EU - klub benefitů

Přínosy pětiletého členství České republiky v unii převážily

EVROPSKÁ UNIE

Prvního května uplynulo pět let od vstupu České republiky do Evropské unie. Evropa tak tímto aktem symbolicky ukončila dělení kontinentu na Západ a Východ. Zároveň před pěti lety došlo k historicky nejmasivnějšímu rozšíření unie o deset států – postkomunistické země ze střední a východní Evropy, Maltu a Kypr.

Mnozí z těch, kteří v referendu v roce 2003 hlasovali pro politický „návrat do Evropy“, toužili dohnat a předehnat životní standard „Zápaďáků“. Vstup měl potvrdit plně funkční tržní ekonomiku přistupujících států a přijmutí povinností vyplývajících z právního rámce sjednocené Evropy.

Jak si Češi v unii vlastně vedou? Převážila pozitiva vstupu na jednotný vnitřní trh EU nad negativy? Týdeník EURO se rozhodl oslovit respektované ekonomy, aby získal odpovědi na výše položené otázky. K našemu podivu dospěli respondenti k překvapivé shodě: „Ze vstupu do evropského společenství česká ekonomika jednoznačně profitovala.“ Tento názor se opírá o několik klíčových údajů a srovnání se zbytkem unijních nováčků. Podívejme se tedy blíže na statistiky, jež mohou běžnému smrtelníkovi nabídnout srovnání vývoje za posledních pět let.

BOBTNAJÍCÍ HDP

Obvyklým ukazatelem ekonomické aktivity je hrubý domácí produkt (HDP). Srovnáme-li data z roku 2004 a 2008, ve většině nových členských zemí (NČZ) HDP rostl. Jedinou výjimkou je Maďarsko. Jeho ekonomika byla v minulém roce silně postižena dopady globální finanční krize. V přehledu desítky NČZ zaostávají Češi v přibližování se průměrnému HDP celé unie pouze za Kyprem a Slovinskem. Dle zprávy, kterou zpracovala Evropská komise na žádost českého předsednictví EU, rostlo hospodářství NČZ v průměru o 1,75 procenta HDP rychleji, než by tomu bylo vně vnitřního trhu. S tím souhlasí i ekonom České spořitelny a člen vládní skupiny NERV Petr Zahradník. „Kdybychom do unie nevstoupili, nešli bychom cestou volného trhu. Podléhali bychom různým omezením, měli bychom větší transakční náklady a domácím výrobcům by chyběla technická standardizace výrobků,“ vypočítává Zahradník. Podobně uvažuje i předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromír Drábek. České firmy prý těžily z výhod vyplývajících z asociační dohody již před datem rozšíření. „Teprve okamžikem vstupu však mohly začít plně využívat všech výhod jednotného trhu. Především bezcelního oběhu zboží aprincipu země původu, který umožňuje prodávat výrobky určené pro trh v ČR po celém území EU,“ upozorňuje Drábek. „Noví členové dosáhli historicky nejlepších výsledků v růstu reálného HDP. V období let 2004 až 2007 se urychlila konvergence k ekonomické úrovni průměru EU, ať už tuto úroveň měříme poměrem HDP na obyvatele nebo jako produktivitu práce,“ soudí Jiří Malý z Institutu integrace ČR do evropské a světové ekonomiky z VŠE. Pro staré členské země se otevřely nové trhy a investiční možnosti. Unie se díky rozšíření stala nejsilnější ekonomikou světa s třicetiprocentním podílem na světovém HDP. Sjednocená Evropa navíc ukusuje 17procentní podíl pomyslného koláče světového obchodu. „Vstup do EU byl pro českou ekonomiku jednoznačně přínosný. Objem zahraničních investic reflektoval naše přistoupení k jednotnému trhu EU. Akcelerace růstu HDP je příliš jednoznačná na to, abychom ji mohli vysvětlit nějak jinak než vstupem do EU,“ připomíná Ondřej Schneider, který žije od roku 2008 ve Washingtonu a přednáší zde na Georgetown University.

PROSTĚ UKRAJINA

Spekulace bývají obvykle doménou médií. Týdeník EURO však požádal ekonomy, aby se vyjádřili k hypotetické situaci, co by nastalo, kdyby ČR vystoupila z páté vlny rozšíření. Většina dotázaných expertů se domnívá, že by se nedostavilo vyšší tempo růstu HDP, neklesla by také nezaměstnanost z devíti na 4,4 procenta. „Zřejmě bychom nezaznamenali narůstající přebytek zahraničního obchodu, ale spíše jeho deficit jako před vstupem,“ tvrdí Malý. Podobně argumentuje Jaromír Drábek a dodává, že „pokud bychom do EU v roce 2004 nevstoupili, česká ekonomika by vlivem rozšíření EU o okolní země začala velmi rychle ztrácet konkurenceschopnost“. Byli bychom vystaveni větším ekonomickým výkyvům, horšímu právnímu prostředí, menšímu zájmu investorů a menšímu exportnímu výkonu. „Prostě Ukrajina,“ míní Jiří Havel, ekonom a lídr kandidátky ČSSD do eurovoleb.

Transformace většiny východoevropských zemí usilujících o vstup do hospodářského a politického společenství znamenala také tlak Bruselu na reformní úsilí kandidátů. Směřování mimo svazek zemí Evropské unie by snížilo váhu a význam modernizace pravidel i institucí. Nedošlo by také ke zlepšení rámce pro podnikání. „Zároveň bychom byli daleko méně čitelní pro zahraniční investory, a ti by preferovali nám podobné země uvnitř EU. Vážně se obávám, že se toto začne dít kvůli našemu lavírování okolo přijetí eura,“ míní Jiří Plecitý, jenž stál u našich příprav na členství a následně tři roky pracoval v kabinetu místopředsedy Evropské komise Güntera Verheugena. Nyní kandiduje do Evropského parlamentu za SNK-ED.

Zatímco pro Ondřeje Schneidera je to příliš spekulativní otázka, poradkyně prezidenta Stanislava Janáčková z VŠE odmítá v ekonomii úvahu typu „co by bylo, kdyby“. „Rozdíl by pravděpodobně nebyl tak velký, jak se někdy soudí,“ je přesvědčena Janáčková.

MEZERY NA VNITŘNÍM TRHU

Experti se rovněž shodují, že k dobudování jednotného trhu chybí odstranění překážek na evropském trhu se službami. Dále to předpokládá uvolnění bariér pro volný pohyb pracovních sil. V tomto ohledu bude důležitý rok 2011, kdy má Německo a Rakousko zrušit restrikce vůči pracovníkům z NČZ. Ti byli přitom mantrou všech odpůrců nejen rozšíření, ale i další integrace. Na Západě dominovala představa levné pracovní síly z východní Evropy, která zahltí pracovní trhy od Dublinu po Berlín. Především hrozba záplavy polských instalatérů nabyla téměř apokalyptické podoby. Podle studie EK se však nic takového po vstupu desítky nováčků nepotvrdilo. V součtu využilo možnosti usadit se v některé ze starých členských zemí EU pouze 3,6 milionu lidí z NČZ.

Jiné mýty opanovaly takzvané strukturální fondy EU. Zemědělci zvyklí na štědré dotace se báli efektu „vysavač“. Totiž toho, že noví členové s vysokým podílem zemědělského sektoru vysají peníze z Bruselu. Opět to byl mylný předpoklad. Díky přechodným obdobím by se zemědělské dotace unijních nováčků měly dorovnat vůči jejich západoevropským protějškům až v roce 2013.

Debaty o budoucnosti vnitřního trhu se vedou i v oblasti harmonizací daňových systémů členských států EU. V současnosti představuje rozptyl základních sazeb DPH v evropských zemích patnáct až 25 procent. Tyto rozdíly přitom ovlivňují ceny služeb a výrobků, a tudíž i cenovou konkurenceschopnost těchto států. Malý se domnívá, že určité sladění daňových systémů by bylo žádoucí. A Plecitý připomíná, že Brusel pracuje na dokončení jednotného trhu ve specifických odvětvích, jako jsou telekomunikace, poštovní služby nebo energetika. Posledně zmíněný sektor a jeho bezpečnost je navíc podle Havla nejvýznamnější hrozbou dneška. Další překážku znamenají omezení týkající se bezpečnostních a jiných požadavků na zboží, uzavírá výčet rezerv Drábek.

ČESKÝ OPTIMISMUS

V oblasti takzvaných měkkých dat hrají prim průzkumy veřejného mínění, jež s jistou mírou pravděpodobnosti odrážejí, co si například Švédové, Češi nebo Poláci myslí o EU. Ze statistik vyplývá, že Čechů, kteří podporují naši účast na evropském projektu, za poslední čtyři roky mírně přibylo. V Maďarsku nebo Litvě se naopak eurooptimisté smrskli na necelou třetinu. V ČR převládá názor, že členství země v EU je „dobrá věc“. Podle údajů za rok 2008 je o tom přesvědčeno 46 procent veřejnosti, což je o sedm procent nižší podpora, než vykazuje průměr v unii. Negativní názor zastává zhruba dvanáct procent obyvatel. Dvě třetiny Čechů jsou také přesvědčeny, že členství je pro nás výhodné. V tomto srovnání o šest procentních bodů převyšujeme standard evropské sedmadvacítky. Poměrně unikátní místo zaujímá Praha i v žebříčku zemí, jež hodnotí kladně pád železné opony. Zde jsme s 83 procenty získali prvenství. Výčet statistik uzavírá očekávání Čechů, kdy dosáhneme životní úrovně západoevropských zemí. Podle březnového šetření společnosti STEM se 37 procent spoluobčanů domnívá, že se tak stane za méně než deset let. Ve srovnání s předchozími roky se letos velmi významně zvýšil podíl lidí, kteří vyrovnání naší životní úrovně a životní úrovně Západu odhadují v horizontu do jedné dekády.

EVROPSKÁ ÚNAVA

Evropou přesto koluje slogan o „únavě z rozšíření“. Na podzim roku 2008 se pro další případné rozšíření vyslovilo necelých 44 procent Evropanů. Staré členské země rozděluje názor, zda rozšíření unii posílilo (44 procent), nebo oslabilo (40 procent). Podle bruselského týdeníku European Voice na tom nese svou vinu poslední, šesté rozšíření o Bulharsko a Rumunsko v roce 2007. Unie tyto země přijala za členy, aniž by si zabezpečila dostatečné pojistky. Stále častěji se tak do diskusí promítá takzvaná „absorpční kapacita“ EU, jež se podle mnohých citelně snížila. Země jako Francie nebo Německo dávají jasně najevo, že před dalším rozšířením musejí být přijata nová pravidla, která zjednoduší a zefektivní fungování evropského klubu. Napříč starou patnáctkou je navíc rozšířeno přesvědčení, že „noví“ Evropané se více orientují na transatlantickou vazbu a ve větší míře vyznávají samoregulační mechanismy volného trhu, což je pro mnohé Západoevropany nepříjemné zjištění.

***

Kdyby nám šlo jenom o peníze, to bychom se mohli ucházet o členství ve Spojených arabských emirátech.

MILOŠ ZEMAN, 19. 12. 1998

Vstup do EU pro mě skutečně není snem. Nemáme ale žádnou alternativu. Byli jsme a vždy zůstaneme v Evropě. Dnes se nedá bez členství v EU existovat. Je to ale sňatek z rozumu, nikoli z lásky. Pro středoevropský stát, který neleží na ostrově nebo na okraji Evropy, je zkrátka nemožné nepřistoupit k EU.

VÁCLAV KLAUS, 16. 4. 2003

Deset zemí včetně ČR vstupuje za podmínek, kdy to tu EU nestojí tolik peněz, jako stál třeba Marshallův plán. To znamená, že to Evropská unie pořídila velmi levně.

MIREK TOPOLÁNEK, 27. 5. 2003

Ať už do EU vstoupíme, nebo nevstoupíme, to, že doporučujeme občanům, aby nehlasovali pro, to je samozřejmě náš názor, který má své odůvodnění.

VÁCLAV EXNER, 27. 5. 2003

Graf

VÝVOJ ČISTÉ POZICE ČR VŮČI

ROZPOČTU EU 2004–2008

(v mld. Kč)

7,3

2004

2,0

2005

6,7

2006

15,2

2007

22,8

2008

Pramen: ministerstvo financí

Tabulka

JAK VEŘEJNOST PODPORUJE

ČLENSTVÍ V EU (V %)

ZEMĚ            ROK 2004 ROK 2008

EU průměr          56       53

Česká republika    42       46

Estonsko           52       61

Kypr               52       40

Litva              40       27

Lotyšsko           69       55

Maďarsko           49       31

Malta              45       46

Polsko             50       65

Slovensko          57       62

Slovinsko          52       59

Pramen: Eurostat

HDP NA OBYVATELE

V PARITĚ KUPNÍ SÍLY

ZEMĚ                      ROK 2004    ROK 2008

EU-27                      100,0        100,0

EU-15 (staré členské země) 113,2        110,3

Česká republika              75,1        81,3

Estonsko                     57,2        65,0

Kypr                         90,3        92,5

Litva                        50,5        60,6

Lotyšsko                     45,7        55,1

Maďarsko                     63,1        62,6

Malta                        77,1        78,9

Polsko                       50,6        56,1

Slovensko                    57,1        70,7

Slovinsko                    86,4        90,8

Pramen: Eurostat

INFLACE JAKO HARMONIZOVANÝ

INDEX SPOTŘEBITELSKÝCH CEN

ZEMĚ              ROK 2004 ROK 2008

EU průměr             2,0      3,7

Česká republika       2,6      6,3

Estonsko              3,6     10,6

Kypr                  1,9      4,4

Litva                 1,2     11,1

Lotyšsko              6,2     15,3

Maďarsko              6,8      6,0

Malta                 2,7      4,7

Polsko                3,6      4,2

Slovensko             7,5      3,9

Slovinsko             3,7      5,5

Pramen: Eurostat, v procentech

DEFICIT VEŘEJNÝCH FINANCÍ

(V % HDP)

ZEMĚ               ROK 2004 ROK 2008

EU průměr            -2,9     -2,3

Česká republika      -3,0     -1,5

Estonsko              1,7     -3,0

Kypr                 -4,1      0,9

Litva                -1,5     -3,2

Lotyšsko             -1,0     -4,0

Maďarsko             -6,4     -3,4

Malta                -4,7     -4,7

Polsko               -5,7     -3,9

Slovensko            -2,3     -2,2

Slovinsko            -2,2     -0,9

Pramen: Eurostat

STATISTIKA EXPORTU

(v mld. eur)

ZEMĚ               ROK 2004 ROK 2008

EU celek         3024,719 4010,313

Česká republika   55,4599  99,4765

Estonsko           4,7687   8,4659

Kypr               0,7617   1,0872

Litva              7,4777  16,0672

Lotyšsko           3,2228   6,8612

Maďarsko          44,6713  73,2316

Malta              2,0235   1,9014

Polsko            60,3317 114,2518

Slovensko         22,3047  48,2473

Slovinsko         13,1533  23,1884

Pramen: Eurostat

MÍRA

NEZAMĚSTNANOSTI (V %)

ZEMĚ              ROK 2004 ROK 2008

EU průměr            9,0      7,0

Česká republika      8,3      4,4

Estonsko             9,7      5,5

Kypr                 4,7      3,8

Litva               11,4      5,8

Lotyšsko            10,4      7,5

Maďarsko             6,1      7,8

Malta                7,4      5,9

Polsko              19,0      7,1

Slovensko            18,2      9,5

Slovinsko             6,3      4,4

Pramen: Eurostat

PRODUKTIVITA PRÁCE

NA ZAMĚSTNANCE

ZEMĚ              ROK 2004 ROK 2008

EU-27              100,0    100,0

Česká republika     68,0     73,1

Estonsko            57,2     61,6

Kypr                82,8     84,2

Litva               53,3     60,8

Lotyšsko            45,9     50,6

Maďarsko            72,0     74,0

Malta               90,1     90,5

Polsko              61,5     61,5

Slovensko           65,5     77,5

Slovinsko           81,9     84,9

Pramen: Eurostat

Zdroj: 1.6.2009    Euro    str. 60   EU2009.CZ