů do našich regionů nepodívali, vraceli po předsednictví z ČR s dobrou vzpomínkou, podělili se o dobrý zážitek např. se svými přáteli a časem se třeba vrátili se svými rodinami. Předsednictví je svým způsobem unikátní reklamní příležitost. Podobně uvažovalo například Finsko, kde se několik zasedání konalo i za polárním kruhem, Velká Británie, Rakousko či nyní předsedající Francie. Tam jsem se mimo jiné účastnil setkání ministrů pro evropské záležitosti, které se konalo na lodi u pobřeží poblíž Brestu, který je tradičním francouzským přístavem. Takové zážitky si člověk pamatuje. Je i naším cílem, aby si od nás všichni odvezli dobrou vzpomínku.
* Vy sám, pane místopředsedo, jste před časem vyzval hejtmany, aby navrhli, jak se do předsednictví zapojí. Jak reagovali a co vymysleli?
V červnu tohoto roku se hejtmani na jednání se mnou domluvili na podílení se na pořádání regionální informační kampaně („EU road show"), která proběhla v těch českých regionech, kde se během českého předsednictví budou konat zasedání na úrovni ministrů EU. Tato první fáze informační kampaně měla za cíl upozornit veřejnost na to, že naše země bude předsedat Radě EU, informovat ji o našich prioritách a o tom, co to pro nás bude znamenat. Zároveň jsem zkontroloval, jak probíhají přípravy a všude jsem zkonstatoval velmi dobrý stav i to, že regiony k této prestižní záležitosti přistupují velice zodpovědně a berou předsednictví nikoli jen jako povinnost, ale i jako příležitost.
* Jaký přínos pro jednotlivé kraje či regiony by mohlo pořádání akcí českého předsednictví mít? A co v tomto ohledu nesmějí hejtmani a krajské úřady zanedbat?
Pořádání neformálních ministerských zasedání a dalších akcí spojených s předsednictvím je samozřejmě náročný úkol, zároveň je to ale pro hostitelský region jedinečná příležitost, jak na sebe upozornit. Pokud se krajům povede ukázat to nejlepší, co mohou nabídnout, zapíší se do evropského povědomí a zvýší se jejich cestovní ruch. Do České republiky přijede kvůli předsednictví více než 30 000 VIP delegátů a zahraničních novinářů. Rozhodně ale nebudou všechen čas trávit jen na politických jednáních. Kraje proto připravují doprovodný program – řadu kulturních a společenských akcí nejen pro ministry, ale také pro jejich doprovod a další účastníky jednání. Základem úspěchu je samozřejmě dobrá spolupráce při přípravách mezi kraji a centrálními úřady, kde do dnešní doby nenastaly žádné problémy a věřím, že ani nenastanou. Součástí dobré organizace musí být ovšem i předvídání nepředvídatelného. I zde věřím, že Češi projeví potřebnou flexibilitu, jako zatím vždy v minulosti při podobných významných událostech. Teď už jenom zbývá doufat, že ke svým „zděděným" úkolům se vší zodpovědností přistoupí i nově zvolení hejtmani, kteří se patrně budou rekrutovat z dosavadních největších pochybovačů…

Zdroj: 1.11.2008 Parlament, vláda, samospráva str. 25  

Prostředky Evropské unie se často vyplácejí neoprávněně

BRUSEL -Evropská unie v loňském roce neoprávněně vyplatila miliardy eur. Vyplývá to ze zprávy o plnění rozpočtu EU za rok 2007, kterou zveřejnil Evropský účetní dvůr (ECAS).
Auditoři odhalili chyby především u peněz určených pro chudší regiony,kam putují prostředky z Fondu soudržnosti. Zhruba 11 procent finančních prostředků Unie v tomto případě vyplatila v rozporu s pravidly. Celkově do méně rozvinutých regionů putovalo 42 miliard eur (více než jeden bilion korun), případné ztráty se tak pohybují vřádu miliard eur.
Evropská komise se jako každý rok brání,že v těchto případech nemusí jít vždy o podvody.»Když Evropský účetní dvůr a komise ho-voří o chybách,mají tím na mysli nesplnění podmínek pro příjem peněz z fondů EU. Pokud jsou někde problémy,jde v 99 procentech případů o výsledek chyb,které mohou být napraveny,není to výsledek nějakých podvodů,«řekla eurokomisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová.
Ne všechny případy,o nichž auditoři hovoří,však vypadají nevinně.
Týká se to především zemědělství, které je spolu s penězi pro chudší regiony nejproblematičtější oblastí.
»Ze 196 prověřovaných operací vykazovalo chyby 64 operací. Přibližně dvě třetiny chyb (44)byly hodnoceny jako závažné,«uvedl ECAS s tím,že Unie zemědělcům vyplatila v rozporu s pravidly až pět procent celkových prostředků určených pro farmáře.
Zneužití unijních fondů se již tradičně objevuje na jihu Evropy. Ve výroční zprávě ECAS se neustále opakují Řecko,Itálie,Španělsko, Portugalsku a k nim se občas připojí Francouzi a Irové. Auditoři upozorňují,že EU na jihu Evropy značně přeplácí producenty olivového oleje. »Při přidělování nároků producentům oliv italské orgány uznaly 153 000 případů mimořádných okolností pouze na základě prohlášení daného kraje nebo provincie,že příslušné území se ocitlo v obtížné situaci,« dodává ECAS.
V Portugalsku a Británii zase někteří příjemci z evropských fondů získali peníze na půdu,která není vůbec zemědělská. Portugalsko například vyplatilo podporu zemědělcům,jejichž nahlášené plochy jsou součástí půdy ve veřejném vlastnictví (takzvané baldios). Jedná se přitom zpravidla o veřejné pastviny velmi špatné kvality a z větší části pokryté křovím a stromy. Italové zase v jednom případě vypláceli peníze zemědělci na pozemek s pistáciemi. Když však na místo dorazili evropští auditoři,po pistáciích nikde nebyla ani památka. Šlo totiž o zcela běžný les,,který vůbec nemá na ta-kovou podporu nárok.

Za plnění rozpočtu EU odpovídá výhradně či ve spolupráci se členskými státy Evropská komise. Celková výše plateb v rozpočtu na rok 2007 činila 114 miliard eur,tedy zhruba 2,8 bilionu korun.

Zdroj: 12.11.2008 Haló noviny str. 11 Ekonomika

Dveře k 150 miliardám korun

 Během září a října letošního roku vyhlásily řídicí orgány jednotlivých operačních programů 38 výzev na 144,05 mld. Kč. Do 31. srpna 2008 bylo schváleno 1745 projektů s hodnotou přes 46 mld. Kč.
České řídicí orgány jednotlivých operačních programů pravidelně vyzývají veřejnost k podávání projektů, které umožňují čerpat evropské finance formou výzev k předkládání projektových žádostí. V září a říjnu jich bylo zveřejněno 38 a žadatelům nabízí čerpání 144,05 mld. Kč (583,1 mil. eur).
Stále pokračuje schvalování předložených projektů. Podle údajů monitorovacího systému MSC bylo k 31. srpnu 2008 mezi 1745 schválených projektů rozděleno přes 46 mld. Kč (1862 milionů eur). Dalších 7637 předložených projektů, které usilují o čerpání více než 178 mld. Kč (7211 milionů eur), právě prochází vyhodnocením.
Od začátku programového období 2007-2013 bylo vyhlášeno 358 výzev k předkládání projektů na čerpání peněz z evropských fondů. Celkové množství prostředků, které v jejich rámci mohou předkladatelé získat, přesáhlo 12 mld. eur.
„Každý, kdo chce finanční podporu získat, musí v rámci tematicky zaměřených výzev předložit svůj projekt. Ten by měl popsat, jakou činností se žadatel bude zabývat a jakou měrou tím přispěje ke zlepšení ekonomiky nebo společenského prostředí. Závazný projekt také zajistí, že dotace budou využity účelně a nedojde k jejich zneužití," uvedl ministr Jiří Čunek.

Mezi roky 2007-2013 má do České republiky přitéct celkem 26,69 mld. eur. Dosud uveřejněné výzvy z tohoto objemu prostředků pokryly v druhém roce programového období již skoro polovinu.

Zdroj: 10.11.2008 Prosperita

Schvalování projektů na čerpání evropských dotací v říjnu zaznamenalo čtvrtinový nárůst

Počet schválených projektů žádajících o podporu z evropských fondů se v průběhu října zvýšil o 25,8 procenta. Zatímco ke konci září mělo finanční prostředky přiděleno celkem 2 165 projektů, na konci října jich bylo již 2 772. Česká republika tak pokračuje v pozitivním trendu zrychlení přidělování peněz z evropských fondů žadatelům.
Na říjnovém nárůstu se podílel zejména operační program (OP) Podnikání pro inovace a Integrovaný operační program, který má v kompetenci cestovním ruch, zavádění informačních technologií, rozvoj státní správy a další důležité oblasti. V regionech nejvíce pokročily regionální operační programy (ROP) Jihovýchod, Severovýchod, Jihozápad a Střední Čechy.
Evropská unie podporuje rozvoj konkurenceschopnosti České republiky a jejích regionů prostřednictvím 24 operačních programů, což jsou oficiální dokumenty vymezující oblasti, na jejichž zlepšení se chce Česká republika zaměřit. Takovými oblastmi jsou například doprava, životní prostředí, zaměstnanost, věda a vzdělávání nebo inovace v podnikání. Vlastní operační programy mají také jednotlivé regiony a zvláštní OP podporují přeshraniční spolupráci s našimi sousedy - Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem.
Evropská unie plánuje podporu hospodářského a sociálního sbližování svých členských států v sedmiletých cyklech - programových obdobích. Mezi lety 2007-2013 má do České republiky přitéct celkem 26,69 miliard eur.
Zdroj: MMR

Monitorovací systém strukturálních fondů

Ministerstvo pro místní rozvoj ohrožuje podle poslanců svou nečinností čerpání peněz z fondů Evropské unie v současném plánovacím období 2007 až 2013. K tomuto závěru dospěl sněmovní kontrolní výbor. Vyplývá to z usnesení na jeho webových stránkách. Ministerstvo pro místní rozvoj se k tvrzení výboru vyjádřit nechtělo s tím, že ministr Jiří Čunek poskytne informace poslancům v pondělí.

"Ministr Čunek nebude proto v této věci poskytovat médiím své stanovisko dříve, než ho obdrží členové kontrolního výboru," sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Kontrolní výbor si pozval na své výjezdní zasedání do sněmovního zařízení v Lipnici nad Sázavou zástupce ministerstva pro místní rozvoj, aby ho informovali o aktuální situaci Monitorovacího systému fondů EU. Systém má za úkol zajišťovat věcné i finanční sledování projektů spolufinancovaných z peněz EU. A to od podání žádosti až po její vyřízení nebo případnou kontrolu, zda příjemce peněz dodržel všechna pravidla.

Poslancům se hlavně nelíbí, že ministerstvo pro místní rozvoj uvažuje údajně o pořízení nového systému za zhruba 400 až 500 milionů korun. Jeho představitelé přitom nebyli schopni předložit žádný materiál, na jehož základě se pro koupi systému rozhodli, řekl předseda výboru Vladimír Koníček. Ministerstvo podle něj ani neví, zda chce pořizovat nový centrální systém, nebo jen některé jeho součásti. Zakázku chce prý vyhlásit v prosinci. "Už vypisují zakázku a nevědí ani, na co ji chtějí vypsat," komentoval to Koníček.


zdroj: tyden.cz

Podvodné slíbení dotací z EU: Ministerstvo varuje před lživými informacemi od společnosti Euro Buy Invest Group, s.r.o.

Praha - Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) varuje občany před lživými informacemi od společnosti Euro Buy Invest Group, s.r.o., která na svých internetových stránkách nabízí zprostředkování až 20% dotace z EU na výstavbu domu. 

Z dotazů občanů, s nimiž se obracejí na MMR vyplynulo, že obchodní zástupci firmy EBI GROUP a partnerské TP investiční, s.r.o. kontaktují majitele rozestavěných domů a nabízejí získání dotace za úplatu 24 tisíc zaplacenou předem. Dnes o tom informovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 

MMR varuje občany před touto nabídkou. Ve tiskové zprávě MMR varuje:"Na výstavbu rodinných domů není možné získat dotaci prostřednictvím „Programu rozvoje venkova". Firma EBI GROUP se sídlem Korunní 810/104, Praha 10 zneužívá nepravdivou informační kampaň za účelem vlastního obohacení."

Zdroj: pressweb.cz

MMR navrhuje zřídit fond na krytí ztrát při čerpání dotací

Praha - Po letošních zkušenostech se silnou korunou, která ukrajovala z objemu peněz určených v evropských fondech pro Česko, připravilo ministerstvo pro místní rozvoj protiopatření. Dalším případným ztrátám by mohlo zabránit například vytvoření rezervního fondu tvořeného prostředky ze státního rozpočtu a z peněz vrácených po neoprávněném užití dotací. Řekl to Petr Hrazdil z ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Návrh ministerstva v pondělí projedná vláda. 

Dalším opatřením proti posilující měně by podle Hrazdila mohlo být také vyhlašování menšího počtu výzev v rámci jednotlivých operačních programů. Projektů, které by evropské peníze získaly, by tak bylo méně. Toto opatření by prý bylo v pravomoci řídících orgánů jednotlivých operačních programů, které by měly povinnost pravidelněji sledovat vývoj měnového kurzu a podle jeho pohybu případně reagovat.

Řešit situaci se silnou korunou by podle Hrazdila mohlo také přesunutí peněz mezi oblastmi rozvoje jednotlivých operačních programů nebo teoreticky prý i mezi operačními programy samotnými. "Je to však až poslední bod, který by se neměl příliš využívat," podotkl Hrazdil. 

V období pro roky 2007 až 2013 je pro Českou republiku v EU vyčleněno 26,7 miliardy eur, což je nyní přibližně 645 miliard korun. Ještě na konci minulého roku výše peněz určených v evropských fondech pro Česko přesahovala podle původního kurzu v korunách 750 miliard.

Zdroj: ČTK

Jasně se profiluje městská dimenze strukturální politiky

Budoucnost politiky soudržnosti je pro naše města nesmírně důležitá, a proto je nutné prosadit v rámci Společenství určité změny. V prvé řadě je však třeba o možných změnách a naší národní pozici k budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 začít intenzivně diskutovat. Z tohoto důvodu jsem také v Senátu ČR ve spolupráci s předsedou Výboru pro záležitosti Evropské unie Luďkem Sefzigem uspořádal k tomuto tématu národní konferenci. 

Podle mého názoru je žádoucí, aby strukturální politika co nejméně zasahovala do oblastí, které jsou účinněji řešeny působením trhu. Výběr konkrétního scénáře, který by Česká republika měla podporovat, by se přitom měl odvíjet i od jeho výhodnosti pro ČR.

Základním cílem je maximalizovat objem finančních prostředků, které získáme s ohledem na to, kolik odvedeme do společného rozpočtu. V budoucím období je každopádně zapotřebí posílit víceúrovňové řízení při rozhodování o evropských fondech. Role evropských orgánů by měla být čistě strategická nikoliv operativní, role států a národních vlád by se měla omezovat na opatření celostátního významu a rozsahu. Dále je zapotřebí do hry mnohem více vtáhnout regiony a města a plně jim umožnit přístup k řešení lokálních problémů na základě integrovaného přístupu. 

Jako zpravodaj Výboru pro regionální rozvoj v Evropském parlamentu připravuji dokument k úloze měst v politice soudržnosti. V Evropské unii města generují 70-80 % produktu a přes 80 % Evropanů žije ve městech. Je proto logické, že se pozornost politiky soudržnosti obrací na městské celky; jako jedna z priorit se jasně profiluje městská dimenze strukturální politiky. V městských aglomeracích se ve velké míře soustřeďují problémy hospodářské, environmentální a sociální povahy. V konečném důsledku nesmíme zapomínat na propojení mezi městy a venkovem.

Význam měst v ekonomickém rozvoji je tedy nezpochybnitelný, je proto nutné vytvořit v rámci čerpání evropských peněz pro města vyhovující podmínky. Za prvé je třeba, aby města, která jsou stejně jako kraje a stát orgány veřejné správy s vlastním rozpočtem, získaly větší odpovědnost za programování a implementaci strukturálních fondů. Přestože evropská legislativa již dnes umožňuje subdelegovat prostředky městům tak, aby je mohly alokovat na vytvářené integrované rozvojové plány, tato možnost je v členských státech využívána pouze okrajově. Subdelegace na města není povinná a je sporné, do jaké míry dobrovolný rámec funguje. V budoucnosti města musí dostat příležitost spravovat evropské peníze.

Druhým požadavkem je posilování úvěrového principu namísto stávajícího principu dotačního. V současném programovacím období došlo zavedením finančního instrumentu Jessica k vytvoření prostoru pro systémovou změnu politiky soudržnosti. Je však skutečností, že tento prostor nebyl v zásadě využit. V následujícím období by bylo žádoucí podporovat masivní využití bankovních produktů s dotovanými úroky. Tento mechanismus má velký potenciál v mnoha ohledech. Při tlaku zejména čistých plátců na snižování zdrojů by bylo v dlouhodobém horizontu více dostupných prostředků, neboť revolving předpokládá opakované užití zdrojů. Koneční příjemci by si vždy důkladně rozmysleli, zda je skutečně efektivní projekty realizovat, neboť by museli prostředky vracet. Menší municipality, které se potýkají s problémy při hledání kapitálu na investice a rozvoj, by získaly přístup ke zdrojům. Současně by však nebyly zatíženi drahými úroky standardními na finančních trzích. To je podle mého názoru naším národním zájmem. Zda se nám podaří naše národní zájmy obhájit, uvidíme také v rámci českého předsednictví v první polovině příštího roku.

Počínaje letošním červencem jsme se díky společnému francouzsko – česko – švédskému předsednickému programu stali na osmnáct měsíců přímo zodpovědnými za vedení debaty o budoucím směřování Unie, a to nejen v oblasti budoucí kohezní politiky. Musím říci, že v Evropském parlamentu po určitém rozčarování z Francouzů všichni netrpělivě očekávají, jak se nám podaří zhmotnit motto českého předsednictví Evropa bez bariér. Odstraňování a zjednodušování pravidel je tématem, které zde má velkou podporu. Nadcházející předsednictví Rady EU tak má možnost ukázat moderní a odvážnou tvář České republiky. Jsem přesvědčen, že tuto výzvu pod vedením Alexandra Vondry zvládneme.

Publikováno na : virtually.cz

Autor:Oldřich Vlasák