čtvrtek 12. března 2009

Regionální projekty financované z evropských fondů

27.2.2009    ČRo 6    str. 4   22:10 Studio STOP

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A jsme u dalšího úryvku. O regionálních projektech se na prvních stránkách deníků píše jen málokdy a tak by se mohlo zdát, že nejsou tak podstatné. Ale je tomu opravdu tak? Jaký význam pro rozvoj Evropy mají právě regionální projekty financované z evropských peněz? Je snadné se k těmto penězům dostat? Jak mohou být užitečné v době ekonomického úpadku, o tom se hovořilo ve středečním vydání Studia STOP. V současné době existují Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, to jsou takzvané strukturální fondy a dále Fond soudržnosti neboli fond kohezní. Jedním z úskalí, jak se k penězům dostat, je složitá administrativa. Co by se mělo anebo mohlo na ministerstvu pro místní rozvoj v oblasti čerpání peněz z fondů zlepšit? O tom hovoří ekonom Petr Zahradník, který je vedoucím kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. Na jeho slova dále uslyšíte reakci Daniela Brauna, který je odborníkem na evropské fondy ministerstva pro místní rozvoj a Emila Horčičku, který tamtéž koordinuje evropské záležitosti.

Petr ZAHRADNÍK, vedoucí kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny

--------------------

Já si myslím, že hlavně toto mělo být učiněno již před začátkem toho programovacího období. Existovala celá řada odborných fór, konferencí,kde se toto  zdůrazňovalo. Například ten princip v uvozovkách /nesrozumitelné/, aby v podstatě jak na centrální tak na regionální úrovni zejména s ohledem na ty žadatele nebo předkladatele projektů v podstatě existovalo jedno  jedné místo, například v krajském městě nebo na úrovni bývalých okresních měst nebo na úrovni třeba těch obcí s rozšířenou působností, kterých  je několik tisíc v České republice, tak ta síť by byla poměrně široká a aby tam existovalo zkrátka jakési profesní místo pro zpracování vlastně i pro získání informací pro jakéhokoliv žadatele ze strukturálních fondů. Tohle to chybí. Mám pocit, že i takováto styčná místa by mohla být využita právě třeba i jako přirozená diskusní platforma na toto téma. Mohla by tam být nějaká studovna, nějaký monitor s informacemi, kvalifikovaní lidé a řekněme i díky fungování takovýchto míst by si možná Evropská unie nebo evropská problematika získala větší reputaci na veřejnosti než v současné době má, i když není nízká. To je jedna věc profesní, řekněme vstřícnější přístup k těm potenciálním žadatelům. Další věc je právě zjednodušení vůbec té agendy, která celou tu věc doprovází. Mnohdy můžeme být svědky toho, že řada projektů, respektive projektových návrhů je diskvalifikována z důvodů pouhých, řekněme, formálních chyb, a tam skutečně může docházet k tomu, že jinak smysluplný projekt věcně správný, tak jeho řešitel může být odrazen od toho, že nedodá-li jeden konkrétní doklad třeba i z důvodů přehlédnutí se nebo opomenutí, tak je z té soutěže diskvalifikován. Obecně platí, že nejsou srovnatelná pravidla mezi jednotlivými operačními programy. Některé operační programy skutečně už jsou, řekněme, klientsky relativně vstřícné, v jiných případech to neplatí, navíc třeba i způsob hodnocení, což je kapitola sama pro sebe, vyhodnocování toho, kdo z toho kvanta žadatelů bude úspěšný, protože je dobré si připomenout, že v průměru pořád existuje zhruba tří a půl násobný převis poptávky převis zájmu s ohledem na to, kolik finančních prostředků pro tento účel je k dispozici. Jinými slovy řádově dvě třetiny uchazečů stále nebo více než dvě třetiny uchazečů stále nebudou uspokojeny a je velmi důležité těm  neuspokojeným uchazečům vysvětlit, z jakého důvodu právě ten jejich projekt neprošel, zkrátka, aby ten proces toho vyhodnocování byl transparentní a v nejlepším případě i veřejnosti, nebo zainteresované veřejnosti přístup. Kdybych to měl shrnout, řekl bych, že stále chybí z mého pohledu klientská vstřícnost, férovost, transparentnost a jednoduchost.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Řekl ekonom Petr Zahradník pro středeční vydání Studia STOP, které posloucháte a ve studiu jsou se mnou pan Emil Horčička, který je na ministerstvu pro místní rozvoj koordinátorem evropských záležitostí a po telefonní lince je s námi ve spojení Daniel Braun, který je odborníkem na operační programy. Otázka pro pana Daniela Brauna, doufám, že nás stále ještě slyšíte a dobře jste slyšel Petra Zahradníka. Tak šlo by, aby byl zařazen z vaší strany vstřícnější přístup k žadatelům, případně aby nebyly vyřazovány projekty, které projeví nějakou malou administrativní nedokonalost a jestli by se dalo něco zlepšit v tom vyhodnocování, kdo s projektem uspěje či neuspěje?

Daniel BRAUN, ředitel odboru řízení a koordinace národního strategického rozvojového rámce, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tak já musím v prvé řadě říct, že my jako koordinátoři se žadateli přímo nepracujeme. My koordinujeme ty řídící orgány, které potom přidělují dotace jednotlivým žadatelům. Nicméně my na národní úrovni realizujeme aktivitu publicisty. Jsou to v podstatě informační aktivity, kde se snažíme veřejnosti seznámit s obecním povědomím o strukturálních fondech a co je potřeba k tomu znát a dělat. Takže to určitě souhlasím. Souhlasím i s tím, aby bylo dobré, aby žadatelé v místě v jednotlivých regionech měli nějaké kontaktní místo, kontaktní bod, styčný bod, kde by mohla být přidělena nějaká asistence. Já nejsem v té funkci tak dlouho, abych se mohli vyjadřovat, kdy to mělo být uděláno nebo ne. Nicméně tuto aktivitu my připravujeme a dokonce tohoto roku si myslím, že budou vidět konkrétní výsledky, že v každém regionu bude moct malý a střední podnikatel přijít na jedno místo, kde dostane komplexní poradenství, ač se bude týkat vyplnění žádosti, o kterém jste mluvila nebo i zajištění spolufinancování  na podpořený projekt.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Otázka pro Emila Horčičku, chcete nějak doplnit? Bude docházet k nějakým zásadnějším změnám právě ještě do konce období toho našeho předsednického?

Emil HORČIČKA, vrchní velitel sekce národního orgánu pro koordinaci evropských záležitostí, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tak je pravda, že my se snažíme v současné době realizovat některé aktivity. Možná, že o nich pan Zahradník není zas tak informován. Rád bych možná uvedl to, že se snažíme cílit ty naše opatření na ty skupiny tak jak už umiňoval pan ředitel, malé a střední podnikatele, tak například i na skupinu příjemců, kterými jsou i nevládní neziskové organizace. Tam bych možná zmínil to, že v současné době probíhá právě cyklus seminářů, o který podle naší dosavadní zkušenosti je veliký zájem a který realizujeme s asociací nevládních neziskových organizací v jednotlivých krajích, takže v každém kraji proběhne seminář, některé už máme za sebou, kde právě budou konzultovány otázky podávání žádostí, administrace tak, abychom právě v téhle té cílové skupině posilovali tu, jak se odborně říká, adsorpční kapacitu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Můžete říci konkrétní termín toho semináře?

Emil HORČIČKA, vrchní velitel sekce národního orgánu pro koordinaci evropských záležitostí, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Co se týče toho semináře, tak asi bude lepší, pokud odkážu na naše webové stránky strukutralnifondy.cz.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Abychom v té poslední části byli takoví více konkrétní, můžete říci nějaké konkrétní příklady projektů, jakými částkami byly podpořeny a případně jak dlouho trvalo těm zadavatelům než ty peníze z evropských fondů získali. To je myslím otázka pro Daniela Brauna.

Daniel BRAUN, ředitel odboru řízení a koordinace národního strategického rozvojového rámce, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tak příklady, co se mohu teď zmínit od těch největších, modernizace části vlakového nádraží z operačního programu doprava, byl tento projekt podpořen částkou 1,4 miliardy korun. Ale ty projekty jsou opravdu všemožné.

Terezie JIRÁSKOVÁ, redaktorka

--------------------

Promiňte, kde se třeba realizoval tento projekt a do jaké míry může být třeba přínosný pro ten regionální rozvoj, na který dnes zaměřujeme v tom vydání Studia STOP?

Daniel BRAUN, ředitel odboru řízení a koordinace národního strategického rozvojového rámce, ministerstvo pro místní rozvoj

--------------------

Tento projekt byl realizován v Praze na Hlavním nádraží. Byla to modernizace západní části Hlavního nádraží a ten význam může být velice výrazný, protože všichni aktéři se shodují na tom, že základem k rozvoj regionu je dopravní dostupnost a dostupnost základní infrastruktury, takže tímto projektem je toto velmi výrazně podpořeno. Ale ty projekty jsou podporovány samozřejmě i menšího regionálního významu v uvozovkách. Mohu zmínit například vědecko-výzkumné centrum kulturního dědictví, které bylo podpořeno částkou dvaceti devíti milionů korun. A realizovalo se také v Praze. Mohu zmínit mimo Prahu budování krajského střediska ekologické výchovy, s tím, že byla kolem devíti milionů korun a toto se odehrálo  Pardubicích. V Ostrově bylo vybudováno za evropské peníze Centrum technického vzdělávání Ostrov. Z těch neinfrastrukturních projektů to jsou desítky a stovky seminářů, které zajišťuje ministerstvo práce a sociálních věcí přes své příjemce.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekl Daniel Braun, který je odborníkem na Evropské fondy ministerstva pro místní rozvoj.

Žádné komentáře:

 
Výměna odkazů