Podpora obcí a regionů v rámci národních programů MMR

Praha - Rozhodující pomoc regionům v rámci regionální politiky je v letošním roce realizována především prostřednictvím programů Evropské unie. 

Kromě této podpory Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vyhlásilo ještě národní regionální programy, které zahrnují specifické potřeby České republiky a nejsou v rámci programů EU podporovány. Dnes o tom informovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. 

„V letošním roce jsou v oblasti regionální politiky realizovány dva národní programy, na které bylo vyčleněno celkem 237 mil. Kč. Jedná se o program Podpora bývalých vojenských areálů k obecnímu využití, kde činí celková podpora akcí 132 mil. Kč a program Podpora obnovy venkova, ve kterém dosáhne podpora akcí 105 mil. Kč. V obou programech bylo podpořeno celkem 514 akcí obcí a svazků obcí. Podpořené akce se již realizují a se státní podporou by mělo být dokončeno v regionech dílo v celkové hodnotě 196 mil. Kč," oznámil ministr Jiří Čunek.

Kromě těchto programů ministerstvo vyhlásilo i v letošním roce program Obnova obecního a krajského majetku postiženého živelní nebo jinou pohromou. Ten je výrazem podpory státu obcím a krajům, které utrpěly škody na svém majetku v důsledku živelních pohrom. Prostředky jsou určeny na následnou pomoc obnovy a rekonstrukce postižených nemovitostí. Příjem žádostí do tohoto programu je otevřen, aby pomoc byla v těchto případech co nejrychlejší. Do konce září bylo v rámci tohoto programu podpořeno celkem 213 projektů ve výši 370 mil. Kč.

Vzhledem k průběžnému příjmu žádostí eviduje ministerstvo dalších 90 žádostí, které jsou připravovány k realizaci rozhodnutí o poskytnutí podpory. Celkové výše požadované podpory u těchto evidovaných žádostí činí 103 mil Kč. Další informace je možno nalézt na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Zdroj: 13.10.2008 pressweb.cz

Vliv krajů na českou ekonomiku

Pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj vznikla zajímavá studie a porovnání výsledků komplexní socioekonomické analýzy všech krajů a vybraných 24 našich velkých měst. Metodiku a vypracování studie garantovala Vysoká škola ekonomická v Praze. Hlavním organizátorem a inspirátorem akce však byla společnost MasterCard Worldwide. Projekt MasterCard česká centra rozvoje odhaluje, jak si stojí jednotlivé kraje ČR. Měsíc před krajskými volbami byly výsledky nezávislé socioekonomické analýzy 14 krajů ČR a jejich vlivu na tuzemskou ekonomiku zveřejněny. Uvedený projekt je unikátní modifikací každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších světových měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce. Zde se mimochodem z téměř dvou stovek světových měst umístila Praha na 49. místě, jako nejvýše v žebříčku postavené město z východního bloku (1. Londýn. 2. New York, 3. Tokyo ... 51. Moskva). Těsně před konáním voleb do krajských zastupitelstev má veřejnost k dispozici porovnání všech krajů v oblasti socioekonomické úrovně. Je nutno dodat, že komplexní metodika projektu hodnotila české kraje a města podle více než 40 ukazatelů v sedmi základních sektorech ekonomického a sociálně politického života. Nelze tedy v souvislosti s volbami hovořit o nějakém známkování politické reprezentace, ale výsledky sledují cíl určit sílu vlivu jednotlivých regionů na ekonomiku, zhodnotit jejich investiční atraktivitu a nasměrovat jejich vývoj a podpořit další regionální politiku. Význam tohoto hodnocení poroste s časem, kdy v dalších letech bude možné sledovat trendy vývoje v této oblasti. Metodika hodnocení Kraje byly hodnoceny, jak již bylo uvedeno, souborem více než čtyřiceti indikátorů, které byly členěny podle dimenzí obvyklých při světovém hodnocení měst, byly však přizpůsobeny specifikům České republiky. Každá ze sedmi skupin indikátorů měla určenou svou váhu, ovlivňující celkový výsledek. V první oblasti šlo o právní a politický rámec či zhodnocení intervencí veřejného sektoru (váha 15 %). Přihlíželo se např. k využití strukturálních fondů, zařazení do strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů, k expertnímu hodnocení strategických dokumentů. Druhá skupina ukazatelů hodnotila ekonomickou stabilitu (váha 20 %). Patří sem např. indikátory vývoje počtu obyvatel, počtu podnikatelů, vývoj HDP na obyvatele, počty dokončených bytů či vývoj zaměstnanosti. Nejvyšší váhu (25 %) měly ukazatele hodnotící podnikatelské podmínky (investiční atraktivitu).Soubor indikátorů hodnotil mj. přítomnost produkčních zdrojů, podmínky konkurence a možnosti kooperace, dopravní dostupnost a vedlejší služby pro podnikatele. Zbývající čtyři okruhy problémů měly shodně váhu pro hodnocení 10 %. Jsou to finanční toky, hodnotící intenzitu globálního propojení a přítomnost center obchodu a tím i poptávky v regionu. Stejnou váhu má i umístění a počet Business center včetně hodnocení jejich podnikatelské struktury, odvětví a počtu zaměstnanců. Počet nových pracovních míst ve vědě, podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumu na celkové zaměstnanosti ukazuje na technologickou vyspělost kraje, stejně jako počet fakult vysokých škol a jejich zaměření. Podle imisí znečišťujících látek a podle ukazatele naděje dožití při narození byla hodnocena kvalita života. Sem patřily i indikátory počtu kulturních a sportovních zařízení, počty nemocničních lůžek, lékařů a podíl obyvatel napojených na vodovod, kanalizaci či domácností připojených na internet. Souhrn jednotlivých hodnocených položek dával v každém kraji výsledné číslo, které ukazuje na škále nula až sto bodů jejich celkové umístění (viz tabulka). Tabulka: Výsledné pořadí krajů Pořadí Kraj Počet bodů 1. Praha 91,80 2. Středočeský 61,91 3. Plzeňský 61,58 4. Jihočeský 60,17 5. Liberecký 56,89 6. Vysočina 56,82 7. Pardubický 56,80 8. Jihomoravský 56,29 9. Královéhradecký 49,44 10. Zlínský 54,63 11. Olomoucký 53,11 12. Moravskoslezský 51,88 13. Karlovarský 49,44 14. Ústecký 48,77 Výsledky analýzy krajů První místo mezi kraji obsadilo hlavní město Praha s 91,08 indexními body, druhý je Středočeský kraj (61,91 bodů) a na třetím místě se umístil Plzeňský kraj (61,58 bodů). Výjimečné postavení Prahy (1. místo) potvrzuje většina ukazatelů. Praha dosáhla prvního místa u více než poloviny hodnocených indikátorů a má v české ekonomice specifické postavení, protože vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Úroveň HDP Prahy s hodnotou 662 815 Kč na jednoho obyvatele je více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru a dosahuje 167 % průměru evropské sedmadvacítky. V porovnání jednotlivých ukazatelů si Středočeský kraj (2. místo) stojí výborně: těží zejména z blízkosti ekonomicky silné Prahy, zaznamenal až 5 % nárůst počtu obyvatel, což se také odráží v počtu 5,11 dokončených bytů na tisíc obyvatel. Plzeňský kraj (3. místo) ve srovnání s ostatními českými kraji dosahuje druhé nejvyšší úrovně HDP na obyvatele, ve vývoji HDP ve stálých cenách Plzeňský kraj Prahu dokonce předstihl. V obdobném hodnocení 24 velkých měst v ČR byla na prvním místě opět Praha (86,1), na druhém místě Brno (59,56) a na třetí Ostrava (58,82). Silné a slabé stránky Z analýzy krajů a měst vyplynuly silné a slabé stránky rozvoje České republiky jako celku. Mezi silné stránky rozvoje ČR patří kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla; vybudování množství výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě; vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity; trvalé investice do ochrany životního prostředí; přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch. K slabým stránkám rozvoje ČR patří obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků; nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory; nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů; růst rizikových skupin obyvatelstva, nejen ve městech, ale i na venkově; zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů; nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky; dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově; nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů. Zdroj: denik.obce.cz

Podpora spolupráce výzkumu a vývoje s průmyslovou sférou

Informační centrum Akademie věd ČR pro inovace (ICAVI) je projektem Střediska společných činností AV ČR, v. v. i., který je financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie. Cílem projektu je vybudování místa pro setkávání odborníků z akademické a průmyslové sféry, navázání spolupráce mezi těmito sektory a komercializace výsledků výzkumu a vývoje.

Kromě velmi důležitých osobních setkávání je díky technice možné uskutečnit i telekonference s odborníky prakticky z celého světa. Přestože se projekt blíží ke konci své realizace (předmětem projektu bylo vybavení informačního centra špičkovými technologiemi), tak vlastní náplň, tedy jednotlivá setkání, se teprve začínají uskutečňovat a s působením v této oblasti se počítá minimálně po několik dalších let.

Informační centrum se nachází v prostorách Akademie věd na Národní třídě 3 v Praze 1.

Inovace v současném světě a jejich význam pro ekonomiku

Inovace jsou základem úspěchu v celosvětovém konkurenčním prostředí, schopnost tvorby inovací je hlavním strategickým nástrojem zvyšování konkurenceschopnosti v globální ekonomice. Nemusí se jednat pouze o nové technologie, ale i o nové produkty, postupy, služby zákazníkům, vyšší efektivitu práce, lepší kvalitu. Inovace vznikají především díky propojení znalostí a zkušeností z různých oborů a díky zapojení výzkumných struktur a institucí do kooperace s flexibilními a technologicky vyspělými firmami. Výsledky výzkumu a vývoje jsou právě na základě konzultací s odborníky z privátní (často průmyslové) sféry dále vyvíjeny až do konečné formy, kdy jsou představeny konečným zákazníkům a mohou být komercializovány. Vzhledem k tomu, že právě propojení mezi vědeckou a průmyslovou sférou je důležitou, ale doposud poměrně opomíjenou oblastí, se Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., snaží podporovat přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Prvním krokem bylo právě vybudování Informačního centra AV ČR pro inovace. Toto moderní, multimediální, informační, poradenské a komunikační centrum je zaměřeno na propojení výzkumně-vývojové základny AV ČR se zájmy veřejných i soukromých subjektů působících především na území hl. m. Prahy.

Projekt ICAVI podporuje rozvoj inovací

Vlastní projekt byl rozložen do dvou etap. V první etapě byl dopracován stavební projekt, provedeny stavební úpravy, instalace vzduchotechniky a strukturované kabeláže a instalování technologií. Slavnostní otevření informačního centra proběhlo na konci dubna 2008 za přítomnosti předsedy AV ČR prof. RNDr. Václava Pačesa, DrSc., Ing. Ladislava Macka, prezidenta České manažerské asociace a generálního ředitele a předsedy představenstva ČMZRB, a. s., a dalších významných osobností z akademické i průmyslové sféry. Spuštěny byly také internetové stránky projektuhttp://www.icavi.cas.cz, kde jsou uvedeny bližší informace včetně kontaktů na realizační tým.

Druhá etapa, která byla ukončena na konci června 2008, byla zaměřena na zkušební provoz informačního centra a jeho propagaci. Uskutečnilo se několik setkání s odbornými pracovišti AV ČR i firmami a započalo se s vyhledáváním technologií v ústavech, které budou nabídnuty dále mimo AV ČR. Vlastní aktivity projektu byly v rámci pilotního projektu nastartovány a nyní dále běží. V současné době realizační tým projektu kontaktuje jednotlivá pracoviště AV ČR, vyhledává technologie, které je již možné prezentovat odborné veřejnosti, resp. firmám majícím o tyto výsledky výzkumu zájem. Po vyhledání technologií následuje kontaktování firem a zprostředkování společného setkání. Samozřejmostí je spolupráce s odborníky na problematiku patentového poradenství a licenčních služeb, kteří dlouhodobě působí v rámci Střediska společných činností AV ČR, v. v. i.

V rámci projektu ICAVI jsou umožněna přímá osobní setkávání výzkumníků z pracovišť AV ČR s představiteli podnikatelského sektoru na základě úzké spolupráce mimo jiné s Českou manažerskou asociací a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Kromě těchto setkávání jsou pořádány kulaté stoly, workshopy, semináře a konference, kde jsou prezentovány výsledky výzkumu prováděného na pracovištích AV ČR. Je možné konstatovat, že díky zaměření na podporu rozvoje inovací se projekt přímo podílí na utváření podoby českého inovačního prostředí.

Technické vybavení informačního centra

Konferenční místnost je vybavena špičkovou technikou. Konkrétně se jedná o videokonferenční systém s vysokým rozlišením, který umožňuje propojení až čtyř účastníků. Konference může být i živě vysílána na internetu. Kromě sady instalované v sále je k dispozici přenosná sada pro rychlé zprovoznění videokonferenčního spojení na místě zájmu. V sále je k dispozici multimediální tabule – plazmová obrazovka s dotykovým panelem se softwarem SMART Sympodium, který umožňuje využívat moderní způsoby interaktivní prezentace (např. popisků do videoprezentací). Instalován je také vizualizér, dokumentová kamera, která umožňuje snímání 2D nebo 3D předloh s 14násobným optickým zoomem. Veškerá technika je ovládána jednoduchým intuitivním ovládáním prostřednictvím přenosného dotykového displeje. Samozřejmostí je lektorský počítač s multifunkční tiskárnou a uživatelská PC pro účastníky akcí. Sál umožňuje různá uspořádání podle typu akce (např. konferenční v řadách za sebou nebo postavení stolů do tvaru „U" vhodné pro videokonference, interaktivní setkání a diskuze).

Zdroj: businessinfo.cz 

Říman slíbil přidat plyn

Státní podpora exportu
České exportní firmy se mohou těšit na vyšší státní podporu. Především ty, které míří do zemí mimo Evropskou unii. Podle nejnovějšího plánu ministerstva průmyslu a obchodu jsou ve hře desítky miliard korun.

Zajistit dlouhodobý růst české ekonomiky i v době, kdy se očekává ochlazení západních trhů. To je cíl nových vládních opatření. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman minulý týden představil kroky, kterými chce podpořit český export, a to především do zemí mimo Evropskou unii. Hlavním nástrojem má být rozšíření financování exportu s dotací státu.

Takové exportní úvěry jsou zatím dominantou České exportní banky. Ministerstvo průmyslu spolu s rezortem financí navrhuje, aby je mohly za stejných podmínek poskytovat i komerční banky. Jejich návrh mají na stole k projednání ekonomičtí ministři vlády. „Do konce roku by měla jít příslušná novela do vlády, v polovině příštího roku by banky mohly začít tyto úvěry poskytovat," říká Říman.

Stát by současně měl kapitálově posílit obě základní instituce, které na podporu exportu má, tedy Českou exportní banku (ČEB) a pojišťovnu EGAP. Proto ještě letos navýší základní kapitál ČEB o 150 milionů na dvě miliardy korun a v příštím roce o stejnou částku. Stát rovněž rozšíří pojistné kapacity EGAP ze 120 miliard na 150 miliard korun. Poté by tato instituce měla být schopna vyhovět všem požadavkům exportérů na pojištění vývozu se státní účastí. V plánu je i posílení činnosti ambasád a konzulárních služeb.

Další z kroků k podpoře ekonomického růstu a exportu by mělo být urychlené čerpání dotací ze strukturálních fondů. Jak potvrdil Říman, jeho ministerstvo firmám do konce příštího roku z Operačního programu Průmysl a inovace nabídne až 80 miliard korun. „Jsme s to takový krok provést, ačkoliv původně jsme předpokládali plynulé čerpání dotací v rámci celého sedmiletého období," dodává ministr. Z tohoto programu lze v období let 2007 až 2013 vyčerpat na dotacích 90 miliard korun. Zatím mají firmy v rámci vypsaných výzev „přiklepnuto"  27 miliard korun.

 Šance za hranicemi Unie

„Pro zachování růstu české ekonomiky musí export mimo Unii dramaticky vzrůst," zdůrazňuje Říman. Obrat českého zahraničního obchodu v srpnu klesl podle jeho údajů na 353 miliard korun, což je nejnižší úroveň od srpna 2006. Jen velmi mírně roste export do členských zemí EU, vývoz do USA a Japonska naopak klesá. Naproti tomu nejvíce za osm měsíců rostl vývoz do postsovětských republik, zejména do Ruska a Ukrajiny.

Export se podílí na tvorbě tuzemského hrubého domácího produktu zhruba třemi čtvrtinami, většinu jeho růstu zabezpečují malé a střední firmy. Vývoj hrubého domácího produktu je  prakticky výlučně závislý na objemu vývozů. Na trzích, které jsou dnes pro české exportéry klíčové, tedy především země eurozóny a Spojené státy, dochází po letech stabilního vzestupu k významnému zpomalení. Růst hrubého domácího produktu Evropské unie i USA se pomalu ale jistě blíží jednomu procentu, respektive nule.

Šance českých vývozců tedy spočívají v expanzi na jiné trhy, než jakým jsou státy Evropské unie. Mimo Unii dnes směřuje jen zhruba sedmina českého vývozu. „Pokud budou naši exportéři schopni následovat tempa růstu trhů mimo eurozónu, bude se podíl těchto trhů na celkovém českém exportu výrazně zvyšovat," tvrdí Říman. Podle aktuální prognózy Mezinárodního měnového fondu by měl tuzemský export do zemí mimo Unii plynule růst a v roce 2013 by jeho podíl na celkovém vývozu měl činit už 38 procent.

Kam jít? Návod jasně dává už dnešní teritoriární struktura úvěrů, které poskytuje Česká exportní banka. Téměř třetina jich směřuje do Ruské federace, další pak do Gruzie, na Ukrajinu, do Turecka a Číny.

 Nová role bank

Jak by nový model exportního financování mohl fungovat? Dnes získávají firmy státem dotované, tedy úrokově zvýhodněné úvěry pouze od státní České exportní banky. Tento systém státní podpory by měl být doplněn o model dorovnávání úrokových rozdílů. To by znamenalo, že zvýhodněné úvěry začnou poskytovat i běžné komerční banky, jimž vybraný administrátor dorovná rozdíl v úrocích, za které by exportní úvěry poskytovaly a za které by finanční zdroje získávaly na trhu.

V malé míře existuje něco podobného už nyní. Komerční banky totiž mohou poskytovat klientům zvýhodněné exportní úvěry, a to přes refinanční služby od ČEB. Poskytnutý úvěr se zvýhodněnou sazbou jim tedy exportní banka vlastně přefinancuje. Od roku 1996 poskytla bankám na těchto refinančních službách celkem 14,6 miliardy korun. Pro srovnání – celkem banka profinancovala exportní úvěry v hodnotě přes 200 miliard korun.

Dorovnání úrokových rozdílů je systém, který je v současnosti deklarován ve většině zemí Evropské unie. Je založen na tom, že komerční banky poskytují exportní úvěry za sazbu stanovenou na takzvané bázi CIRR. Stát jim z rozpočtu v pravidelných, zpravidla šestiměsíčních intervalech vyplácí rozdíl mezi náklady na získání zdrojů na peněžním trhu zvýšenými o určitou marži a sazbou stanovenou na bázi CIRR, za kterou byl poskytnut exportní úvěr. Pokud je tento rozdíl v některém období záporný, poskytovatel úvěru naopak rozdíl do rozpočtu odvede. To znamená, že po celou dobu úvěrového vztahu příjemce úvěru hradí pevnou, státem intervenovanou úrokovou sazbu. Také marže poskytovatele úvěru se po celý čas nemění.

CIRR je pevně určená sazba, kterou pravidelně stanovuje OECD. Jedná se vlastně o limit pro maximální státní podporu exportního financování, nejnižší úrokovou sazbu, za niž mohou banky takový úvěr poskytnout. OECD ji stanovuje k 15. dni každého měsíce, a to v celkem patnácti světových měnách.

Výhodou zavedení nového systému je skutečnost, že banky by si finanční zdroje na tyto úvěry opatřovaly samy. Nebylo by tedy nutné dále zvyšovat objem záruky státu na obstarání finančních zdrojů České exportní banky. Stát by pouze vypořádával s poskytovateli exportního úvěru z rozpočtu úrokové rozdíly, nevstupoval by vůči komerčním bankám do úvěrového rizika. Podle názoru komerčních bank je administrace úrokového dorovnání poměrně jednoduchá, nenáročná na finanční zdroje a personální kapacity.  Provádět by jej měla velmi pravděpodobně Česká exportní banka.

Zdroj: Profit.cz 

 

Znovuotevření programu na úspory energií

Vláda chystá znovuotevření Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009, který má v gesci ministerstvo životního prostředí, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo dopravy. V částech MŽP a MPO mohou o dotace žádat podnikatelé, u ministerstva dopravy jen podnikatelé v dopravě – dopravci. 

„Hospodářská komora vítá znovuotevření Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v roce 2009. Dotace ze Strukturálních fondů EU totiž zdaleka nepokryjí všechny potřebné oblasti, kde jsou tyto investice třeba. Podnikatelé tak budou mít přístup i k dotacím ze státního rozpočtu, které jsou méně administrativně náročné. Státní programy fungují jako doplněk evropských programů a jsou určeny především pro ty subjekty, které nedosáhnou na peníze z fondů EU ," uvedl k tématu prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. 

„Stejně tak by mělo ministerstvo průmyslu znovu oživit Státní programy podpory malého a středního podnikání, které byly v souvislosti s programovacím obdobím EU 2007 – 2013 pozastaveny. Ne všichni malí a střední podnikatelé jsou totiž oprávněnými žadateli v rámci Operačního programu Podnikání a inovace a tudíž nemají rovné šance dotaci získat," dodal Kužel. 

Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009 byl založen ještě před vstupem ČR do EU a byl tehdy hybnou pákou pro stimulaci úspor energie a využití jejích obnovitelných zdrojů. 

Nyní, když jednotlivé resorty podporují úspory energií a využití obnovitelných zdrojů energie hlavně prostřednictvím operačních programů, se stal státní program spíše doplňkovým programem, vyhlašovaným pouze v resortech, které poskytují podporu subjektům mimo svoji přímou působnost. 

Statní resorty zůstávají na hospodaření energií zainteresovány prostřednictvím Monitoringu spotřeby a úspor energie v budovách vládních institucí, prováděného na základě usnesení vlády z roku 2007. 

Zdroj: euro.cz 

Zájem o dotace z EU roste

ČSOB EU Centrum a Asistenční centrum, a.s. od započetí exkluzivní spolupráce, tedy za první pololetí roku 2008, evidují 158 mandátů na poradenství při přípravě žádostí o dotace z fondů Evropské unie. Celkový rozpočet podaných projektů dosahuje 7,4 mld. Kč. Na tyto projekty jsou žádány dotace ve výši 2,7 mld. Kč. Spolupráce ČSOB EU Centra a Asistenčního centra, a.s. se tak osvědčila a také do budoucna bude pro klienty prospěšná.

Pokračující zájem o dotace z fondů EU dokládá celkový počet 158 projektů. Většina z nich se týkala firemního sektoru - jednalo se celkem o 97 projektů. Největší zájem mezi firmami byl o Operační program podnikaní a inovace (podány byly 62 projekty), zejména pak o program Nemovitosti (39 projektů). Obce a města díky spolupráci Asistenčního centra, a.s. a ČSOB a podaly 48 žádostí o dotace. Podle očekávání většina z nich (24 projekty) spadala do Regionálních operačních programů. Rovných 13 z celkových 158 projektů podala školská zařízení.

„Věřím, že se nám podaří navázat na společnou vysokou úspěšnost projektů z roku 2007, která se v průměru pohybovala kolem 80 %. U velkých projektů se nám dokonce podařilo získat dotace pro 90 % podaných projektů," sdělil Bedřich Štogl, ředitel ČSOB EU Centra.

ČSOB EU Centrum je specializovaný útvar v ČSOB, který vznikl v roce 2004. EU Centrum disponuje týmem odborníků na systém podpory z fondů EU. Díky jejich zkušenostem poskytuje ČSOB EU Centrum komplexní dotační poradenství se zaměřením na korporátní firemní klientelu a složitější a investičně náročné projekty.

Na začátku roku 2008 ČSOB posílila svoje profesionální zázemí s renomovanou poradenskou společností Asistenční centrum, a.s. Vytvořen byl společný produkt zaměřený na zprostředkování grantových podpor z fondů EU. Nyní Asistenční centrum, leader v dotačním poradenství pro firmy v ČR, poskytuje přípravu dotačních projektů exkluzivně SME klientům ČSOB. Asistenční centrum, a.s. na českém trhu působí od roku 1996 a má zkušenosti s více jak 700 úspěšnými dotačními projekty pro firmy, obce i školy. Za období své působnosti zprostředkovalo svým klientům dotace v hodnotě přes 5 mld. Kč, čímž se řadí mezi největší a nejúspěšnější firmy v oboru.

„Dosavadní spolupráci s ČSOB hodnotíme jako velice přínosnou pro obě strany. Oproti minulosti se nám díky ČSOB podařilo navázat spolupráci s dalšími významnými firmami českého průmyslu a navýšit tak náš tržní podíl v dotačním poradenství," bilancoval spolupráci František Jochman, ředitel Asistenčního centra, a.s.

Mezi významné klienty, kterým ČSOB EU Centrum a Asistenční centrum, a.s. poskytují nově poradenské služby, patří například: TOSHULIN, a.s., Biocel Paskov, a.s., KÖGEL, a.s., Pivovar ZUBR, a.s., SPOLANA, a.s., FAB, s.r.o., TEDOM, s.r.o., Strojmetal Kamenice, a.s., AGRO CS, a.s., PD Refractories CZ, a.s., VEBA, textilní závody, a.s., KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. a řada dalších.

Zdroj:     Prosperita  

Jaké jsou ekonomické priority českého předsednictví v Radě EU

Dobře odváděná práce v rámci předsednictví může zviditelnit Českou republiku v očích Evropy i třetích zemí.

Již brzo se Česká republika ujme na šest měsíců předsednictví v Radě EU. Tento akt, jakkoliv na první pohled symbolický, hraje při rozhodování na úrovni EU značnou roli. Země v čele EU v daném období řídí celou rozvětvenou strukturu Rady EU, a tím fakticky určuje program EU, kontroluje proces schvalování legislativy a reprezentuje unii navenek. Česká republika se tak fakticky stane 20 let po sametové revoluci a teprve pět let po svém vstupu do společenství lídrem zemí EU.

Na ekonomické priority je z hlediska českého předsednictví kladen největší důraz. Proto není překvapením, že hlavní prioritou je posilování konkurenceschopnosti členských zemí a jejich výkonnosti v globální konkurenci, liberální obchodní politika a naplňování čtyř základních svobod unie - tedy svobody pohybu osob, služeb, kapitálu a zboží.

Mottem českého předsednictví je Evropa bez bariér. Tedy bez bariér ve volném pohybu osob, služeb, bez obchodních a byrokratických bariér, bez bariér pro podnikatele, pro občany.

Česká republika tak reflektuje aktuální situaci v EU a jako hlavní bariéry chápe přechodná restriktivní opatření pro volný pohyb pracovníků, jejichž druhá fáze bude končit v dubnu 2009.

ČR podpor uje plnou mobilitu pracovních sil, která je předpokladem pro rozvoj a obohacuje intelektuální potenciál EU, bez jakýchkoliv omezení. V roce 2009 též bude končit druhá fáze přechodného období poskytování vybraných služeb. Také sféra služeb je stále tlumena ochranářskými tendencemi a regulacemi v rámci sedmadvacítky i vůči okolním státům. Služby mají vysoký růstový potenciál a stávají se stále více předmětem mezinárodního obchodu, a proto by mělo dojít k další liberalizaci.

VÝZVY ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ V RÁMCI EU

České předsednictví je spojeno s náročným úkolem, a to zahájit v rámci EU diskusi o reformě rozpočtu EU, která bude spjata s reformou společné zemědělské politiky. ČR v rámci debaty o budoucím rozpočtu EU podporuje směřování výdajů EU na posílení růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Ambicí českého předsednictví je, aby evropský rozpočet byl výhodnou investicí pro občany do budoucna s co největší návratností.

Prohlubování vnitřního trhu je hlavním zájmem českého předsednictví a zároveň významným aspektem pro dosažení konkurenceschopnosti EU. V kontextu hlavní priority Evropa konkurenceschopná a otevřená si ČR uvědomuje důležitost konkurence a liberalizace v odvětvích veřejné služby (elektrická energie, plyn, telekomunikace, doprava, poštovní služby) jak pro firmy, tak pro spotřebitele, již těchto odvětví využívají. Potenciální zisk z liberalizace v těchto oblastech odhaduje OECD na nejméně 1,5 % až 2 % HDP unie.

ČR jako předsednická země bude muset věnovat zvýšenou pozornost oblasti energetiky, aby mohl být naplněn základní dlouhodobý cíl -tedy energetika udržitelná, účinná a bezpečná. Za našeho předsednictví budeme mít za úkol dokončit vyjednávání o legislativě stanovující pravidla pro vnitřní trh s plynem a elektřinou a též energeticko-klimatický balíček. ČR bude rovněž muset věnovat zvýšenou pozornost a úsilí koordinaci výzkumu a vývoje v oblasti energetiky.

Významné téma je zlepšování regulatorního prostředí, a to zejména pro malé a střední podniky. Vysoká administrativní zátěž a míra regulace evropské ekonomiky je často považována za jeden z hlavních faktor ů, jenž negativně ovlivňuje potenciál i konkurenceschopnost podnikatelského sektoru. Očekává se, že na konci roku 2008 by Evropská komise měla předložit návrhy změn v legislativě EU, která způsobuje nadměrnou legislativní zátěž, a této problematice se bude věnovat jarní Evropská rada v roce 2009 za českého předsednictví.

Česká republika považuje za hlavní výzvu unie v ekonomické dimenzi inovace a nové technologie, které závisejí zejména na vzdělání, výzkumu a vývoji. Inovace jako priorita navazuje na Evropský rok kreativity a inovací, kter ý komise plánuje vyhlásit v roce 2009. S touto prioritou souvisí skutečnost, že unie se zavázala investovat 3 % HDP do výzkumu do roku 2010 s tím, že jednu třetinu poskytne veřejný sektor.

Aby se objevovaly nové technologie, je nutné klást důraz na vzdělání a hodně investovat do základního výzkumu. Rozvoj nových technologických procesů je nezbytný k zachování udržitelné průmyslové politiky. Lze očekávat, že do 10 až 15 let budou mít ekotechnologie v ekonomice podobnou roli, jakou mají v současné době informační technologie.

POSÍLENÍ EVROPY V MEZINÁRODNÍCH VZTAZÍCH

Prioritou českého předsednictví je i posílení Evropy ve světě. Česká republika, která patří do liberální skupiny zemí, bude prosazovat maximální liberalizaci světového obchodu. Konkurenceschopnější a otevřenější Evropa je správnou cestou pro globalizovaný a konkurenceschopný svět. Otevřenost znamená ještě silnější Evropu, lépe vybavenou, aby mohla čelit mezinárodní konkurenci. Na tuto výzvu reaguje také EU ve své obchodní strategii Global Europe: Competing in the World z roku 2006.

Proto vyjednávání především v rámci WTO je třeba vést s ambicemi. V oblasti mezinárodního obchodu stavíme na první místo naplňování závěrů WTO z Dauhá, jejichž výsledkem by měl být trh EU více otevřený dovozcům z rozvojových zemí. S ohledem na výsledek ministerské konference v Ženevě však nalezení shody nad závěry nebude jednoduché nejen v rámci WTO, ale i v samotné EU.

V rámci transatlantických vztahů se ČR zaměří na ekonomické partnerství a na nové mechanismy spolupráce, např. Transatlantickou ekonomickou radu. České předsednictví bude prosazovat další odstraňování překážek obchodu a investic, na kterých se EU a USA dohodly 30. dubna 2007 ve Washingtonu. Bude pokračovat a rozvíjet spolupráci ve vztazích EU a Kanada, podporovat posilování a stabilizaci zemí západního Balkánu, vést přístupová jednání s Chorvatskem a budovat užší spolupráci se zeměmi východní Evropy (Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Ázerbájdžán a Arménie) v rámci evropské politiky sousedství. Důležitým tématem budou vztahy EU-Rusko v oblasti bezpečnosti dodávek energetických surovin a ekonomická spolupráce.

Čína je od roku 2002 spolu s USA největším mimoevropským obchodním partnerem pro EU. Česká republika zahájí přípravy na summit EU-Čína (druhá polovina roku 2009), který se bude rovněž týkat ekonomické problematiky. Ambicí českého předsednictví je otevřít otázku ochrany duševního vlastnictví.

ČR je zastáncem pozice, aby unie aktivně jednala s Afrikou, o které se mluví jako o světadílu 2. poloviny 21. století a kde musí svádět rovný zápas o trhy s Čínou. V rámci vztahů EU-Afrika podporuje ČR spolupráci v oblasti obchodu, nelegální migrace, míru, demokracie a energetiky.

PŘEDSEDNICTVÍ NABÍZÍ PŘÍLEŽITOSTI

Předsednictví poskytuje ČR příležitost jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni zviditelnit své silné stránky a využít příležitosti, které se v rámci výkonu předsednictví nabízejí. Cílem předsednictví je napomoci národním hospodářským zájmům a přílivu dalších investic a přinést nové možnosti a příležitosti pro naše podnikatele a výrobce.

Očekáváme, že se ČR v rámci půlročního předsednictví zviditelní v EU a ve světě, zejména pak ve vztahu k hlavním globálním hráčům USA, Číně, Rusku, a to po mnoha stránkách, včetně ekonomické, turistické a kulturní.

Současný ekonomický výkon a hospodářský růst nám umožňuje prosazovat naše priority, jakými jsou moderní konkurenceschopná a otevřená Evropa, v rámci EU s dostatečnou sebedůvěrou. Na české předsednictví EU proto nahlížejme s optimismem a s ambicí zanechat během předsednictví vlastní stopu v evropském integračním procesu. 

Zdroj: 16.10.2008    Exportér    

Užitečné informační zdroje o Evropské unii

www.businessinfo.cz - rozsáhlý a strukturovaný přehled informací poskytuje oficiální portál pro podnikání a export. Je to jednotný a velmi praktický informační zdroj, který poskytuje státní správa.

www.czechtrade.cz - webová adresa vládní proexportní agentury CzechTrade, kde najdete i informace o možnostech využití strukturálních fondů Evropské unie. Množství informací a služeb je bezplatné, mezi placené služby patří vyhledání potenciálních zákazníků v teritoriu pracovníky CzechTrade, základní cenový průzkum pro cílový trh nebo monitoring veletrhů a výstav aj.

www.euroservis.cz - služba Euroservis agentury CzechTrade exportérům poskytuje informace o podnikání na vnitřním trhu EU. Pokud pošlete přes web otázku, do sedmi dnů získáte alespoň základní orientaci a další odkazy na zákony či instituce v konkrétní zemi EU. Individuální dotazy lze pokládat prostřednictvím portálu www.czechtrade.cz a odpovídají na ně specialisté CzechTrade i spolupracující odborníci. Euroservis se zaměřuje na všechny aspekty podnikání na vnitřním trhu EU. Pokrývá celní a daňovou problematiku, volný pohyb zboží uvnitř EU, legislativu, prokazování shody s technickými požadavky EU, ochranu hospodářské soutěže a další témata. Jedná se o bezplatnou službu.

www.cebre.cz - zde najdete informace od české podnikatelské reprezentace v Bruselu, která byla vytvořena Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, aby prezentovala a obhajovala české podnikatelské zájmy přímo v Bruselu.

www.export.cz - server nabízející přehled teritoriálních informací a poptávek a služeb českých center.

www.hkcr.cz - webové stránky Hospodářské komory ČR, informační síť pro podnikatele. Lze zde najít veškeré informace o možných podporách.

www.spcr.cz - webové stránky Svazu průmyslu a dopravy ČR, nabízející mimo jiné informace o podnikatelských misích.

Aktuální informace o EU

www.euroskop.cz - oficiální webová stránka úřadu vlády o EU v češtině. Poskytuje řadu servisních informací, včetně monitoringu legislativy EU. Informace jsou prakticky a přehledně členěny podle rubrik. www.euractiv.cz - na těchto stránkách vycházejí denně aktuální informace o dění v EU, a to v českém jazyce.

www.integrace.cz - novinky, co se děje v Evropské unii, rozbory problémů, legislativa.

www.euobserver.com - zpravodajský server v angličtině, najdete zde řadu aktuálních zpráv z dění v Evropské unii.

www.europeanvoice.com - týdeník European Voice poskytuje v angličtině především informace a trendech a analýzy.

Jak založit firmu v EU

http://europa.eu.int/youreurope - na serveru Your Europe podnikatelé najdou u jednotlivých zemí EU přehledné informace o tom, kde či jak musí svou firmu registrovat, jaké se na ně vztahují zákony, jaký daňový systém v konkrétní zemi funguje, či zda mají nároky na nějakou finanční podporu. K získání informací o založení firmy v zemích Evropské unie existují další adresy: www.europages.com/homeen.html, www.euroinfocentrum.cz/enlargement, www.europa. eu.int.

Informace pro podnikání

http://europa.eu.int/comm/enterprise/tris - nové technické předpisy umožňuje zdarma sledovat databáze TRIS. Tento informační systém (Technical Regulations Information System), vytvořený Evropskou komisí, brání protekci a vzniku neopodstatněných překážek obchodu v EU.

http://europa.eu/index_cs.htm - oficiální portál EU v češtině. Užitečné informace, veřejné zakázky, právo duševního vlastnictví, harmonizace technických norem, pravidla vnitřního trhu, unijní politiky, euro, odkazy na další zdroje informací.

http://ted.publications.eu.int/CD/application/pif /resources/shtml/common/home/home.html -databáze TED tendrů unie.

http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds/home_en.htm - vyhledávací databáze tarifních kvót a omezení.

http://madb.europa.eu/mkaccdb2/indexPubli. htm - jak proniknout na třetí trhy.

Informace o ekonomice a měně

www.ecb.int/ - stránka obsahuje informace o ECB, statistické údaje atd.

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_33076576&_ dad=portal&_schema=PORTAL - adresa statistického úřadu unie EUROSTAT.

www.sysmod.com/eurofaq.htm - nejčastěji kladené otázky ve vztahu k euru a k EMU.

www.cordis.lu/ - databáze umožňuje vyhledávání v různých kategoriích, vyhledávání obchodních partnerů ke spolupráci v rámci EU či seznam výzkumných projektů a programů v rámci programů EU.

Instituce v EU

http://ec.europa.eu/index_cs.htm - oficiální webová adresa Evropské komise, je i v českém jazyce. Informace jsou členěny podle rubrik, například pod heslem Politiky EU najdete řadu prakticky seřazených sekcí s novými zprávami obvykle v anglickém jazyce.

http://europa.eu.int/prelex/apcnet.cfm?CL=en -databáze monitorující vnitřní rozhodovací proces mezi institucemi.

www.eiro.eurofound.ie/ - databáze obsahující aktuální informace a analýzy týkající se nejdůležitějších událostí a sporných otázek v průmyslových vztazích jak v zemích EU, tak i mimo ni.

http://europa.eu.int/scadplus/ - bibliografická informační databanka obsahující více než 300 tisíc právních a dalších dokumentů.

http://europa.eu.int/eclas/ - katalog publikací a knih ECLAS - bibliografická databáze, která sestává z publikací týkajících se evropských záležitostí posledních dvaceti let. Neumožňuje jejich kopírování či dodávky.

www.europarl.europa.eu/news/public/default_c s.htm-Portál - webová adresa Evropského parlamentu. Nabízí vyhledávání dokumentů.

www.eurunion.org/eu/index.php?option=com_c ontent&task=category&sectionid=22&id=145&It emid=84 - problematika Evropské unie z pohledu USA.

Informační střediska EU v ČR

www.evropska-unie.cz - na stránkách Informačního centra EU, tedy delegace Evropské komise v Praze, lze najít souhrnné informace o unijní problematice, novinky, semináře, zajímavé odkazy.

Adresa Informačního centra EU Rytířská 31, 110 00 Praha 1 tel.: 221 610 142-3 fax: 221 610 144 e-mail: info@iceu.cz Bezplatné telefonické informace nabízí Eurofon Úřadu vlády: 800 200 200 (v pracovní dny od 8 do 18 hodin). Bezplatná linka Europe Direct - pokud si někdo neví rady, může se obracet zdarma telefonicky na službu Europe Direct - tel.: 008 006 789 1011. Ta má sloužit nejen podnikatelům a manažerům, ale i občanům, kteří potřebují odpovědět na otázku související s EU. Po vytočení čísla z Česka automaticky naskočí ohlášení v češtině.

Evropský match-making

www.enterprise-europe-network.cz - webová adresa Enterprise Europe Network je prakticky členěna a nabízí řadu praktických informací o EU z byznysového pohledu. Síť byla založena Evropskou komisí a nahradila Euroinfocentrum. Hlavním cílem sítě Enterprise Europe Network je poskytovat integrované služby především pro malé a střední podniky (MSP). Síť se skládá z přibližně 600 členů působících ve 40 zemích Evropy a působí i v ČR.

www.b2fair.com/ - jedete-li na veletrh a hledáte-li partnery, podívejte se na tuto virtuální kooperační burzu.

www.crr.cz/index.php?lsel=89%7C136 - databáze, která vám pomůže najit partnera.

Hospodářské komory

Při match-makingu vám mohou pomoci i obchodní komory, řada z nich má zastoupení v Praze: Česko-belgicko-lucemburská smíšená obchodní komora v ČR: www.cblchamber.cz/.

Česko-bulharská obchodní komora: www.simex.cz. Britská obchodní komora v ČR: www.britishchamber.cz.

Francouzsko-česká obchodní komora: www.ccft-fcok.cz.

Italsko-česká obchodní a průmyslová komora: www.camic.cz.

Česko-německá obchodní a průmyslová komora: www.dtihk.cz.

Česko-nizozemská obchodní komora: www.cnbs.eu Severská obchodní komora v České republice: www.nordicchamber.cz.

Česko-polská smíšená obchodní komora: www.opolsku.cz.

Slovensko-česká obchodní komora: www.scok.cz.

Čunek si chce u EK stěžovat na přísné kontroly při čerpání dotací

Praha 15. října (ČTK) - Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek chce spolu se svými kolegy ze zemí visegrádské skupiny předložit Evropské komisi stížnost na nadměrnou přísnost kontrol při čerpání peněz z evropských fondů. Čunek to dnes řekl na tiskové konferenci po zasedání vlády.

"Chceme dát Evropě a jednotlivým komisařům (Evropské komise) materiál, ve kterém vyjádříme určitou nespokojenost s tím, že se kontrol musí provádět strašně moc. Celá administrativa tak spotřebuje velké prostředky, které by jinak mohly být vynaložené na rozvoj území a další projekty," řekl Čunek.

K dohodě ministrů zemí V4 došlo podle Čunka na jejich zasedání v polském Krakově. "Nejvážnějším tématem byla přísnost evropských kontrol," uvedl ministr.

Za hlavní problém považuje Čunek dvojité kontroly žadatelů o dotace z evropských fondů. Spolu s ministerstvem financí prý nyní MMR pracuje na materiálu, který by takzvané duplicitní kontroly odstranil.

V období let 2007 až 2013 je pro Česko v EU vyčleněno 26,7 miliardy eur, což je podle současného kurzu přibližně 658 miliard korun. Ještě na konci minulého roku výše peněz určených v evropských fondech pro Česko přesahovala podle původního kurzu v korunách 750 miliard.

Zdroj: 15.10.2008    Zpravodajství ČTK

Spor o evropské peníze ve Frýdku-Místku

Opoziční zastupitelé ve Frýdku-Místku chtějí odvolat primátorku Evu Richtrovou. Frýdeckomístecký magistrát totiž údajně zásadním způsobem selhal při čerpání evropských peněz. Vedení radnice to odmítá. Vše je údajně jen nafouknutá předvolební bublina.

Aleš GONGOL, redaktor

--------------------

Dvě tiskové konference v centru Frýdku-Místku během jediné hodiny, nejdříve v restauraci na náměstí obviní opozice současnou primátorku z největšího selhání za celou její kariéru. Krátce na to teď už na půdě magistrátu reaguje vedení města: "Nenecháme na sobě štípat dříví. Je to nechutný předvolební boj." Řeč je o evropských penězích z regionálního operačního programu. Frýdek-Místek podle opozice žádal málo, navíc kvůli chybám v projektu jako jediné statutární město v kraji zatím žádné nezískal.

Igor SVOJÁK, zastupitel, předseda oblastní organizace strany /ODS/

--------------------

Je to jednoznačně pochybení magistrátu, zejména paní primátorky.

Aleš GONGOL, redaktor

--------------------

Zatímco podobně velká krajská města Karviná a Opava žádaly o dvacet osm milionů euro, Frýdek-Místek o čtrnáct. Jeho IPR takzvaný integrovaný plán rozvoje navíc regionální rada nedoporučila k financování.

Michal POBUCKÝ, náměstek primátorky Frýdku-Místku /ČSSD/

--------------------

Jestliže opozice tvrdí, že jsme žádali o málo finančních prostředků, tak to je jejich problém, protože oni sami mohli dát do toho integrovaného plánu projektu, které chtěli.

David SVENTEK, ředitel Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko

--------------------

Kdyby šlo o kosmetické vady, tak bychom ten plán doporučili, ale byl ve srovnání s ostatními i /nesrozumitelné/ výrazně horší a byly tam technické nedostatky takového rázu, že jsme jej nemohli doporučit ke schválení.

Aleš GONGOL, redaktor

--------------------

"O žádných zásadních chybách nevíme," zaznívá z vedení frýdeckomísteckého magistrátu. Za nedoporučením rady stojí údajně Moravskoslezský kraj, jehož hejtman výboru rady předsedá.

Michal POBUCKÝ, náměstek primátorky Frýdku-Místku /ČSSD/

--------------------

Moravskoslezský kraj a jeho vedení nám v současné chvíli háže klacky pod nohy, protože žádali jsme v minulosti o spoustu dotací, spousta těch dotací byla zamítnuta.

Pavel DROBIL, náměstek hejtmana MS kraje /ODS/

--------------------

Frýdek-Místek si prostě musí udělat pořádek na radnici. Lidé, kteří se tam starají o strukturální fondy nebo obecně o dotace, jsou evidentně nebo mají problém s kompetencí.

Aleš GONGOL, redaktor

--------------------

O evropské peníze zřejmě Frýdek-Místek nepřijde. Regionální rada mu totiž dala ještě jednu šanci, musí ale integrovaný plán rozvoje přepracovat. Magistrátu už ale připravuje stížnost k Evropské komisi a žalobu k soudu, který by měl prozkoumat, jak byly vypracovány i hodnoceny integrované plány dalších statutárních měst. Frýdeckomístecká opozice navíc žádá odvolání primátorky.

Eva RICHTROVÁ, primátorka Frýdku-Místku /ČSSD/

--------------------

Kdyby nebyly koncem týdne senátní a krajské volby, že k této situaci by nikdy nedošlo.

Igor SVOJÁK, zastupitel, předseda oblastní organizace strany /ODS/

--------------------

To, že k tomu rozhodnutí nepřidělit dotační titul a že o tom rada rozhodovala v těchto dnech krátce před volbama, za to my nemůžeme.

Aleš GONGOL, redaktor

--------------------

Žádost o svolání mimořádného zastupitelstva, na kterém by se mělo o případném odvolání primátorky jednat, podali opoziční zastupitelé už dnes. Sejít by se podle zákona měli nejpozději do tří týdnů. Aleš Gongol, Česká televize Frýdek-Místek.

Zdroj: 13.10.2008    ČT 1    18:00 Události v regionech - Ostrava

Polovina tuzemských firem neuvažuje o využití dotací z fondů EU

Podle průzkumu, který provedla pro Komerční banku výzkumná agentura Factum Invenio, přibližně 37 % tuzemských firem v současnosti neví, zda může čerpat dotace ze strukturálních fondů EU.

Podle výsledků výzkumu jen přibližně každá šestá firma v ČR (17 %) využila nebo právě využívá financování určitých projektů z fondů EU. Dalších 31 % firem se o možnosti získání evropských peněz zajímá, ale aktivně prozatím tyto možnosti nevyužívá. Více než polovina dotázaných firem (51 %) se o možnosti financování projektu z fondů Evropské unie nezajímá.

„Výsledky průzkumu naznačují, že řada českých firem zatím není dostatečně informována o možnosti využít evropské peníze pro své projekty. Část manažerů si možná neuvědomuje, že například na projekty z oblasti vzdělávání zaměstnanců či úspory energií může dosáhnout takřka každá tuzemská společnost," uvedl Jan Hanuš, vedoucí KB EU POINT Promotion Center.

Nízká míra informovanosti je obecným problémem, který tuzemské firmy od evropských dotací odrazuje. Podle výsledků výzkumu bylo pouze 14 % z pěti set dotazovaných firem aktivně osloveno někým, kdo nabízí pomoc či alespoň informace o problematice evropských fondů.

Nízká informovanost a nezájem tuzemských firem o evropské dotace je zarážející také proto, že významná část (více než 225 miliard Kč) evropských peněz je určena právě velkým společnostem a malým a středním podnikům.

Nejbližší šancí pro získání evropských dotací budou pro tuzemské firmy a podnikatele především následující programy:

• Program ICT v podnicích - dotace na nákup či outsourcing informačních systémů a systémů řízení podnikových zdrojů, žádosti lze podávat do 28.2. 2009.
• Program EKO-ENERGIE - dotace na úspory energií a obnovitelné zdroje energie, žádosti lze podávat od 1.12. 2008.
• Program Inovace – patent - dotace na ochranu práv průmyslového vlastnictví, žádosti lze podávat od 9.9. 2008.
• Program Prosperita - dotace na vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory a centra pro transfer technologií, žádosti lze podávat od 9.9. 2008.

„Dobře informované firmy těží z přílivu dotací i v případě, že samy nemohou o dotaci v rámci konkrétního dotačního programu žádat. Často se totiž stávají dodavatelem v rámci některého z projektů, kde sám žadatel nemůže nebo nechce realizovat celý projekt vlastními zdroji," doplnil Jan Hanuš.

V rámci projektů se naprostá většina dodávek uskutečňuje - z důvodu transparentního rozdělování veřejných prostředků - prostřednictvím externích dodavatelů.V současné době se zájemci mohou ucházet o dodávky pro desítky až stovky dotovaných projektů. Informace o výběrových řízeních lze nalézt na specializovaných serverech.

Zdroj: finexpert.cz 

Frýdek-Místek si chce kvůli dotaci stěžovat u Evropské komise

Frýdek-Místek 13. října (ČTK) - Frýdek-Místek připravuje kvůli nepřiznání dotace stížnost k Evropské komisi (EK) a také žalobu k soudu. Město chce prošetřit, zda krajský úřad a Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko postupovala nezaujatě, když Frýdku-Místku jako jedinému z pěti statutárních měst Moravskoslezského kraje zatím nepřiznala dotaci z evropských fondů určenou právě těmto městům. Na tiskové konferenci to oznámil náměstek primátorky Michal Pobucký. O případném přidělení dotace ve výši zhruba 220 milionů korun pro Frýdek-Místek zatím nebylo definitivně rozhodnuto.

O zhruba tři miliardy korun z prostředků Evropské unie soutěžilo celkem pět statutárních měst Moravskoslezského kraje. Města k získání evropských peněz musela vypracovat Integrovaný plán rozvoje města (IPRM), na jehož základě se finance přerozdělovaly. Největší částku z evropských peněz získala Ostrava, a to přibližně 1,5 miliardy korun. Opava i Karviná dostanou shodně přibližně 400 milionů korun a necelých 300 milionů korun vybojoval se svým integrovaným plánem Havířov na Karvinsku.

Frýdek-Místek zatím peníze nedostal, protože se dopustil formálních chyb, ale má možnost plán přepracovat a znovu se ucházet o dosud nerozdělenou částku 9,25 milionu eur (asi 227 milionů Kč), uvedl Michal Sobek z Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, která o přerozdělení evropských peněz rozhoduje. "Rozhodnutí Výboru Regionální rady Moravskoslezsko je zcela apolitické," zdůraznil Sobek.

"Úřad regionální rady schválil čtyři integrované plány rozvoje měst. Já o žádných zásadních chybách nevím, na regionální radě jsme si vysvětlili určitý pohled na věc. Bohužel Moravskoslezský kraj a jeho vedení nám háže klacky pod nohy, žádali jsme v minulosti o spoustu dotací, většina nám byla zamítnuta. V současné chvíli hodnotíme situaci a naši právníci připravují podání stížnosti k EK a žaloby k soudu," uvedl Pobucký, podle něhož město už dříve přišlo na zamítnutých dotacích o 30 milionů korun.

Podle Sobka ale regionální rada při hodnocení či schvalování integrovaných plánů rozvoje měst nepochybila. "Za procesem hodnocení integrovaných plánů zůstala auditní stopa, která kdykoliv umožňuje doložit transparentnost a správnost celého procesu," zdůraznil Sobek ve svém vyjádření pro ČTK.

Dotace, na kterou zatím šedesátitisícové město nedosáhlo, se stala námětem předvolebního boje. Zastupitelé opoziční ODS ve Frýdku-Místku v pátek oznámili, že chtějí svolat mimořádné jednání zastupitelstva, na němž budou požadovat odvolání primátorky města Evy Richtrové (ČSSD). Ta kandiduje v senátních volbách. "IPRM byl hluboce podkročen a ve srovnání se stejnými nebo podobnými městy Opava a Karviná byl na 50 procentech jejich žádosti. Opava, která má zhruba stejnou strukturu rozpočtu i počet obyvatel, požadovala 27,8 milionu eur. U Karviné to bylo 28,6 milionu eur. Frýdek-Místek si požádal jen o 14 milionů eur, " uvedl na dnešní tiskové konferenci frýdecko-místecký zastupitel za ODS Igor Svoják. Podle náměstka primátorky Michala Pobuckého je důvodem 14milionové žádosti skutečnost, že opoziční zastupitelé ani veřejnost nepředložili žádné další projekty.

Podle Pobuckého opoziční zastupitelé ODS nyní kritizují integrovaný plán, který v červnu na zastupitelstvu odsouhlasilo všech 34 přítomných zastupitelů. Ve čtyřicetičlenném zastupitelstvu Frýdku-Místku je ve vládnoucí koalici ČSSD a KSČM, která má celkem 22 křesel. S 18 mandáty jsou pak v opozici Nezávislí a Sdružení ODS, KDU-ČSL a nezávislých kandidátů. Někteří členové opozice plán podle Pobuckého dokonce chválili jako profesionálně připravený.

Mimořádné zastupitelstvo chce opozice svolat na 3. listopadu, kdy se ale podle primátorky uskuteční jeho řádné zasedání. Primátorka Eva Richtrová uvedla, že si není vědoma žádného svého pochybení.

Elena Mazurová vju

Zdroj: 13.10.2008    Zpravodajství ČTK    str. 0   dov  pol

Projekt "Hrozby a příležitosti strukturálních fondů II"

Projekt TI se stále živou problematikou.

Úplný zdroj ZDE

Vybrané články a dokumenty

Výzkum vlivu politické reprezentace na výběr projektů Společného regionálního operačního programu

Analýzy

Možnost přístupu k informacím o projektech podporovaných ze strukturálních fondů EU
Právní analýza; autor: JUDr. Miloš Tuháček; Praha, únor 2006
Možnosti přístupu k informacím o projektech podporovaných ze strukturálních fondů EU
Právní analýza;autor: JUDr. Miloš Tuháček; Praha, duben 2007
Metodika hodnocení efektivnosti veřejných výdajových programů
Autoři: Ing. Oto Potluka, Ing. Martin Pělucha, Ing. Petr Fanta, Ph.D.; Praha, 2007

Doporučení k efektivnímu a průhlednému užívání a čerpání prostředků ze SF

Doporučení k efektivnímu a průhlednému užívání a čerpání prostředků ze SF pro TIC zpracovali: Lenka Brown, Ing. Markéta Fantová-Šumpíková, Barbora Pěchotová, Ing. Martin Pělucha, Ing. Ota Potluka.
Praha, březen 2007
Doporučení k efektivnímu a průhlednému užívání a čerpání prostředků ze SF pro TIC zpracovali: Ing. Oto Potluka, Ing. Martin Pělucha a Ing. Markéta Šumpíková, Ph.D.
Praha, duben 2006

Ministerstvo pro místní rozvoj vypíše zakázku na nový monitorovací systém

Praha - Sledování realizace programu a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů Evropské unie - to je úkol, který plní Monitorovací systém strukturálních fondů.

Stávající systém byl Ministerstvem pro místní rozvoj pořízen už v roce 2001. Sloužil k monitorování programů a projektů v programovacím období Evropské unie 2004 - 2006. Stejné použití bylo plánováno i pro současné programovací období Evropské unie v letech 2007 - 2013.

Dle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 1. března 2004 byl však tento informační systém pořízen v rozporu s tehdy platným zákonem o zadávání veřejných zakázek (č. 199/1994 Sb.). Ministerstvu pro místní rozvoj tak byla v důsledku tohoto nálezu udělena pokuta. Rozhodnutí ÚOHS mělo však ještě jeden a to mnohem závažnější důsledek - takto pořízený informační systém nebylo možné financovat z dotací Evropské unie (jedná se o tzv. neuznatelné náklady).

Ve snaze vyřešit tuto závažnou situaci a v návaznosti na úkol daný Usnesením vlády ČR č. 1008, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj zmocněno vypsat nové výběrové řízení na monitorovací systém, bylo rozhodnuto vypsat v příštím roce veřejnou zakázku na pořízení nového systému. Dnes o tom informovalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Nový monitorovací systém by měl v sobě zahrnovat nejen datovou strukturu současného monitorovacího systému, ale především by jeho funkce měly odpovídat rapidnímu pokroku informačních a komunikačních technologií. Výběr a realizace nového monitorovacího systému bude realizováno tak, aby mohl být kompletně financován ze strukturálních fondů Evropské unie.

Zdroj: pressweb.cz 

13/10/2008 16:09

Komisařka Hübnerová věří, že Česko vyčerpá prostředky z fondů EU

V rámci své pracovní cesty do Bruselu se ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek sešel na pracovním jednání s evropskou komisařkou pro regionální rozvoj Danutou Hübnerovou.

Hlavním bodem pracovního setkání byla aktuální situace v oblasti čerpání evropských dotací určených pro Českou republiku. Komisařka Hübnerová ocenila vysokou úroveň spolupráce při koordinaci finanční pomoci všech operačních programů mezi Evropskou komisí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Rovněž dobrá příprava jednotlivých programů a podmínky pro čerpání byly hodnoceny jako velmi dobré. Komisařka dále připomněla nutnost zaměřit se na velké projekty, kterých je v rámci všech operačních programů více než 150. Tyto projekty díky svému rozsahu podléhají kontrole Evropské komise. Hübnerová vyjádřila přesvědčení, že částka vyčleněná pro Česko v rámci všech operačních programů bude vyčerpána na 100 %.

Dalším tématem jednání bylo české předsednictví EU, zejména aktivity spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Jiří Čunek informoval komisařku o hlavních prioritách ČR, zejména s ohledem na politiku sociální, ekonomické a územní soudržnosti. „Mojí ambicí je v rámci našeho předsednictví uzavřít debatu o tzv. Zelené knize územní soudržnosti. Tento dokument se stane základem budoucí politiky územní soudržnosti po roce 2013. Ministerstvo chce dále během předsednictví pokračovat v diskuzi na úrovni EU o tom, zda dosavadní cíle, strategie a priority odrážejí vývoj a potřeby Unie. Rovněž bude nutné do této politiky promítnou nové výzvy - globalizaci, nepříznivý demografický vývoj, energetickou bezpečnost a ochranu životního prostředí,uvedl ministr Čunek. Na závěr pracovní schůzky ministr pozval komisařku Hübnerovou na návštěvu českých regionů, které dosud nenavštívila. Komisařka přislíbila, že zbývající čtveřici regionů navštíví v průběhu předsednictví České republiky EU.

Zdroj: 9.10.2008    subvence.cz    str. 0   Aktualit 

Dotace bohatým: za evropské peníze se staví luxusní hotely

Měly by to být finanční injekce, které zkrášlí regiony. Jenže místo toho miliardy, jež do Česka tečou z Evropské unie, vysají projekty vlivných byznysmenů. Stavějí se z nich luxusní hotely anebo golfová hřiště. Všimla si toho už i kontrarozvědka.

V ryzí čistotě to ukázal srpnový výběr středočeského hejtmanství. I když měli úředníci k dispozici půl miliardy, dostalo se jen na šest projektů (viz box Šestice vyvolených). A to přitom o finanční pomoc žádalo ve finále šedesát firem.

Šestice vyvolených

Byla to bitva, z níž vyšel vítězně jen každý desátý projekt. Když úředníci ve středních Čechách rozhodovali o tom, komu půjdou peníze z Evropské unie, přiklepli milionové dotace jen šesti zájemcům. Vybranou smetánku tehdy tvořili kromě Babišova Čapího hnízda ještě rodinný projekt Miloše Zapletala, dříve šéfa Miss ČR, jenž společně se syny připravuje agroturistickou farmu, dále wellness park luxusního hotelu Chateau Mcely, multifunkční areál s golfovým hřištěmResort Zduchovice, sportovní lyžařskécentrum Monínec a ovocná palírna v Třebízi.

Uspěly především projekty, které mají sloužit bohaté klientele. V pozadí ambiciózního plánu na stavbu mamutí farmy Čapí hnízdo u Olbramovic na Benešovsku stojí slovenský miliardář Andrej Babiš. Farma má vyrůst na místě zpustlého lihovaru s komínem, kde hnízdí čápi. Do Babišova průmyslového impéria spadá jak vlastník zpustlého statku (je jím společnost Imoba, která obchoduje s nemovitostmi), tak Farma Čapí hnízdo, která finanční podporu získala.

Když stavební odbor městského úřadu ve Voticích loni povolil společnosti Imoba rekonstrukci statku, úředníci prý netušili, co přesně na pozemcích u rybníka vyroste. „Pro nás je důležité, zda to bude přístupné běžným lidem. Nechceme tu mít nějaký VIP moloch," uvažuje místostarosta Votic Tomáš Válek. Kusé informace o projektu ale naznačují, že Čapí hnízdo nemá být ve výsledku ničím jiným. Na více než devadesátihektarové ploše vznikne školicí středisko pro manažery a zároveň vzorková prodejna produktů z tamějších zvířat.

Nocleh za deset tisíc

U ostatních oceněných projektů je přitažlivost mezi dotacemi a vysoce ziskovými firmami vidět ještě markantněji. Čtyřicet dva milionů z eurofondů získá pětihvězdičkový hotel Chateau Mcely na výstavbu takzvaného wellness parku. Půjde v tomhle případě o rozvoj regionu? Stěží. Jen přenocování v hotelu stojí pět až sedmnáct tisíc korun.

To, o čem se už léta v branži šušká, odhaluje ve vší parádě nejnovější výroční zpráva Bezpečnostní informační služby. V pasáži, v níž kontrarozvědka analyzovala možné zneužívání dotací, se doslova píše: „Přetrvává riziko zvýhodňování některých projektů předkládaných k financování ze strukturálních fondů EU prostřednictvím osob zodpovědných za jejich hodnocení."

Na středočeském hejtmanství ovšem trvají na tom, že půlmiliardu rozdělili správně. Že peníze putovaly úspěšným a známým firmám, je prý jen shoda náhod. „Postupujeme podle předem daných kritérií a svá rozhodnutí musejí hodnotitelé obhájit," brání se Marek Kupsa, šéf středočeského úřadu, který peníze rozdělil.

Zdroj: týden.cz 

V dotacích je chaos, přiznal poprvé stát. Chystá inventuru

Už si toho všimli i ministerští úředníci: dotační systém v Česku připomíná džungli. Značně nepřehlednou džungli. Vláda dnes rozhodne, zda nařídí "inventuru dotačních titulů".
Je to vůbec poprvé, co státní úřady přiznaly, že se české dotační programy překrývají. "Současný systém dotačních titulů je značně nepřehledný," stojí v interní zprávě, kterou má TÝDEN.CZ k dispozici. "Dochází k případům, kdy jednotlivé dotační oblasti jsou pokrývány více dotačními tituly, které spravují různé resorty. Považujeme za nutné provést inventuru dotačních titulů," píše se v dokumentu ministerstva financí, který dnes mají projednat ministři.
Svým způsobem nejde o překvapení. V červnu poslalo přes tisíc starostů premiéru Mirku Topolánkovi (ODS) petici s názvem Stop dotacím z ústředí, zelenou samosprávám. Nelíbí se jim právě současný způsob přidělování peněz z evropských a státních fondů. "Dotace jsou výhodné pro korupčníky, byrokraty, lobbisty a EU," říká iniciátor petice Luděk Tesař.
Nepřímo dali starostům za pravdu i agenti Bezpečnostní informační služby, kteří systém přidělování dotací kritizovali ve výroční zprávě: "BIS analyzovala poznatky k čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Lze konstatovat, že přetrvává riziko zvýhodňování některých projektů prostřednictvím osob zodpovědných za jejich hodnocení."
Inventura s nejistým koncem
Materiál, v němž úředníci načrtli strategii, jak dotační systém zpřehlednit, představí svým ministerským kolegům ministr financí Miroslav Kalousek.
Do vlády měl původně jít hotový návrh protikorupčního zákona. Jenže normu se ministerstvu nepodařilo sepsat. Údajně proto, že se na ní neshodly klíčové instituce. "Připomínky, které jsme k materiálu obdrželi, obsahují velmi kritické poznámky a požadavky, a to v takovém rozsahu, že je nelze všechny zapracovat," píše se v dokumentu.
Na středeční schůzi proto ministři projednají jen zlomek z plánovaného díla. "V první etapě provedeme inventuru dotačních titulů," slibuje Radek Ležatka z ministerstva financí.
Ministerstvo chce dotační programy rozdělit do dvou skupin:
1.     programy financované ze státního rozpočtu,
2.     dotace, které využívají peníze z Evropské unie.
Hotový inventář pak úředníci zveřejní na internetu, včetně odkazů na stránky poskytovatelů dotací. Jestli však inventura povede ke zrušení části programů, ministerstvo zatím neví. "Nemohu říci, kolik programů by mělo po inventuře zůstat," reagoval na dotazy serveru TÝDEN.CZ Ležatka.
ČTĚTE Kromě soupisu dotačních programů ministerstvo slibuje, že zveřejní, jak jsou prostředky z Evropské unie čerpány. Na internetových stránkách úředníci vyvěsí seznam příjemců dotací, z něhož bude patrné kdo, kolik a na jaký projekt peníze dostal. "Budeme zveřejňovat jednak přislíbenou částku na daný projekt, ale také skutečně vyplacený obnos po uzavření projektu," vysvětlil Ležatka.
Vysněný vzor? Irsko
Ministerstva musejí více informací o finanční podpoře zveřejňovat chtě nechtě. Nařizuje to totiž evropská legislativa. "Požadavky na minimální rozsah zveřejňování informací o poskytnutých dotacích z prostředků EU je dán v dokumentech Evropské komise," přiznává zpráva pro vládu.
"Lepší něco než nic," komentuje návrh vlády nezávislá specialistka na dotační programy Věra Jourová. "Jen je škoda, že k tomuto úklidu přistupuje vláda až po požadavku Evropské komise." Jako příklad země, která má v dotacích pořádek, uvádí Irsko. Národní rozvojový plán tam zastřešuje národní i evropské dotace. "Systém je jednoduchý a transparentní. Žadatel vůbec nemusí řešit, zda jeho projekt financuje stát, nebo Evropa."

Zdroj: Týden.cz 

Kdo vlastně brzdí tok peněz z Evropské unie

Zástupci ODS se postarali o to, že nebylo přijato žádné usnesení o
jednom ze dvou integrovaných plánů rozvoje města Brna
Část opozice v poslední době často kritizuje, že současné vedení Brna
nedovede na své projekty získat peníze z EU, ačkoli má stejné šance
jako předchozí garnitura.
Ve středu se jihomoravští zástupci ODS ve výboru regionální rady
regionu soudržnosti Jihovýchod (Vysočina a Jm kraj) postarali o to, že
nebylo přijato žádné usnesení o jednom ze dvou integrovaných plánů
rozvoje města Brna. Šanci na získání evropských prostředků k jeho
realizaci tak odsunuli ad acta.
Podle informací Práva se první náměstek hejtmana Milan Venclík (ODS)
hlasování nezúčastnil, dva radní za ODS (Kadrnka, Pospíšil) hlasovali
proti. Když k tomu připočteme absentujícího Václava Horáka z KDU-ČSL,
pak kladné hlasy zbývajících čtyř členů výboru za lidovce, sociální
demokraty a komunisty včetně hlasu hejtmana Juránka nebyly nic platné.
Ani část výboru za Vysočinu proto nezaujala žádné stanovisko. Podle
náměstka primátora Brna Martina Andera (SZ) je to ukázka čistě
stranického jednání s cílem znemožnit realizaci projektů. Ty se týkají
veřejně přístupných sportovišť, zavedení služby tísňové péče pro
seniory a zdravotně postižené, zřízení Muzea loutek a dalších aktivit
sloužících k naplňování volného času. (Seznam projektů na
www.iprm.brno.cz.)
„Je to jen odsunutí těchto projektů. Po volbách možná budou schváleny
už na nejbližším zasedání. Bohužel to znamená pozdržení těchto
projektů," řekl Ander.
Oficiálním důvodem k neschválení projektů města byl pro ODS nesouhlas
Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje, jejíž
námitky výbor dlouho diskutoval.
„Vyslovili jsme nesouhlas s tím, co souvisí s volným časem,
neformálním vzděláváním, sportem a dalšími aktivitami, které jsou
nestátním neziskovým organizacím vlastní," řekl Právu předseda
Asociace Jaromír Hron. Podle něj asociace nabídla už před řadou měsíců
vedení města účast na přípravě plánů. „Bohužel se nic nedělo. Nebyli
jsme přizváni k nejmenší konzultaci, když pominu dva formální posudky
ex post, které už měly schválit to, co bylo hotovo. Výsledky, které
jsme dostali k nahlédnutí, nás však přesvědčily o tom, že nás tam
nechtěli. Hlavně proto, že už měli připraven svůj interní plán.
Dvakrát jsme formulovali naše výhrady, ale vedení města neudělalo ani
jeden pokus o jednání, na kterém bychom si vyměnili své názory," tvrdí
Hron.
Ten si na spolupráci města naříká, přístup kraje naopak chválí. „To je
opravdu absurdní. My jsme pro to udělali naprosto všechno," komentoval
to Martin Ander.
Pozitivní zprávou je, že výbor schválil první integrovaný plán rozvoje města.
Tak se může Brno těšit alespoň na peníze k rekonstrukci Moravského
náměstí, pásu parků kolem historického centra i na 65 miliónů k
financování první etapy zpřístupnění brněnského podzemí. Na obzoru je
i příspěvek na nákup dalších devíti velkokapacitních tramvají pro
dopravní podnik.
Je to jen odsunutí těchto projektů. Po volbách možná budou schváleny
už na nejbližším zasedání Martin Ander, náměstek primátora Brna

Zdroj: 9.10.2008 Právo str. 12 Jižní Morava

»Dva miliony jdou za Věrou«

K zatčení bývalé náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věry Jourové
stačily před dvěma lety jen dvě věty pronesené na skrytou kameru
televize Nova: »Ty dva miliony jdou opravdu za tou Věrou, nebo
ne?«.... »Ty dva miliony se prostě ztratí.« Otázky pronesené Markem
Řičářem a odpovědi starosty Budišova Ladislava Péti.
Jourovou pak policie obvinila z toho, že byla napojena na gang
starosty Péti a vzala od něj dva miliony korun. Uznávaná odbornice na
získávání evropských peněz strávila přes měsíc ve vazbě a až před pár
týdny, po více než roce a půl policie přiznala: Nic víc než uvedené
dvě věty nemáme. A Jourovou zbavila obvinění.
Té se mezitím zhroutil svět: Přišla o zakázky, někdo jí během vazby
vykradl byt i konto v bance a dcera se psychicky zhroutila. Nyní s
advokátem zvažuje, jaké kroky na své očištění ještě podnikne - a to
včetně žalob na stát. Vadí jí i to, že autor reportáže, která jí
obrátila život naruby, jí nikdy nekontaktoval. »Ten, kdo takto
investiguje a rozhoduje o životě, by si měl, co vysílá, víc ověřovat,«
říká Jourová. Reportér Janek Kroupa se však hájí: Co si policisté a
státní zástupci z natočené reportáže vyčtou, není jeho věc. A ještě
jedno tvrzení z uvedené reportáže vzbudilo zájem policie: Příprava
vraždy tehdejšího šéfa útvaru pro odhalování organizovaného zločinu
Jana Kubiceho. Utajený muž totiž na kameru prohlásil, že měl dostat
»dva až tři« za likvidaci elitního detektiva. Policie nakonec případ
odložila. Muže sice vyslechla, ale ten jí nedokázal říct, kdo si
vraždu objednal a kdo měl platit.

Zdroj: 7.10.2008 Hospodářské noviny str. 6 ČESKO

JEŠTĚ O PŘEDSEDNICTVÍ RADY EVROPSKÉ UNIE

Předsednictví je velká šance pro Českou republiku ukázat svůj
potenciál, projevit se jako důležitý a důvěryhodný partner na
mezinárodním poli a prokázat, že za dvě desetiletí od roku 1989 jsme
ušli velmi dlouhou cestu, na kterou potřebovaly některé státy
podstatně delší časové období.
Institut předsednictví je také nejdůležitějším nástrojem pro
reprezentaci národních zájmů a pro ovlivňování chodu celého
Společenství, protože jednotlivým zemím umožňuje v půlročním období
realizovat vlastní priority. Česká republika bude předsedat radě v
první polovině roku 2009.
Co znamená předsednictví?
Předsednictví EU, přesněji předsednictví Rady EU, je vykonáváno
jednotlivými členskými státy střídavě po dobu šesti měsíců. Rada
jednohlasně určí pořadí rotace.
Úkoly předsednické země
* Organizačně zajistit a řídit všechna setkání Rady EU a přípravných
výborů a pracovních skupin.
* Zastupovat radu při jednáních s ostatními institucemi a složkami EU,
jako jsou Evropská komise a Evropský parlament.
* Zastupovat Evropskou unii vmezinárodních organizacích a při
jednáních se zeměmi, které nejsou členy EU.
Předsednictví rady
Během svého šestiměsíčního předsednictví země předsedá všem setkáním
hlav států či předsedů vlád a také všem jednáním rady. Ta se konají v
Bruselu nebo v Lucemburku. Je také obvyklé, že se jednotliví ministři
setkávají na neformálních jednáních v předsednické zemi. V Rakousku se
během jeho předsednictví například uskutečnilo 12 takových
neformálních ministerských setkání. Předsedající země také vede
přípravné práce na těchto setkáních. To zahrnuje i každotýdenní
schůzky Výboru stálých zastoupení, který se skládá z velvyslanců
členských zemí při EU nebo jejich zástupců, a pravidelné schůzky
zhruba 200 výborů a pracovních skupin.
Každá předsedající země na začátku svého funkčního období předloží
Radě EU a Evropskému parlamentu program hlavních cílů, kterých hodlá v
průběhu svého předsednictví dosáhnout. Tyto cíle zpravidla vycházejí z
aktuální situace a problémů, jimž EU v daném období čelí nebo které
jsou pro ni z hlediska země prioritní.
Předsedající země je zodpovědná za vytvoření takových podmínek, aby
práce rady byla co možná nejefektivnější a aby během jednání svými
kompromisními návrhy zprostředkovala dosažení dohody mezi členskými
státy.
Vztahy s ostatními institucemi a složkami
Předsedající země zastupuje radu při jednáních s ostatními institucemi
a složkami EU, konkrétně s Evropskou komisí a Evropským parlamentem.
Předsedající země vystupuje v Evropském parlamentu jménem rady. Na
začátku svého předsednického období seznámí Evropský parlament se svým
pracovním plánem a na konci se závěrečnou zprávou. Pravidelně
seznamuje parlament s prací rady, účastní se interpelací na aktuální
témata a debat o důležitých projektech evropské integrace. Také
zastupuje radu při jednáních s parlamentem o legislativních procesech.
Přesná data, kdy předsedající země zastupuje komisi v parlamentu, je
možné zjistit v kalendáři na webových stránkách předsednictví.
Předsedající země také reprezentuje radu ve Výboru regionů a v
Evropském hospodářském a sociálním výboru.
Mezinárodní zastupování EU
Předsedající země zastupuje mezinárodně EU v těsné spolupráci s
Evropskou komisí. V tom je jim nápomocen vrcholný představitel pro
společnou zahraniční a obrannou politiku (CFSP). V souvislosti s touto
společnou politikou je to většinou právě tzv. Trojka, která jedná
jménem EU s třetími zeměmi (tj. se zeměmi, které nejsou členy EU). Od
uzavření smlouvy v Amsterdamu roku 1997 se Trojka skládá ze zástupce
úřadující předsednické země, vrcholného představitele pro společnou
zahraniční a obrannou politiku a zástupce Evropské komise. Zástupce
předsednické země může být doprovázen zástupcem země, která se
předsednictví ujme v následujícím období.
Po předchozím projednání s ostatními členskými státy vydává
předsednická země prohlášení a zprávy na půdě mezinárodních organizací
jako OSN nebo OBSE. Předsednická země se také vyjadřuje v zastoupení
EU k problémům projednávaným na nejdůležitějších mezinárodních
konferencích.
Organizace
Pro každou zemi, která se předsednictví rady EU ujímá, je to také
významná organizační výzva. Je vždy nutné koordinovat velký počet
konferencí po celém světě a na 150 setkání (většinou na ministerské
úrovni), která se konají přímo v předsedající zemi. Předsednická země
zodpovídá za to, že účastníci konferencí i zástupci médií mají
odpovídající podmínky pro svou práci.
To zahrnuje zajištění konferenčních prostor, ubytování v hotelech nebo
například stravování a občerstvení pro účastníky. Úřední dokumenty i
podklady pro konference musejí být vytištěny s oficiálním logem a
distribuovány, překladatelé a tlumočníci musejí být seznámeni se svými
úkoly. Zařízení jednacích prostor a tiskových center je jeden z
nejdůležitějších organizačních úkolů. Bezpečnostní otázky jsou také
velmi podstatným faktorem. Mít jistotu, že všichni organizátoři a
zodpovědné osoby pracují v naprostém souladu tak, aby hladce probíhaly
konference pro stovky nebo dokonce tisícovky účastníků, to je pro
předsednickou zemi výzva, kterou není radno podceňovat. Předsednická
země je vždy podporována řadou firem a organizací. Některé z nich
poskytují organizační služby zdarma, a tak přispívají nemalou měrou k
úspěchu celého projektu.

Zdroj: 6.10.2008 EuroFirma str. 21 Aktuálně z unie - EU