Vliv krajů na českou ekonomiku

Pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj vznikla zajímavá studie a porovnání výsledků komplexní socioekonomické analýzy všech krajů a vybraných 24 našich velkých měst. Metodiku a vypracování studie garantovala Vysoká škola ekonomická v Praze. Hlavním organizátorem a inspirátorem akce však byla společnost MasterCard Worldwide. Projekt MasterCard česká centra rozvoje odhaluje, jak si stojí jednotlivé kraje ČR. Měsíc před krajskými volbami byly výsledky nezávislé socioekonomické analýzy 14 krajů ČR a jejich vlivu na tuzemskou ekonomiku zveřejněny. Uvedený projekt je unikátní modifikací každoročního globálního žebříčku ekonomicky nejvýznamnějších světových měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce. Zde se mimochodem z téměř dvou stovek světových měst umístila Praha na 49. místě, jako nejvýše v žebříčku postavené město z východního bloku (1. Londýn. 2. New York, 3. Tokyo ... 51. Moskva). Těsně před konáním voleb do krajských zastupitelstev má veřejnost k dispozici porovnání všech krajů v oblasti socioekonomické úrovně. Je nutno dodat, že komplexní metodika projektu hodnotila české kraje a města podle více než 40 ukazatelů v sedmi základních sektorech ekonomického a sociálně politického života. Nelze tedy v souvislosti s volbami hovořit o nějakém známkování politické reprezentace, ale výsledky sledují cíl určit sílu vlivu jednotlivých regionů na ekonomiku, zhodnotit jejich investiční atraktivitu a nasměrovat jejich vývoj a podpořit další regionální politiku. Význam tohoto hodnocení poroste s časem, kdy v dalších letech bude možné sledovat trendy vývoje v této oblasti. Metodika hodnocení Kraje byly hodnoceny, jak již bylo uvedeno, souborem více než čtyřiceti indikátorů, které byly členěny podle dimenzí obvyklých při světovém hodnocení měst, byly však přizpůsobeny specifikům České republiky. Každá ze sedmi skupin indikátorů měla určenou svou váhu, ovlivňující celkový výsledek. V první oblasti šlo o právní a politický rámec či zhodnocení intervencí veřejného sektoru (váha 15 %). Přihlíželo se např. k využití strukturálních fondů, zařazení do strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů, k expertnímu hodnocení strategických dokumentů. Druhá skupina ukazatelů hodnotila ekonomickou stabilitu (váha 20 %). Patří sem např. indikátory vývoje počtu obyvatel, počtu podnikatelů, vývoj HDP na obyvatele, počty dokončených bytů či vývoj zaměstnanosti. Nejvyšší váhu (25 %) měly ukazatele hodnotící podnikatelské podmínky (investiční atraktivitu).Soubor indikátorů hodnotil mj. přítomnost produkčních zdrojů, podmínky konkurence a možnosti kooperace, dopravní dostupnost a vedlejší služby pro podnikatele. Zbývající čtyři okruhy problémů měly shodně váhu pro hodnocení 10 %. Jsou to finanční toky, hodnotící intenzitu globálního propojení a přítomnost center obchodu a tím i poptávky v regionu. Stejnou váhu má i umístění a počet Business center včetně hodnocení jejich podnikatelské struktury, odvětví a počtu zaměstnanců. Počet nových pracovních míst ve vědě, podíl zaměstnanců ve vědě a výzkumu na celkové zaměstnanosti ukazuje na technologickou vyspělost kraje, stejně jako počet fakult vysokých škol a jejich zaměření. Podle imisí znečišťujících látek a podle ukazatele naděje dožití při narození byla hodnocena kvalita života. Sem patřily i indikátory počtu kulturních a sportovních zařízení, počty nemocničních lůžek, lékařů a podíl obyvatel napojených na vodovod, kanalizaci či domácností připojených na internet. Souhrn jednotlivých hodnocených položek dával v každém kraji výsledné číslo, které ukazuje na škále nula až sto bodů jejich celkové umístění (viz tabulka). Tabulka: Výsledné pořadí krajů Pořadí Kraj Počet bodů 1. Praha 91,80 2. Středočeský 61,91 3. Plzeňský 61,58 4. Jihočeský 60,17 5. Liberecký 56,89 6. Vysočina 56,82 7. Pardubický 56,80 8. Jihomoravský 56,29 9. Královéhradecký 49,44 10. Zlínský 54,63 11. Olomoucký 53,11 12. Moravskoslezský 51,88 13. Karlovarský 49,44 14. Ústecký 48,77 Výsledky analýzy krajů První místo mezi kraji obsadilo hlavní město Praha s 91,08 indexními body, druhý je Středočeský kraj (61,91 bodů) a na třetím místě se umístil Plzeňský kraj (61,58 bodů). Výjimečné postavení Prahy (1. místo) potvrzuje většina ukazatelů. Praha dosáhla prvního místa u více než poloviny hodnocených indikátorů a má v české ekonomice specifické postavení, protože vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Úroveň HDP Prahy s hodnotou 662 815 Kč na jednoho obyvatele je více než dvojnásobná oproti celorepublikovému průměru a dosahuje 167 % průměru evropské sedmadvacítky. V porovnání jednotlivých ukazatelů si Středočeský kraj (2. místo) stojí výborně: těží zejména z blízkosti ekonomicky silné Prahy, zaznamenal až 5 % nárůst počtu obyvatel, což se také odráží v počtu 5,11 dokončených bytů na tisíc obyvatel. Plzeňský kraj (3. místo) ve srovnání s ostatními českými kraji dosahuje druhé nejvyšší úrovně HDP na obyvatele, ve vývoji HDP ve stálých cenách Plzeňský kraj Prahu dokonce předstihl. V obdobném hodnocení 24 velkých měst v ČR byla na prvním místě opět Praha (86,1), na druhém místě Brno (59,56) a na třetí Ostrava (58,82). Silné a slabé stránky Z analýzy krajů a měst vyplynuly silné a slabé stránky rozvoje České republiky jako celku. Mezi silné stránky rozvoje ČR patří kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla; vybudování množství výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání; dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě; vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity; trvalé investice do ochrany životního prostředí; přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch. K slabým stránkám rozvoje ČR patří obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků; nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory; nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů; růst rizikových skupin obyvatelstva, nejen ve městech, ale i na venkově; zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů; nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky; dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově; nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů. Zdroj: denik.obce.cz