Evropu čekají extrémně těžké časy

GÜNTER VERHEUGEN, evropský komisař pro průmysl
ROZHOVOR HN
Evropský automobilový průmysl je v hluboké krizi, ale zdejší automobilky krizi přežijí. »Spíš se bojím toho, co se bude dít ve Spojených státech,« říká v rozhovoru pro HN viceprezident Evropské komise Günter Verheugen. Jako evropský komisař pro rozšíření kdysi pomáhal Česku se vstupem do Evropské unie, teď má v Evropské komisi na starost průmysl a podnikání a v posledních měsících hlavně řešení ekonomické krize.
* HN: Už je ta nejhorší část krize za námi?
To nikdo neví. Ale já realisticky předpokládám, že bohužel ještě nejsme na konci. Zrovna jsem se vrátil ze Spojených států a mám pocit, že lidé v americké vládě mají podobný názor.
* HN: Takže americká vláda si taky myslí, že to není za námi?
Že krize ještě zdaleka neskončila a v příštích týdnech mohou přijít další vlny. Na to bychom určitě měli být připraveni. Rok 2009 bude každopádně extrémně těžký. Musíme být realisté, ale zároveň nesmíme vytvářet paniku. Nemyslím si, že hospodářská recese bude zase tak dlouhá. Některé pozitivní trendy v globální ekonomice prostě bez ohledu na krizi nezmizí.
* HN: Které?
Poptávka po zboží a surovinách v takzvaných nových ekonomikách, především z Asie, Latinské Ameriky a některých částí Evropy, bude stále růst. Hlavním motorem milionů lidí na celém světě je touha mít se lépe, mít lepší život, ta je nezastavitelná a přežije i současnou krizi.
Budoucností jsou »zelená auta«
* HN: Když říkáte, že rok 2009 bude extrémně těžký, co tím přesně myslíte?
Na rozdíl od předchozích let, kdy evropská ekonomika rychle rostla a kdy se vytvořilo mnoho nových pracovních míst, uvidíme v příštím roce omezování výrobních kapacit, uvidíme pády firem, ztráty pracovních míst, větší tlak na sociální výdaje státu.
* HN: Které sektory jsou nejzranitelnější?
Určitě není žádné překvapení, že první těžce postižený sektor je automobilový průmysl, vážné problémy jsou také ve stavebnictví a začínají se objevovat v chemickém průmyslu.
* HN: Jak vážná je situace automobilek?
V automobilovém průmyslu je už teď krize hodně hluboká. Ale je to logické. V dobách nejistoty, kdy lidé nevědí, jestli si udrží životní úroveň, jestli nepřijdou o práci, jestli si udrží příjem, tak samozřejmě zpomalí svoji ekonomickou aktivitu a jejich první rozhodnutí je, že si nekoupí nové auto a tím současným budou jezdit ještě pár let.
* HN: Co by automobilovému průmyslu mohlo pomoci?
Není toho mnoho. Politici těžko přikážou lidem, aby si zase začali kupovat nová auta. Měli by se ale snažit zajistit, aby firmy neměly problém dostávat se k penězům, získávat i nadále úvěry, které by jim pomohly financovat další investice. Protože v příštích letech bude muset automobilový průmysl kvůli nové evropské legislativě hodně investovat do věcí, jako je zlepšení bezpečnosti či snížení emisí. To může být krátkodobě velmi těžké, z dlouhodobého hlediska je to ale jediná zdravá možnost: jedině zelené auto zaručí evropskému automobilovému průmyslu budoucnost a zachování pracovních míst.
* HN: Myslíte si, že Američané nakonec přijmou plán na záchranu amerických automobilek?
Musím říct, že jsem se ze Spojených států vrátil s hodně starostmi o budoucnost amerického průmyslu. My Evropané samozřejmě nemáme žádný zájem na tom, aby americký automobilový průmysl zkolaboval nebo úplně vymizel, to by mělo katastrofální důsledky i pro nás. Ale zatím se to nevyvíjí dobře, a pokud padne nějaké rozhodnutí, zřejmě to bude až během Obamovy administrativy.
* HN: Vydrží do té doby americké automobilky?
Pevně v to doufám.
* HN: Myslíte, že by podobný plán na pomoc automobilkám mohl vzniknout i v Evropě?
Tak masivní podporu celému sektoru evropské automobilky nepotřebují. Oproti americké konkurenci mají řadu výhod. Určitě ale některé státy poskytnou svým podnikům státní pomoc – např. Francie už ji oznámila – ať už na to, aby mohly rozvíjet nové technologie, restrukturalizovat se nebo aby jim pomohly se sociálními výdaji spojenými s propouštěním.
* HN: Jaké mají evropské automobilky výhody?
To je jednoduché, evropská auta jsou prostě o hodně lepší. Bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí.
Sehnat peníze bude na českém předsednictví
* HN: Vaše komise připravila plán na záchranu evropské ekonomiky, který spočívá v tom, že by státy měly v následujícím roce utratit za nejrůznější projekty až dvě stě miliard eur extra peněz. Státy váš plán sice podpořily, ale tak vágně, že je to k ničemu nezavazuje, a když nebudou chtít, nemusejí vůbec nic dělat. Pořád si myslíte, že to bude fungovat?
Evropská unie nemá jednotnou rozpočtovou politiku, tu si každý stát dělá sám, takže Brusel nemůže přijít a říct: Ty dáš dvě procenta HDP, ty dáš tři a ty jedno. Je ale dobře, že se šéfové států a vlád minulý týden dohodli na společném postupu. Když se podíváte na situaci v některých členských státech, tak je zřejmé, že je tak špatná, že by pro ně bylo kontraproduktivní utrácet ještě víc než dosud. Jiné státy ale mají daleko víc prostoru k manévrování. A teď bude na českém předsednictví, aby tu situaci vybalancovalo a dalo dohodnutou částku dohromady. Bude to samozřejmě hodně těžké.
* HN: Pod velkým tlakem, aby do ekonomiky nalilo ještě víc peněz než dosud, je hlavně Německo. Souhlasíte s tím, že by mělo dělat víc?
Německo je motor evropské ekonomiky, co udělá nebo neudělá, má dopad na celou Evropu. Teď je zřejmé, že v Německu ještě něco přijde. Na druhou stranu chápu taktiku kancléřky Merkelové nevystřílet všechnu munici na začátku a schovat si něco na horší časy.
Jenom politici situaci nezachrání
* HN: Spousta lidí očekává od politiků, že současnou krizi nějak vyřeší, můžou ale skutečně něco, jako je probíhající ekonomická krize, nějak významně ovlivnit?
V tržní ekonomice jsou možnosti státních intervencí samozřejmě vždycky limitované. A to, že politici teď mohou všechno zachránit, je nedorozumění. Politici si za to ale mohou do značné míry sami, protože když se daří, rádi se chlubí tím, že oni zařídili nová pracovní místa, oni mohou za ekonomický úspěch. Pak je logické, že když se nedaří, lidé čekají řešení právě od nich.
* HN: Proč je podle vás tolik lidí v Bruselu vystrašeno blížícím se českým předsednictvím a dopředu mu předvídá neúspěch?
To vážně nevím. Já určitě žádné obavy nemám. S Čechy jsem hodně pracoval, když jsem byl komisař pro rozšíření, takže vím, že máte dobrou státní správu, velmi dobré diplomaty a zkušené politiky. Jsem si jist, že české předsednictví bude úspěšné.
* HN: Co bude největší český úkol?
To je naprosto jasné: ekonomická krize. Bude na Češích, aby co nejrychleji vyjednali podrobnosti plánu na záchranu evropské ekonomiky, aby koordinovali jednotlivé státy, aby dali dohromady tu dohodnutou částku. Bude to extrémně těžké. Doufal jsem, že první české předsednictví se odehraje v daleko klidnějších a pohodlnějších časech, ale jsem si jist, že to Česká republika zvládne.
***
Günter Verheugen (64) Patří k nejvlivnějším a nejrespektovanějším členům Evropské komise. A jako jeden z mála si dovolí »svému zaměstnavateli« občas vytýkat nedostatky. Třeba mánii pro zbytečné regulace a administrativní zátěž podnikatelů. Prosadil, aby byly všechny legislativní nápady evropských úředníků povinně doplněny studií toho, jaké budou mít konkrétní dopady. Teď organizuje největší generální úklid v dějinách unijní byrokracie: do roku 2015 chce povinnosti, které podnikům vyplývají z evropských předpisů, snížit o jednu čtvrtinu. Mezi nejvýše postavené evropské úředníky patří už od roku 1999, jako komisař pro rozšíření řídil největší expanzi Evropské unie v její historii. Do společenství pomáhal i České republice.
Bude na Češích, aby co nejrychleji vyjednali podrobnosti plánu na záchranu evropské ekonomiky.

Zdroj: 18.12.2008 Hospodářské noviny r