EVROPSKÁ UNIE
Budete renovovat hotel a nemáte dost peněz? Při troše štěstí vám na investici přispěje Evropská unie. Jako třeba známému herci Bolku Polívkovi. Jeho Farma v Olšanech na Vyškovsku nedávno získala na rozšíření wellness služeb z regionálního operačního programu dotaci bezmála dvanácti milionů korun.
Projekt oblíbeného komika není ojedinělým příkladem. V podobných podnikatelských záměrech, které jsou financovány z evropských fondů a jejichž obecná prospěšnost je přinejmenším sporná, končí podle odborníků deset až patnáct procent všech evropských peněz.
»Zásadní snahou je vyčerpat částky nabízené Evropskou unií. Pak se ovšem někdy stane, že o smyslu konkrétních projektů se dá pochybovat,« potvrzuje manažer EU Office – Evropské kanceláře České spořitelny Petr Zahradník.
V zámku a v podzámčí Je těžké vybrat pouze pár sporných příkladů. Stačí podívat se na webové stránky regionálních programů.
Když zvědavý »průzkumník« zjistí, jak si novodobí urození páni o sto šest přebudovávají svá sídla na zámecké hotely, jako například česko-americký pár Inéz a James Cusumanovi, majitelé zámku Mcely, tak si musí spílat, že taky nenatáhl ruku. Chateau Mcely je dnes pětihvězdičkovým hotelem, kde jedna noc stojí v nejlevnějším pokoji 5100 korun. Už dříve získal z předvstupního programu Sapard deset milionů korun na přestavbu a nedávno dalších více než čtyřicet milionů korun (viz Ekonom č. 36/2008).
Podobně je možné polemizovat o účelnosti dotací na golfová hřiště. Jistě, zvelebují krajinu a podporují cestovní ruch, ale přístup k nim mají jen ti majetnější. Tak třeba místo investic do továrny podnikatel v textilu Jiří Grund rozšiřuje za evropské peníze golfové hřiště Mladé Buky.
Až úsměvně působí příběh města Zlaté Hory v Jeseníkách, kde už dva roky stojí dotacemi podpořený nový lyžařský areál. Lyžovalo se v něm jen dva týdny. To se stává, když sjezdovka stojí tam, kde sněží jen minimálně!
Nejde o nijak originální příběh. Dánský deník Ekstra Bladet, který napsal o unikátní sjezdovce na Baltu, vyjmenoval několik dalších absurdit. Patří mezi ně soutěž o nejlepší kuchařský recept v regionu Severního moře nebo golfové hřiště přímo v klášteře.
I tak končí v praxi unijní miliony a miliardy. Chce se věřit, že jde o menší část peněz. Ta větší, soudě podle dostupných informací z Ministerstva pro místní rozvoj, koordinátora evropské pomoci, přesto přinesla řadu pozitivních výsledků (viz box Co zaplatil Brusel).
Klikni a hledej!
Potíž je v tom, že je prakticky nemožné propracovat se ke konkrétním informacím, kdo si o co zažádal, kolik na to dostal a k čemu to slouží. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní připravuje něco jako soupisku příjemců unijní pomoci. V současnosti je tento počin podle týdeníku Ekonom skoro hotový, objevit se má na stránkách www.strukturalni-fondy.cz.
Díru zaplňují pravidelné měsíční monitorovací zprávy o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů MMR, ale bez detailního výčtu projektů.
Podobně je na tom ústředí v Bruselu. Nitky se sbíhají u komisařky pro regionální politiku Danuty Hübnerové. Za regiony (skupiny zemí) odpovídají určení pracovníci na Regionálním ředitelství komise. Ti si hlídají svoje, informace dávají pouze na přání nadřízených.
Před dvěma roky přitom komise slíbila, že se pokusí sestavit databázi, do níž by bylo možné kdykoli odkudkoli vstoupit a zjistit, kdo si o co žádá a proč.
Od začátku bylo jasné, že jde o technicky mimořádně náročný záměr. V současnosti jsou na centrální adrese pouze odkazy na členské země.
Hledání detailů je opět, jak jinak, práce pro Sisyfa.
V každém případě platí, že na Silvestra tohoto roku oficiálně – až na pár výjimek z Evropského sociálního fondu – skončí první období, během kterého mohla Česká republika pobírat evropské dotace. Ve hře bylo 2,63 miliardy eur na roky 2004 až 2006. Zároveň posledním prosincem 2008 doběhne druhý rok nové finanční perspektivy, v níž je možné pobírat dotace v úseku 2007 až 2013.
Účet za uplynulé roky bude podle informací týdeníku Ekonom znít »vyčerpáno«. Jestliže se tato předpověď naplní, zůstane Česko nadále zemí, která z EU více dostává, než do ní odvádí.
Zato v bilanci počínaje rokem 2007, pokud jde o proplacené částky z Bruselu, zeje stále nula.
Čerpání za každou cenu?
Účetní rovina je jenom jedním z pohledů na eurofondy, i když hraje při posuzování očividně prim.
Výrazně rozporuplnější úrovní je smysluplnost unijních subvencí a jejich přínos pro obdarovanou ekonomiku. Česká republika může využít v současném programovém období 26,7 miliardy eur (zhruba tři čtvrtě bilionu korun).
»Po roce 2013 k nám bude z rozpočtu EU proudit řádově méně peněz. Mohlo by se tedy zdát, že je nutné vyčerpat co nejvíce. Bez ohledu na co,« naznačuje Daniel Braun, ředitel Odboru řízení a koordinace Národního strategického referenčního rámce Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
To je krátkozraký přístup, který může ekonomice i uškodit. »Čerpání prostředků z fondů EU musí být součástí strategického plánování a rozvoje. V opačném případě se může stát, že současné bohaté období promrháme a podpoříme projekty, které neposílí ekonomiku našich regionů,« varuje Daniel Braun.
Hodnocení užitečnosti je obtížné. Má daná kritéria, ale dopad fondů se těžko posuzuje. Když se nedávno testovaly účinky evropských dotací na výkonnost ekonomik Irska, Řecka, Portugalska a Španělska, došlo se k diametrálně odlišným výsledkům.
»V Irsku byly efekty velmi kladné, ve Španělsku neutrální,« podotýká Zahradník.
Premianti z venkova Při porovnání stavu čerpání v jednotlivých operačních programech vychází najevo, že největším hříšníkem je operační program Rozvoj lidských zdrojů, který spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeho momentální »manko« činí 107 milionů eur. »Pro zaslání závěrečných žádostí o platbu platí lhůta až do roku 2010, takže program uzavřeme až k tomuto datu,« zdůrazňuje Iva Šolcová, šéfka odboru řízení pomoci z EU Ministerstva práce a sociálních věcí.
Následují Průmysl a podnikání a Společný regionální operační program, placený z evropského fondu regionálního rozvoje. Naopak premiantem je ve srovnání regionálních rozdílů OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.
Celkově z přidělené sumy zbývalo »dosáhnout« ke konci minulého měsíce na 330 milionů eur. K 31. říjnu dosahovaly žádosti o evropské platby 36,5 milionu eur.
»Když zohledníme, že dalších 133 milionů eur je připraveno k zaúčtování, zbývá dočerpat asi jedenáct procent,« upřesňuje Jan Gregor, ředitel Odboru národního fondu Ministerstva financí.
Tvrdé projekty v kurzu Strohá čísla prozrazují více, než by se na první pohled mohlo zdát. Vypovídají o tom, že si Česko dokáže poradit s takzvanými tvrdými projekty. Patří sem výstavba silnic, železnic, čističek odpadních vod či kanalizací stejně jako opatření na podporu podnikání.
Na ty je možné si »sáhnout«. Ne tak na lidské zdroje, kterým se říká měkké projekty. Tam byl vždy problém vymyslet, co k nim patří, co je povoleno a co je zakázáno.
»Evropský sociální fond je dobrým zdrojem. Problémem je identifikace projektu. Je těžké vymyslet ho, je těžké řídit ho. Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo připravit databázi typizovaných projektů, aby mohly navést žadatele, a pak jim pomoci,« míní Jan Havránek, který donedávna působil v čele agentury Raven EU Advisory. Ta pomáhá žadatelům s přípravou evropských projektů.
Snad právě proto se pozornost uchazečů raději obrací k »tvrdým záměrům«. Stačí podívat se do aktuálních informací. O podporu z EU usiluje mimo jiné most u Stropešína na Vysočině, do rekonstrukce silnic se pouští Ústecký kraj.
Avšak ani tvrdé projekty nejsou bez vad na kráse. Kritizuje se jejich předraženost. Proslulé jsou záměry v operačním programu Doprava.
Co si třeba myslet o tříkilometrové cyklostezce Rokytka v pražských Vysočanech, na niž EU přispěje bezmála stem milionů korun? Předkladatelé záměru zdůvodňují vysokou finanční náročnost nutností dvou prokopů a přemostěním původní železniční vlečky.
Pochybnosti se nevyhýbají ani zmíněným měkkým projektům. Nezřídka se tak stane, že se platí zbytečné plány. »Jsou dotovány až 80 procenty, dalšími penězi přispějí veřejné zdroje. Pak se leckdy nastartují projekty, jejichž životnost skončí s koncem dotací,« připomíná analytik Zahradník.
Prověrka na prověrku Z kuloárů resortu místního rozvoje prosáklo, že ministr Jiří Čunek chce spolu s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny předložit Evropské komisi stížnost, aby se zjednodušila pravidla pro čerpání peněz z evropských fondů. »Chceme dát Evropě a jednotlivým komisařům materiál, ve kterém vyjádříme určitou nespokojenost s tím, že se kontrol musí provádět strašně moc. Celá administrativa tak spotřebuje velké prostředky, které by jinak mohly být vynaloženy na rozvoj území a další projekty,« říká Čunek.
Teoreticky existuje až deset stupňů prověrek (národní, místní, nezávislý kontrolní úřad, Evropská komise, Evropský účetní dvůr a tak dále). V praxi se nestane, že by jeden projekt prošel všemi těmito stupni, ale i tak je pravděpodobnost několika prověrek vysoká. Hrozí celková nejistota, zda »evropský« úmysl projde, či ne.
Kontrola je však na místě. »V několika případech se krátila dotace, když příjemci nedodrželi podmínky. Porušili třeba pravidla programu týkající se výběrového řízení na dodavatele. Jindy zase příjemce peněz nenaplnil počet vyškolených osob či vytvořených pracovních míst,« uvádí náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová, která má na starost pražské programy.
Příliš mnoho nezávislosti Za to, že se do získávání dotací z evropských fondů dostanou obskurnosti, může v Česku i způsob vyřizování a schvalování projektových žádostí. Podmínky pro zapojení do soutěže jsou leckdy tak složité, že laik si s nimi neporadí.
Jednotlivé operační programy spravují a posuzují řídící orgány. To jsou oborová ministerstva a regionální rady.
»Problémem je, že zcela selhalo MMR jakožto dirigent celého procesu. Ještě před rokem a půl se mluvilo o společných pravidlech pro všechny operační programy. To vyšumělo, ať už bylo důvodem, že se to nestihlo či se to nehodilo někomu do krámu,« kritizuje Zahradník.
Kritéria a prostředí obklopuje neprůhledná mlha a vyhodnocování projektů leckdy probíhá hodně diletantsky.
Nelze odsuzovat všechny programy. Například už zmíněná podpora pro zemědělství funguje velmi dobře. Administrace projektů je nastavena tak, že ji zvládne každý rolník. K dispozici jsou typizované projekty.
A jedničku by mohla získat i podpora životního prostředí (OP Infrastruktura). »Tam žadatelé zadají parametry svého projektu a hned vědí, jak se bude jejich žádost vyhodnocovat,« chválí Zahradník.
Specialista, kam oko pohlédne Jistou pojistkou ve vztahu republiky a Bruselu je Odbor národního fondu Ministerstva financí. »Naší povinností coby platebního a certifikačního orgánu je v případě problémů pozastavit certifikaci, potíž projednat s příslušným řídícím orgánem. Když se porušení evropské legislativy potvrdí, je nutné vyjmout projekt z financování EU,« vysvětluje Gregor. Složitost celého procesu je logicky živnou půdou pro poradce a »evropské odborníky« nejrůznějšího formátu a kalibru. Ti šikovnější to dokážou navléci tak, že projekt vypadá jako evropský. Až na ten užitek…
Jenže když se hraje o tak velké peníze a jde hlavně o to, aby se čerpalo, projdou i podivné úmysly.
»Nemělo by se stát, aby byl podpořen projekt, který není dostatečně přínosný. Mám někdy pochybnosti právě o celém tom masivním systému přerozdělování,« zdůrazňuje náměstkyně Reedová. »Je snad rozumné, aby dotace mohly získat velké poradenské firmy, které za ně chtějí školit své konzultanty? Jejich projekty přitom mají velkou šanci dostat vysoký počet bodů, protože jsou psány profesionály,« ptá se Reedová. Ukazatel schopnosti brát, co EU nabízí, má přesto stále přednost.
Reklama za všechny na prachy Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo, že podpoří větší zájem o peníze z Bruselu vlastní reklamní kampaní za pět milionů korun. Peníze na ni jdou ze speciálního operačního programu Technická pomoc, určeného na poskytování podpory při řízení operačních programů včetně publicity. Uloženo je v něm 260 milionů eur.
Do výsledné podoby billboardu, na němž na žlutém pozadí stojí ministr Čunek obklopen spolupracovníky, se obula Hospodářská komora. Ta argumentuje, že většina programů dávno běží. »Problém kapacity není na straně žadatelů, ale na straně státní správy, která nestíhá žádosti včas posoudit. Tuto kampaň mohou podnikatelé vnímat jako plýtvání penězi,« soudí prezident komory Petr Kužel.
Program Podnikání a inovace pro změnu snaživě propaguje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ani jeho mediální pokus nemá příznivou odezvu, v hodnocení televizních spotů skončil na posledním místě.
»MPO má povinnost vynakládat určitou část prostředků na operační program do jeho propagace a publicity. Jde o dvě desetiny procenta finančních prostředků. Reklamní kampaň je pouze jedním z kroků, jimiž se snažíme podnikatelům co nejvíce zjednodušit přístup k evropským penězům. Naplánována je na čtyři roky, stát má během čtyř let asi 60 milionů korun,« brání počin resortu mluvčí Tomáš Bartovský.
A do třetice vsadilo na reklamní šoty Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má nejcíc co dohánět. Nechalo natočit a odvysílat za patnáct milionů korun dva televizní klipy, jež mají seznámit občany s přínosem Evropského sociálního fondu, klíčové nástroje EU pro politiku zaměstnanosti.
Také tyto akce jsou financovány z technické pomoci. A rovněž jde o ukrojení co největšího krajíce z předloženého bochníku. Nyní je na konkrétních ministerských úřednících, aby se tímto trendem nenechali zviklat. A pustili dále opravdu jen ty projekty, které budou mít smysl.
»Pro efektivitu evropských dotací je zcela nezbytný kritický pohled. Jedině tak se vyhneme projektům, které jsou sice pěkně napsané a formálně se jeví jako správné, nicméně ve skutečnosti nejsou užitečné,« shrnuje Markéta Reedová.
Zdroj: 27.11.2008 Ekonom
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat