Kontrola ve veřejné správě

Kontrola ve veřejné správě
(Druhá celostátní konference potvrdila své opodstatnění) 
Datum: 23. 12. 2008, zdroj: OF 5/2008, rubrika: Ostatní 

V úterý 4. listopadu se konala druhá celostátní konference Kontrola ve veřejné správě. Navázala na první ročník, který se uskutečnil před rokem v Jihlavě. Na jednání bylo přítomno 260 účastníků, kteří v úvodní části zasedali společně a v odpolední části pokračovali jednáním v sekcích.

Konference určená starostům, tajemníkům a všem, kteří se zabývají kontrolou na úrovni územní samosprávy a celé veřejné správy se soustředila na nejvíce sledované záležitosti kontroly a setkala se s příznivým ohlasem účastníků.

Konference probíhala pod záštitou Františka Dohnala, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Organizátorem byl časopis Obec a finance a Grémium ředitelů krajských úřadů. Hlavním partnerem konference byla společnost UniCredit Bank CR a partnery společnosti Creditinfo Solutions a Ernst & Young.
Cesta k respektu a důvěře

Plný název konference podpořil svým vystoupením Giovanni Di Stasi, ředitel Expertního centra pro reformu místní správy při Radě Evropy. Hovořil o Strategii RE pro inovaci a dobré vládnutí a roli kontroly v tomto procesu zvláště v době současné neklidné finanční situace.

O aktuálních problémech veřejné správy a o přípravě nového zákona o kontrole hovořil Robert Ledvinka, vrchní ředitel sekce veřejné správy MV ČR. Nový zákon by měl zejména sjednotit procesní postupy v kontrolní činnosti a odstranit rozporné a administrativně náročné úkony. Očekává se účinnost zákona od 1. ledna 2010.

Směřování finanční kontroly v ČR pro další období naznačila Hana Ondrušková, ředitelka odboru kontroly MF ČR. Za hlavní cíle označila přípravu nového zákona o finanční kontrole, zajištění jednotného přístupu a posílení nezávislosti interního auditu a vymezení specifických prvků a postupů v systému zajištění finančních zájmů EU.

Nálezy z kontrol a nedostatky při čerpání zdrojů Evropské unie podrobně popsal Josef Polák, ředitel odboru NKÚ. Uvedl problémové okruhy v oblasti strukturálních fondů a řadu příkladů ze zjištění NKÚ ve vztahu k obcím. Týkalo se to zejména splnění podmínek pro výběr projektu, dodržení podmínek realizace akce, oblasti veřejných zakázek, způsobilých výdajů a problematiky účetnictví a dokumentace.

Nejčastější chyby při zadávání veřejných zakázek komentoval Pavel Herman, vrchní ředitel ÚOHS. K chybám zadavatelů například patří špatný postup v zadávacím řízení, neoprávněné výjimky, nesprávné vymezení předmětu veřejné zakázky či uzavírání smluv s dodavateli v rozporu s nabídkou. Dodavatelé zase chybují tím, že nerespektují zadávací podmínky a uvádějí nepravdivé údaje o kvalifikaci.

Zkušenosti z implementace operačních programů na MMR uvedla Lumíra Kafková, ředitelka odboru řízení operačních programů. Popsala zkušenosti z pohledu kontrolního procesu i z věcného hlediska, kde poukázala na nedostatky při naplňování cíle projektu, porušování principu veřejné podpory, zásady udržitelnosti (dosažení stanovených cílů) a nedodržování podmínek udělení dotace.

Odpolední jednání pokračovalo v odborných sekcích.
Finanční kontrola

První sekci, "Finanční kontrola v územních orgánech samosprávy", moderovala Eva Janoušková, ředitelka odboru krajského úřadu Vysočina.

Jako první vystoupil Antonín Tomeček, vedoucí oddělení přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků na MF ČR. Představil činnost oddělení, zákonný rámec a předmět přezkoumání hospodaření. Připomněl oblasti nejčastějších nálezů a výsledky statistik o počtu přezkoumaných obcí.

Na téma "Nejčastější nálezy kontrol v oblasti státních dotací" hovořil František Dohnal, prezident NKÚ. Své vystoupení zahájil představením základních strategických cílů NKÚ a svůj příspěvek přiřadil jednomu z nich -- cíl 3: "Dotační politika státu". Připomněl, že kvůli systému účetnictví státu a fungování informačního systému je poměrně těžké přesně zjistit objem státních dotací. Dále se zabýval konkrétními nálezy při těchto kontrolách. Nejprve uvedl tři nejčastější oblasti porušení pravidel:účetnictví, rozpočtová pravidla a veřejné zakázky.

Příčiny problémů věcně identifikoval v následných oblastech: Nejsou předem stanoveny cíle dotačních programů a měřitelné ukazatele, které by sloužily k jejich vyhodnocení. Problémy jsou také v netransparentnosti kritérií pro výběr podpořených projektů. Účinná kontrola projektů ex-ante by mohla včas odhalit chyby, problémy jsou také v účinnosti kontrol ex-post. Bezproblémovému čerpání státních dotací by přispělo stanovení reálných a jasných podmínek pro příjemce (někdy jsou špatně nastavené, někdy jsou také velmi "tvrdé"). Rovněž je třeba vyhodnocovat programy, což ostatně stanoví i rozpočtová pravidla, tedy vrátit se ke stanovených cílům a posoudit, jak je použití dotací naplňuje.

Romana Smetánková ze společnosti Ernst Young uváděla nejčastější nálezy při kontrolách a auditech projektů, spolufinancovaných z EU. Představila 6 "top" pochybení, které společnost zjistila -- jde o oblast veřejných zakázek, uznatelnost nákladů, publicitu, naplnění indikátorů, vazbu nákladů na projekt a oblast archivace.

Uvedla příčiny pochybení na straně poskytovatele a také na straně příjemců. Jde především o nedostatečnou znalost pravidel, nezkušenost příjemců, nedostatečně účinný vnitřní kontrolní systém, neuplatňování principů projektového řízení a také případné podvodné jednání příjemce.

Miroslava Kurcová -- tajemnice města Sokolov a Helena Plosová z Jihočeského KÚ uvedly dobré příklady z praxe při zavádění vnitřního kontrolního systému. Přiblížily způsoby, jak lze zavádět vnitřní kontrolní systémy, aby byla potlačena zbytečná administrativa a přitom tato povinnost nebyla samoúčelná. Město Sokolov využívá ISO normy ke zlepšení vnitřního kontrolního systému, což při realizaci veřejných nákupů vede k hospodárnosti a účelnosti.

V Jihočeském kraji se využívají principy předběžné řídící kontroly při realizaci veřejných výdajů. Konkrétně bylo ukázáno na využití tzv. "limitovaného příslibu", který se používá při opakujících se provozních výdajích a vede k zjednodušení administrativy.

Zdeněk Nejezchleb z výboru pro veřejný sektor KAČR vystoupil jako externí auditor a zdůraznil, že pro kvalitní přezkoumání hospodaření je důležitá znalost specifických podmínek přezkoumávaného subjektu a dále komplexnost přístupu. Příspěvek vyvolal živé ohlasy a zcela jistě jde o téma, které bude užitečné detailněji otevřít i v budoucnosti.
Kontrola územní samosprávy

Druhou sekci, "Kontrola územní samosprávy", moderovala Marie Kostruhová, ředitelka odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR.

Na úvod zazněl příspěvek prezidenta NKÚ Slovenské republiky Jána Jasovského, kde přezkum hospodaření vykonává právě NKÚ prostřednictvím svých územních pracovišť. I na Slovensku volají po zintenzivnění přezkumné činnosti, což by však vyžadovalo navýšení personálních kapacit.

V další části jednání sekce zaznělo několik prezentací pracovníků odboru dozoru a kontroly veřejné správy. Byly především vysvětleny základní principy a funkce kontrolních a finančních výborů obcí. K dozoru nad obecně závaznými vyhláškami obcí lze shrnout, že v praxi se osvědčuje důraz kladený MV ČR na poskytování metodické pomoci. Každoročně klesá počet obecně závazných vyhlášek, které jsou navrženy Ústavnímu soudu ke zrušení. Při regulaci veřejného pořádku obecně závaznými vyhláškami se podařilo postupně vytvořit přehledný nástroj, který rámcově vymezuje možnosti regulace obcemi a navazují na něj i komplexní stanoviska odboru a metodická pomoc ze strany územních oddělení dozoru. V důsledku změny přístupu Ústavního soudu k obecně závazným vyhláškám bude docházet v této oblasti k dalším změnám.

Kontroly samostatné působnosti obcí prokazují řadu nedostatků. Následná metodická pomoc obcím však umožňuje účinnost kontrol znásobit. Připravovaná nová právní úprava procesu kontroly ve veřejné správě naplňuje potřebu sjednocovat právní prostředí v oblasti kontroly prováděné orgány veřejné správy a vychází především ze samotné praxe. Rovněž objektivní analýza právních předpisů potvrdila desítky samostatných zákonných úprav kontroly v jednotlivých odvětvích, ačkoliv by bylo jednodušší, kdyby základní kontrolní pravidla byla stejná.
Vzdělávání a nové technologie

Třetí sekci,"Vzdělávání a nové technologie v kontrole a interním auditu", moderoval Roman Rokůsek, ředitel Krajského úřadu Karlovarského kraje.

V úvodním vystoupení "Kompetence aneb Jsem vlastně kompetentní" se Josef Severa (Ernst & Young) věnoval oblasti rozvoje kontrolora/interního auditora. Zdůraznil, že jen vzdělávání formou přednášek a školení samo o sobě není dostačující. Osobnostní růst jednotlivců i z hlediska chování a myšlení a budování týmu je tak jedním z hlavních úkolů manažerů. Klíčové kompetence rozdělil na technické (znalost účetnictví, standardů, IT), měkké (prezentační dovednosti, schopnost vést a spolupracovat, umění vyjednávat) a specializované (hodnocení rizik, bezpečnost IT, vyšetřování podvodného jednání).

V druhé části představila Simeona Zikmundová (NKÚ) "Vstupní vzdělávání kontrolorů na NKÚ". Propracovaný systém tvoří tři etapy; po každé z nich dochází k ověřování úrovně osvojení znalostí a dovedností. Kontroloři se věnují formou samostudia, školení a tréninků mimo jiné odborným znalostem (právní předpisy, vnitřní předpisy, mezinárodní standardy), IT dovednostem (kontrolní software, spisová služba, internet, ISPROFIN, IDEA), orientaci v novém prostředí, zásadám komunikace, etiky a etikety.

V příspěvku "Kvalifikační a odborné předpoklady kontrolorů" provedl Lukáš Tvrz (kraj Vysočina) zúčastněné právním rámcem přezkoumání hospodaření obcí a dobrovolných svazků obcí. Problematiku popsal z pohledu kontrolora krajského úřadu a zkušeností z projektu výměny zkušeností mezi kontrolory kraje Vysočina a Jihomoravského kraje.

V prezentaci "Využívání informačního systému pro podporu plánování a výkon přezkoumávání hospodaření" se Helena Pejšová (MF ČR) a Marek Kupka (Jihomoravský kraj) změřili na využití nových technologií. Na praktických ukázkách přiblížili jednotlivé moduly, které umožňují kontrolorům zrychlit rutinní činnosti, sjednocovat hodnocení chyb a nedostatků a pořizovat standardní výstupy průběžně na místě s přístupem i bez přístupu k internetu.

Datum: 23. 12. 2008, zdroj: OF 5/2008, rubrika: Ostatní