Regiony se soustředěnou podporou státu zhodnocení vývoje po roce 1990

Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2007 zadalo cestou veřejné soutěže společnosti ÚRS PRAHA v rámci Programu WD – Výzkum pro řešení regionálních disparit realizaci tříletého projektu „Formy efektivního snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony České republiky“. Cílem je stanovit disparity v rozvoji regionů včetně možných příčin jejich vzniku a navrhnout příslušná opatření vedoucí k jejich odstranění nebo k podstatnému omezení.

 

Jednou z celkem sedmi aktivit tohoto výzkumného projektu bylo zhodnocení dosavadního vývoje regionální politiky v celém poválečném období (1945-2008)na území dnešní České republiky včetně analýzy orgánů regionálního rozvoje. Zvláštní pozornost byla věnována regionům se soustředěnou podporu státu, jejichž vymezování je jedním z významných realizačních nástrojů regionální politiky, neboť podporuje snižování rozdílů mezi regiony.

Změny v územním vymezení

 

Prvým dokumentem zabývajícím se po roce 1989 obecně problematikou regionálního rozvoje bylo usnesení vlády ČR č. 481, ze dne 20. listopadu 1991, k základním problémům hospodářského a sociálního rozvoje jednotlivých územních celků a vymezení priorit regionální politiky v ČR. V přílohách tohoto usnesení byly základní přístupy ke zpracování zákona ČNR o regionální politice, vymezení problémových oblastí ČR a opatření na podporu problémových oblastí pro období 1992-1993. Problémovými oblastmi stanovenými tímto usnesením byly pro rok 1992 okresy Most, Chomutov, Teplice, Louny, Třebíč, Ústí nad Orlicí, Kladno, Příbram, Tachov a Šumperk.

 

Usnesení vlády č. 759, z 30. prosince 1992, k zásadám regionální hospodářské politiky vlády uložilo ministru hospodářství vyhlásit k 31. lednu 1993 regionální program podpory malého a středního podnikání (MSP) pro hospodářsky problémové oblasti ČR na rok 1993 a pověřit Českomoravskou záruční a úvěrovou banku, a.s.realizací tohoto programu. Seznam hospodářsky problémových oblastí zahrnoval okresy: Bruntál, Břeclav, Hodonín, Svitavy, Šumperk, Třebíč, Vsetín, Vyškov, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Kromě toho obsahoval i „potencionálně strukturálně postižená území“ tvořená okresy Frýdek-Místek, Chomutov, Karviná, Kladno, Most a Ostrava-město. Celkem bylo těchto problémových území stanoveno šestnáct.

 

Pro rok 1994 vyhlásilo ministerstvo hospodářství jako hospodářsky problémové oblasti celkem 18 okresů a kromě toho správní obvod pověřeného obecního úřadu (POÚ) Vítkov v okrese Opava. Oproti seznamu z roku 1993 nebyly zařazeny okresy Hodonín a Vyškov, naopak nově byly zařazeny Přerov, Louny, Nový Jičín a Tachov.

 

Seznam pro rok 1995 uváděl jako „problémové oblasti“ 13 okresů (Frýdek-Místek, Chomutov, Karviná, Ostrava-město, Teplice, Bruntál, Louny, Nový Jičín, Přerov, Svitavy, Šumperk, Vsetín, Znojmo), také však části (pravděpodobně POÚ) 9 okresů (Kladno, Břeclav, Děčín, Hodonín, Opava, Tachov, Liberec, Chrudim, Třebíč). Ze seznamu roku 1994 nebyly uvedeny okresy Most a Děčín, nově však byl zařazen okres Teplice a části okresu Děčín, Hodonín, Liberec a Chrudim.

 

V roce 1996 byla posílena tendence poskytovat podpory menším územním celkům. Seznam obsahoval 10 okresů v celém rozsahu území (Děčín, Chomutov, Jeseník, Karviná, Louny, Most, Nový Jičín, Ostrava-město, Přerov, Teplice), také však 18 POÚ v devíti jiných okresech (Bruntál, Liberec, Šumperk, Znojmo, Třebíč, Kladno, Břeclav, Svitavy, Opava). V roce 1997 byla struktura problémových oblastí stejná jako předešlých dvou letech, skládala se ze 13 okresů a z 9 POÚ. Všech 10 okresů uváděných v roce 1996 patřilo mezi problémové okresy i v roce 1997.

Ministerstvo pro místní rozvoj

 

V roce 1998 se na územní struktuře regionů se soustředěnou podporou státu projevila změna v uspořádání centrálních orgánů státu (vznik Ministerstva pro místní rozvoj, které bylo zřízeno zákonem z 11. října 1996 č. 272 Sb.). Ministr pro místní rozvoj vyhlásil regiony se soustředěnou podporou státu, které zahrnovaly pouze celé okresy, ale členěné na strukturálně postižené regiony (okresy Děčín, Chomutov, Karviná, Kladno, Most, Ostrava, Teplice) a na hospodářsky slabé regiony (Bruntál, Břeclav, Český Krumlov, Jeseník, Klatovy, Louny, Prachatice, Svitavy, Tachov, Třebíč, Znojmo). Toto členění lépe vystihovalo charakteristiku problémů.

 

Usnesení vlády ze dne 8. dubna 1998 č. 235 o Zásadách regionální politiky vlády zrušilo předchozí usnesení vlády k této problematice a potvrdilo v něm členění regionů se soustředěnou podporou státu právě na strukturálně postižené regiony a hospodářsky slabé regiony. Tyto zásady také stanovily jako programové dokumenty regionální politiky Strategii regionálního rozvoje ČR a Regionální programy rozvoje. Z těchto dokumentů byly odvozovány i seznamy regionů se soustředěnou podporou státu pro následující roky.

 

Pro rok 1999 bylo vyhlášeno 8 strukturálně postižených regionů a 10 hospodářsky slabých regionů. Ve srovnání s rokem 1998 byl do kategorie strukturálně postižených regionů zařazen i okres Přerov, naopak z kategorie hospodářsky slabých regionů byl vyřazen okres Svitavy.

 

Pro rok 2000 byly použity stejné seznamy strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresů jako v roce 1999. Zároveň však byla zpracována a schválena usnesením vlády ze dne 12. července č. 682 Strategie regionálního rozvoje České republiky. Obsahovala strategickou vizi regionálního rozvoje České republiky do roku 2010, s podrobnějším členěním úkolů do roku 2003. Příloha – „Typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu“ vytvořila nový nástroj pro jejich stanovování a maximálně snížila vliv subjektivních faktorů a vlivů. Metodika vymezování problémových regionů byla založena na soustavě vybraných vstupních ukazatelů, odlišných pro strukturálně postižené regiony a pro hospodářsky slabé regiony.

Vliv Evropské unie

 

Podle této metodiky bylo stanoveno 10 strukturálně postižených regionů (Most, Karviná, Teplice, Chomutov, Děčín, Kladno, Ostrava-město, Přerov, Louny a Frýdek-Místek) s účinností od roku 2001. Jako hospodářsky slabé regiony byly stanoveny Louny, Tachov, Znojmo, Český Krumlov, Bruntál, Jeseník, Třebíč, Prachatice, Břeclav a Svitavy. Na první pohled je zřejmé, že okres Louny se při použití zvolených výpočtů nacházel v obou sestavách. Nebylo nutné tento nedostatek okamžitě odstraňovat, protože v roce 2001 i v dalších letech byly všechny okresy Moravskoslezského, Ústeckého i Karlovarského kraje pokryty jak Programem podpory rozvoje severozápadních Čech a Ostravského regionu (příjemci obec), tak i Programem podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS II Severozápad a Moravskoslezsko. V důsledku toho předkládaly obce žádosti o dotace na rok 2001 pro strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony pouze z okresů Břeclav, Český Krumlov, Jeseník, Kladno, Prachatice, Přerov, Svitavy, Tachov, Třebíč a Znojmo.

 

V roce 2002 došlo k organizační změně. Podle zákona č. 47/2002 Sb. byla regionální podpora podnikání převedena z MMR na MPO. To se týkalo zejména regionálních programů na podporu MSP. V gesci MMR však zůstaly všechny regionální programy, jejichž příjemci byly obce.

 

Podle svého programového prohlášení přijala vláda dne 16. července 2003 usnesení č. 722 o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006. V důvodové zprávě se uvádí, že následující aktualizace bude již shodná s novým programovacím obdobím Evropské unie od roku 2007. Příloha usnesení aktualizovala soustavu ukazatelů pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony, navíc zavedla novou kategorii regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Usnesení č. 722/2003 (aktualizované č. 1005/2004) uvádí tyto regiony se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006: strukturálně postižené (Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín, hospodářsky slabé (Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov, území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá) a regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností (Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Sokolov). Usnesení vlády ze dne 7. ledna č. 24 k návrhu na přechodnou podporu strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů v roce 2004 zařadilo jen pro rok 2004 do těchto regionů též okresy Břeclav, Cheb, Karlovy Vary, Kladno, Opava, Prachatice a také okres Sokolov, ten však byl dalším usnesením zařazen do této kategorie na celé období 2004 – 2006.

Nové programovací období

 

Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky 2007-2013 bylo stanoveno usnesením vlády ze dne 17. května 2006 č. 560 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. V seznamu tohoto usnesení zůstává členění na strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony a regiony s vysoce nadprůměrnou zaměstnaností. Počet okresů jako celek se proti letům 2004-2006 snížil o tři, a došlo též k určitému přesunu mezi jednotlivými kategoriemi. Navíc bylo do seznamu zahrnuto 11 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP).

 

Mezi strukturálně postižené regiony byly zařazeny okresy Most, Karviná. Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín a Sokolov. Hospodářsky slabé regiony jsou tvořeny okresy Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny, územími bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá, a okresy Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice spadají pod regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. S vyřazenými okresy byl zaveden obdobný postup jako s okresy vyřazenými v předchozím období. Vládní usnesení ze dne 3. července 2006 č. 829 o přechodné podpoře hospodářsky slabých regionů stanovilo, aby vyřazené 4 okresy (Rakovník, Český Krumlov, Vyškov, Tachov) měly přechodnou podporu hospodářsky slabých regionů do roku 2008 (tj. 2 roky v rámci programovacího období 2007-2013). Správních obvodů ORP zařazených mezi regiony se soustředěnou podporou státu je celkem 11. Jedná se o Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřici nad Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Klobouky.

Přehled regionů

 

Kartogram znázorňuje přehled regionů, jimž byla, nebo bude poskytována soustředěná podpora státu v období let 1992 -2013. Uvažováno bylo nejen území celých okresů, ale i jejich částí. Z celkového přehledu je patrné, že největší podpoře se těšily okresy Ústeckého a Moravskoslezského kraje, kde celkem 6 okresů přesáhne v roce 2013 hranici 20 let podpory (Bruntál, Chomutov, Karviná, Louny, Most, Ostrava-město a Teplice). Podobně jsou na tom okresy Třebíč a Znojmo. V rámci jednotlivých krajů se intenzivní soustředěná podpora státu dále týká Jihomoravského, Karlovarského, Olomouckého, Pardubického, Zlínského kraje a pohraničních okresů Jihočeského a Plzeňského kraje. Naopak jediným krajem, ve kterém nebyl v rámci sledovaného období podporován ani jeden okres je Královéhradecký kraj.

Metodika vymezování regionů

 

Stanovení „problémových regionů“ vyžadovalo zavést metodický postupy, které by v maximální míře eliminovaly subjektivní přístup. Prvotní nástin dávaly zmiňované „Zásady regionální politiky vlády České republiky“.

 

V tomto dokumentu byl jako ukazatel pro strukturálně postižené regiony stanovena míra nezaměstnanosti včetně relace počtu uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo, míra rozsahu a váhy útlumu průmyslových odvětví na zaměstnanost a na rozvoj podnikání. U hospodářsky slabých regionů byly za rozhodující ukazatele považovány míra nezaměstnanosti včetně relace počtu uchazečů o zaměstnání na jedno pracovní místo, výše mzdových příjmů a příjmů ze zemědělství, úroveň daňových příjmů místních rozpočtů, podíl a rozsah útlumu primérních odvětví na struktuře zaměstnanosti a hustota zalidnění.

 

Podstatné zpřesnění metodiky přinesla příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje České republiky „Typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu“, kde je uveden podrobný výčet ukazatelů pro hospodářsky postižené regiony a pro hospodářsky slabé regiony, postup jejich konstrukce a také váhy pro výpočet konečného koeficientu hodnocení. K dalším změnám došlo usnesením vlády č. 722 o vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na období let 2004-2006. Ukazatele pro vymezování problémových regionů a algoritmy jejich výpočtu zůstaly s nepatrnými úpravami shodné, zároveň však byl stanoven ukazatel pro nově definované regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Do změny metodiky se významně zapsalo také usnesení vlády č. 560 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. V rámci výběru relevantních ukazatelů byly opět brány v potaz jak situace na trhu práce, tak i ekonomická síla regionů. Avšak vzhledem k tomu, že již nebyly k dispozici statistické údaje o zaměstnanosti a mzdách v územním průřezu, byly pro vymezení použity jiné indikátory (zejména se to týkalo kupní síly obyvatel).

 

O vybraných ukazatelích, postupu jejich konstrukce a stanovování jejich vah pro výpočet konečného koeficientu hodnocení lze diskutovat. Tak např. vysoká váha poklesu nezaměstnanosti je dána tím, že problémy strukturálně postižených regionů vznikly poklesem zaměstnanosti v odvětvích těžkého průmyslu. U hospodářsky slabých regionů naopak vystupuje do popředí pokles zaměstnanosti v zemědělství, nízká intenzita osídlení a nízké příjmy.

Závěrem

 

Lze konstatovat, že rozsah, metodika a kritéria poskytování podpor potřebným regionům procházela v dlouhodobém vývoji poměrně výraznými změnami. Základem pro vymezování regionů se soustředěnou podporou státu se staly okresy, v některých letech však byla doplňována i menšími územními celky. Stanovené regiony byly podle svého charakteru obvykle tříděny do 2-3skupin. Současné vymezení regionů se soustředěnou podporou státu je podle usnesení vlády České republiky č. 560 ze dne 17. května 2006 o Strategii regionálního rozvoje České republiky na období 2007-2013. Ve srovnání s minulostí to je nejdelší období. Přitom i v minulých obdobích byly podle vývoje ekonomiky prováděny během příslušného cyklu potřebné úpravy v seznamu podporovaných regionů.

 

Existující hospodářská recese, která se bude projevovat v jednotlivých regionech různou formou i sílou, bude nutně vyžadovat v projektovaném období jak korekce v seznamu podporovaných regionů, tak i ve formách poskytované podpory. Bude nutno přitom vycházet z toho, že zatímco v dřívějších cyklech byla podpora regionů se soustředěnou podporou státu poskytována především ze státem stanovených programů, podpora pro období 2007-2013 je poskytována především s účastí strukturálních fondů Evropské unie. Bude proto nutno provádět vhodnou aplikaci Operačních programů, jež jsou v tomto období vypracovány jednotlivě pro každý region soudržnosti NUTS 2, zatím co v dřívějším období existoval jeden Společný regionální operační program (SROP) a souběžně s ním i státem financované Regionální programy podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů.

„Problémový“ region

Strukturálně postižený region – oblast s vysokým

zastoupením průmyslu a vysokým stupněm

urbanizace, jejíž průmyslová základna prochází

výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným

s nadprůměrnou nezaměstnaností

Hospodářsky slabý region – oblast charakteristická

nízkou životní úrovní, nadprůměrným

podílem zaměstnanosti v primérním sektoru,

nízkou hustotou osídlení a vesměs také s nadprůměrnou

nezaměstnaností; obecně jde o

venkovskou oblast s nižším stupněm urbanizace

a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním

prostředím

Jako podle předchozích usnesení + region

s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností –

území okresu, ve kterém souhrnné hodnocení

nezaměstnanosti překračuje o 30 a více

procentních bodů průměrnou hodnotu za území

celé České republiky, a které není zařazeno mezi

strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé

regiony

Strukturálně postižený region, hospodářsky

slabý region a region s vysoce nadprůměrnou

nezaměstnaností

Ukazatel (váha)

Podle usnesení vlády č. 682/2000

- podíl zaměstnanosti v průmyslu v daném roce na celkové zaměstnanosti (0,3);

- vývoj zaměstnanosti v průmyslu v daném roce vzhledem k základnímu roku

1990 (0,2);

- souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku (uchazeči o

zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní a tlak na pracovní místa) (0,4);

- počet soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel v daném roce (0,1).

- souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. daného roku (0,3);

- daňové příjmy na 1 obyvatele v okrese v daném roce (0,1);

- výše průměrné mzdy v daném roce (0,15);

- podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti

v daném roce (0,2);

- vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v daném roce oproti

základnímu roku 1990 (0,15);

- hustota zalidnění v daném roce (váha 0,1).

Podle usnesení vlády č. 722/2003:

- souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. 1999, 2000, 2001, 2002 (uchazeči

o zaměstnání, dlouhodobě nezaměstnaní a tlak na pracovní místa) (0,4).

Podle usnesení vlády č. 560/2006:

- souhrnné hodnocení situace na trhu práce (nezaměstnanosti) zahrnující míru

nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno

volné pracovní místo (váha 0,4);

- daňové příjmy na 1 obyvatele (váha 0,15);

- počet podnikatelů na 1 000 obyvatel (váha 0,15);

- kupní síla obyvatel (váha 0,3).

Zdroj: 15.4.2009    Obec & finance    str. 31   Regionální rozvoj