O nutnosti zavádět PPP projekty do praxe se v České republice mluví už řadu let, výsledky jsou ale tristní. Většina vládních PPP projektů je pozastavena a ty, které jsou ještě v běhu a čekají na schválení, nabírají zpoždění kvůli personálním obměnám na ministerstvech. Týká se to především projektu AirCon - rychlodráhy z Prahy na letiště Ruzyně a do Kladna.
Jediným skutečně zrealizovaným PPP projektem u nás je loni dokončené fotbalové hřiště v Tachově. Na stavbu za 20 milionů přispěl místní podnikatel čtvrtinou a po dobu 20 let bude zajišťovat a hradit provoz hřiště. Tam, kde by měly být PPP projekty především prosazovány, tedy ve vládě a na ministerstvech, bohužel panuje situace zcela odlišná.
„V současné době nezbývá než se soustředit na prosazování PPP projektů na municipální úrovni, protože na té vyšší přetrvává setrvačnost a nedůvěra k PPP projektům. Než vyjednávat PPP projekty, je pro ministerské úředníky stále jednodušší vypisovat klasická výběrová řízení,“ řekl pro ASB výkonný ředitel Asociace PPP Vladimír Sloup. Proč? Zaprvé: Úředníci nechtějí opustit vyzkoušenou praxi klasických výběrových řízení a převzít osobní zodpovědnost za rozhodnutí o volbě PPP projektu. „Roli hraje i fakt, že PPP projekty už svou podstatou, která klade důraz na připravenost projektu a jeho transparentnost, omezují prostor pro korupční jednání,“ říká Vladimír Sloup.
O situaci vypovídá i to, že jeden z hlavních současných PPP projektů - stavba a financování úseků dálnice D3 a rychlostní silnice R3 - byl pozastaven. Problémy má i jeden z nejstarších českých PPP projektů AirCon - rychlodráha, která má spojit centrum Prahy s letištěm Ruzyně a pak dál pokračovat do Kladna. Oba PPP projekty spadají pod ministerstvo dopravy, které by mělo mít vzhledem k obrovské finanční náročnosti svých zakázek k PPP projektům vůbec nejblíže.
Chaos na ministerstvu
Když se časopis ASB obrátil na tiskový odbor ministerstva dopravy, aby si domluvil schůzku s náměstkem zodpovědným za PPP projekty, zástupci odboru nebyli ani po týdnu urgencí schopni schůzku zprostředkovat. Podle všeho nevěděli, kdo vlastně by měl o PPP projektech mluvit. Na vině jsou personální změny nového ministra dopravy Petra Bendla, který se v lednu, kdy nahradil Aleše Řebíčka, rozloučil s klíčovými náměstky ministerstva. Zbavil se Jiřího Hodače zodpovědného za dopravní agendu, Vojtěcha Kocourka, který řídil sekci drážní a veřejné dopravy, i Emanuela Šípa, který měl na starosti právě projekt AirCon. Hodačův post převzal úřadující šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka. Pracovní povinnosti náměstka Kocourka přešly na Zdenka Žáka a přidaly se k nim i koncepční záležitosti dopravní politiky po Emanuelu Šípovi, který rezort po Bendlově příchodu opustil.
Ministerstvo dopravy neumí jednoznačně říci, kdo má nyní jeho PPP projekty na starosti. Přitom hotový koncesní projekt AirCon měl původně jít již v březnu do meziresortního připomínkového řízení. „To, že se od nástupu ministra Bendla velmi dynamicky pokračující práce na projektu PPP AirCon zcela zastavily, je neoddiskutovatelný fakt. Příčiny mi nejsou známy. Zastavením prací se ale vyčerpaly téměř všechny časové rezervy, které umožňují dodržet termín uvedení AirConu do provozu - prosinec 2013 daný politickou deklarací z minulého roku,“ řekl ASB bývalý šéf Českých drah a Řebíčkův náměstek Emanuel Šíp, nyní soukromý konzultant a partner asociace Allied Progress Consultants.
Emanuel Šíp neskrývá zklamání z nečinnosti ministerstva, ale doufá, že ještě je naděje. „Ještě je možné projekt rychle uvést do pohybu cestou striktního, víceméně krizového řízení ke zdárnému konci. Pokud se tak ale nestane v nejbližších týdnech, termín nebude možné dodržet, a v tom případě lze vzhledem k nastávající fázi politického cyklu počítat s dokončením nejdříve v roce 2015 nebo 2016,“ vysvětluje Šíp.
Podle Vladimíra Sloupa z PPP asociace jsou důvody, proč by se mělo pokračovat v PPP projektu AirCon, více než zřejmé.
„Jde o projekt velmi rozsáhlé železniční dopravy uskutečňovaný pod politickým tlakem na málo kapacitní infrastruktuře Buštěhradské dráhy, takže tradiční způsob výstavby a posléze dopravního provozu cestou Správy železniční dopravní cesty zde přináší velká rizika,“ říká Sloup. Projekt je podle něj navíc nákladný - celkové náklady včetně větve do Kladna výrazně přesahují 40 miliard korun - je tedy vhodné náklady rozvrhnout do delšího časového intervalu. „I proto je vhodné ho realizovat jako PPP projekt,“ zdůrazňuje Sloup.
Klasické řízení nic neurychlí
Také podle Emanuela Šípa není v případě projektu AirCon jiné cesty než formou projektu PPP. „Úhrada z veřejných zdrojů pro projekt AirCon by znamenala stáhnout z jiných staveb 25 % veškerých prostředků současného Operačního programu Doprava, včetně národního spolufinancování. Navíc je to projekt, který je ve své větvi letištního expresu koncipován jako ziskový, což umožní příznivější splacení soukromé investice. Prostředky EU a našeho státu by měly být rezervovány pro projekty, které se nikdy nesplatí, a přitom je nutně potřebujeme, jako je například železniční tunel Praha-Beroun,“ dodává Emanuel Šíp.
Otázkou zůstává, jak to s PPP projektem AirCon nakonec dopadne. Ačkoli měl být už ministerstvem dopravy i vládou schválen a pracovat se mělo na detailní dokumentaci výběrového řízení, leží na ministerstvu, které má prozatím plné ruce se změnami nového ministra. V případě AirConu Šíp varuje před tím, aby projekt nadále zůstával netknut na ministerstvu anebo snad přešel pod Správu železniční dopravní cesty, která by ho realizovala cestou klasické veřejné zakázky, a ne formou PPP. „Představa, že by veřejná zakázka mohla být uskutečněna v podmínkách tradičního úřednického managementu rychleji než projekt PPP, je pouhou iluzí, naopak takto by se výstavba proti plánu spíše zpozdila a prodražila. Nemluvě o tom, že by bylo velmi obtížné zajistit v podmínkách ekonomické recese veřejné zdroje v požadovaném rozsahu. I případný úvěr EIB či soukromého konsorcia bank se navíc na státní úrovni dojednává poměrně dlouho,“ varuje Šíp. Stejný názor má i Vladimír Sloup z PPP Asociace.
„Koncesní projekt měl být hotov do konce března. Pokud ale zůstane na ministerstvu dopravy, aniž by se dostal do vlády, bude to další prohra,“ říká Vladimír Sloup.
Slovensko tendr už má
Nelze ani odpovědět na otázku, zda existuje vůbec nějaká politika jednotlivých ministerstev k PPP projektům. „Vždy záleží na politice konkrétní vládní koalice či ministra,“ říká. A týká se to podle něj i ministerstva dopravy, které má k PPP projektům ze všech ministerstev nejblíže. Stejně to vidí i Emanuel Šíp. „Za předchozí vlády se v projektech PPP v dopravě příliš nepokračovalo, přestože existovala vládní rozhodnutí v tomto ohledu, ministr Řebíček se naopak projektů PPP nebál a jak projekt D3, tak i projekt AirCon postupovaly razantně vpřed. Na koncepci ministra Bendla v oblasti PPP si musíme teprve počkat,“ konstatuje Šíp.
Co se týká projektů AirCon či D 3, je podle jeho názoru výhodnost metody PPP oproti tradiční výstavbě veřejnou zakázkou prokázána cestou takzvaného komparátoru veřejného sektoru několikrát, a to velmi přesvědčivě. „U ostatních projektů to tak paušálně ale říci nelze. Obecně mají větší šanci na úspěch jako PPP ty infrastrukturní projekty, které mají poměrně stabilní výnosovou složku, například platby od uživatelů, jejichž rizika jsou v převážné míře lépe zvládnutelná soukromým managementem a které navíc mohou působit jako krystalizační ohniska návazných podnikatelských činností, jako jsou třeba restaurace, průmyslové závody či střediska služeb podél dálnic,“ dodává Šíp.
Nebýt fotbalového hřiště v Tachově za 20 milionů korun, neměla by tedy Česká republika ani jediný zrealizovaný PPP projekt. Stále platí, že na jedné straně přetrvávají iluze o PPP jako výhodném zdroji financování dopravních projektů, na druhé straně se tyto projekty povrchním způsobem předem odmítají jako rizikové a nákladné. Argumentuje se mimo jiné zrušeným projektem D47, kde ale byla porušena snad všechna známá pravidla uplatňovaná při projektech PPP.
„Chytrá firma ví, že je to segment trhu, který se může rozvíjet, proto se zajímá,“ dodává k tomu Vladimír Sloup. Svá slova podtrhuje tím, co se právě teď i v souvislosti s hospodářskou recesí a PPP projekty děje v sousedním Slovensku. Předběžným vítězem tendru PPP projektu na navržení, výstavbu, financování, provozování a údržbu (takzvaný DBFOM projekt) dálnice D1 v délce zhruba 75 km v úseku Martin-Prešov se stalo šestičlenné mezinárodní konsorcium vedené francouzskou společností Bouygues Travaux Publics.
V konsorciu jsou zastoupeny i slovenské firmy Doprastav Bratislava a Váhostav SK Žilina. Na Slovensku plánují prostřednictvím modelu PPP vybudovat zhruba 150 km dálnic za zhruba 4,2 mld. euro (asi 114 mld. Kč) ve třech etapách.
The Fast Highway to Ruzyně. Another PPP Failure in the Czech Republic?
The need of introducing PPP projects into practice has been discussed in the Czech Republic for many years; however, the results are pathetic.
One of the chief present-day PPP projects - the construction and funding of sections of the D3 highway and R3 speedway - has been suspended. Those projects that are still under way and await approval are being delayed. This is true especially of the project AirCon - a fast highway from Prague to the Ruzyně Airport and the town of Kladno.
Personnel changes by the new Transport Minister Bendl are to blame as he dismissed the key deputies of the ministry when he replaced Aleš Řebíček this January. “It is a fact that the work on the PPP project AirCon has halted completely since Minister Bendl took office. I am not acquainted with the causes. By stopping the work, all the time provisions have been spent that were to enable the deadline to be met for the opening by December 2013, which was set by last year‘s political declaration,“ ASB was told by Emanuel Šíp, the former head of the Czech Railways and Řebíček‘s deputy, who is currently a private consultant and partner of the Allied Progress Consultants association.
“To the ministerial officials it is still easier to announce classic public procurements,“ says the chief executive of the PPP Association Vladimír Sloup. Why is that? The officials do not want to abandon the tried and tested practice and adopt personal responsibility for the decision on a choice of a particular PPP project. “The fact is that PPP projects by their nature, which place emphasis on the project‘s readiness and transparency, limit the scope for corrupt activity,“ says Vladimír Sloup.
Zdroj: 14.4.2009 ASB str. 58 Analýza: doprava, infrastruktura
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat