Monitorování je nedílnou součástí jak programového, tak i projektového cyklu. Cílem monitorování je průběžné zjišťování pokroku v realizaci operačních programů, resp. projektů, a porovnávání získaných informací s výchozím předpokládaným plánem. Monitorování je soustavnou činností, která probíhá během celého trvání operačního programu.
Monitorování finanční pomoci ze strukturálních fondů EU na centrální úrovni je základním zdrojem informací potřebných pro řízení, koordinaci a tvorbu pravidelných monitorovacích zpráv či příležitostných analýz o pokroku v realizaci NSRR pro vedení ministerstva, orgány EK, vládu České republiky, pro Parlament i širokou veřejnost.
V souladu s usnesením vlády č. 198/2006 MMR zabezpečuje jednotný centrální informační systém pro řízení, monitorování a vyhodnocování operačních programů a projektů ve všech úrovních administrace těchto programů financovaných ze SF, FS a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. MMR řídí nastavení informačního systému v oblasti řízení, sběru dat, monitorování a komunikace s EK.
Česká republika zvolila variantu předávání dat EK prostřednictvím internetu. Elektronický přenos dat mezi ČR a EK je zajišťován prostřednictvím přenosu dat v rozsahu stanoveném obecným a prováděcím nařízením z IS MSC2007 do databáze IS SFC2007.
V centrálním informačním systému byl vytvořen modul s názvem „Data pro SFC2007“, který slouží k přípravě dat subjekty odpovědnými za řízení a koordinaci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU. Modul dále zajišťuje tvorbu, ověřování, autorizaci a přenos dat ŘO, PCO a NOK prostřednictvím internetu do databáze IS SFC2007.
Včasné poskytování srovnatelných, věcně správných, platných a aktuálních dat pro řízení, monitorování a vyhodnocování je zajištěno závaznou Metodikou monitorování programů SF a FS pro programové období let 2007-2013, která definuje data pro centrální monitorování, závazné postupy, stavy při realizaci projektů a lhůty pro výkon jednotlivých činností ve všech úrovních realizace projektů. Společně se stanovením jednotných a závazných postupů pro předávání dat je tímto zajišťován jednotný monitorovací systém.
Monitorovací systém je zapotřebí průběžně optimalizovat a aktualizovat v souvislosti se změnami, které ovlivňují systém realizace operačních programů. Pro vykonávání této činnosti byla rozhodnutím ministra č. 141/2008 ze dne 11. 8. 2008 ustavena Pracovní skupina pro jednotný monitorovací systém, která má za úkol rozvoj jednotného monitorovacího systému na národní úrovni. Centrální monitorování finanční pomoci ze strukturálních fondů EU je základní podmínkou pro provádění nezávislého vyhodnocování (evaluace) v oblastech vykazujících nepříznivý vývoj v průběhu realizace operačních programů.
Monitorování věcného pokroku
Věcné monitorování souvisí s věcným zaměřením projektu a umožňuje sledování shody skutečnosti s plánovanými cíli pomocí měřitelných indikátorů. Jedná se o průběžné sledování a vyhodnocování věcného i finančního využívání prostředků ze zdrojů EU, a to ve všech fázích procesu realizace operačních programů a projektů. Požadavky na datový rozsah pro finanční a věcné monitorování společných projektů a operačních programů na centrální úrovni vychází z dostupnosti monitorovacích údajů v příslušných modulech IS ŘO v rámci MSC2007.
ŘO OP dodávají a aktualizují informace o věcném plnění indikátorů do MSC2007 v pravidelných intervalech. Periodicita sledování jednotlivých monitorovacích indikátorů je dána požadavky na obsah, strukturu a předkládací termíny výročních zpráv o provádění operačního programu a dále potřebami průběžného vyhodnocování (evaluace) dosahovaných výsledků a následně potřebami řízení realizace cílů operačních programů.
Informační toky musejí být proto řídícími složkami organizovány tak, aby příslušné informace byly k dispozici v potřebném rozsahu a k určitému datu. Zadání dosažených hodnot indikátorů do IS ŘO je u indikátorů, které se agregují z projektové úrovně (tj. hodnoty jsou vykazované příjemcem), zajištěno ŘO v daných termínech po odevzdání příslušné zprávy (pravidelné, etapové či závěrečné) příjemcem. Do měsíce po konci každého čtvrtletí odpovědní pracovníci ŘO deklarují správnost dat přenesených do MSC za příslušné čtvrtletí.
Ukazatele vstupu, výstupu, výsledku a dopadů jsou stanoveny na všech úrovních, tj. na úrovni operačního programu, pro jednotlivé priority a pro jednotlivé oblasti podpory. Jako společné jádro ukazatelů (core indicators) byl stanoven určitý minimální počet ukazatelů charakteru výstupů, u kterých je zajištěna jednotná metodika a definice měření a sčitatelnost až na úroveň tohoto programu. Tyto ukazatele byly stanoveny tak, aby umožnily podrobněji charakterizovat osoby podpořené operačním programem, organizace, které získaly podporu a počet projektů v rámci jednotlivých oblastí podpory. Součástí společného jádra ukazatelů jsou také ukazatele, které umožňují pohled na plnění horizontálních témat.
Připravovaná databáze společného jádra ukazatelů umožní agregaci ukazatelů z úrovně oblasti podpory do úrovně jednotlivých priorit a dále na úroveň operačního programu. Bude zajištěn přístup osob odpovědných za hodnocení do této databáze. Řídící orgán zajistí, aby z databáze byly získávány informace v libovolných časových průřezech a ve flexibilních sestavách podle zvolených analytických hledisek tak, aby byly využitelné pro vyhodnocování (evaluaci).
Indikátory slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních linií (os) a operačních programů vzhledem ke stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje monitorovací výbor a je součástí prováděcího dokumentu.
Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci své žádosti o finanční podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu jsou následně uvedeny ve smlouvě o financování projektu a mají klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Plnění monitorovacích indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést až k částečnému nebo dokonce i k úplnému odebrání poskytnuté dotace.
Současný systém využívání strukturálních fondů v období let 2007-2013 se vyznačuje provázaností vazeb mezi jednotlivými OP. Jedním z cílů monitorování je rovněž sledovat i účinnost a užitečnost těchto vazeb a posílit funkci koordinačních mechanismů tak, aby v průběhu realizace konkrétních podpořených projektů bylo dosaženo dostatečné efektivnosti těchto vazeb. Je nezbytně nutné, aby ŘO při realizaci svých operačních programů v jednotlivých navazujících oblastech finanční podpory postupovaly koordinovaně a aby tak byla zajištěna zvýšená efektivita a využitelnost této podpory. Takovýmto přístupem a postupem lze snadněji a lépe dosáhnout naplnění stanovených strategických cílů NSRR a konečného efektivního využití finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti.
Nedílnou součástí věcného monitorování je také hodnocení efektivity, reálné funkčnosti a nastavení systému realizace operačních programů při využívání strukturálních fondů. Jednotlivé OP mají své administrativní postupy popsány v operačních manuálech. Operační manuál je při realizaci operačních programů základní prováděcí dokumentací obsahující závazná pravidla, administrativní postupy, činnosti a lhůty stanovené pro jejich vykonání, které vedou ke konečné realizaci projektů včetně zajištění udržitelnosti projektem deklarovaných cílů. Tyto postupy jsou navázány na informační systém jednotlivých ŘO a na centrální informační systém MSC2007.
Efektivnost těchto postupů se zjišťuje prostřednictvím monitorovacího systému, tj. sledováním dodržování stanovených lhůt a logické návaznosti jednotlivých postupů. Na základě zjištěné efektivnosti těchto postupů dochází k optimalizace celého průběhu realizace daných projektů a tím i příslušných operačních programů.
Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které se prolínají všemi tématickými (odvětvovými neboli sektorovými) a regionálními operačními programy. Aby bylo možno dosáhnout udržitelného a vyváženého rozvoje regionů podpořených ze strukturálních fondů, jsou do realizace politiky HSS zahrnuty dva hlavní horizontální cíle:
- udržitelný rozvoj (dosahování rovnováhy mezi oblastí ekonomickou, sociální a životního prostředí) a
- rovné příležitosti (rovnost mužů a žen, odstraňování diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace).
Každý operační program a potažmo i z něho vycházející projekt by měl přispívat k naplňování uvedených horizontálních priorit. Horizontálnost priorit spočívá také v povinnosti všech žadatelů vysvětlit, jaký dopad bude mít projekt na rovné příležitosti a životní prostředí a klasifikovat ho jako zaměřený, pozitivní nebo neutrální k dané horizontální prioritě. Povinností řídících orgánů je hodnotit aktivity podniknuté v rámci operačních programů z hlediska horizontálních priorit a analyzovaná data začlenit v rámci zvláštní kapitoly do výroční a hodnotící zprávy operačního programu.
SF jsou určeny zejména na podporu a rozvoj ekonomické a sociální oblasti, nicméně za předpokladu, že jejich využití přispěje také ke zlepšení životního prostředí. Je tedy nezbytné sledovat dopady tohoto využití na životní prostředí tak, aby jejich přispění ke zlepšení stavu životního prostředí bylo maximální. Průřezovost této problematiky znamená zohlednění udržitelného rozvoje (respektive životního prostředí) i u těch oblastí podpory, které nejsou přímo zacíleny na životní prostředí.
Rovné příležitosti v širším pojetí musejí být respektovány a podporovány při přípravě programového období, při vytváření struktury jeho realizace, při tvorbě podkladů pro žadatele, při výběru projektů, monitorování operačních programů a při jejich následném vyhodnocování (evaluaci).
Finanční monitorování je především sledováním celého průběhu čerpání a efektivního využívání přidělených ročních finančních prostředků – a to jak v případě průběhu realizace projektů jednotlivých OP, tak i celého NSRR. Při finančním monitorování probíhá sběr, zpracování a vyhodnocování příslušných dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků a jejich využití. Toto monitorování umožňuje sledování shody skutečnosti s předloženým plánem čerpání přidělených finančních prostředků.
Znamená to tedy komplexní systém monitorování finančních toků v rámci projektového cyklu. Tento systém využívá data i informace o projektech ve schvalovací i realizační fázi, a to jak indikativní údaje (např. kalendář předpokládaných žádostí o platbu, pravidelné monitorovací hlášení apod.) získávané od příjemců dotací, tak i přesná data o proplácení žádostí o platbu těmto příjemcům a i o následných refundacích těchto plateb.
Tyto informace umožňují získávat přesné údaje o skutečném čerpání finančních prostředků v rámci všech OP a poté i celého NSRR. Pro finanční řízení je významná také skutečnost, že umožňuje vytvářet předpoklady finančního čerpání a tím i reálně řídit plnění ročního přídělu finančních prostředků v rámci pravidla N+3(2).
Úkolem finančního monitorování na centrální úrovni je rovněž pro EK, vládu a pro veřejnost vykazovat plnění realizace NSRR i po finanční stránce. Jeho úkolem na této úrovni je zároveň sledovat, zjišťovat a identifikovat případný negativní vývoj při čerpání přidělených finančních prostředků a na základě těchto zjištění vytvářet podklady pro přijímání příslušných účinných opatření za účelem odstranění všech zjištěných problémů a nedostatků.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat