Dnešním článkem uzavřeme téma popisu druhů zadávacích řízení používaných při zadávání veřejných zakázek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vysvětlíme si rozdíly, výhody a nevýhody použití jednacího řízení s uveřejněním a jednacího řízení bez uveřejnění.
Protože jde o zadávací řízení, která by se měla používat spíše výjimečně a za zvláštních okolností, zákon přesně definuje přísné podmínky jejich použití (§ 22 a § 23).
Jednací řízení s uveřejněním
smí veřejný zadavatel použít, pokud mu v předchozím otevřeném či užším řízení (popř. soutěžním dialogu) byly doručeny pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, které následně musel vyřadit a vyloučit všechny uchazeče, takže zadávací řízení bylo jako neúspěšné zrušeno.
Zadavatel má poté šanci veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení s uveřejněním, pokud podstatně nezmění zadávací podmínky použité předchozím zadávacím řízení a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení tohoto předchozího zadávacího řízení. Termín "bezodkladně" není zákonem blíže specifikován, může se jednat o časovou prodlevu, např. jednoho dne i několika týdnů. Zadavatel by měl zahájit toto jednací řízení podle situace co nejdříve, vzhledem k neurčitosti daného pojmu lze však jen těžko určit přesnou mez, kdy už je na následné zadání zrušené veřejné zakázky v jednacím řízení pozdě. Ohledně podstatné změny zadávacích podmínek, zadavatel se především musí vyhnout změně v předmětu plnění a nesmí podstatně měnit obchodní, platební nebo jiné podmínky, zejména pokud by to mohlo ovlivnit okruh možných dodavatelů. Zajímavostí této možnosti zadání veřejné zakázky je, že pokud byly podány pouze nepřijatelné nabídky, které ale byly podány řádně a včas, tedy ve lhůtě pro podání nabídek a při splnění všech dalších náležitostí, zadavatel nemusí jednací řízení s uveřejněním uveřejňovat a může postupovat způsobem platným pro jednací řízení bez uveřejnění. Výzvu k jednání zadavatel povinně zašle všem uchazečům, kteří řádně podali nabídku, a vyzve je, aby v přiměřené lhůtě v rámci jednání tyto své nabídky nebo kvalifikační dokumenty upravili či doplnili. Uchazeči tak mohou předkládat pouze určité doklady, které jim v předchozí nabídce chyběly, nebo podat nabídky ve zjednodušené formě, aniž by znovu dokládali informace, které už byly součástí předchozí nabídky.
Zadavatel může veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním zadat i v dalších případech. Například pokud vzhledem k povaze předmětu plnění nebo vyplývajícím riziku lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny jednotlivých uchazečů budou navzájem neporovnatelné. Dále u veřejných zakázek na služby, u kterých nelze dostatečně přesně určit předmět plnění či stanovit hodnotící kritéria. Nejčastěji se jedná o služby pojišťovací, bankovní, investiční, projektové, auditorské, tlumočnické či právní. To ale neznamená, že lze všechny služby takového charakteru automaticky zadávat v jednacím řízení s uveřejněním. Jednací řízení s uveřejněním lze použít také u služeb uvedených v příloze č. 2 zákona (např. hotelové, restaurační, právní, zdravotní, sociální, vzdělávací, rekreační, kulturní a sportovní činnosti apod.).
Také u veřejných zakázek na stavební práce, které jsou prováděné výhradně za účelem výzkumu či vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku či úhrady nákladů, lze jednací řízení s uveřejněním použít.
Postup řízení
Jednací řízení s uveřejněním se zahajuje obdobným způsobem, jako otevřené či užší řízení, tedy uveřejněním oznámení všem dodavatelům, kteří mají zájem, k podání žádosti o účast a k prokázání kvalifikace. Zadavatel je však oprávněn stanovit minimální počet zájemců (nejméně 3), které vyzve k podání nabídek. Zadavatel také musí v oznámení jednacího řízení s uveřejněním uvést, zda se jednání o nabídkách uskuteční v několika fázích za účelem postupného omezování počtu uchazečů, s nimiž bude jednáno. Postup je následně obdobný jako v užším řízení, pouze obsah písemné výzvy k podání nabídek je dán přesným výčtem, co musí obsahovat (§ 29 odst. 4).
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek zadavatel postupuje obdobně jako v otevřeném řízení -- provede posouzení a hodnocení nabídek, poté ale oznámí předběžný výsledek hodnocení a vyzve jednotlivé uchazeče k jednání o jejich nabídkách (§ 30). Jejich počet může na základě provedeného předběžného hodnocení omezit, pokud si ve výzvě k podání nabídky tuto možnost vyhradil a uvedl počet uchazečů, s nimiž zahájí jednání.
Následné jednání se může konat se všemi uchazeči společně nebo s každým zvlášť (což doporučujeme). Je možné jednat o všech aspektech podaných nabídek, ale zadavatel nesmí měnit zadávací podmínky. Účelem těchto jednání je dosažení co možná nejvýhodnějších podmínek plnění. Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s předepsanými náležitostmi. Musí obsahovat všechna ujednání mající možný dopad na nabídky či na hodnotící kritéria a podepisují jej zástupci zadavatele i uchazečů, čímž se tato ujednání stávají závaznými. Uchazeč je oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten, ale ne do protokolu z jednání vedeného s jiným uchazečem. Po posledním jednání následně dojde k úpravě smlouvy. Upravený návrh smlouvy musí zahrnovat dosažené výsledky jednání i údaje obsažené v původní nabídce a nezměněné při následných jednáních, jinak jej zadavatel nesmí přijmout.
Jednací řízení bez uveřejnění
je ještě více omezeno, neboť by se mělo jednat o výjimečný nástroj používaný jen za krajních a mimořádných okolností. Veřejná zakázka je zde sice zadávána dle zákona, ale přitom je omezena hospodářská soutěž, neboť často dochází k přímému zadání jedinému dodavateli. Také jednací řízení bez uveřejnění může být použito v určité návaznosti na předchozí neúspěšné (a tedy zrušené) zadávací řízení. Zadavatel jej může použít, pokud v předchozím otevřeném, užším nebo jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné nabídky (případně žádosti o účast) nebo pouze nabídky nevhodné, tedy nabízející jiný předmět plnění, než zadavatel požadoval. Zadavatel však opět nesmí podstatně změnit zadávací podmínky a musí zahájit jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího řízení.
Jednací řízení bez uveřejnění lze také použít, pokud např. z technických či uměleckých důvodů, případně z důvodu ochrany výhradních práv může předmět veřejné zakázky plnit pouze jediný dodavatel. Častým příkladem použití je tak např. nákup konkrétního uměleckého díla muzeem či galerií, kdy je nutné odkoupit daný předmět přímo od jeho vlastníka. Případně nutnost zachování technické kompatibility. Dalším důvodem je krajně naléhavý případ, zadavatelem zcela nepředvídatelný a nezaviněný, u něhož vyvstala časová tíseň znemožňující použití jiného druhu řízení (např. v případě havárií či živelných událostí). Pro použití jednacího řízení bez uveřejnění je vždy klíčové zdůvodnění uváděné zadavatelem, který musí prokázat oprávněnost jeho použití a objektivní nemožnost zadání veřejné zakázky v jiném druhu zadávacího řízení.
Vliv druhu zakázky
Jednací řízení bez uveřejnění se také používá v různých případech podle předmětu veřejných zakázek, tedy podle toho, zda se jedná o dodávky, služby nebo stavební práce.
Veřejné zakázky na dodávky lze zadat formou jednacího řízení bez uveřejnění, pokud je dodávané zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, což v naší praxi využíváme u veřejných zakázek na nákup složitých vědeckých přístrojů pro výzkumné instituce či ústavy. Totéž platí pro dodatečné dodávky od téhož dodavatele, se kterým již byla uzavřena smlouva, a které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření jejího stávajícího rozsahu, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky. Jednací řízení bez uveřejnění lze využít i v případě dodávky zboží nabízeného a kupovaného na komoditních burzách nebo pořizovaného za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci či vyrovnání. Případně může jít o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a nabízené jen po velmi krátkou dobu.
U veřejných zakázek na služby lze použít jednací řízení bez uveřejnění, pokud jejich zadávání navazuje na ukončenou soutěž o návrh s vítězným autorem či autory.
V případě veřejných zakázek na stavební práce se jednací řízením bez uveřejnění používá u zadávání dodatečných prací, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, vznikly v důsledku objektivně nepředvídaných okolností, jsou nezbytné pro provedení původního záměru a nemohou být technický či ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky. Ty musí být zadány témuž dodavateli, který již stavbu provádí, ale jejich celkový rozsah nesmí překročit 20 % ceny původní veřejné zakázky.
Zadavatel může jednací řízení bez uveřejnění využít i v případě nových stavebních prací, pokud tuto možnost zahrnul do původních zadávacích podmínek otevřeného nebo užšího řízení a předpokládaná hodnota nových stavebních prací byla zahrnuta do původní předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky (tzv. opční právo). Tyto nové stavební práce musí být zadány témuž dodavateli, který uspěl v předchozím zadávacím řízení, a jednací řízení bez uveřejnění musí být zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku. Bez vyhrazeného opčního práva v předcházejícím řízení není možné jednací řízení bez uveřejnění takto použít.
Průběh řízení
Samotný průběh jednacího řízení bez uveřejnění je na rozdíl od podmínek jeho použití upraven dosti volně a umožňuje zadavateli postupovat nejjednodušším a nejméně formálním způsobem. Zahajuje se odesláním písemné výzvy k jednání vybranému zájemci či zájemcům. Náležitosti této písemné výzvy jsou jednoznačně vymezeny v § 34 odst. 2 zákona. Zadavatel s vybraným zájemcem či zájemci přímo vyjednává konkrétní podmínky plnění, až poté následuje podání nabídky. Pro zachování transparentnosti lze zadavatelům doporučit vyhotovování protokolu z každého proběhlého jednání. Při volbě jednacího řízení s uveřejněním je pro zadavatele nutná zvýšená opatrnost a řádné zdůvodnění, neboť v praxi se velice často stává, že zadavatelé tento druh zadávacího řízení zneužívají, ať už vědomě, kdy se chtějí vyhnout jiným zadávacím řízením, nebo z neznalosti, kdy se mylně domnívají, že splňují některou z podmínek použití. Následně zadavatelé postupují tímto způsobem protiprávně a proti pravidlům hospodářské soutěže, za což jim hrozí vysoké pokuty od orgánů dohledu.
Zdroj: 13.2.2009 denik.obce.cz str. 0 Ostatní
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat