Strategické plánování je nutné

Pro rozvoj měst mají zásadní význam dokumenty k provádění konkrétních projektů

REGIONÁLNÍ POLITIKA

Česká ekonomika se dlouhodobě vyvíjí pozitivně, a proto je vhodná chvíle k uskutečnění mnoha projektů – zejména v oblasti samosprávných investic. Vedle velkých developerských projektů prováděných soukromým kapitálem začínají své představy o ekonomickém rozvoji uskutečňovat i větší česká a moravská města.
Rozvojové projekty mají přitom stejného jmenovatele. Je jím zlepšení situace na trhu práce – snížení nezaměstnanosti a tok investic ze zahraničí i z tuzemska. A vytvoření podmínek nejen pro další investice a tím i rozvoj území (synergické efekty), ale často i pro trvalý nebo dočasný zásah do životního prostředí a protesty zájmových skupin a obyvatel, kterých se týkají.

NÁSTROJ K ROZHODOVÁNÍ

Kvůli minimalizaci (negativních) nebo maximalizaci (pozitivních) uvedených aspektů je vhodné před přípravou a uskutečněním rozvojových záměrů vytvořit strategické dokumenty. Ty pomohou vedení měst rozhodnout o prioritách a směřování investičních prostředků, jichž mají neustále nedostatek. Mezi základní strategické dokumenty řešící směr rozvoje města tradičně patří územněplánovací dokumentace, kterou v současnosti již nikdo nepovažuje za nic mimořádného. Naopak, územní plán mají ze zákona povinně pořizovat všechny obce a města.

K novějším dokumentům pak patří zejména strategické plány rozvoje měst (SPRM). Na jejich základě mohou města provádět konkrétní projekty a tím naplnit vize dané SPRM. Používání strategického plánování jako nástroje k rozhodování místní samosprávy souvisí s prosazováním trendů, jež jsou charakteristické pro takzvanou novou ekonomiku. Jedním z jejích nejvýraznějších projevů je globalizace spojená s uvolňováním obchodních bariér a rychlým zvyšováním mobility kapitálu i pracovních sil. Konkurence se z geografického hlediska v „nové" ekonomice odehrává nejen na úrovni států, ale výrazně se přesunuje i na regionální a lokální úroveň. Obecně lze říct, že cíle strategického plánu města lze orientovat jak „dovnitř", tedy na růst efektivity výkonu místní samosprávy, tak „ven" – na zlepšení podmínek pro podnikání, život ve městě a podobně.

FINANCOVÁNÍ

Jedním z nástrojů SPRM, který značně pomáhá v provádění „tvrdých" investičních projektů, čímž usměrňuje ekonomický rozvoj měst, je takzvaný integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM je základním programovým dokumentem města. Umožňuje jeho rozvoj v návaznosti na využití veřejné podpory ze strukturálních fondů EU – s důrazem na zajištění synergie intervencí příslušných operačních programů a koncentrací zdrojů. IPRM jsou prováděné několika projekty, které za prvé směřují k dosažení společného cíle či záměrů regionu, města, obce nebo lokality. A za druhé mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů.

IPRM lze chápat jako programové dokumenty na úrovni měst vycházející z regionálních operačních programů (ROP) v jednotlivých regionech soudržnosti ČR – takzvaný NUTS 2.
A lze je koncipovat dvěma různými přístupy.
Za prvé zónovým řešením – výsledky IPRM se musejí vztahovat ke konkrétně vymezenému území města. To je definované jako oblast s vysokým potenciálem růstu, nebo naopak jako území deprimované. Za druhé tematickým řešením – tento typ IPRM řeší jedno vybrané téma na celém území města.

ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Každý strategický dokument má svá základní pravidla k postupu přípravy a provedení. A proto i proces tvorby, schvalování a provedení IPRM musejí dodržovat řád daný metodickým pokynem ministerstva pro místní rozvoj a dalšími pravidly (zejména na úrovni jednotlivých ROP). Mezi základní pravidla patří za prvé to, že zpracovatelem IPRM je město odpovědné za jeho provedení. Za druhé, IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města. Za třetí, ve všech fázích přípravy, zpracování a provedení IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti.

Za čtvrté, IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty. Za páté, IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou metodikou. Za šesté, vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle metodiky. Za sedmé, IPRM musí dodržet minimální podíl prostředků na jeho celkovém finančním objemu – ohledně zdrojů poskytovaných v rámci ROP jde o deset milionů eur.

ŘÍDICÍ STRUKTURA

Každý programový dokument musí mít kromě jasně stanovených podmínek a pravidel i pevně definovanou řídicí strukturu – management – která zajistí udržitelnost projektu po celou dobu jeho přípravy a zejména provádění. V případě IPRM lze rozdělit management na úroveň vnitřní a vnější. Vnitřní řídicí strukturu tvoří pracovní skupiny – akční složka, nese odpovědnost zejména ve fázi přípravy; řídicí výbor IPRM (ŘV IPRM) – rozhoduje zejména o výběru projektů, které budou do IPRM zařazené; orgány města – především zastupitelstvo, jež potvrzuje všechna rozhodnutí ŘV IPRM, nejvyšší stupeň.

Vnější management pak reprezentuje Regionální rada (RR), respektive Úřad Regionální rady (ÚRR) – výkonný orgán RR, který zpracovává podklady pro její rozhodovací složku. Tou je Výbor Regionální rady (VRR) – schvaluje jednotlivé IPRM, rozhoduje o finančních prostředcích a odpovídá za ně Evropské komisi.

MORAVSKOSLEZSKO A OSTRAVA

Popsané skutečnosti platí pro všechny regiony soudržnosti NUTS 2 na území České republiky. Na rozdíl od předchozího období, v němž veškeré prostředky ze strukturálních fondů byly soustředěny pod jedním společným regionálním operačním programem (SROP), na léta 2007 až 2012 si připravil každý region vlastní programový rámec (ROP).

Platí to i pro Moravskoslezský kraj (MSK), který je jedním z nejrychleji se rozvíjejících regionů v Česku. A zároveň se územně shoduje s regionem soudržnosti Moravskoslezsko.
Jelikož zpracovateli IPRM financovaných prostřednictvím ROP jsou pouze statutární města, přicházejí v případě MSK v úvahu Ostrava, Opava, Karviná, Havířov a Frýdek-Místek.
Pro zmíněná města jsou v příslušné prioritní ose ROP NUTS 2 Moravskoslezsko alokovány zhruba tři miliardy korun.
Všech pět statutárních měst připravilo vlastní integrovaný plán rozvoje města a v termínu do 31. července 2008 předložilo k hodnocení Úřadu Regionální rady. Po dvouměsíčním hodnotícím procesu stanovil pořadí úspěšnosti jednotlivých měst. To svým rozhodnutím z 1. října 2008 potvrdil i VRR regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Nejúspěšnějším se stalo statutární město Ostrava, které se díky svému IPRM Ostrava-magnet regionu může v příštích letech těšit na více než 1,5 miliardy korun.
Mezi konkrétní aplikace uvedených možností patří zejména rozbor základních faktů a předpokládaného přínosu ostravského IPRM.
Ten se zaměřuje především na dopravní infrastrukturu, zlepšení kulturního vyžití, zkvalitnění životního prostředí pro obyvatele města, nabídky volnočasových aktivit a na sociální integraci.
***
NUTS NUTS – zkratka francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics. (Česky Statistické územní jednotky Evropské unie – někdy také „statistické regiony EU".) Jde o územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu, které slouží k porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU. Aby bylo pro celou EU dosaženo srovnatelnosti statistických celků, jsou pro jednotlivé úrovně soustavy NUTS stanoveny meze počtu obyvatel. Pro NUTS 2 je tento počet obyvatel stanoven na 800 tisíc až tři miliony. Cíle strategického plánu města lze orientovat jak na růst efektivity výkonu místní samosprávy, tak na zlepšení podmínek pro podnikání či život ve městě

O autorovi| KAREL MALÍK, Magistrát města Ostravy, odbor ekonomického rozvoje, manažer IPRM Ostrava-magnet regionu

Zdroj: 15.12.2008 Euro str. 82 Hyde park